30547

17. listopad má být apelem budoucnosti, ne sentimentálním lkaním nad ztracenou minulostí

14. 11. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Před 17. listopadem se vždy trochu obávám toho, co přijde. Obavám se toho sentimentálního vzpomínání, oplakávání, opakování stejného rituálu, který ze všeho nejvíce připomíná svátek zesnulých. Jdeme položit věnce k pomníkům, zazpíváme si Modlitbu pro Martu, vyslechneme pozůstalé a v zádumčivé náladě se rozejdeme kontemplovat nad tím, kdy vlastně ten 17. listopad zesnul, případně zda vůbec kdy žil. Spočívá v tom velká tragédie. Nikoliv 17. listopadu, ale toho, kam se česká společnost za posledních 30 let neposunula. Lká sama nad sebou jako hypochondrický slaboch. Část proto, že se domnívá, že 17. listopad zemřel, část se domnívá, že byl ukraden a část je přesvědčena, že to celé byl přece jen podvod. Ten lká tak a ten zas takhle, dohromady nakňučíme moc. Možná - a to je nejhorší - to bude většině úplně šumák.

Ani drtivá volební převaha vás nečiní majitelem Pravdy

14. 11. 2019

čas čtení < 1 minuta

Brilantní projev Pavla Rychetského, předsedy českého Ústavního soudu: "Ani velká parlamentní většina z vás nečiní výlučného majitele Pravdy.Xenofobie v Evropě a pohled na mrtvé uprchlické děti na evropských plážích plných turistů je obscénní."


K čemu je vlastně Česká televize?

14. 11. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Jsem všemi deseti pro to, aby média veřejné služby fungovala nestranně a kvalitně. Netvařme se ale, že by ohrožení integrity veřejnoprávních sdělovacích prostředků bylo něco nového pod sluncem. Je nyní obtížné obhajovat zastaralou Českou televizi, když je ve vleku systematických přešlapů a ideologických výstřelků. A k čemu vlastně máme médium, které jednoduše nestíhá sledovat moderní trendy ve zpravodajství a publicistice – tedy Českou televizi v takto neradostné podobě? 

Jiří Pehe a jeho překladatel Gerald Turner o 30. výročí pádu komunismu v debatě na Glasgow University

14. 11. 2019

čas čtení < 1 minuta

Přinášíme dvacetiminutovou ukázku z devadesátiminutové veřejné debaty s prozaikem, profesorem Newyorské university v Praze a bývalým poradcem Václava Havla Jiřím Pehem a jeho překladatelem Geraldem Turnerem, pamětnících pádu komunismu v Československu před třiceti lety, o sametové revoluci a o tom, jak na ni pohlížíme nyní, po třiceti letech. Konala se na Glasgow University ve Skotsku ve středu 13. listopadu 2019. Akci financovalo České literární centrum. Diskuse je v angličtině.

Rozhovor Britských listů 245. Jak si Romové sami financují romské vzdělávací programy

8. 11. 2019

čas čtení < 1 minuta



Romové dostávají na podporu stipendií pro nadané romské studenty finanční pomoc ze zahraničí, z vlastní romské komunity individuálním drobným dárcovstvím i od několika málo českých sponzorů.  O tom hovoří Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů s psycholožkou Monikou Mihaličkovou z organizace Romea. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. listopadu 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

12492

O zahanbujícím mementu naší civilizace

14. 11. 2019 / Stanislav Biler

čas čtení 2 minuty

Výborný projev Pavla Rychetského na konferencí k výročí pádu železné opony:

Ani zřetelně a demokraticky vyjádřená většinová vůle nemůže z nikoho učinit výlučného držitele pravdy.

- Za reálné nebezpečí pro současnou Evropu, která byla po dobu delší sedmdesáti let uchráněna hrůz globálních válek a vzájemné národní nesnášenlivosti, považuji vzrůst národní a etnické sebezahleděnosti, xenofobie a někdy i antisemitismu. Pohled na mrtvé děti vyplavené spolu s rodiči na středomořské pláže, obsazené evropskými turisty, je pro naší civilizaci zahanbujícím mementem, které nelze ospravedlnit snahou o vykoupení špatného svědomí miliardami posílanými autoritativnímu režimu v Turecku.

Stále vychováváme pasivní lidi, kteří se bojí riskovat

14. 11. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 36 minut

Autor nedávno vydané knihy No Future s podtitulem Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? a také konceptu Auditu vzdělávacího systému v ČR EDUin v rozhovoru pro ELAI News vysvětluje, proč Česko potřebuje zachytit zběsilý vývoj, k němuž dochází ve světě, proč je k tomu nezbytná hluboká reforma našeho vzdělávacího systému a jaké by měly být její hlavní prvky. A také se mimo jiné zamýšlí nad tím, proč se dnes tolik lidí přiklání k autoritativnímu způsobu vládnutí.


Chtěl byste být ministrem školství?

Za jistých okolností ano, ovšem musela by k tomu být zcela jiná politická konstelace. Neumím si představit, že by to bylo ve vládě současného premiéra, z jehož výroků na adresu vzdělávání je zřejmé, že nemá představu, o čem mluví. Ministra školství Plagy si ale vážím. Nepochybně platí, že ministr školství může chytrými kroky posunout české vzdělávání o století dál, ale musí k tomu mít podporu celé vlády.

30 let budování kastovního školství

14. 11. 2019 / Lukáš Kraus

čas čtení 2 minuty

Boj proti inkluzi, který vede i pan mistr premiér ČR Andrej Babiš, má kořeny v té nejnižší formě predátorského kapitalismu, té nejnižší formě rozkladu morálních společenských hodnot materialistické konzumní společnosti. Tyhle různé argumenty, že ten či onen vozíčkář, ten či onen lehce mentálně postižený bude státní rozpočet něco stát na asistenci, že bude zdržovat děti "slušných Čechů" a že se tak sníží "konkurenceschopnost" dětí na základní škole, jsou takovou snůškou špinavosti, že už jen tahle jedna věc a člověk musí takovou vládou opovrhovat. Štítit se jí.

17. listopadu by si Češi měli vzpomenout na své dva politické vězně v Turecku

14. 11. 2019 / Pavel Pečínka

čas čtení 2 minuty

Přesně tři roky strávili ve vězení "spojeneckého" státu Markéta Všelichová a Miroslav Farkas (zadržení 13.11. 2016), které v Turecku čeká ještě zbytek jejich šestiletého trestu kvůli civilní (Všelichová) a vojenské (Farkas) podpoře Kurdů proti ISIS. Vzhledem k tomu, že někteří organizátoři letenského shromáždění z "Miliónu chvilek pro demokracii" prozatím zamítli kvůli nedostatku času krátké vystoupení Rašída Chalila z Kurdského občanského sdružení, který chtěl Čechům poděkovat za solidaritu během nedávné turecké invaze do Rojavy, napsali jsme několika českým i slovenským osobnostem chystajícím se promluvit na nadcházejících akcích na různých místech krátkou žádost. V ní jsme spojili téma Rojavy se zadržováním obou českých rukojmí.

Australská vláda podporuje těžbu uhlí, zatímco Sydney ohrožují „katastrofické“ požáry

14. 11. 2019

čas čtení 1 minuta

Australané žijící v Novém Jižním Walesu a v části Queenslandu čelí „katastrofickým“ požárům, jak uvedly australské vládní úřady. Byl vyhlášen výjimečný stav a úřady v úterý zavřely 500 škol. Požár zničil více než 140 domácností. Jejich majitele ale rozhodně nedojímají modlitby australského premiéra Scotta Morrisona, který popírá antropogenní změny klimatu, informuje web Informed Comment.

Izrael odpírá léčbu onkologickým pacientům v Gaze

14. 11. 2019

čas čtení 1 minuta

Ilustrační obrázek

Al Džazíra English informuje, že na Twitteru vypukla bouře poté, co izraelská armáda zveřejnila tweet o dvou vojačkách, které si ostříhaly vlasy a darovaly je na výrobu paruk pro onkologické pacienty.

Mnozí pozorovatelé si však stěžují, že izraelské vojenské úřady už od roku 2007 udržují v Gaze blokádu, která způsobila chronicky špatné zdravotnické služby v Pásmu. Většina palestinských onkologických pacientů musí Pásmo Gazy kvůli léčbě opustit, ale asi 40 procent žádostí je izraelskými úřady zamítnuto, což vede k úmrtí těchto pacientů, píše blízkovýchodní odborník Juan Cole.

Lidová povstání v Iráku a Libanonu mezi íránskou a izraelskou geopolitikou

14. 11. 2019

čas čtení 1 minuta

Není to pouze Írán, který bedlivě sleduje povstání Iráčanů a Libanonců, také Izrael tamní situaci pozorně monitoruje. Tel Aviv má v první řadě zájem o Libanon. Nedávno se zapletl s Lidovými mobilizačními silami a Revolučními gardami – tedy alespoň jak sám tvrdí, píše Oraib Al-Rantawi na webu middleeastmonitor.com.                 

Tato dvě povstání přilákala rostoucí regionální a mezinárodní pozornost. Panují obavy, že se hlavní protesty ztratí v konfliktech mezi různými proxy silami, které v regionu zuří nejméně 15 let. Íránský nejvyšší duchovní vůdce popsal demonstrace jako „nepokoje“ a apeloval na Iráčany, aby respektovali zákon a státní instituce. Dále uvedl, že povstání jsou „pobízena“ Izraelem, USA a dalšími státy. Avšak jak by tyto státy přinutily miliony mladých žen a mužů, aby vyšly do ulic?

"Klimakult", čili Eristické hody

13. 11. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut

Německý filozof Arthur Schopenhauer je autorem klasického spisu Eristická dialektika, který stručně řečeno podává návod, jak vyhrát spor bez argumentů, jen prostřednictvím manipulace, řečnických triků a nekorektních tvrzení. Je skutečně skvělé, že Učitelské noviny poskytují pedagogům tak kvalitní materiál k rozboru eristických podfuků, jakým je článek zástupce šéfredaktora Lukáše Doubravy "Klimakult".

Holandsko snižuje rychlostní limit ze 130 na 100 km/h ve snaze snížit znečištění vzduchu

13. 11. 2019

čas čtení < 1 minuta

 
Holandský premiér Mark Rutte sníží od roku 2020 na holandských silnicích rychlostní limit na 100 km/h poté, co jeho vládě nařídily soudy, aby snížila znečištění vzduchu. 

Holandský soud rozhodl letos, že přístup holandské vlády porušuje předpisy Evropské unie ohledně ochrany přírodních rezervací před čpavkem a kysličníkem dusičitým. 

Mezi 19. hodinou a šestou hodinou ranní budou automobily mít právo jezdit rychlostí až do nynějších 130 km/h, protože v té době má Holandsko na silnicích jen 8-10 procent provozu. 

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Věznice Sednája: Továrna na smrt a "mizení" režimních oponentů v Sýrii

13. 11. 2019

čas čtení 4 minuty

Sdružení vězněných a zmizelých z věznice Sednája (Association of Detainees and The Missing in Sednaya Prison, ADMSP) ve své první zprávě uvádí, že "syrský režim nadále používá věznici Sednája jako hlavní centrum věznění a nuceného mizení politických vězňů, kterým upírá kontakt s vnějším světem a nutí je žít v ubohých podmínkách, které jim často způsobují smrt". Zpráva se zabývá monitoringem procedur a důsledků věznění v tomto klíčovém zařízení Asadova režimu.

Ruské vraždění v Sýrii pokračuje neztenčenou silou - nikoho to nezajímá

13. 11. 2019

čas čtení < 1 minuta

Z hor těchto trosek se nám podařilo zaživa zachránit dítě, avšak ruská letadla usmrtila dva muže a ženu. Toto jsou scény ze záchranné operace v Šananu v jižním Idlibu poté, co se stal v úterý odpoledne terčem brutální vojenské operace.


Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

29756

Krize v Bolívii aneb Pohled do vlastního zrcadla

12. 11. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Vždy mne zaráželo, jak živě se zajímáme o činnost či zločinné aktivity režimů, na něž prakticky nemáme žádnou páku, vyjma drakonických a v podstatě neúčinných sankcí. Často přitom nevidíme břevno ve vlastním oku. Je sice chvályhodné, že systematicky kritizujeme a odsuzujeme zdánlivě iracionální jednání tzv. darebáckých států, nicméně proč nezačít tam, kde lze skutečně něco změnit.

Tříska a Sedláček: Nesmysly o kupónové privatizaci

12. 11. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 8 minut

Zhlédl jsem velkou část rozhovoru s Tomášem Sedláčkem a Dušanem Třískou o kuponové privatizaci na Aktuálně.cz. Dovoluji si čtenářům Britských listů nabídnout pár svých komentářů.

Sedláček na začátku říká, že jsou u nás menší majetkové rozdíly mezi chudými a bohatými než ve Švédsku... Klíčové ovšem pro situaci u nás a v jiných postkomunistických zemích nejsou majetkové rozdíly, ale to, zda tyto rozdíly vznikly správnou cestou, zda tu vládne právo. A kdo má skutečnou moc v zemi. Kdyby lidi u nás věděli, že naši boháči zbohatli férově a že jim dokonce nevadí vysoké zdanění a vysoké platy pro chudé lidi, tak by se nám žilo jako ve Švédsku.

Problém spočívá v dlouhodobém přehlížení deziluze velké části společnosti

12. 11. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta


Jde o jeden ze základních příběhů současné kulturní identity české společnosti a jako takový může velmi dobře sloužit k prohlubování vnitřního sporu.

To je záměrem cílených dezinformačních kampaní, jimž stačí ve společnostech žijících s hlubokým vnitřním sporem relativně málo, aby spor eskalovaly.

Problém není jen v lidech, kteří tohoto sporu zneužívají v mediálním prostoru a v politice (mimochodem jedním z těch, kteří dokáží vyložit správně události z listopadu 1989, je v jednom z řetězových emailů Miloš Zeman).

Problém skutečně spočívá v dlouhodobém přehlížení deziluze velké části společnosti.

„Nejlepší na hokeji je, když lidi sjednocuje“

12. 11. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 2 minuty

Česká republika je země s bohatou tradicí složenou z neuvěřitelného množství rozdílných kultur, náboženských přesvědčení a jazyků. Je hanebné, že se za tuto zemi nedokáže důrazně postavit mainstreamová politická, ani mediální reprezentace a namísto toho trpí, anebo se mlčením podílí na normalizaci nenávistné rétoriky, ze které těží populistické a extremistické strany skrytě, anebo otevřeně financované oligarchickými konglomeráty.


Zajímavá reakce na slova komentátora Dona Cherryho v jednom z nejsledovanějších TV pořadů v Kanadě, sobotní Hockey Night in Canada, se právě odehrává v kanadských médiích.

Poté, co v přímém přenosu Cherry naznačil, že noví imigranti nenosí makové kvítky na den veteránů (11. 11.), tak se za jeho slova vzápětí omluvila vysílací síť Rogers Sportsnet, NHL (severoamerická Národní hokejová liga) vydala prohlášení distancující se od Cherryho slov podobně jako CBC (Canadian Broadcasting Company) z jejichž studia se pořad vysílá (zde).



Španělsko potřebuje novou politickou kulturu

13. 11. 2019

čas čtení 3 minuty

Evropské státy nemohou stále dokola hlasovat a doufat, že se nějak dostanou k jasné vládní většině, píše Barbara Weselová. Je pro ně stále těžší sestavit vlády. Také Španělsko se musí naučit umění kompromisu.

Asadův bratranec a moskevský mrakodrap

13. 11. 2019

čas čtení 1 minuta

Na břehu moskevské řeky se leskne skleněný a ocelový pomník ruské ekonomiky poháněné ropou a plynem a rostoucího globálního vlivu. Obloze hlavního města dominují mrakodrapy množící se v posledních letech, jak přibývá peněz. Tzv. Sedm sester z doby stalinismu, které kdysi představovaly nejvyšší budovy v Moskvě, je zastíněno novými stavbami, napsali Henry Foy a Chloe Cornishová.

V soulském metru provozují podzemní farmu

13. 11. 2019

čas čtení 3 minuty

Minulý měsíc se cestujícím v soulské stanici metra Sangdo naskytl překvapivý pohled: Plně funkční farma zde pěstuje listový salát, výhonky a mladou zeleninu, píše Thomas Maresca.

Pražské matky Hamáčkovi: Přijměte proboha válečné sirotky z uprchlických táborů v Řecku

12. 11. 2019

čas čtení 3 minuty

Vážený pan Jan Hamáček
ministr vnitra ČR,
Ministerstvo vnitra ČR,
Nad štolou 936/3, 170 34 Praha 7

12.11.2019
 

Otevřený dopis ve věci přijetí válečných sirotků z utečeneckých táborů v Řecku

Vážený pane ministře Hamáčku,

 vyzýváme Vás, abyste:

- přestal bránit české humanitární pomoci sirotkům z řeckých táborů,
- okamžitě začal podnikat kroky k urychlenému vyhovění žádosti ze strany řeckého ministra vnitra,
- umožnil českým občanům, organizacím a institucím postarat se o minimálně zmíněných čtyřicet dětí, sirotků z válečných oblastí, které trpí.
V nastávající zimě již nejde jen o zlepšení jejich psychického a fyzického stavu, ale o záchranu jejich životů.
Považujeme to nejen za Vaši povinnost člověka, ale za povinnost představitele státu, kterého jsme občankami.

Třicáté výročí pádu komunismu: Vzpomínejme s Petrem Pithartem

12. 11. 2019

čas čtení < 1 minuta


Při příležitosti třicátého výročí pádu komunismu jsme vysílali na kabelovce Regionálnitelevize.cz exluzivní rozhovory s Petrem Pithartem, prvním premiérem postkomunistické České republiky a blízkým spolupracovníkem prezidenta Václava Havla. 


 

 

Viz také: 


Jan Čulík a česká studia na univerzitě v Glasgow

12. 11. 2019

čas čtení < 1 minuta

Studenti filmu na Glasgow University natočili tento krátký filmový portrét Jana Čulíka jako cvičení pro svůj praktický filmový seminář (video je v angličtině): 

Nová renesance

12. 11. 2019

čas čtení 27 minut

(Projev Daniela Quinna přednesený v Health Science Center, Houston, Texaská universita)

Před dvaceti pěti léty, když jsem pracoval na knize, z níž později vznikla novela s názvem „Izmael“, sotva kdo předpokládal, že lidstvo má vážné potíže. Pro mnoho lidí skutečnost, že se studená válka neproměnila ve válku nukleární, znamenala, že je vše v pořádku. Až v průběhu posledních deseti let se tento názor začal drasticky měnit i když musím připustit, že ne zcela všude.

Když jsem v roce 1995 navštívil školu v Albuquerque, která považovala Izmaela za knihu roku, byl jsem požádán o setkání se skupinou špičkových odborníků v oblasti zdravotní péče. Jednalo se o skupinu vedoucích jednotlivých oddělení Presbyterianské zdravotní služby, která fungovala jako regionální síť nemocnic. Přijal jsem jejich pozvání s rozpaky, nedovedl jsem si představit, zda bych mohl, vzhledem k odbornému zaměření, říct něco, co by mělo vztah k výkonu jejich povolání. Nevím nic o nemocnících nebo o zdravotnictví nebo o zdravotnických profesích. Dokonce se ani nedívám na seriál o pohotovostní službě.

(Esej vyšel v knize Write Sideways, vyd. Steerforth Press, Hanover, New Hampshire, 2007. Do češtiny přeložila Lina Gvenetadze.)


Před ČEZem stojí 111 párů bot za předčasně zemřelé

12. 11. 2019

čas čtení 5 minut

Tisková zpráva Hnutí DUHA, Greenpeace a Limity jsme my


 


PŘED ČEZEM STOJÍ 111 PÁRŮ BOT ZA PŘEDČASNĚ ZEMŘELÉ KVŮLI ZNEČIŠTĚNÍ Z POČERAD
EKOLOGICKÁ HNUTÍ ŽÁDAJÍ UZAVŘENÍ NEJŠPINAVĚJŠÍ UHELNÉ ELEKTRÁRNY A PŘEDÁVAJÍ 10 000 PODPISŮ PETICE


Postava smrťáka z kosou, 111 párů bot za každoroční počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší z největší české uhelné elektrárny Počerady [1], balónky symbolizující znečištění a hesla na transparentech požadující uzavření elektrárny. Tak to vypadalo v pondělí  v 11:00 před hlavním vchodem do sídla elektrárenské společnosti ČEZ v Duhové ulici v Praze.  

Kam se má ubírat snaha o snížení emisí

12. 11. 2019 / Vladimír Wagner

čas čtení 14 minut

Nejen jako ohlas na studentské hnutí se stále více v řadě velmi různorodých médií diskutuje o možnostech cesty k nízkoemisní energetice. Je důležité, aby se od diskuzí postupně dospělo k reálným k0rokům, které by umožnily postupnou efektivní a dostupnou náhradu fosilních zdrojů u nás, bez ohrožení sociální stability a životní úrovně.

Hospodaření OSBL za říjen 2019

2. 11. 2019

čas čtení 2 minuty

V řijnu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 58 520,96 Kč, výdaje byly 91 931.50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


20679