Rusko reagovalo vzdorně na zavedení sankcí a varuje před "následky"

23. 2. 2022

čas čtení 16 minut
Přehled nejnovějších událostí 

Nápis v Rusku:"Nět vojně!"
- Rusko přesunulo téměř 100 % vojáků do pozice připravené k invazi, tvrdí vysoký představitel obrany USA. Vysoce postavený představitel obrany USA uvedl, že Rusko přesunulo téměř 100 % svých vojáků do pozic potřebných pro invazi. Činitel nebyl schopen potvrdit, zda se do oblasti Donbasu přesunuly další jednotky. Americké zpravodajské služby varují Ukrajinu, že se blíží totální útok. Jako první o tom informoval Newsweek, který uvedl, že USA varovaly, že ofenzíva přijde do 48 hodin.


- K ukrajinské krizi se již dříve vyjádřila také velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová, která hovořila o neblahých důsledcích ruské invaze na Ukrajinu pro obě země i světové společenství.

Thomas-Greenfieldová hovořila o tom, jak by invaze ovlivnila ruské civilisty:

Obyčejní Rusové by se měli ptát, kolik ruských životů je Putin ochoten obětovat, aby ukojil své ambice. Pokud bude Rusko pokračovat touto cestou, mohlo by ... vyvolat novou uprchlickou krizi, v jejímž důsledku by bylo vysídleno až 5 milionů lidí.
 



- EU je připravena zahájit druhou sadu sankcí proti Rusku, pokud se jeho vojska přesunou za hranice ukrajinských separatistických regionů, uvedl výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.


- Dva samostatné konvoje vojenské techniky, které neměly viditelné insignie, byly spatřeny, jak se pohybují směrem k městu Doněck nacházejícímu se na východě Ukrajiny, uvedla agentura Reuters. Jeden konvoj zahrnuje devět tanků a také bojové vozidlo pěchoty. Druhý konvoj podle reportéra na místě zahrnuje nákladní automobily a cisterny s palivem.


- Během zasedání Valného shromáždění OSN vystoupil ruský zástupce při OSN, který obvinil Ukrajinu z protiruského postoje a zjevně nebyl spokojen se zapojením OSN do ukrajinské krize. Vasilij Něbenzja během svého vystoupení obvinil Ukrajinu z genocidy a porušování lidských práv obyvatel Donbasu, což několik zdrojů označilo za lži. Nebenzya rovněž zpochybnil název zasedání shromáždění OSN a tvrdil, že by mělo reflektovat to, že Ukrajina ztrácí území kvůli špatnému zacházení s vlastními občany.


- Ukrajinský ministr zahraničí  Kuleba varoval v OSN svět před globálními důsledky ukrajinské krize: "Varuji všechny národy v tomto váženém sále, nikdo nebude moci tuto krizi přečkat, pokud se prezident Putin rozhodne, že může pokračovat ve své agresi proti Ukrajině. Vaše vlády a občané budou čelit bolestným následkům."




- Ukrajinský ministr pro digitální transformaci potvrdil, že ukrajinské banky byly ve středu zasaženy útokem DDOS, který následoval po sérii kybernetických útoků z minulého týdne.

Mnoho ukrajinských státních internetových stránek, například domovská stránka vlády a ministerstva zahraničí, dnes nebylo přístupných.

Ukrajinské úřady také potvrdily, že tento týden zaznamenaly online varování ohledně hackerů, kteří plánují velké útoky na vládní úřady, banky a další sektory.

- Vedoucí představitelé EU se ve čtvrtek večer sejdou na mimořádném summitu, uvedly diplomatické zdroje v Bruselu. Šéfové 27 států a vlád budou jednat o tom, jak dále reagovat na ruskou agresi.

Předseda Evropské rady Charles Michel napsal na Twitteru:

:Použití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo. Na zítřek svolávám do Bruselu mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém projednáme nejnovější vývoj v souvislosti s Ukrajinou a Ruskem."

Bude se jednat o tom, kdy zavést proti Rusku druhou etapu sankcí.

- Rusko začalo evakuovat diplomatický personál ze všech svých misí na Ukrajině, informovala ve středu agentura TASS s odvoláním na zástupce ruského velvyslanectví v Kyjevě.
 


- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požadoval od Západu a Moskvy "okamžité" bezpečnostní záruky, aby se zabránilo obávané ruské invazi.

Zelenskyj se vyjádřil v době, kdy Rusko začalo evakuovat diplomaty z kyjevského velvyslanectví poté, co Moskva formálně schválila použití vojenské síly v zahraničí.

Během středečního společného vystoupení pro média s hostujícími vedoucími představiteli Polska a Litvy Zelenskij řekl:

"Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky. Jasné, konkrétní a okamžité. Domnívám se, že Rusko musí patřit mezi země, které poskytují jasné bezpečnostní záruky."

Zelenskij uvedl, že opakovaně učinil nabídku setkat se s prezidentem Putinem ve snaze odvrátit hrozbu vypuknutí totálního konfliktu ve východní Evropě.

    Již mnohokrát jsem ruskému prezidentovi nabídl, aby si sedl k jednacímu stolu a promluvil si. Jde o otázku dialogu.

Poděkoval také Polsku a Litvě, dvěma blízkým ukrajinským spojencům, za to, že navzdory rostoucím obavám z ruského útoku nechali svá velvyslanectví v Kyjevě otevřená.

- Podle australské ministryně zahraničí Marise Payneové je "obscénní zvráceností", když Putin hovoří o tom, že ruští vojáci působí na Ukrajině jako mírové jednotky. Řekla to v Praze.
 

- Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Putinovi sdělil, že Ankara neuznává kroky proti územní celistvosti Ukrajiny poté, co Rusko uznalo dvě separatistické republiky na východě Ukrajiny.

- Zahraničněpolitická editorka britské TV stanice Channel 4 Lindsey Hilsumová je jednou z poměrně velkého počtu novinářů, kteří upozorňují, že zákaz televize Russia Today v Británii by znamenal zákaz BBC v Rusku. V Rusku BBC sledují miliony lidí, v Británii se na Russia Today nedívá téměř nikdo...   

 



Čína obvinila USA z vyvolávání "strachu a paniky" v souvislosti s krizí na Ukrajině a vyzvala k jednání o snížení rychle rostoucího napětí.

Mluvčí ministerstva zahraničí Hua Chunying uvedla, že Čína je proti novým jednostranným sankcím uvaleným na Rusko, čímž zopakovala svůj dlouhodobý postoj.

Uvedla, že USA podněcují napětí tím, že poskytují Ukrajině obranné zbraně, aniž by zmínila rozmístění až 190 000 ruských vojáků na ukrajinských hranicích. Hua rovněž nezmínila snahy USA, Francie a dalších zemí o diplomatické zapojení Ruska.

Čínsko-ruské vztahy se sblížily za vlády čínského vůdce Si Ťin-pchinga, který na začátku tohoto měsíce hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na jednáních v Pekingu. Obě strany vydaly společné prohlášení, v němž podpořily nesouhlas Moskvy s rozšiřováním NATO v bývalých sovětských republikách a podpořily nárok Číny na samosprávný ostrov Tchaj-wan.

- Ruská televize rozvíjí Putinovy teorie o tom, že Ukrajina "není žádná země" a ukazuje, kolik území jí věnovali Lenin, Stalin, Chruščev a ruští carové:

 


- Ukrajinský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který dává Ukrajincům povolení nosit střelné zbraně a jednat v sebeobraně.

"Přijetí tohoto zákona je plně v zájmu státu a společnosti," uvedli autoři návrhu zákona v poznámce a dodali, že zákon je potřebný kvůli "existujícím hrozbám a nebezpečím pro občany Ukrajiny".

- Německo dokáže pokrýt své energetické potřeby bez ruského plynu, uvedl ve středu jeho ministr hospodářství, den poté, co se vláda rozhodla zastavit schvalování kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 v souvislosti s rostoucím napětím na Ukrajině.

Na otázku veřejnoprávního rozhlasu, zda se největší evropská ekonomika obejde bez dodávek zemního plynu z Ruska, které je v současnosti jejím největším dodavatelem, Robert Habeck odpověděl: "Ano, obejde".

V úterý kancléř Olaf Scholz uvedl, že schválení plynovodu NordStream 2 z Ruska bude pozastaveno v reakci na Putinovo rozhodnutí uznat dvě separatistické oblasti Ukrajiny.


- Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti separatisty ovládaných území a použití ruských vojsk na východě Ukrajiny.

Sankce omezují téměř všechny možné druhy činností, zejména zákaz vstupu na Ukrajinu, zakazují přístup k majetku, kapitálu, nemovitostem, licencím pro podnikání. Rada bezpečnosti měla sankce uvalit po hlasování.


- Ruský velvyslanec ve Spojených státech se ohradil proti uvalení sankcí ze strany amerického prezidenta Joea Bidena a naznačil, že tento krok poškodí světové finanční a energetické trhy i běžné občany.

Podle posledního příspěvku na stránce ruského velvyslanectví na Facebooku ve středu brzy ráno velvyslanec Anatolij Antonov uvedl:

"Sankce v souvislosti s Ruskem nic nevyřeší. Je těžké si představit, že by někdo ve Washingtonu počítal s tím, že Rusko pod hrozbou restrikcí přehodnotí svůj zahraničněpolitický kurz.

Nepamatuji si jediný den, kdy by naše země žila bez jakýchkoli omezení ze strany západního světa. Naučili jsme se v takových podmínkách pracovat. A nejen přežít, ale také rozvíjet náš stát.

Není pochyb o tom, že sankce uvalené proti nám poškodí světové finanční a energetické trhy."

- Jeden voják zabit, šest zraněno při ostřelování

Ukrajinská armáda uvedla, že při ostřelování ze strany proruských separatistů na východě Ukrajiny byl za posledních 24 hodin zabit další voják a šest jich bylo zraněno.

Armáda uvedla, že za posledních 24 hodin zaznamenala 96 incidentů ostřelování ze strany separatistů, z nichž 81 bylo s použitím těžkých zbraní, zatímco o den dříve jich bylo 84. Vyplývá to z nedávno zveřejněné zprávy o situaci v operaci společných ukrajinských sil.

Podle ní separatistické síly použily těžké dělostřelectvo, minomety a raketové systémy Grad.


- Drsné podmínky znamenají, že ruské jednotky poblíž Ukrajiny budou muset být brzy přesunuty

Bojová připravenost předsunutých jednotek se bude rychle snižovat, což Putinovi dává jen několik dní na to, aby se rozhodl pro invazi nebo ústup

Ruské jednotky, které se shromažďují poblíž ukrajinských hranic, mohou zůstat na svých pozicích jen několik dní, než budou muset být odeslány zpět na nedaleké základny, nebo budou riskovat, že se jejich bojeschopnost výrazně zhorší, domnívají se západní představitelé a experti.

To znamená, že prezident Vladimir Putin bude pod stále větším tlakem, aby je použil k plné invazi na Ukrajinu - nebo je poslal zpět do záložních prostorů,  na jihu nebo západě Ruska,  desítky nebo dokonce stovky kilometrů zpět.

Takové předsunuté pozice, často špatně chráněné před chladem, lze udržet jen krátkou dobu - a na sociálních sítích se objevují důkazy o špatných podmínkách, které vojáci u hranic snášejí.


- Australský premiér Scott Morrison prohlásil, že se jeho země zaměří na Rusko s další sérií sankcí a "zesílí" reakci, pokud budou vojenské akce na Ukrajině pokračovat. Obvinil také Rusko, že se chová "jako hrdlořezové a tyrani".

Sankce a zákazy cestování se budou týkat osmi členů Rady bezpečnosti Ruské federace, přičemž stávající sankce zavedené kvůli agresi v minulosti budou rozšířeny. Cílem sankcí se staly také ruské banky.


- Zatímco mnohé západní země spěchají s uvalením sankcí na Rusko, čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je proti těmto opatřením a nevěří, že sankce jsou nejlepším způsobem řešení problémů, informuje agentura Reuters.

Čína doufá, že se příslušné strany pokusí vyřešit své problémy prostřednictvím dialogu a zachovají klid a zdrženlivost, řekla mluvčí ministerstva Hua Chunying novinářům v Pekingu.


- Objevilo se několik fotografií ze včerejšího proukrajinského shromáždění ve městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Olga Tokariuk, fotoreportérka na volné noze, která působí v Kyjevě, se podělila o několik snímků pořízených jejím kolegou Andrijem Tsapliyenkem.


- Putin je připraven na "diplomatická řešení", ale o zájmech Ruska "nelze vyjednávat"

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva je připravena hledat "diplomatická řešení" ohledně Ukrajiny, ale zdůraznil, že o zájmech země nelze vyjednávat.

Agentura France-Press cituje Putinova slova, která zazněla ve středu ráno ve videoprojektu u příležitosti Dne obránce vlasti, který je v Rusku státním svátkem:

"Naše země je vždy otevřena přímému a čestnému dialogu, hledání diplomatických řešení nejsložitějších problémů. Zájmy Ruska, bezpečnost našich občanů jsou pro nás neoddiskutovatelné."

Putin ve videoposelství poblahopřál mužstvu země, pochválil bojovou připravenost ruské armády a řekl, že si je jist "profesionalitou" vojáků a že budou hájit národní zájmy země.

Jeho projev následoval po jednomyslném souhlasu Ruska s vysláním "mírových sil" do dvou samozvaných republik v Luhansku a Doněcku, které Moskva nyní uznala za nezávislé.

Putin prohlásil, že Rusko bude pokračovat ve vývoji nejmodernějších zbraní.


- Satelitní snímky ukazují nové rozmístění vojenských vozidel v Bělorusku

Satelitní snímky ukazují nové rozmístění více než 100 vojenských vozidel a desítek vojenských stanů v jižním Bělorusku u hranic s Ukrajinou.

Snímky - zveřejněné soukromou americkou společností v úterý - údajně ukazují, že k vojenské posádce v západním Rusku poblíž hranic s Ukrajinou přibyla nová polní nemocnice, uvádí se v prohlášení společnosti Maxar Technologies, která hromadění ruských sil sleduje již několik týdnů.

Agentura Reuters nemohla snímky nezávisle ověřit, nicméně byly široce sdíleny zpravodaji, kteří podávají zprávy z Ukrajiny.


- Ruské ministerstvo obrany právě vydalo bizarní výzvu, v níž vyzývá Rusy, aby oslavovali svou "vlast" tím, že si na své pracovní plochy nainstalují fotografie vojenské síly.


- Blinken tvrdí, že invaze na Ukrajinu byla Putinovým plánem "od začátku

Americký ministr zahraničí Antony Blinken  prohlásil, že invaze na Ukrajinu byla "celou dobu" plánem ruského prezidenta Vladimira Putina, a označil situaci za "uměle vyvolanou krizi".

Na společné tiskové konferenci s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou ve Washingtonu, která se konala v úterý večer místního času, Blinken řekl:

    Jeho plánem po celou dobu bylo napadnout Ukrajinu; ovládnout Ukrajinu a její obyvatele; zničit ukrajinskou demokracii, která je v příkrém rozporu s autokracií, kterou vede; získat zpět Ukrajinu jako součást Ruska.

    Proto je to největší hrozba pro bezpečnost v Evropě od druhé světové války".

Během tiskové konference Blinken také dodal, že se již nesetká s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v pátek v Paříži, jak bylo plánováno: "Nyní, když vidíme, že invaze začíná a Rusko dalo jasně najevo své paušální odmítnutí diplomacie, nemá smysl v tuto chvíli pokračovat v tomto setkání."



- Sankce se zaměří na ruské banky a státní dluh, jakož i na prominentní členy ruské "elity", jak je nazval Biden.

- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba sankce uvítal, ale uvedl, že nejsou dostatečné k tomu, aby Putina odradily. V rozhovoru s Blinkenem ve Washingtonu řekl, že USA musí jeho zemi pomoci, protože o budoucnosti světového řádu "se rozhoduje právě teď na Ukrajině".


- Kanada dopravila na Ukrajinu druhé letadlo plné "smrtící vojenské pomoci" a označila ruskou invazi do suverénního státu za "naprosto nepřijatelnou".

- Ceny ropy se ve středu mírně zvýšily, protože trh usoudil, že sankce proti Rusku nenaruší dodávky od třetího největšího světového producenta.


Zdroj v angličtině ZDE   

1
Vytisknout
9367

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2022