Rusko zřejmě v důsledku své drtivé vojenské převahy v Ukrajině zvítězí

12. 3. 2022

čas čtení 6 minut
 

Začátkem tohoto týdne ruské ministerstvo obrany přiznalo, že do války v Ukrajině byli vysláni i mladí odvedenci a někteří z nich byli zajati.

Toto přiznání, které je samo o sobě pozoruhodné vzhledem k pečlivým pokusům Ruska kontrolovat vyprávění o válce, přišlo jen den poté, co prezident Vladimir Putin ve videoposelství ujistil svůj národ, že se branci "neúčastní a nebudou účastnit" konfliktu. Zpětný krok přiměl některé k otázce, zda ruský vůdce ve svém prohlášení lhal, nebo zda mu prostě byly poskytnuty nepřesné informace.
 
"Tento incident odhaluje některá nerealistická očekávání, která měl Putin při zahájení této vojenské operace," uvedla Taťjana Stanovaya, zakladatelka R.Politik.

 
"Zdá se pravděpodobné, že Putin si skutečně myslel, že Rusko bude schopno vzít Ukrajinu útokem, a instruoval svou armádu, aby nepoužívala brance. Ale to je jen jeden z mnoha aspektů, které se ve skutečnosti ukázaly jinak."

Po dvou týdnech války je zřejmé, že ruská armáda selhala ve svém původním plánu rychle se zmocnit velkých měst - včetně hlavního města Kyjeva a Charkova na severovýchodě Ukrajiny. Útok na Oděsu, klíčové přístavní město na jihu, se také zastavil a ruský pozemní postup byl opakovaně zmařen.

Před více než týdnem Rusko přiznalo, že bylo zabito téměř 500 jeho vojáků, přičemž tento údaj od té doby nebyl aktualizován, američtí představitelé odhadují, že zahynulo 5 000 až 6 000 ruských vojáků.

"Současné problémy je třeba hledat v počátcích této války, která byla připravována ve vysokém utajení, aby nedošlo k úniku informací," uvedl Alexander Gabujev, vedoucí pracovník Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

"Katastrofální rozhodnutí Kremlu provést invazi měl kořeny v obrovských nedostatcích v odborných znalostech o Ukrajině," řekl Gabujev, který dodal, že činitelé  blízcí Putinovi, kteří pomáhali invazi plánovat, upřímně věřili, že mnoho Ukrajinců ruské vojáky uvítá a že vedení země bude klást jen malý odpor.

"O válce byla informována jen velmi malá skupina generálů, kteří si nekladli složité otázky, jež by pomohly připravit jiné scénáře než rychlé ruské vítězství. Celé válečné plánování bylo redukováno na tajnou operaci, kterou vypracovala jen hrstka lidí v uniformě - a sám prezident," řekl Gabujev.

Zprávy od zajatých ruských vojáků i nahrávky rozhovorů mezi ruskými vojáky naznačují, že velká část armády byla o invazi informována až na poslední chvíli.
 
Zdá se také, že Rusko podcenilo, jak jednotný bude Západ tváří v tvář invazi.

"Kreml možná nepředpokládal, jak toxické se Rusko stane v očích Západu," uvedla Maria Šagina, odbornice na mezinárodní sankce z Finského institutu mezinárodních vztahů.

Podle Šaginy Kreml sice sankce očekával, ale pravděpodobně ho překvapila rychlost a jednota, s jakou Západ a velké nadnárodní korporace přerušily styky s Ruskem.

Vzhledem k vojenským a politickým neúspěchům se v posledních dnech objevily náznaky, že Putin možná odvolá některé ze svých původních dalekosáhlých diplomatických požadavků, včetně závazku prosadit změnu režimu na Ukrajině.
 
V pondělí Putinův  mluvčí Dmitrij Peskov agentuře Reuters řekl, že Rusko je připraveno zastavit vojenské operace, pokud Kyjev splní jeho seznam podmínek. Tyto podmínky by vyžadovaly, aby Ukrajina zastavila vojenské akce, zakotvila neutralitu ve své ústavě, uznala Krym jako ruské území a uznala separatistické republiky Doněck a Luhansk. V požadavcích byla vynechána zmínka o "denacifikaci" ukrajinského vedení, kterou Putin dříve označil za hlavní motivaci invaze.
 
Většina analytiků a západních představitelů se však domnívá, že vzhledem k drtivé vojenské síle Ruska zůstává nejreálnějším scénářem jeho vojenské vítězství.

A zatímco někteří lidé na Západě vkládají naděje do zastavení války ruskými obchodními a politickými elitami, odborníci v Rusku se obecně shodují, že invaze zatím Putinovo uchopení moci neovlivnila.

"Elity byly umlčeny. Ačkoli mnozí jsou proti této válce, neočekává se, že by se někdo ozval," řekla Stanovaya.

Mezi některými nejbohatšími občany země, kteří v důsledku západních sankcí přišli o miliony, existuje tiché reptání. Oleg Děripaska, oligarcha blízký Putinovi, v řadě veřejných příspěvků vyjádřil znepokojení nad ekonomickými důsledky války pro Rusko.

Děripaska a další si však dávají pozor, aby Putina přímo nekritizovali.


Podle zprávy dobře informované ruské novinářky Faridy Rustamové "nálada v mocenských koridorech není vůbec radostná. Mnozí jsou ve stavu blízkém paralýze".

Ve čtvrtek podnikatelský list Kommersant informoval, že vlivná šéfka ruské centrální banky Elvíra Nabiullina zvažuje rezignaci.

Zdroj blízký Nabiullinové potvrdil, že šéfka centrální banky zvažovala odchod z funkce.

"Nabiullina přemýšlí o rezignaci od chvíle, kdy začala válka. Mělo by to ale přímé důsledky pro ni a její rodinu," uvedl zdroj.

Ale i kdyby se politická a podnikatelská elita skutečně otevřeně vzbouřila, zůstávají otázky, jakou mají skutečnou moc nad Putinem, který se v souvislosti s pandemií, jež zvýšila jeho izolaci, stále více obklopuje bývalými agenty KGB a starými přáteli.

"Jediní lidé, kteří by mohli něco změnit, jsou ti v uniformě, kteří velí skutečným vojákům, jako je [ministr obrany] Sergej Šojgu a [náčelník generálního štábu ozbrojených sil] Valerij Gerasimov," řekl Gabujev.

"Ale tito muži se přímo podíleli na přípravě invaze. I když se jim rozsah současného konfliktu nemusí líbit, mají příliš mnoho co ztratit, než aby v této fázi něco podnikli. I oni jsou do toho zapleteni," dodal Gabujev.


Zdroj ZDE 

1
Vytisknout
7292

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2022