24. 1. 2024
Dnes, v souladu s íránskou "osou odporu", si tato ideologie klade za cíl vyhnat Spojené státy z Blízkého východu, zničit Izrael a nastolit celosvětový islámský chalífát s Jeruzalémem v jeho jádru. Pozoruhodné je, že stav neustálého konfliktu je vnímán jako nezbytná podmínka pro uskutečnění těchto ideologických cílů. Následující analýza se zabývá ideologickým rámcem, který pohání akce Húsiů v Rudém moři, a jeho širšími důsledky.
Politické ambice Húsiů jsou hluboce zakořeněny v zajdismu, myšlenkové škole šíitského islámu, jejímž ústředním principem je, že duchovním vůdcem muslimů by měl být Hášimovec nebo potomek proroka Mohameda. Tato postava, označovaná jako imám, by měla zastávat nejen duchovní roli, ale také sloužit jako vůdce státu. První teokratický stát zajdů založil náboženský a politický vůdce Jahja bin al-Husajn v roce 983 n. l. na území dnešního guvernorátu Sáada. Husajn přišel do Jemenu z Hidžázu (dnešní Saúdská Arábie) a stal se všeobecně známým jako al-Hádí al-Hak ("Průvodce k pravdě"), protože měl za úkol vést Jemence na správnou cestu islámu.
Zajdští imámové vládli severnímu Jemenu železnou rukou po stovky let, izolovali zemi od zbytku světa a bránili poskytování moderního vzdělání a základních služeb. V září 1962 jemenské revoluční síly vedené armádními důstojníky svrhly imamát a nastolily republikánský systém založený na rovnoprávném občanství, což přineslo modernější a centralizovanější formu vlády. Samotná revoluce se nezaměřila na zajdismus, který zemi nadále dominoval. Ukončila však mocenský monopol hášimovců, i když dodnes mnoho hášimovců nadále zastává vysoké vojenské a vládní posty. Nicméně pro zaryté věřící zajdy zůstalo právo na návrat k moci cílem.
Samotná skupina Húsiů je odnoží zajdského obrozeneckého hnutí, které se objevilo na počátku 90. let. Původní vůdce Húsiů, Husajn Badr al-Dín al-Húsí, vedl v roce 2004 povstání proti vládě a ve stejném roce byl zabit. Po jeho smrti nastoupil na jeho místo jeho bratr a současný vůdce Abdal Malik al-Húsí. Jejich otec, Badr al-Din al-Húsí, byl prominentním zajdským učencem a vlivnou osobností. Všichni tři muži vyznávali školu Džarúdí, což je přísnější sekta zajdské větve islámu. Zatímco tradiční zajdismus preferuje, ale nestanoví, že imám je potomkem vnuků proroka Mohameda (koncept obecně známý jako imamát), džarúdismus činí potomky z prorokovy pokrevní linie přísnou podmínkou. Džarúdisté věří, že jejich božské právo vládnout není omezeno na Jemen, ale na celý vesmír. Navíc tento směr povyšuje imámy na proroky, protože věří, že jsou vyvoleni Bohem a že lidé nemají právo takového vládce vybírat nebo mu odporovat. Neshody mezi Džarúdy, vedenými Badrem al-Din al-Húsím a jeho synem Husajnem, a zbytkem zajdských učenců ohledně imamátu vedly v polovině 90. let 20. století k rozkolu uvnitř zajdského obrozeneckého hnutí. Koncem devadesátých let Husajn Húsí hnutí unesl, radikalizoval a militarizoval a jeho násilné sklony přiměly některé z jeho klíčových zakladatelů, aby se od něj distancovali. V poslední době bylo mnoho zajdských učenců kritizujících Húsie posláno do tajných věznic.
Húsiové jsou také silně inspirováni Vilájat al-Fakih ("strážcem práva"), systémem vládnutí, který po íránské revoluci v roce 1979 zavedl ajatolláh Rúholláh Chomejní, v němž konečná politická a náboženská autorita leží v rukou nejvyššího duchovního vůdce. Badr al-Din studoval v Komu v Íránu v polovině 80. let, zatímco Husajn a jeho bratr Abdal Malik strávili v 80. a 90. letech nějaký čas v Íránu a jižním Libanonu.
Ačkoliv Írán nemá Húsie plně pod kontrolou, rebelové vděčí Islámské republice za úspěch své transformace v nadnárodní sílu, s níž je třeba počítat. Husajn al-Húsí byl silně inspirován íránskou revolucí a věnoval se jejímu importu do Jemenu. Věřil, že Írán se svou antiimperialistickou agendou může vést Araby ke slávě. Jeho přednášky, které tvoří převážnou část učebních osnov, které Húsiové používají k indoktrinaci svých stoupenců a Jemenců obecně, se soustředí na upřednostňování džihádu proti Americe a Izraeli.
Aby upevnili svou autoritu, založili Húsiové teokratický policejní stát. Skupina uctívá svého zakladatele jako "mluvčího Koránu" a svého současného vůdce jako hlavu "Koránského pochodu", což je termín označující jejich politickou a náboženskou platformu. Jejich zakládající dokument uvádí, že Bůh vybral Ahl al-Bajt, což odkazuje na zesnulého proroka Mohameda obecně a konkrétně na vůdce skupiny, aby vedl muslimskou ummu (národ) a chránil Korán. Jejich současný vůdce je označován jako Alam al-Huda, neboli "Ikona vedení". Všechny tyto prvky podtrhují posvátnou postavu Abdala Malika al-Húsího, který si zaslouží absolutní poslušnost svých poddaných.
Schopnost Húsiů porazit své rivaly během jemenské občanské války potvrdila jejich víru, že Bůh je na jejich straně. A nyní jsou jejich útoky proti Izraeli v Rudém moři součástí svaté války, na kterou se skupina ve jménu muslimského národa pečlivě připravovala po celá desetiletí. "Čekali jsme 20 let na okamžik (vojenského) střetu s Amerikou a Izraelem. Chvála Bohu, který nám pomohl bojovat proti Pánům rouhání a tyranie," tweetoval Násir al-Din Amir, šéf hlavní zpravodajské agentury a centra sociálních médií Húsiů, když USA v prosinci loňského roku oznámily, že formují operaci Strážce prosperity.
Za sebedůvěrou Húsiů se skrývá náboženské proroctví, v něž věří všechny islámské skupiny, sunnitské i šíitské. Prorok Muhammad prý svým společníkům řekl o postavě ze své pokrevní linie, kterou nazval al-Mahdí a která se objeví před Soudným dnem. Skrze přesvědčení a válku Mahdí složí v Mekce přísahu věrnosti a poté povede svou armádu k dobytí Jeruzaléma, kde založí islámský chalífát a připraví se na Ježíšův návrat. Důvěryhodní islámští učenci citují proroka Muhammada, který říká, že Mahdí pak "naplní zemi dobrotou a spravedlností tam, kde byla [dříve] plná útlaku a nespravedlnosti". Šíitští učenci předpokládají, že v Jemenu se vynoří vůdce jménem al-Džamání, který bude odsuzován jako držitel "nejspravedlivějšího praporu" a který shromáždí podporu pro Mahdího a pomůže mu osvobodit Jeruzalém a dobýt Konstantinopol a Řím – což dnes někteří učenci interpretují jako odkaz na Evropu. K nejvýznamnějším událostem, které předcházejí nástupu Mahdího, budou podle proroctví patřit revoluce; a v tomto duchu již někteří šíitští učenci poukazují na íránskou revoluci a revoluci al-Jamani v Jemenu, která začala v Sanáa.
Válka v Gaze, jak věří Húsiové, je ještě více přiblížila k naplnění tohoto proroctví. Skupina strávila posledních několik desetiletí přípravami na válku s Izraelem a Západem – od 7. října 2023 Húsiové vyčlenili 45 000 bojovníků v rámci svých "povodňových sil Al-Aksá", vycvičených k tomuto účelu. Pod heslem "Učení a džihád" se navíc Húsiové snažili během roku 2023 naverbovat do svých letních táborů 1,5 milionu dětí. Rozšířili svůj nábor po celém severozápadním Jemenu pro "bitvu o slíbené dobytí a svatý džihád", jak Abdal Malik al-Húsí a vůdci skupiny prohlásili v nedávném projevu. Jeho vrchní velitel Mahdí al-Mašat popsal bojovníky Húsiů jako "Alláhovy muže a rytíře Jeruzaléma".
Antiimperialistická agenda Húsiů jim vynesla rostoucí podporu v muslimském světě, stejně jako mezi krajně levicovými skupinami na Západě, ale jejich základním cílem je vytvořit svou verzi islamistického imperialismu v koordinaci s Íránem a jeho Osou odporu. "Bojujeme za nastolení spravedlnosti na Zemi," řekl člen politického byra Húsiů Muhammad al-Buchajtí. Je tedy nepravděpodobné, že by současné americko-britské nálety odradily Húsie, kteří realizují dlouhodobou strategii budování armády pro své budoucí války. "Náš drahý národ se nebude vyhýbat konfrontaci s jakýmkoli nepřítelem, bez ohledu na to, jaké jsou jeho schopnosti. Jsme národ, který spoléhá na Alláha," řekl Abdal Malik al-Húsí v nedávném televizním projevu.
Začátkem tohoto měsíce člen Nejvyšší rady Húsiů Muhammad al-Húsí zpochybnil americké varování této skupině před pokračujícím útočením na lodě v Rudém moři. "Bojujeme proti vám a upřednostňujeme islám. Islám je náboženstvím celého světa. Máme legitimitu jít až na konec světa, stejně jako vy," napsal na X. Húsiové odmítli, že USA označily skupinu za speciálně označeného globálního teroristu (SDGT), s tím, že je to neovlivní, ani jim to nebude vadit. Jejich vůdce citoval svého bratra, který před více než 20 lety inicioval povstání proti jemenské vládě v odlehlých horách severního Jemenu, a označil Ameriku za pouhé "stéblo sena". V projevu, který pronesl den po jmenování, vyjádřil neochvějnou důvěru v "božský slib" a uvedl, že "všichni tyrani na světě, včetně Ameriky a Británie, nejsou ničím, když stojí tváří v tvář Alláhovi".
Sebedůvěra, strategická trpělivost a tendence Húsiů k eskalaci, v kontrastu se sklonem Západu k rychlým řešením a krátké době pozornosti, staví tuto povstaleckou skupinu o mnoho kroků napřed před své nynější mezinárodní rivaly.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse