Toxický Putin realizuje nejextremnější možnou strategii. Západ ho musí zastavit, než se nákaza rozšíří

13. 3. 2022

 

Pokud má Putin ještě nějaký plán, je to co nejintenzivněji Ukrajince bombardovat a  donutit je k poslušnosti,  a to jakýmikoliv prostředky. Pokud to bude vyžadovat použití chemických zbraní, například plynného chlóru, jako v Sýrii, kdo může pochybovat, že to Putin  udělá. Válečný zločin, útok na porodnici v Mariupolu z minulého týdne byl předzvěstí horších, možná mnohem horších akcí.

Diplomaté a analytici zjišťují, že navzdory nečekaně účinnému odporu Ukrajiny se ruské sevření země neúprosně utahuje. Vitalij Kličko, starosta Kyjeva, říká, že hlavní město má v případě napadení dostatečné zásoby pouze na jeden nebo dva týdny. Polovina obyvatel uprchla. Pokud spojenecké mocnosti chtějí, aby Ukrajina přežila, čas se krátí.

Západ nyní musí tlak na Putina  maximalizovat  - vojenský i ekonomický - jako záležitost nejvyšší naléhavosti. Nelze očekávat, že ukrajinští občané a vojáci vydrží bez zvýšené a všestranné podpory. O budoucnosti Ukrajiny jako nezávislého demokratického státu se může rozhodnout v nadcházejících dvou týdnech. Stejně tak se může rozhodnout o budoucnosti putinismu v samotném Rusku.

Despotický a zkorumpovaný režim v Moskvě, který již více než dvacet let ztrpčuje život Rusům a šíří strach a konflikty po celém světě, nebyl nikdy slabší. Toto je zásadní okamžik. Budoucí bezpečnostní architektura Evropy by skutečně mohla být přetvořena, jak Rusko často vyzývalo, ale na základě postputinovského kooperativního, zákonného a demokratického soužití, nikoli na základě síly teroru.

Tuto lákavou vyhlídku vyvažuje riziko totálního konfliktu s tyranem vlastnícím jaderné zbraně, který by mohl v důsledku vlastních chybných odhadů divoce zasáhnout. Z těchto obav pramení neuvážené odmítnutí NATO poskytnout jakoukoli formu bezletové zóny, jak požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nebo například vytvořit na západní Ukrajině bezpečnou zónu s mandátem OSN.

Co tedy Putin udělá? V úvahu přicházejí tři hlavní scénáře: kompromisní mírová dohoda; patová situace; nebo rozsáhlejší, eskalující válka. Po dvou týdnech bojů se hodně mluví o rozhovorech, ale žádný skutečný mírový proces se nekoná. Čína si zachovává odstup a zmařila naděje, že by mohla zasáhnout.

Podle druhého scénáře se válka protáhne a přeroste v patovou situaci podobnou Donbasu nebo zamrzlý konflikt. To by nevyhovovalo nikomu. Bylo by to katastrofální pro ukrajinské občany, a to jak pro vysídlené, tak pro ty, kteří zůstávají, pro celistvost Ukrajiny jako národního státu, pro rozvrácené a demoralizované ruské síly, které čelí odhodlaným povstalcům, a pro mezinárodní vztahy a stabilitu, které jsou nekonečně polarizované a otrávené napětím spojeným s Ukrajinou.

S vědomím těchto skutečností a s odmítnutím míru Putin aktivně prosazuje třetí scénář: "znásobení" vojenské síly, jak se minulý týden vyjádřil ředitel CIA William Burns, obklíčení měst, používání hladomoru, proměňování civilistů v rukojmí, zabrání dalšího území a hrozba širší války, která by mohla zahrnovat chemické nebo dokonce jaderné zbraně na bojišti.

Zde je jádro dilematu Západu. USA a Spojené království posílají na Ukrajinu stále modernější zbraně v obrovském měřítku. Například britské protitankové střely se údajně prokazují jako velmi účinné. Nyní jsou nasazovány také protiletadlové zbraně Starstreak, údajně pro "obranné", nikoli "útočné" účely.
 
Nelze pochybovat o tom, kam toto masivní posílání  zbraní vzdušným mostem vede. Odmítnutí bezletové zóny ze strany NATO a veto USA ohledně dodávek polských stíhaček MiG ukrajinskému letectvu nemohou zakrýt skutečnost, že spojenci jsou de facto již účastníky tohoto konfliktu nebo, řečeno právnickou terminologií, "spolubojovníky".

Putin označuje sankce za ekonomickou válku Západu. Jak dlouho ještě bude trvat, než prohlásí, že Rusko je také pod západním vojenským útokem, a bude své vojenské akce stupňovat? Takové je pevné očekávání v pobaltských republikách - Estonsku, Lotyšsku a Litvě - frontových bývalých sovětských republikách, které Putin stejně jako Ukrajinu nepovažuje za "skutečné" země. Dalším hrozícím ohniskem je ruská enkláva Kaliningrad.

Valdis Dombrovskis, bývalý lotyšský premiér, minulý týden varoval, že pobaltské státy mohou být dalšími v palebné linii. "Pokud nepodpoříme Ukrajinu, na Ukrajině to neskončí... Bohužel je pravděpodobné, že tato agrese bude pokračovat i v dalších zemích," řekl.

Při diskusi o Putinově zastřené jaderné hrozbě Dombrovskis, místopředseda Evropské komise, řekl, že Západ se nesmí nechat zastrašit.

"Otázkou je, do jaké míry tomuto vydírání podlehneme, protože může být používáno stále proti všem. Putin bude pokračovat ve svých agresivních válkách, vždy bude používat toto vydírání."

Je zřejmé, že přes tuto hrůzu nevede žádná bezriziková cesta. Ale jakýkoli výsledek, který zničí evropskou demokracii nebo odmění ruskou agresi, je dlouhodobě neudržitelný. To zaručí jen další problémy v budoucnu. Logicky, prakticky a morálně Západ skutečně nemá na výběr.

Jeho představitelé nyní musí využít všech možných pák - včetně hrozby přímé vojenské akce - aby zastavili Rusko v jeho počínání na Ukrajině, zastavili masové vraždění civilistů a zastavili šíření smrtící putinovské nákazy.

Zdroj v angličtině ZDE