USA: Putinovo řinčení jadernými zbraněmi je velmi znepokojující

27. 2. 2022

 
- Evropská unie oznámila, že zakáže ruským státem podporované televizní kanály RT a Sputnik, což je bezprecedentní krok proti kremelské mediální mašinérii.

Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: "Russia Today a Sputnik, stejně jako jejich dceřiné společnosti, již nebudou moci šířit své lži, aby ospravedlnily Putinovu válku a zasely rozkol v naší Unii. Proto vyvíjíme nástroje, které jejich toxické a škodlivé dezinformace v Evropě zakážou."

Tento krok  přišel jako součást balíčku přísnějších sankcí proti vládě Vladimira Putina a režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který von der Leyenová označila za "spoluviníka tohoto podlého útoku proti Ukrajině".

Britská ministryně kultury Nadine Dorriesová se minulý týden obrátila dopisem na britský regulační orgán pro vysílání Ofcom a požádala ho, aby prověřil, zda by RT měla mít povoleno vysílat ve Spojeném království "škodlivé dezinformace". Někteří argumentovali proti zákazu a varovali, že by to mohlo vést k tomu, že Moskva zakáže  BBC v Rusku.


- V době, kdy britské podniky čelí tlaku, aby se po invazi na Ukrajinu odpoutaly od ruských vazeb, jedna z největších britských společností, ropná firma BP, v neděli oznámila, že se rozhodla vzdát se svého podílu 19,75 % podíl v ruském ropném gigantu Rosněfť. Jedná se o významný krok, který by podle údajů v jejím vlastním prohlášení mohl společnost stát až 25 miliard dolarů.

Šéf BP Bernard Looney, který spolu s bývalým výkonným ředitelem Bobem Dudleym odstoupí z představenstva Rosněfti, uvedl, že invaze "nás přiměla zásadně přehodnotit pozici BP ve vztahu k Rosněfti". Uvedl, že je situací "hluboce šokován a zarmoucen". BP vlastnila od roku 2013 téměř pětinu ruského  ropného gigantu, na který připadala polovina zásob ropy, které měla BP v Británii.

Předseda představenstva společnosti BP Helge Lund uvedl: "Ruský útok na Ukrajinu je aktem agrese, který má tragické následky v celém regionu. Společnost BP působí v Rusku již více než 30 let a spolupracuje se skvělými ruskými kolegy. Tato vojenská akce však představuje zásadní změnu."


- Po celém světě probíhají pokojné protiválečné protesty, z nichž asi největší se uskutečnil v neděli v Berlíně s více než 100 000 účastníky.

Na mnoha transparentech se objevilo heslo "Stop válce, stop Putinovi", na dalších se objevily výzvy: "Proč ne prostě mír?" Demonstranti se měli shromáždit na širokém bulváru 17. června mezi Braniborskou bránou a Vítězným sloupem v centru Berlína, ale úřady byly nuceny vymezený prostor rozšířit i do sousedních ulic, aby zajistily dodržování koronavirózních omezení. Shromáždili se zde odboráři, návštěvníci kostelů, ekologičtí aktivisté, mírové skupiny i neangažovaní jednotlivci

- V Praze se na Václavském  náměstí tísnilo asi 80 000 protestujících, přičemž český premiér davu sdělil, že země si stále pamatuje vlastní hrůzu z ruských tanků, které se před více než pěti desetiletími valily do hlavního města.

- V Madridu tisíce protestujících mávaly ukrajinskými vlajkami. Drželi nápisy "Mír", "Zastavte Putina" a "Putine, měl by ses bát - moje babička se opravdu zlobí".

- V Londýně se na Trafalgarském náměstí shromáždily tisíce demonstrantů a ke shromáždění se připojilo mnoho Rusů, kteří pod vedením vůdců ukrajinské komunity drželi plakáty


- Turecké ministerstvo zahraničí dalo najevo, že hodlá blokovat průjezd ruských válečných lodí Bosporským a Dardanelským průlivem, které vedou do Černého moře, což je změna v dřívějším neutrálním postoji Turecka, kdy úředníci zdůrazňovali spojenectví s Ruskem i Ukrajinou.

"Došli jsme k závěru, že situace na Ukrajině se změnila ve válku," řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. "Budeme transparentně uplatňovat ustanovení z Montreux."

Turecko kontroluje oba průlivy podle úmluvy z Montreux, která mu uděluje pravomoc blokovat průjezd ruských a ukrajinských válečných lodí za předpokladu, že se nevracejí na své stálé základny v Černém moři.

Úmluva znamená, že průlivy mohou být zablokovány, pokud konflikt splňuje definici války.


- Agentura Reuters cituje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před plánovanými rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými představiteli poblíž běloruských hranic prohlásil, že využije všech možností k zajištění míru.

"Moc nevěřím ve výsledek tohoto setkání, ale ať se snaží, aby později ani jeden občan Ukrajiny neměl pochybnosti o tom, že jsem se jako prezident snažil zastavit válku, když byla sice malá, ale přece jen šance," řekl Zelenskyj.


- Protesty pokračují i v Rusku, informuje tisková agentura Associated Press, podle sčítání skupiny pro ochranu práv OVD-Info, která zatýkání sleduje, dosáhl počet zatčených v neděli 1474 osob ve 45 městech.

"Je to zločin jak proti Ukrajině, tak proti Rusku," řekla Olga Michejevová, která protestovala v sibiřském Irkutsku. "Myslím, že to zabíjí jak Ukrajinu, tak Rusko. Jsem rozhořčená, už tři noci jsem nespala a myslím, že teď musíme velmi hlasitě prohlásit, že nechceme, aby nás zabíjeli, a nechceme, aby zabíjeli Ukrajinu."

"Mám dva syny a nechci je dát té krvavé zrůdě," řekl 48letý Dmitrij Malcev, který se připojil ke shromáždění v Petrohradě. "Válka je tragédie pro nás všechny."


- Shromáždění na podporu Ukrajiny probíhala i na Kypru, kde žije více než 40 000 ruských občanů.

Na náměstí Svobody v Nikósii, v centru rozděleného kyperského hlavního města, se v nedělí odpoledne sešli demonstranti požadující ukončení války.

"Neměla by být válka, když existují způsoby, jak ukončit agresi prostřednictvím dialogu," řekla čtrnáctiletá Ruska Evženie, která držela transparent s nápisem "Rusové proti válce". Ona a další skandovali: "Sláva Ukrajině, sláva hrdinům".

Nedělní protiválečné shromáždění bylo již třetím během několika dní. Protestující vyšli do ulic také v Limassolu, pobřežním městě, které je dlouhodobě magnetem pro majetné Rusy s úzkými vazbami na Putinův režim.

"My Kypřané máme velmi trpkou zkušenost s válkou a obáváme se, že pokud se  nezastaví, bude se rozšiřovat," řekla Christina Christofiasová z Kyperské mírové rady, která shromáždění organizovala. "Tolik let po [turecké] invazi z roku 1974 jsou tu stále vojska. K válce by nikdy nemělo dojít."


- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelinskij hovořil o perspektivě rozhovorů s ruskými představiteli, které se mají uskutečnit v blízkosti hranic s Běloruskem, uvedla agentura Reuters.

    Zelinskij uvedl, že rozhovory s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem byly "velmi věcné".
    Řekl, že si nepřeje přesun vojsk z Běloruska na Ukrajinu a Lukašenko ho o tom ujistil.
    Zelinskij řekl, že všichni musíme jednat pragmaticky, abychom dosáhli svého cíle, a uvedl, že cílem Ukrajiny je územní celistvost.