Lekce z Cermatu o reálném pokroku v naší zemi

22. 5. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Myslím, že je čas složit hold Fialově vládě. Vlastně ministrovi školství. Vlastně řediteli Cermatu. Vlastně jeho nezletilému synovi. Konečně se ukázalo, že pokrok je možný. Neumíme stavět dálnice, digitalizovat státní správu, vzdělat dost lékařů, zajistit kvalitní školství, točíme se stále v labyrint absurdit, ale najednou je vidět, že něco přece jen jde.

Ukázalo se, že za necelý rok lze efektivně zdigitalizovat přijímací zkoušky na střední školy. Je to bez nadsázky a ironie ohromná věc. A nejde jen o komfort žáků, rodičů a škol, jde také o důležitá data. Data nám ostatně chybí skoro o všech zásadních oblastech veřejné správy. A nyní ta data máme. Ukazuje se např. jasně, že systém je nastaven tak, že za tentýž počet bodů u jednotných přijímaček se v Praze na gymnázium nedostanete, ale v Ústí nad Labem ano. To se to máme, že? Školství a vzdělanost jsou přece priorita, hlavně neplýtvat talenty. A teď si představte ty obludnosti, které bychom se ještě mohli dozvědět v jiných oblastech, kdybychom jen měli ta data.

Musím se přiznat, že jsem amatérský přístup pana ředitele Cermatu k revoluční proměně přijímacích zkoušek na střední školy sledoval nejprve s velkou skepsí až pohrdáním. Dělal to jaksi na koleni právě i jeho nezletilý syn. A nyní se kaju a říkám: díky Bohu! To je ta cesta, jak posunout tenhle stát dopředu. Tedy pokud nám má záležet na skutečnosti, na reálné změně, nikoli jen na slovech, plánech, schématech a slibech. Jde to. Musí to ale dělat teenager a ještě k tomu na koleni. Jinak to zjevně nejde.

3
Vytisknout
2744

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2024