Zestátnění považuju za nebezpečný experiment
29. 6. 2023 / Radim Dohnal
V pondělí se konala řádná valná hromada ČEZu. Proběhla jako obvykle - hodně minoritářů (letos asi nejvyšší počet); hodně dotazů minoritářů směřem k managementu, který vynaložil velké množství energie, aby poskytl co nejméně informací; myšlenka na rozdělení a/nebo zestátnění, protože je velmi podstatná, ale nebyla na pozvánce, tak byla tabu. Jediný bod s potenciálem překvapit byla výše dividendy.
Mohlo dojít ke schválení 117 Kč/akcie, což je pro likviditní pozici ČEZu velmi bezpečná úroveň, nebo 145 Kč/akcie, což je úroveň, která může zamrzet, ale jen pokud by v blízké době došlo k opětovnému růstu cen elektřiny, a ČEZu tak tyto likvidní miliardy korun scházely pro krytí maržových obchodů. Bylo schváleno 145 Kč/akcie, kdy si stát prosadil svoji potřebu sanování potřeb státního rozpočtu 2023.
Tato valná hromada a roční výročí projevu premiéra Fialy do části veřejného prostoru (byť nejvíce na Twitteru) vrátila otázku na zestátnění společnosti ČEZ. Tedy spíše na proceduru a časový rámec uvažovaného zestátnění. Jak to je od začátku, málo se mluví, jestli celá operace má smysl. A debata se koncentruje na techniku provedení zestátnění.
Já už skoro rok říkám, že zestátnění ČEZu je v tuto dobu, při těchto cenách elektřiny, povolenky, při takovém výhledu státních financí a cenách akcií ČEZ nesmysl A až nebezpečný experiment.
Pokud je cílem umožnit postavit nové jaderné bloky, pak státu postačí mít ve vlastnictví lokalitu u Dukovan, tedy koupit společnost Elektrárna Dukovany II, a. s. za cca 4,5 mld Kč. To udělat rychle, levně a klidně speciálním zákonem. A EDF nebo Westinghouse může podepsat smlouvu.
Pokud je cílem vlády takto regulovat ceny elektřiny, pak by si měla uvědomit, že vyšší cena elektřiny motivuje k úsporám, šetření, investicím do úspor a nových zdrojů. Nižší cena elektřina pro všechny podváže ziskovost ČEZu, tedy jeho kreditní schopnosti a samozřejmě schopnost financovat ten nový jaderný blok. Jestli stát cítí i v tuto dobu potřebu dotovat ceny elektřiny, pak státní podnikání je jistě zcela poslední způsob, nejdražší, nejvíce trvalý a s mnoha důsledky, mj zničením pražské burzy.
Emisaři oné perverzní myšlenky na zestátnění dokola připomínají příklad zestátnění EDF, ale neříkají že výkupní cena 12 EUR znamenala sice prémii proti ceně pár měsíců před tím, ale koncem 2021 byla akcie nad 12 EUR, v roce 2014 při výrazně nižších cenách elektřiny stála akcie 29 EUR, a v roce 2008 stála akcie 82 EUR. Stát tedy firmu znehodnotil a až pak řekl roztřeseným rukám, kupuji. Tedy zcela jiný příběh, než se nám zastánci národního socialismu snaží vnutit.
Připomínám také, že v těchto dnech začíná proces IPO největší rumunského výrobce elektřiny společnosti Hidroelectrica. Půjde zhruba o 2 mld EUR, tedy největší IPO Rumunska a podobně velké jako polské Allegro. Nakonec to bylo v pondělí celé upsáno za 5 hodin!! Tedy investoři věří v energetiku, zřejmě nečekají velký pokles cen a jdou i do Rumunska, kde jistě existuje větší politické riziko než v ČR. V Rumunsku vláda fiskální problém řeší prodejem zhodnoceného majetku. V ČR jde vláda kupovat mimořádně drahé aktivum, které navíc nepotřebuje.
Ve středu podvečer vláda schválila projekt rozdělení České pošty s.p. Snad se podobné zprávy za 20 let nedočkáme u ČEZ s.p. nebo ČEZ n.p.
Moje doporučení je nadále stejné. Nový jaderný blok ať staví stát, a na to si najme ČEZ a.s. Ten nechá v dosavadním akcionářském složení, nebo ať stát prodá 19% podíl (a klesne na 51%) a utržené peníze si nechá na nový jaderný blok. Skupiny obyvatel postižené vysokými cenami elektřiny je třeba identifikovat, motivovat ke snížení spotřeby a pak selektivně dotovat ze státního či obecního rozpočtu. Zbytek energetiky nechat generovat zisky jako nejlepší motiv pro další investice.
Autor je občasný akcionář ČEZ.
Diskuse