Nesplnění klimatického cíle 1,5 °C je morálním selháním, prohlásil šéf OSN na summitu Cop30

7. 11. 2025

 

V projevu před hlavami států z více než 30 zemí Guterres označil cíl omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní za „červenou čáru“ pro obyvatelnou planetu a vyzval své posluchače, aby přistoupili k „paradigmatické změně“, aby bylo možné minimalizovat dopady překročení tohoto limitu.

„Každá desetina stupně znamená více hladu, vysídlení a ztrát – zejména pro ty, kteří za to nesou nejmenší odpovědnost. To je morální selhání – a smrtelná nedbalost,“ řekl.

Ve čtvrtek Světová meteorologická organizace potvrdila, že emise skleníkových plynů, které oteplují planetu, vzrostly na rekordní úroveň. Uvedla, že rok 2025 je na cestě stát se druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii. Všech 10 nejteplejších let v historii měření se odehrálo v posledním desetiletí.

Guterres uvedl, že došlo k určitému pokroku, ale není dostatečně rychlý. Mnoho zemí předložilo ambicióznější plány na snížení emisí. Pokud by byly plně realizovány, svět by se podle něj dostal na cestu k oteplení o přibližně 2,3 °C.

Tato prognóza ponechává planetu v nebezpečném teritoriu, ale je podstatně lepší, než se zdálo možné před 20 lety. To je do značné míry zásluhou mezinárodní podpory Pařížské dohody z roku 2015 a revoluce v oblasti čisté energie, která nabírá na obrátkách. Několik mocných zemí se však odklání od opatření v oblasti klimatu, protože se prosazuje krajně pravicový nacionalismus, zejména v USA.

Guterres uvedl, že ropný, plynárenský a uhelný průmysl brzdí změny. Ve své dosud nejostřejší kritice řekl, že tyto společnosti disponují obrovskými dotacemi a politickou podporou a využívají je na úkor všech ostatních.

Řekl: „Příliš mnoho společností dosahuje rekordních zisků z ničení klimatu a utrácí miliardy na lobbing, klamání veřejnosti a bránění pokroku.“

Summit – a příští týden Cop30 – se koná v turbulentní době. Velká část světa je rozptýlena válkou a USA vedou útok na snahy o budování mezinárodní spolupráce při řešení společných globálních problémů.

Ding Xuexiang, vicepremiér Číny, se jen lehce zakrytě zmínil o Trumpových clech a řekl, že přechod na zelenou energii závisí na volném toku zelených technologií a odstranění obchodních bariér. „Čína je zemí, která dodržuje své závazky,“ řekl a poznamenal, že jeho země, která je největším emitentem uhlíku na světě, si stanovila cíl pro příštích pět let, kterým je dosažení vrcholu spotřeby uhlíku a posílení cílů ekologické bezpečnosti.

Gustavo Petro, prezident Kolumbie, měl obzvláště tvrdá slova pro nepřítomného amerického prezidenta, který popírá vědu. „Pan Trump je doslova proti lidstvu,“ řekl. „Vidíme kolaps, který nastane, pokud USA neprovedou dekarbonizaci své ekonomiky. Je to stoprocentně špatné.“

„Je to skutečná apokalypsa,“ řekl. Kromě Trumpa vinu z velké části přičítal také lobbistům ropného průmyslu v systému COP. „Jsou proti životu. Je to nemorální. Není to lidské.“ Výsledkem je, že se svět podle něj propadl z klimatické změny do klimatické krize a nyní čelí klimatickému kolapsu.

Mnoho zemí již bylo zasaženo klimatickými katastrofami. Britský princ William poznamenal, že svět se nebezpečně blíží bodům zlomu v přírodních systémech – oceánských proudech, deštných pralesích a ledových čepičkách –, na nichž závisí veškerý život. Mezi řešeními uvedl, že je třeba uznat, že domorodí obyvatelé jsou lídry v oblasti klimatu, a poskytnout jim právní uznání jejich území.
 
Země globálního Jihu chtějí, aby industrializovaný globální Sever poskytl podporu při přizpůsobování se stále extrémnějšímu počasí a pomohl jim s energetickou transformací, ale finanční závazky zatím zdaleka nedosahují 1,3 bilionu dolarů ročně, na kterém se dohodlo na konferenci Cop29 v Baku. Guterres uvedl, že rozvinuté země musí nastavit jasnou cestu k tomuto cíli.

Keir Starmer na summitu řekl, že Spojené království se plně zapojilo do řešení klimatické krize, protože je to „výhodné pro všechny“ – pro lidi i pro ekonomiku, protože to sníží účty, vytvoří pracovní místa a za pět let by to mohlo Spojenému království přinést 1 bilion liber.

Uvedl: „Před deseti lety se svět sešel v Paříži, sjednocený v odhodlání řešit klimatickou krizi. Konsensus, který byl založen na jednoznačných vědeckých poznatcích. A tato jednota nebyla jen mezinárodní, byla přítomna i ve většině našich zemí. Ve Velké Británii panoval konsensus napříč politickým spektrem. Jedinou otázkou bylo, jak rychle můžeme postupovat. Dnes je tento konsensus bohužel pryč.“

Britský premiér se nepřímo zaměřil na významné osobnosti, včetně Billa Gatese a Tonyho Blaira, které vyzývají ke zpomalení klimatických opatření. V ostré reakci na tento postoj řekl: „Někteří tvrdí, že nyní není čas jednat, a říkají, že řešení klimatických změn může počkat. Moje otázka zní: může počkat i energetická bezpečnost? Mohou počkat plátci účtů? Můžeme vyhrát závod o zelená pracovní místa a investice tím, že budeme postupovat pomalu? Samozřejmě že ne.“

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že Belém by měl být konferencí pravdy. „Nyní je čas brát varování vědců vážně,“ řekl a pochválil pařížskou klimatickou dohodu za to, že pomohla odvrátit svět od předchozího katastrofického scénáře oteplení o 5 °C, ale varoval, že planeta stále směřuje k oteplení o 2,5 °C, které by každoročně zabilo 250 000 lidí a snížilo HDP o 30 %.

Řekl lídrům, že bez řešení nerovnosti uvnitř zemí a mezi nimi nemůže existovat řešení klimatické krize, a uvedl, že by se měli inspirovat domorodými obyvateli, kteří žijí udržitelněji v souladu s přírodou.

Na závěr zmínil víru domorodého kmene Yanomami, že lidé z lesa pomáhají držet oblohu, a vyjádřil naději, že tento summit pomůže při stabilizaci klimatu.

První den summitu zazněla další dvě významná oznámení. Brazílie oficiálně představila svou vlajkovou iniciativu Cop30, Tropical Forest Forever Facility, s novými investičními závazky ve výši 3 miliard dolarů od Norska na období 10 let a nekvantifikovanými sliby podpory od Číny. Cílem této iniciativy je přilákat 25 miliard dolarů investic od vlád a dalších 100 miliard dolarů z finančních trhů na financování ochrany stojících lesů.