Mohou Trumpovy dohody o těžbě nerostných surovin v Kongu a Rwandě skutečně zachránit životy?

3. 7. 2025

V návaznosti na mírovou dohodu Spojené státy také vyjednávají dohodu o nerostných surovinách s DRK a samostatnou dohodu s Rwandou, která by měla do regionu přinést americké investice v řádu miliard dolarů. Pro americkou vládu je přístup k drahým nerostným surovinám v regionu motivací k pomoci při ukončení války.

Mnoho nerostných surovin nezbytných pro moderní technologie pochází z této nepokojné oblasti. V DRK se rozsáhlá ložiska koltanu, kobaltu a zlata, které pohánějí mimo jiné smartphony a elektromobily, stala hnacím motorem desetiletí trvajícího konfliktu. Tento boj o zdroje proměnil mimořádné nerostné bohatství východní části DRK ve zdroj přetrvávajícího násilí a nestability.

Strategický význam těchto zdrojů staví Kongo do centra geopolitických kalkulací USA v Africe. Washington si stále více uvědomuje, že zajištění spolehlivých dodavatelských řetězců pro tyto suroviny představuje národní bezpečnostní imperativ.

DRK disponuje 60 % světových zásob koltanu. Je také největším producentem kobaltu na světě, jehož produkce v roce 2024 bude činit přibližně 70 % světové produkce.

Koltan a kobalt tvoří páteř globální digitální ekonomiky a infrastruktury čisté energie. Například kobalt těžený v konžských dolech pohání dobíjecí baterie v chytrých telefonech, laptopech a elektrických vozidlech. Konžská měď je zároveň nezbytná pro elektrifikaci energetiky a dopravy. Tyto minerály se nacházejí všude, od baterií elektrických vozidel po solární panely a větrné turbíny.

Kromě kobaltu a mědi poskytují ložiska koltanu v zemi tantal, kov nezbytný pro výrobu kondenzátorů používaných prakticky ve všech elektronických zařízeních. DRK také disponuje významnými zásobami dalších vzácných zemin, které podporují technologickou výrobu a jsou předmětem velkého zájmu Spojených států.

V současné době je těžební sektor DRK z velké části ovládán čínskými společnostmi, zejména v oblasti výroby kobaltu. Čínské státní podniky a politické banky kontrolují přibližně 80 % celkové produkce z kobaltových dolů. Rostoucí podíl Číny odráží širší investiční strategie na celém kontinentu, kde jsou nyní běžné různé společné podniky a dohody o infrastruktuře čínských společností.

Situaci dále komplikuje Rwanda, která získala významný vliv na těžbu nerostných surovin ve východní části Konga díky podpoře povstalecké skupiny M23 bojující proti armádě DRK. M23 monopolizovala vývoz koltanu do Rwandy, který se poté prodává na mezinárodním trhu. Odhaduje se, že rebelové ve východní části DRK loni podvodně vyvezli do Rwandy nejméně 150 tun koltanu, což odborníci OSN označili za největší kontaminaci dodavatelského řetězce nerostných surovin v regionu.

Spojené státy se nadále zajímají o zajištění odolnosti dodavatelského řetězce a přístupu Ameriky k těmto kritickým nerostným surovinám. USA dokonce přislíbily 4 miliardy dolarů na projekt Lobito Corridor, infrastrukturní iniciativu propojující angolské pobřeží Atlantského oceánu s DRK přes Zambii.

Ještě předtím, než se M23 znovu stala vážnou bezpečnostní hrozbou, vedly finanční problémy a krátkozrakost několik předních amerických těžebních společností k omezení jejich působení v Kongu. Například po neúspěšných investičních rozhodnutích v ropném průmyslu prodala jedna z největších amerických těžebních společností, Freeport-McMoRan se sídlem v Arizoně, v roce 2016 svůj podíl v konžském dole Tenke čínské těžební společnosti Molybdenum.

Přestože si jsou vědomy významu kritických nerostných surovin v této oblasti, postupné vlády USA nedokázaly poskytnout dostatečné pobídky, které by americké těžební společnosti motivovaly k setrvání v regionu.

Trumpova administrativa se snaží tento trend zvrátit a usiluje o ukončení konfliktu. Ukončení války by odstranilo jednu z největších překážek investic v regionu a otevřelo by dveře větším investicím amerického soukromého sektoru ve střední Africe.

Mezi společnosti, které jsou připraveny využít trvalého míru v regionu, patří KoBold Metals, která využívá umělou inteligenci k průzkumu nových těžebních lokalit. KoBold nedávno oznámila, že rozšíří své aktivity do DRK. A teprve minulý měsíc bylo oznámeno, že KoBold dosáhla předběžné dohody o koupi podílu australské těžební společnosti v konžském ložisku lithia.

Zájem společnosti KoBold o Kongo je významný, protože významní investoři společnosti KoBold přispěli k politickým snahám Donalda Trumpa. Marc Andreessen, jehož firma drží největší podíl ve společnosti KoBold Metals a který spolupracoval s Trumpovým Ministerstvem pro efektivitu vlády (DOGE), stejně jako další finančník společnosti KoBold, Ben Horowitz, darovali během posledních prezidentských voleb každý 2,5 milionu dolarů super PAC podporujícímu Trumpa.

Další bohatí a vlivní podporovatelé KoBold – Mark Zuckerberg z Meta, Jeff Bezos z Amazonu, Sam Altman z OpenAI a Bill Gates z Microsoftu – přispěli každý jedním milionem dolarů na Trumpovu inauguraci.

Kromě podpory obchodních aktivit těch, kteří přispěli na jeho kampaň a inauguraci, poskytuje Trumpovi mírová dohoda s dohodami o těžbě nerostných surovin také příležitost podpořit klíčová americká odvětví, která jsou silně závislá na kritických nerostných surovinách, jejichž ložiska se nacházejí ve velkém množství v celé střední Africe.

Účinná mírová dohoda a následné dohody o těžbě nerostných surovin by také umožnily Washingtonu reagovat na rostoucí globální ekonomický vliv Pekingu, aniž by riskoval přímou vojenskou eskalaci mezi oběma zeměmi ve střední Africe. Místo toho by využil ekonomickou konkurenci s Čínou k dosažení výhodných výsledků pro Afričany a Američany.

Trumpův tým si to uvědomuje a již se aktivně zapojil do snah o udržení americké těžební přítomnosti v regionu. V březnu, kdy povstalecká skupina M23 útočila na cínový důl Bisie, který produkuje přibližně 6 % světové nabídky cínu a je provozován částečně americkou společností Alphamin, údajně zasáhla americká vláda a vyjednala dohodu, která Alphaminu umožnila pokračovat v činnosti bez obav z útoku.

Tento zásah však nestačil k udržení amerického podílu v jednom z největších cínových dolů na světě. Na začátku června Alphamin údajně souhlasil s prodejem svého amerického podílu emirátské firmě.

Trumpův tým doufá, že lepší přístup ke konžským dolům urychlí výrobu některých technologií v USA, jako jsou lithium-iontové baterie a polovodiče. Trump argumentoval, že přesun výroby těchto technologií do USA je jak národní bezpečnostní nutností, tak ekonomicky výhodný pro zemi, protože vytvoří pracovní místa pro mnoho Američanů, kteří ho volili částečně proto, že věřili, že je zbaví finančních potíží.

Než však budou moci všechny tyto ekonomické příležitosti a výhody nastat, musí skončit válka. Dnešní podpisová ceremonie bude prvním krokem.

 

Celý text v anglickém originále ZDE