Čtyři slepé myši“: Biden, Blinken, McGurk & Sullivan

23. 5. 2024

Nedávno zavedená politika - Memorandum o národní bezpečnosti č. 20 - vyžaduje pravidelné podávání zpráv Kongresu o amerických zbraních dodávaných do zemí zapojených do aktivního ozbrojeného konfliktu, aby se zjistilo, zda se tito příjemci dopouštějí porušování mezinárodního práva. Letos byl mezi sedmi zeměmi, které takové zprávy vyžadují, i Izrael. Přestože existují přesvědčivé důkazy o tom, že izraelská armáda se takového porušování skutečně dopouští, zpráva, kterou tento měsíc vydala Bidenova vláda, dospěla k závěru, že důkazy nejsou dostatečné k tomu, aby odůvodnily snížení prodeje zbraní.

Místo toho USA Izraeli posílají více zbraní, neboť prezident 14. května oznámil Kongresu obnovení závazku ve výši více než jedné miliardy dolarů. Biden jmenoval ministra zahraničí Antonyho Blinkena, poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana a Bretta McGurka, prezidentova koordinátora pro Blízký východ.

Ti všichni se navzdory bezprecedentní kritice tvrdě brání tlaku na snížení podpory Izraele. Annelle Sheline, bývalá úřednice ministerstva zahraničí, která na protest proti postupu administrativy v Gaze rezignovala, poznamenala, že „obecně se zdá, že administrativa považuje izraelské vojenské operace v Gaze spíše za PR záležitost, než aby se zabývala závažnými politickými i morálními otázkami, které izraelské akce vyvolávají“. Sheline dříve pracovala pro Quincy Institute, který vydává web Responsible Statecraft.

Dosavadní vlna studentských protestů proti americké vojenské podpoře Izraele je svým rozsahem podobná protestům proti jihoafrické vládě v 80. letech.

Vnitřní nesouhlas se nejvíce projevil na ministerstvu zahraničí, kde tři američtí diplomaté rezignovali. Na ministerstvu vnitra se Linda Greenberg Call stala první židovskou političkou jmenovanou Bidenem, která rezignovala a obvinila prezidenta, že využívá židy k ospravedlnění své podpory války v Gaze. Téměř 200 právníků pracujících na amerických vládních postech připravilo odbornou zprávu, v níž dospěli k závěru, že „dodávat Izraeli bezpodmínečnou vojenskou pomoc, aby mohl pokračovat v bombardování pásma Gazy, je nejen naprosto neupřímné, ale také značně neadekvátní k plnění povinností USA předcházet genocidě a trestat ji“.

Proč Biden odmítá omezit přísun útočných zbraní do Izraele? Peter Baker z New York Times na tuto otázku neodpovídá. Místo toho popisuje rozpory mezi prezidentovými klíčovými poradci, včetně Blinkena, Sullivana a McGurka, ohledně toho, jak jednat s Netanjahuem a reagovat na probíhající násilí, a nabádá k symbolickým činům, jako je odklad dodávek těžkých bomb.

Na otázku ohledně těchto údajných rozdílů Sheline odpověděla: „Řekla bych, že ačkoli je docela pravděpodobné, že různé vysoce postavené osoby uvnitř Bílého domu mají různé názory, v praxi tyto rozpory zatím nemají žádný dopad na politiku, která zřejmě vychází přímo od samotného Bidena.“

Bidenova vláda se stále zaklíná nadějí na izraelskou velkou dohodu s autoritářskými státy Perského zálivu. Tato strategie „Abrahámových dohod“, která začíná za Trumpovy vlády s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty v roce 2020, má zajistit stabilitu na Blízkém východě tím, že Izrael a mocné arabské státy vytvoří roli regionálních policistů s vyloučením Palestinců.

To v kombinaci se zakořeněnou podporou Izraele ze strany dárcovské třídy znamená, že se Biden a spol. nadále drží Abrahámových dohod. K tomu je však třeba popírat realitu války v Gaze. Biden, Blinken, Sullivan a McGurk jako čtyři svévolně slepé myši pokračují v marné honičce, přičemž Netanjahu hraje v klasické dětské říkance roli farmářovy ženy.  

 

Celý text v anglickém originále ZDE