Hlavní slovenský dezinformátor se sbližuje s Pekingem
22. 5. 2024
Čínské vměšování na Slovensku má novou tvář
Ačkoli Čína pořádá podobné cesty pro zájmové osoby pravidelně, Rostasův případ vyniká ve dvou ohledech.
Čínské vměšování: Dezinformátor navštívil Peking
Rostas vede jeden z nejvýznamnějších dezinformačních kanálů na Slovensku. Zároveň kandiduje v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu (EP) na kandidátce krajně pravicové strany Republika, která se zasazuje o užší vztahy s Čínou a Ruskem.
Podle portálu Košpirátori.sk, který sleduje média, se časopis Zem&Vek a přidružená internetová stránka řadí mezi nejméně důvěryhodné producenty obsahu na Slovensku, když na desetibodové škále (vyšší skóre značí méně důvěryhodný obsah) obdržely skóre 9,5 bodu.
Stránka je známa zveřejňováním šarlatánského obsahu, dezinformací a konspirací a byla také obviněna z antisemitismu (např. po zveřejnění zfalšované fotografie Zuzany Čaputové, v té době prezidentské kandidátky, s upraveným obrazem jejího nosu, který měl naznačovat antisemitský trop).
Sám Rostas byl shledán vinným z „hanobení rasy a národa“. Rozsudek potvrdilo trestní oddělení slovenského Nejvyššího soudu.
Rostasův příspěvek na sociálních sítích z cesty tvrdí, že ho přijal mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Wang Wenbin a že se účastnil diskusí s „největšími médii“ včetně státní televize CCTV.
Rostas rovněž tvrdil, že poskytl rozhovor Lidovému deníku (oficiálnímu listu Ústředního výboru Komunistické strany Číny) o „poměrech v rozpadající se Evropské unii“. Hovořil také o mezinárodní mediální spolupráci s Všečínským sdružením novinářů, což je subjekt napojený na čínskou komunistickou stranu, který slouží k výkonu kontroly nad čínskými médii a jednotlivými novináři.
Nebylo by to poprvé, co Rostas hovořil o mediální spolupráci s představiteli autoritářského režimu. V roce 2014 se objevila nahrávka, na níž Rostas se zástupci ruského velvyslanectví na Slovensku diskutoval o možnostech financování Zem&Vek a dalších proruských médií.
Námluvy s Čínou
Rostasova cesta do Pekingu je pouze nejnovějším vyvrcholením námluv mezi čínskou komunistickou stranopu a časopisem Zem&Vek. Časopis pravidelně publikuje články, které lze klasifikovat jako propagující čínské názory, ukazující Čínu jako alternativu k Západu nebo instrumentalizující Čínu jako nástroj k prosazování obecných protizápadních nálad časopisu.
Časopis rovněž poskytuje platformu pro lepší zviditelnění čínského velvyslanectví na Slovensku. V roce 2023 patřily online příspěvky časopisu k nejviditelnějšímu obsahu sociálních médií diskutujícímu o Číně ve slovenském jazyce.
V březnu 2023 Zem&Vek publikoval příspěvek, který poskytl přehled o Rostasově setkání s tehdejším čínským velvyslancem na Slovensku Sun Lijiem.
Rostas v úvodu článku uvedl svůj pohled na summit Putin-Xi: „Země se již netočí kolem osy vytvořené z amerického dolaru - do hry konečně vstoupili hráči, kteří se připravovali několik desetiletí. Návštěva Si Ťin-pchinga v Moskvě vyslala jasný signál o budoucnosti uspořádání světa a Evropy, nad níž Spojené státy ztrácejí kontrolu, ale přesto jí dokázaly zasadit takové rány, jako je likvidace její prosperity postavené na levné energii z Ruska, což se brzy projeví hlubokým poklesem životní úrovně.“
Rostas byl rovněž „potěšen přátelským a vstřícným přístupem čínské strany - vztahy mezi Čínou, Ruskem a Slovenskem jsou spolu s vytvářením vztahů se zeměmi, které vnímají svět jako multipolární prostor, nejreálnějšími vyhlídkami na naši prosperitu a mír“.
Zaměření časopisu Zem&Vek na Čínu vzrostlo zejména poté, co Rostas přijal Dušana Marušáka, bývalého slovenského ekonomického diplomata, který v různých obdobích své kariéry působil v Číně. Marušáka Rostas chválil za jeho údajné výsledky při „vytváření mimořádně dobrých podmínek pro čínsko-slovenskou obchodní spolupráci“.
Jako zaměstnanec ministerstva dopravy se Marušák rovněž podílel na přípravě koncepce rozvoje hospodářských vztahů s Čínou na období 2017-2020, což byl mimořádně chybný strategický dokument, který měl poněkud naivní pohled na Čínu jako na zdroj ekonomického prospěchu, přičemž ignoroval politický, bezpečnostní a lidskoprávní rozměr interakce s ČLR.
Čínská kultivace Rostase má i druhý rozměr. Rostas kandiduje v nadcházejících volbách do EP jako nezávislý na kandidátce krajně pravicové strany Republika, kterou vede europoslanec Milan Uhrík. To vyvolává obavy z čínských pokusů vměšovat se do voleb v EU a kultivovat potenciální poslance EP, kteří budou mít vliv na budoucí trajektorie politiky EU vůči Číně a obecněji na politiku bloku v oblasti Indopacifiku.
Rostas je na volebním lístku Republiky pod číslem 15, vedle řady krajně pravicových osobností a stálic slovenské dezinformační scény. Vzhledem k tomu, že Slovensko má v evropském zákonodárném sboru celkem 15 křesel, mohou se Rostasovy šance na zvolení zdát na první pohled poměrně malé. Vzhledem ke slovenskému volebnímu systému však Rosťovy šance nejsou tak hrozné.
V rámci slovenského systému „preferenčního hlasování“ mohou voliči označit až dvě preference (nebo čtyři v případě celostátních voleb) jednotlivých kandidátů na volebním lístku vybrané strany. V důsledku toho se mohou kandidáti na nižších místech kandidátní listiny dostat před kandidáty na předních místech.
Politické strany napříč politickým spektrem na to spoléhají, že umístěním vysoce postavených nezávislých kandidátů na poslední místo volebního lístku přilákají další voliče. V některých případech může být výsledné přeskupení kandidátů významné. Ilustrativní je případ Slovenské národní strany (SNS) - z deseti zvolených poslanců v loňských parlamentních volbách se jich až osm posunulo nahoru, včetně kandidátů na 130., 140., 148. a 150. pozici.
Krajně pravicové strany měly s tímto systémem zkušenosti i ve volbách do EP v roce 2019. Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS), od níž se v roce 2021 odštěpila Republika, získala 2 mandáty (s 12,07 % hlasů). Na 2. místě se pak umístil třetí kandidát na kandidátce, bývalý soudce Miroslav Radačovský, který se i přes nedostatečnou parlamentní aktivitu v poslední době nechvalně proslavil poté, co vypustil ve sněmovně EP holubici, čímž vyzval k pokračování mírových rozhovorů s Ruskem.
V celostátních volbách v roce 2023 se Republice nepodařilo dostat do slovenského parlamentu, když získala 4,75 % hlasů, tedy byla pod pětiprocentní hranicí.
Od té doby se štěstí této krajně pravicové strany zlepšilo a volební modely naznačují, že ve volbách do EP by se mohla přiblížit 10 % hlasů a potenciálně získat jedno nebo dokonce dvě křesla.
Vzhledem k viditelnosti, kterou Rostas a jeho časopis Zem&Vek mají (jejich kanál na Telegramu odebírá téměř 30 tisíc uživatelů), by mohl dobře využít preferenčního volebního systému a zajistit si křeslo v EP. V případě úspěchu můžeme očekávat, že Rostas bude prosazovat různé protizápadní, proruské a pročínské postoje.
V kampani Rostas sděluje, že jeho prioritou je vystoupení Slovenska z NATO a vstup do platformy BRICS (přestože ani jedna z těchto priorit nespadá do kompetence EP, nebo dokonce EU).
Zaujmout slovenské nacionalisty
Rostas není jediným příkladem aktérů krajně pravicové nebo dezinformační scény, o které Čína projevila zájem.
Snahu Číny navázat vazby s okrajovými částmi politického spektra lze doložit již v roce 2016, kdy vláda provincie Che-nan pozvala na pracovní návštěvu Milana Uhríka, současného předsedu strany Republika a poslance Evropského parlamentu.
Uhríkův příspěvek z této cesty by se dal charakterizovat jako směs úžasu nad čínským autoritářským systémem a nacionalistické nedůvěry: „Nevěřím, že vše z Východu je jen lživá propaganda a vše ze Západu je pravda (nebo naopak). Čína je velká a jednotná země, která (bohužel) za pár desetiletí převálcuje Evropu, pokud nezměníme evropskou politiku.“
Od té doby se republikánští politici začali k Číně vyjadřovat ještě hlasitěji a obdivněji.
Analýza příspěvků o Číně na slovensky psaných sociálních sítích v roce 2023, kterou provedl Středoevropský institut asijských studií (CEIAS), odhalila, že Uhrík a další politici Republiky (Tomáš Špaček, Marián Ďuriš) patřili k nejhlasitějším aktérům hovořícím o Číně. Špaček a Uhrík byli 3., resp. 6. nejhlasitějším aktérem (v přepočtu na počet interakcí v příspěvcích), čímž překonali i tradičně výrazné pročínské politiky, jako je Ľuboš Blaha (SMER-SD a číslo 2 na jeho kandidátce do EP).
Podobně jako časopis Zem&Vek i politici Republiky mají tendenci hovořit o Číně v kontextu údajně selhávajícího Západu. Například Milan Uhrík v souvislosti s návštěvou brazilského prezidenta Luly da Silvy v Číně napsal: „Světová dominance USA končí. Brazílie se dnes postavila na stranu Ruska a Číny.... Je čas připravit Slovensko na multipolární svět.“
Uhríkův stranický kolega Tomáš Špaček se rovněž zmínil o tom, že se globální jih postavil na stranu Číny: „Vyjádření mnoha afrických politiků jsou důkazem toho, že vliv Západu v Africe klesá a vliv Ruska a Číny roste. Dominance USA skončila a je nejvyšší čas, aby si to evropští politici uvědomili.“ S tím souhlasil i Uhrík: „Podle liberálů Rusko a Čína drancují Afriku... Hm, tak proč africké státy vyhánějí západní kolonizátory? Svět se mění. Jen slepý to nevidí.“
Toto rostoucí sbližování slovenské krajní pravice s Čínou je součástí širšího evropského trendu. Byly například zdokumentovány rostoucí vazby mezi Pekingem a stranou Alternativa pro Německo (AfD), která obhajuje čínský nátlak na Tchaj-wan. To zašlo až k provádění špionážních aktivit pro Čínu.
V dubnu 2024 byl pro podezření ze špionáže pro Peking zatčen zaměstnanec AfD pracující pro stranu v Evropském parlamentu. Zároveň je vyšetřován europoslanec Maximilian Krah (AfD) kvůli podezření z nezákonných plateb z Číny a Ruska za jeho činnost v EP.
Pokusy Číny o nábor a kultivaci aktiv byly zjištěny také v Belgii, kde se Čína zaměřila na navázání kontaktů s vlámskou krajně pravicovou nacionalistickou stranou Vlaams Belang, nástupkyní soudem rozpuštěného Vlaams Bloku. V roce 2024 se objevila zpráva, že politik Vlaams Belang Filip Dewinter byl placen čínskými agenty za své lobbistické úsilí ve prospěch Číny.
Reakce na tuto novou hrozbu pro evropskou demokracii bude jedním z hlavních úkolů, které bude muset EU v příštím volebním období řešit, vedle řešení řady ekonomických výzev, které představuje Čína.
Případný příliv kandidátů, kteří již byli v zajetí Pekingu, do evropského zákonodárného sboru toto úsilí ztíží.
Zdroj v angličtině ZDE
Matej Šimalčík je výkonným ředitelem Středoevropského institutu asijských studií, think tanku, který se zaměřuje na zahraničněpolitické a bezpečnostní otázky spojené s východní Asií. Matej se ve svém výzkumu zabývá ekonomickou a politickou přítomností a vlivem Číny ve střední Evropě, vztahy mezi elitami, korozivním kapitálem a úlohou evropských právních nástrojů při zmírňování rizik, která Čína představuje. Matěj působí také jako senior associate ve slovenské advokátní kanceláři Nechala a partneři. Předtím Matej získal zkušenosti jako interní právní poradce slovenské pobočky Transparency International, globální protikorupční organizace, a několika slovenských a českých advokátních kanceláří. V roce 2021 byl zařazen na seznam Forbes 30 pod 30 (slovenská edice) v kategorii Governance a sociální inovace.
Diskuse