Čína pořádá vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu jako "tvrdý trest"

24. 5. 2024

Cvičení přichází tři dny po inauguraci prezidenta Williama Laie, který vyzval Čínu, aby přestala ohrožovat ostrov a uznala existenci jeho demokracie.

Čína považuje Tchaj-wan za odtrženou provincii, která se nakonec dostane pod kontrolu Pekingu, ale ostrov se považuje za odlišný.

Tchajwanské ministerstvo obrany odsoudilo čínské cvičení jako "iracionální provokace".

Tchaj-pej vyslala námořní, letecké a pozemní síly, aby "bránily suverenitu ostrova", uvedlo ministerstvo obrany.

Čtvrteční cvičení podle tchajwanských vojenských expertů poprvé simulovalo útok v plném rozsahu, nikoli ekonomickou blokádu.

Cvičení se konalo po celém hlavním ostrově a poprvé se zaměřilo také na Tchaj-pejí kontrolované ostrovy Ťin-men, Macu, Wu-čchiou a Tung-jin, které leží blízko čínského pobřeží, jak vyplývá z map zveřejněných Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou (PLA).

Cvičení ukazují, že Čína opravdu nemá ráda nového tchajwanského prezidenta

Cvičení zahrnovalo také součást na východ od Tchaj-wanu - členité východní pobřeží ostrova na druhé straně pohoří bylo dlouho jeho vojenskou pevností.

Tchaj-wan vybudoval podél tohoto pobřeží velkou část své posílené vojenské infrastruktury, včetně velké podzemní letecké základny v horách poblíž města Hualien. Nachází se také v blízkosti jižních japonských ostrovů a je přirozenou zásobovací trasou.

Vysláním námořních a leteckých hlídek na východ od Tchaj-wanu se Čína snaží Tchaj-peji ukázat, že její východ je nyní vystaven čínskému útoku, a ukázat Američanům, že jakákoli snaha o doplnění zásob nebo posílení Tchaj-wanu z východu je zranitelná vůči čínským raketovým útokům a námořním útokům.

PLA uvedla, že její cvičení se zaměřila na společné hlídky v bojové pohotovosti na moři a ve vzduchu, přesné údery na klíčové cíle a integrované operace uvnitř i vně ostrova, aby otestovala "společné skutečné bojové schopnosti" svých sil.

Tchajwanská média citovala vojenského experta Chieha Chunga, který uvedl, že probíhající cvičení je zaměřeno na "simulaci totální ozbrojené invaze na Tchaj-wan".

Čína v uplynulém roce opakovaně nacvičovala obklíčení Tchaj-wanu stíhačkami a námořními loděmi. Tchaj-pej hlásila nárůst vpádů do tchajwanských vod a vzdušného prostoru před inaugurací Laie.

Čína provedla svou první operaci "obkličování" v srpnu 2022 po historické návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Simulovala blokádu hlavního ostrova Tchaj-wan pomocí útoků lodí, letadel a raket.

Čínská lidová osvobozenecká armáda uvedla, že čtvrteční cvičení bylo "silným trestem za separatistické činy tchajwanských sil nezávislosti a přísným varováním před vměšováním a provokacemi vnějších sil".

Čínské ministerstvo zahraničí mezitím trvalo na tom, že cvičení bylo "nezbytným a legitimním krokem" k zajištění národní suverenity.

"Musím zdůraznit, že Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území. To je fakt založený na historii i skutečném statu quo. To se v budoucnu nezmění. Nezávislost Tchaj-wanu je odsouzena k nezdaru," řekl mluvčí Wang Wenbin.

Ve svém inauguračním projevu minulé pondělí pan Lai vyzval Čínu, aby "přestala vyhrožovat Tchaj-wanu".

Peking projev odsoudil a ministr zahraničí Wang I označil Laie za "ostudného".

Po Laiově vítězství ve volbách loni v lednu vydal Peking prohlášení, v němž trval na tom, že "Tchaj-wan je součástí Číny". Opakovaně také odmítla nabídky na rozhovory.

Peking již dříve označil Laie za "separatistu" a "potížistu" kvůli poznámkám, které v minulosti pronesl na podporu tchajwanské nezávislosti.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že čtvrteční cvičení "zdůrazňuje militaristickou mentalitu Pekingu".

"V posledních letech pokračující obtěžování čínskými letadly a loděmi významně poškodilo globální mír a stabilitu," uvádí se ve zprávě.

Tchajwanská prezidentská kancelář uvedla, že je "politováníhodné", že Čína "používá jednostranné vojenské provokace k ohrožení tchajwanské demokracie a svobody".

Tchajwanská Rada pro záležitosti pevniny, která dohlíží na vztahy s Čínou, mezitím uvedla, že cíl Tchaj-wanu udržet mír mezi Čínou a Tchaj-wanem se nezměnil.

"Peking by měl pochopit, že jeho zastrašovací taktika si srdce a mysl lidí nezíská," řekl mluvčí Liang Wen-chieh.

Čína a Tchaj-wan sice zůstávají obchodními partnery, ale už nemají formální komunikační kanál a velká část světa nabízí diplomatické uznání Číně, ale ne Tchaj-wanu.

Analytici tvrdí, že nároky Pekingu se staly mnohem hlasitějšími a neústupnějšími za Si Ťin-pchinga, který opakovaně zdůrazňoval, že ke "znovusjednocení" dojde - naposledy v prosinci, několik týdnů před tchajwanskými volbami.

Čínské vojenské manévry kolem Tchaj-wanu zatím nedosáhly invaze a zůstaly v šedé zóně.

Analytici řekli BBC, že taktika války v šedé zóně je zaměřena na dlouhodobé oslabení protivníka - a říkají, že to je přesně to, co se Čína snaží udělat s Tchaj-wanem.

Zdroj v angličtině: ZDE