Ruská agrese na Ukrajině: Orbán je proti dalším fondům EU pro Ukrajinu; Wagner prý stále verbuje v Rusku

30. 6. 2023

čas čtení 15 minut
 
Maďarsko odmítá plán EU poskytnout další peníze Ukrajině; podle zpráv pokračuje nábor žoldáků Wagnera v Rusku
 
- Orbán: Maďarsko odmítá další finanční prostředky EU pro Ukrajinu

Maďarsko odmítá plány Evropské komise na poskytnutí dalších peněz Ukrajině a není ochotno přispět dalšími penězi na financování zvýšených nákladů EU na obsluhu dluhu, uvedl v pátek ve státním rozhlase premiér Viktor Orbán.

"Jedna věc je jasná, my Maďaři ... nedáme Ukrajině další peníze, dokud neřeknou, kam se poděly předchozí prostředky v hodnotě asi 70 miliard eur," řekl Orbán.

"A považujeme za naprosto směšné a absurdní, abychom přispívali dalšími penězi na financování nákladů na obsluhu dluhu z půjčky, z níž jsme dosud nedostali prostředky, na které máme nárok."

Orbán hovořil na okraj summitu EU v Bruselu. Budapešť - spolu s Polskem - neobdržela prostředky z fondu EU na obnovu v důsledku sporu o právní stát.

Orbán prohlásil, že neexistuje téměř žádná šance, že by členské státy EU tyto finanční plány schválily, a že začne "dlouhý boj".

 
§- Videozáznamy sdílené na sociálních sítích zřejmě ukazují výbuchy v Berďansku.

V aplikaci pro zasílání zpráv Telegram sdílel klip s tímto vzkazem jeden z Ruskem dosazených vůdců v okupovaném Záporoží Vladimir Rogov:

Podle předběžných údajů se ozbrojenci ukrajinských ozbrojených sil dnes ráno pokusili udeřit raketami Storm Shadow. Série slyšených výbuchů je výsledkem práce ruské protivzdušné obrany, která úspěšně odrazila nepřátelský útok na civilisty na okraji města.
 
 
- V Kramatorsku byl zřízen provizorní památník s fotografiemi některých lidí zabitých při raketovém útoku na restauraci na začátku tohoto týdne. Podle ukrajinských úřadů zemřelo dvanáct lidí a nejméně 56 osob bylo zraněno. Rusko tvrdí, že útok byl veden na vojenský cíl.

 
- Ukrajina sděluje, že přes noc sestřelila 10 bezpilotních letounů "Shahed".
Suspilne, ukrajinská státní televizní stanice, nabízí tento přehled nočních zpráv z celé Ukrajiny:

V noci ruská armáda zaútočila na objekty vojenské infrastruktury v Záporožské oblasti: byly odpáleny čtyři rakety S-300 a 13 bezpilotních letounů "Shahed", síly protivzdušné obrany sestřelily 10 dronů, informovalo letectvo.

Při nočním útoku v Záporoží nebyl zraněn žádný člověk. V Mykolajivu vypukl požár v důsledku pádu úlomků sestřelených bezpilotních letounů, ke zranění nedošlo.

V Lozovské oblasti Charkovské oblasti našel třináctiletý chlapec na vlastním dvoře neznámé výbušné zařízení; byl hospitalizován s traumatickou amputací prstů levé ruky, informovala státní záchranná služba.
 
- Wagner údajně stále verbuje uvnitř Ruska
V noci na dnešek BBC informovala, že nábor v pobočkách žoldnéřů Wagner po celém Rusku pokračuje, a to i přes následky víkendové ozbrojené vzpoury. Píše se v něm:

S použitím ruského telefonního čísla jsme zavolali do více než tuctu náborových středisek a na požádání uvedli, že se ptáme jménem jednoho z bratrů.

Všichni, kteří nám odpověděli, potvrdili, že vše probíhá jako obvykle.

Od Kaliningradu na západě až po Krasnodar na jihu nikdo nevěřil, že se skupina rozpouští.

Několik lidí, kteří zvedli telefon, zdůraznilo, že noví členové podepisují smlouvy se samotnou žoldnéřskou skupinou, nikoli s ruským ministerstvem obrany.

"Pracujeme dál. Kdyby se něco změnilo, řekli by nám to. Ale nic se neděje," měla jasno náborářka z Krasnodaru na jihu Ruska.

Ve Volgogradu muž, s nímž jsme hovořili, řekl, že pokud se někdo přihlásí dnes, "mohu ho nasadit zítra", a potvrdil, že možnou destinací je nyní Bělorusko.

Sarah Rainsfordová, která sestavila reportáž pro BBC, na Twitteru poukázala na kontrast mezi zacházením s ozbrojenou povstaleckou skupinou Wagner a těmi, kteří se pokojně postavili ruskému prezidentovi.

 
- Suspilne s odvoláním na oblastního gubernátora Oleksandra Prokudina uvádí,  že v pátek ráno byli při ruském ostřelování v regionu zraněni dva lidé - 72letá žena a 70letý muž. 

- NATO se blíží ke shodě na tom, jak na nadcházejícím summitu řešit snahu Ukrajiny o členství, a jeho cílem je ukázat, že postupuje "nad rámec" dřívějšího slibu Kyjevu, uvedl americký vyslanec při NATO.

Agentura France-Presse uvádí, že Kyjev, podporovaný spojenci NATO ve východní Evropě, vyzval na setkání v Litvě za dva týdny k závazku, že se k vojenské alianci připojí, až skončí válka s Ruskem.

Podle diplomatů NATO se Spojené státy zdráhají vykročit z rámce závazku přijatého v roce 2008 v Bukurešti, který sliboval, že se Ukrajina stane členem aliance, ale nestanovil žádný časový rámec.

Jednatřicet členských zemí NATO se dohaduje o přesném znění potenciálního členství Ukrajiny v závěrečném komuniké summitu.

Americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová ve čtvrtek uvedla, že konečná verze by mohla začít odpovídat na otázku, jak se Ukrajina nakonec stane členem aliance.

Myslím, že většina z nás je přesvědčena, že budeme schopni dospět k dohodě, která bude odrážet to, kde se nacházíme, a které budou Ukrajinci věřit a budou mít pocit, že je něčím nad rámec opakování Bukurešti.

Smithová uvedla, že aliance se blíží k nalezení konsensu ohledně znění, ale že nechce předjímat konečnou formulaci.

 
- Španělsko se v sobotu ujme rotujícího předsednictví EU a jeho premiér Pedro Sánchez navštíví Kyjev, aby vyjádřil neochvějnou evropskou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruským silám, uvedl jeho úřad.

 
- Vedoucí představitelé EU prohlásili, že přijmou dlouhodobé závazky k posílení bezpečnosti Ukrajiny, zatímco prezident země Volodymyr Zelenskyj je vyzval, aby zahájili práci na novém kole sankcí proti Rusku.

 
- Greta Thunbergová odsoudila ekologickou spoušť způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu a nedostatečnou mezinárodní reakci na tuto katastrofu.

"Ekologická vražda a ničení životního prostředí je forma války ... jak už Ukrajinci v tuto chvíli moc dobře vědí - a Rusko také," řekla švédská klimatická aktivistka ve čtvrtek během návštěvy Kyjeva v rámci mezinárodní delegace, která zkoumá ekologické důsledky konfliktu.

A to je důvod, proč se záměrně zaměřují na životní prostředí a živobytí a domovy lidí, a proto také ničí životy.

Thunbergová hovořila na tiskové konferenci spolu s poradcem ukrajinského prezidenta Andrijem Jermou, informovala také agentura France-Presse. Spolu se zbytkem delegace se setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
 
- Vysoce postavený český představitel označil Rusko za "přímou vojenskou hrozbu" pro Českou republiku a její východní spojence v NATO v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu.

Martin Povejšil, vedoucí bezpečnostního odboru českého ministerstva zahraničí, uvedl, že "nelze vyloučit přímou vojenskou hrozbu [ze strany Ruska] v dohledné době".

Podle agentury Agence France-Presse se tak vyjádřil k nové bezpečnostní strategii, kterou včera schválila česká vláda a která má zvýšit informovanost české veřejnosti o bezpečnostní situaci.

"Vidíme, jak agendy, které byly donedávna vnímány jako prosté bezpečnostních aspektů, postupně berou bezpečnost v úvahu," řekl ve čtvrtek Povejšil a jako příklad uvedl vědu a výzkum, které jsou náchylné ke kybernetickým útokům a špionáži.

Česká republika by se podle bezpečnostní strategie měla připravit "na možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu".
 
- Ukrajina pořádá cvičení reakce na jadernou havárii u Záporožské elektrárny
Ukrajina provedla cvičení reakce na jadernou katastrofu v blízkosti Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, uvedli regionální představitelé.

Jurij Malaško, gubernátor jihoukrajinského regionu, do kterého elektrárna spadá, uvedl, že cvičení ve městě Záporoží a v jeho okolí mělo za cíl koordinovat reakci všech služeb na "mimořádnou situaci" v elektrárně, informuje agentura Reuters.

Ruský velvyslanec v OSN Vasilij Nebenzja ve čtvrtek uvedl, že napsal dopis Radě bezpečnosti OSN a generálnímu tajemníkovi Antóniu Guterresovi:

Nemáme v úmyslu vyhodit tuto JE [jadernou elektrárnu] do povětří, nemáme to v úmyslu.

Televizní záběry agentury Reuters ukázaly záchranáře v ochranných oblecích a plynových maskách, kteří pomocí dozimetrů kontrolovali úroveň radiace v osobních a nákladních automobilech a poté čistili kola, než vozidla prošla další dekontaminací na specializovaných mycích místech.

 
- Podle četných zpráv, které se odvolávají na představitele Bidenovy administrativy, USA silně zvažují vyslání kazetové munice na Ukrajinu, aby posílily její protiofenzívu proti ruským silám.

Kazetová munice jsou bomby obsahující menší pumy, které se při pádu ze vzduchu rozptýlí a způsobí rozsáhlejší škody.

Američtí představitelé uvedli, že rozhodnutí Bílého domu se očekává brzy, uvedla CNN, zatímco NBC News uvedla, že by mohlo přijít již příští měsíc.

Server Politico uvedl, že koncem loňského roku Bidenova administrativa uvedla, že má "obavy" z dodávek munice na Ukrajinu, a to především z humanitárních důvodů a také proto, že USA v té době nevyhodnotily, že by ji Ukrajina potřebovala.

- Wagnerovi žoldnéři již nebudou na Ukrajině bojovat poté, co jejich vůdce odmítl podepsat smlouvy s Kremlem. Jevgenij Prigožin odmítl smlouvy podepsat, jak uvedl šéf výboru Dumy pro obranu Andrej Kartapolov. Ten uvedl, že několik dní před pokusem o vzpouru ruské ministerstvo obrany oznámilo, že všechny skupiny, které plní bojové úkoly, musí s ministerstvem podepsat smlouvu, uvedla ruská státní tisková agentura Tass. Prigožin smlouvy nepodepsal a byl informován, že Wagner se nebude účastnit toho, co Kreml nazývá "speciální vojenskou operací" na Ukrajině, uvedl Kartapolov, který dodal: "To znamená, že nebudou přiděleny finanční prostředky, materiální zdroje."

- Kreml odmítl odpovědět na otázky o místě pobytu Sergeje Surovikina v souvislosti s nepotvrzenými zprávami, že ruský armádní generál byl zadržen a vyslýchán bezpečnostními službami. Americké zpravodajské služby tvrdily, že Surovikin, který dříve vedl invazní síly na Ukrajině, měl předchozí znalosti o Prigožinově povstání, při němž žoldnéři Vagnera obsadili město Rostov na Donu a táhli na Moskvu, než uzavřeli dohodu o amnestii. Surovikin se od minulé soboty na veřejnosti neobjevil.


- Bývalý americký prezident Donald Trump prohlásil, že nyní nastal čas, aby se USA pokusily zprostředkovat vyjednání mírového řešení mezi Ruskem a Ukrajinou, a že Vladimir Putin byl "poněkud oslaben" přerušenou Wagnerovou vzpourou. "Chci, aby lidé přestali umírat kvůli této absurdní válce," řekl Trump v rozhovoru pro agenturu Reuters. Trump uvedl, že pokud by byl prezidentem, bylo by vše "předmětem jednání".

- Ukrajinské síly postupují "pomalu, ale jistě" na frontových liniích na východě a jihovýchodě země a také v okolí dlouholetého ohniska konfliktu Bachmut, uvedli vysocí vojenští představitelé. Ukrajinský vrchní velitel generál Valerij Zálužnyj sdělil předsedovi sboru náčelníků štábů USA generálu Marku Milleymu, že se jeho silám "podařilo převzít strategickou iniciativu".

- Ukrajinské síly postoupily v sektorech na jihu určených dvěma obsazenými městy, Berďanskem a Mariupolem, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany. "Každý den dochází k postupu," uvedla Hanna Maliar ve státní televizi. ¨
 
- Mike Pence se během překvapivé cesty na Ukrajinu setkal s Volodymyrem Zelenským. Pence je prvním republikánským prezidentským kandidátem, který se během americké kampaně setkal s ukrajinským prezidentem. Pence řekl televizi NBC News: "Přijet sem jen jako soukromá osoba ... jen posiluje mé odhodlání plnit svou úlohu a nadále vyzývat k silné americké podpoře našich ukrajinských přátel a spojenců."

- Rusko vyloučilo Švýcarsko jako místo pro mírové rozhovory s tím, že po podpoře sankcí EU "ztratilo status neutrálního státu". Ruský velvyslanec ve Švýcarsku uvedl, že Moskva nemůže akceptovat žádný mírový summit o Ukrajině pořádaný Švýcarskem poté, co se připojilo k sankcím EU proti jeho zemi, a dodal, že Švýcarsko ztratilo svou pověst neutrálního státu.

- EU zvažuje zavedení poplatku z úroků ze zmrazených ruských peněz, který by mohl přinést přibližně 3 miliardy eur  ročně na pomoc Ukrajině při zotavování z války. O "neočekávaném příspěvku" měli jednat vedoucí představitelé EU na současném summitu Evropské rady ve snaze využít hodnotu státních ruských fondů znehybněných sankcemi.


- Počet obětí ruského raketového útoku na pizzerii ve východoukrajinském Kramatorsku vzrostl na 12, včetně čtyř dětí. Ukrajinská státní záchranná služba uvedla, že při úterním večerním ostřelování restaurace v centru města dvěma raketami Iskander bylo zraněno nejméně 56 lidí, někteří z nich kriticky. Oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko uvedl, že pokusy o záchranu skončily. Ruské ministerstvo obrany s odkazem na tento útok prohlásilo, že při raketovém útoku zabilo dva ukrajinské generály a až 50 důstojníků.

- Ukrajinská zpravodajská služba SBU zatkla místního muže, kterého obvinila z pomoci Rusům při útoku na Kramatorsk. SBU uvedla, že zatkla zaměstnance společnosti zabývající se přepravou plynu, který pomáhal koordinovat úder a údajně zaslal videozáznam z kavárny ruské armádě. Pro svá tvrzení neposkytla žádné důkazy.

- Ruskem dosazený úřadující gubernátor okupované Chersonské oblasti popřel tvrzení, že se ukrajinským jednotkám podařilo vytvořit jakékoliv předmostí přes řeku Dněpr v místě Antonivského mostu. Vladimir Saldo rovněž tvrdil, že ruské síly odrazily několik pokusů o vylodění v oblasti.

- Izraelský premiér uvedl, že odmítl výzvy Washingtonu a Kyjeva k vyzbrojení Ukrajiny kvůli "obavám, které podle mého názoru nemá žádný ze západních spojenců Ukrajiny". Benjamin Netanjahu v rozhovoru pro deník Wall Street Journal uvedl, že Izrael potřebuje "svobodu jednání" v Sýrii, kde často bombarduje íránské cíle.  

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4866

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2023