Ukrajina bojuje o přežití, Putin tvrdě útočí

25. 2. 2022

čas čtení 7 minut

Ukrajinští představitelé varují svět, aby se probudil před ruskou hrozbou, Západ slibuje, že z Putina udělá mezinárodního vyvrhele



Ukrajina bojuje o přežití poté, co Vladimir Putin rozpoutal v zemi  ofenzívu, která si vyžádala stovky mrtvých nebo raněných, a světoví politikové  varují, že Moskva zahájila novou nebezpečnou éru imperiální expanze.

Kontinent se probudil do šoku ze scén, o nichž se kdysi domníval, že je nechal za sebou spolu s hrůzami dvacátého století: vrtulníky ostřelující domy u hlavního města, dlouhé řady tanků, které pronikají  stále hlouběji do nitra Ukrajiny, silnice ucpané uprchlíky a civilisté, kteří se choulí v podzemních stanicích metra, aby unikli bombardování.

 
 


Západ se snaží reagovat řadou nových sankcí proti Moskvě a Spojené státy rovněž oznámily, že vyšlou do Německa dalších 7 000 vojáků, aby posílily východní hranice NATO. I po invazi však panují rozpory v názorech na sílu reakce, protože ruské jednotky postupují bez ohledu na sankce.

Vzhledem k zuřivým bojům na několika frontách nejsou Putinovy konečné válečné cíle zcela jasné, ale zdají se být ambiciózní. Ruské výsadkové jednotky  zaútočily na vojenskou základnu v Hostomelu nedaleko Kyjeva s možným cílem vynutit si otevření letiště  do hlavního města.

Ruské jednotky se také zjevně pokoušely odříznout Charkov na východě země, druhé ukrajinské město s téměř 1,5 miliony obyvatel.

Ukrajinské úřady uvedly, že jedna ruská kolona převzala kontrolu nad černobylskou jadernou elektrárnou, místem nejhorší ekologické katastrofy v Evropě v roce 1986 a pro mnoho Ukrajinců symbolem nekompetentního despotismu vlády z Moskvy.

Mychajlo Podoliak, poradce vedoucího kanceláře prezidenta v Kyjevě, připustil, že "nelze říci", zda je lokalita, kde leží zasypané zbytky radioaktivního jádra reaktoru, bezpečná.

Přístavní město Mariupol, které leží mezi dvěma regiony Ukrajiny, již okupovanými Ruskem, Krymem a Donbasem na východě, bylo rovněž pod silnou palbou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil stanné právo a slíbil, že jeho vláda vyzbrojí každého Ukrajince, který bude ochoten bránit svou zemi.

Zatímco ukrajinští diplomaté prosili svět, aby zastavil ruskou agresi, Zelenskyj varoval před chmurným návratem do minulosti.

"To, co jsme dnes slyšeli, nejsou jen výbuchy raket, boje a hukot letadel," řekl.

"Je to zvuk nové železné opony, která se snesla a uzavírá Rusko před civilizovaným světem. Naším národním úkolem je zajistit, aby tato opona přes naši zemi nespadla."

Mnozí z  nejkritičtějších pozorovatelů Putina  se domnívali, že ruský vůdce bude váhat, než nařídí totální pozemní válku s cílem podrobit si Ukrajinu, a to kvůli možným katastrofickým důsledkům pro Rusko i pro Ukrajinu, ale ukázalo se, že se mýlili.

Zatímco Rusko předsedalo mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN, která měla za úkol najít východisko z krize, kterou vyvolal Kreml, Putin nechal odvysílatg v televizi vyhlášení války, které nahrál o tři dny dříve, a zdůraznil tak marnost globálních diplomatických snah o jeho odvrácení.

Spojené státy a Evropa se snaží uvalit na jeho režim trestní opatření s cílem zajistit, aby se Putinem zvolená válka stala jeho největší strategickou chybou, a to ochromením ruské ekonomiky.

"Putinova agrese proti Ukrajině bude Rusko nakonec mnoho  stát  ekonomicky i strategicky," varoval Joe Biden. "O to se postaráme. Putin se stane vyvrhelem na mezinárodní scéně."

Biden prohlásil, že vyšle dalších 7 000 vojáků k posílení východních hranic NATO, vyhostí ruské diplomaty, uvalí sankce na dvě největší ruské banky a téměř 90 dceřiných společností finančních institucí po celém světě.

Na otázku, zda invaze znamená začátek nové studené války, Biden odpověděl: "To záleží na tom, co se stane."

Velká Británie zároveň oznámila svůj "dosud největší" soubor hospodářských sankcí vůči Rusku, v jehož rámci zmrazila aktiva všech velkých ruských bank, omezila hotovost ruských občanů v britských bankách a uvalila sankce na více než 100 fyzických a právnických osob.

Mezi USA a opatrnějšími evropskými spojenci, kteří se obávají globálních ekonomických důsledků některých přísnějších sankcí, však panovaly jasné rozpory. Biden například připustil, že vyloučení z globálního systému elektronických transakcí Swift není v současném balíčku sankcí. Podle Bidena to není "postoj, který si přeje zaujmout zbytek Evropy". Sankce oznámené ve čtvrtek nezahrnovaly ani omezení pro samotného Putina!

Vynechání sankcí v rámci systému Swift rozzuřilo kyjevskou vládu. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že odpůrci tohoto kroku musí "pochopit, že krev nevinných ukrajinských mužů, žen a dětí bude i na jejich rukou".

Při čtvrtečním oznámení sankcí Biden naznačil, že vzhledem k Putinovým dalším plánům je možný širší konflikt. "Má mnohem větší ambice než jen  Ukrajinu. Chce obnovit bývalý Sovětský svaz, o to mu jde," řekl.

Pozdě ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron zavolal Putinovi a "požadoval okamžité zastavení" moskevské ofenzívy, uvedl Elysejský palác. Kreml  uvedl pouze to, že oba lídři měli "vážnou a upřímnou výměnu názorů" o Ukrajině.

Putin ve svých projevech vykreslil ukrajinskou vládu jako smrtelnou hrozbu pro Rusko a silně naznačil, že tam chce změnit režim. Tvrdil, že kyjevská vláda má ambice a prostředky k získání jaderných zbraní a že ji řídí nacisté - tato tvrzení byla tak šílená, že vyvolala otázky o duševní stabilitě ruského vůdce.

Ve čtvrtek v polovině odpoledne ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že "neutralizovalo" ukrajinské letecké základny a protivzdušnou obranu a zničilo 74 vojenských pozemních zařízení, včetně 11 letišť, tří velitelských stanovišť a 18 radarových stanic pro protiletadlové raketové systémy.

Ukrajinské úřady uvedly, že Rusko provedlo 203 útoků a že boje zuří téměř na celém území.

Vojenské zdroje na Ukrajině uvedly, že 20 ruských vrtulníků a letounů Mi-8 vysadilo výsadkáře na letišti Hostomel v Kyjevské oblasti, kde bojují o kontrolu jednotky obou stran. Uvedly, že ukrajinské síly zabily 50 ruských vojáků, zničily čtyři ruské tanky a sestřelily šest ruských letadel a čtyři vrtulníky. Zelenskij rovněž uvedl, že ukrajinské síly bojují, aby zabránily ruským jednotkám obsadit bývalou jadernou elektrárnu v Černobylu.

Zdá se, že první hodiny invaze si na Ukrajině vyžádaly desítky civilních obětí. Podle úřadů bylo 18 lidí zabito při raketovém útoku v jižní Oděské oblasti, šest lidí zahynulo ve městě Brovary nedaleko Kyjeva a čtyři lidé byli zabiti a deset zraněno poté, co "okupační střela" zasáhla nemocnici ve městě Vuhledar v Doněcku.

Ve velkých ukrajinských městech se rozezněly sirény a civilisté v Kyjevě a Charkově se ukryli ve stanicích metra - scény, které v těchto městech nebyly k vidění od roku 1941. Kuleba vyzval svět, aby se probudil.

"Putin právě zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu," řekl "Mírumilovná ukrajinská města jsou pod údery. Jedná se o agresivní válku. Ukrajina se bude bránit a zvítězí. Svět může a musí Putina zastavit. Čas jednat je nyní."

Podrobnosti v angličtině ZDE  

1
Vytisknout
7561

Diskuse

Obsah vydání | 28. 2. 2022