Ruská agrese na Ukrajině: Byla vražda ruského vojenského bloggera varování Kremlu Prigožinovi?

3. 4. 2023

čas čtení 17 minut
- Vražda prominentního pro-válečného ruského vojenského blogera Vladlena Tatarského, vlastním jménem Maxima Fomina, zřejmě odhalí další trhliny v Kremlu a jeho nejbližším okolí, píše ve své každodenní analýze americký Institut pro studium války.

Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo z útoku - k němuž došlo v petrohradské kavárně, která údajně patří finančníkovi ze skupiny Wagner Jevgeniji Prigožinovi - Kyjev a pochválilo ruské vojenské blogery za jejich válečné zpravodajství, "přičemž zjevně ignorovalo skutečnost, že Fomin a další milblogeři běžně kritizují ruské ministerstvo obrany a ruské ministerstvo zahraničí," napsali analytici ISW.

Poznamenali také, že Prigožin 2. dubna prohlásil, že nebude "obviňovat kyjevský režim" ze smrti Fomina a ruské ultranacionalistické osobnosti Darji Duginové, která byla zavražděna v srpnu, což naznačuje, že ukrajinští agenti za ni ve skutečnosti nejsou zodpovědní.

ISW pokračuje:

    Fominova vražda v Prigožinově baru je pravděpodobně součástí širšího vzorce eskalace ruských vnitřních konfliktů, do nichž jsou zapojeni Prigožin a Wagner. Fomin se předtím během dne zúčastnil jiné akce bez incidentů, takže se zdá, že útok byl záměrně zinscenován v prostoru, který patří Prigožinovi.

    Poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak prohlásil, že Fominova smrt byla důsledkem  politického soupeření mezi ruskými aktéry. Někteří ruští politologové rovněž spekulovali, že Prigožin se měl zúčastnit Fominovy akce, ačkoli tato spekulace není potvrzena.

    Fominova vražda mohla být zamýšlena jako varování pro Prigožina, který stále více zpochybňuje základní kremelská stanoviska ohledně války na Ukrajině a dokonce nepřímo signalizuje zájem o post ruského prezidenta, ať už v konkurenci s Putinem, nebo jako jeho nástupce."

- Moskva rozmístí jaderné zbraně u západní hranice Běloruska, tvrdí vyslanec

Přesun k uskladnění taktických zbraní v blízkosti hranic se členy NATO Polskem, Lotyšskem a Litvou pravděpodobně ještě více rozdmýchá konflikt Ruska se Západem.

Ruské taktické jaderné zbraně budou přesunuty do blízkosti hranic Běloruska s jeho sousedy z NATO, uvedl ruský velvyslanec v Bělorusku.

    Komentář velvyslance Borise Gryzlova následoval po nedávném prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina o plánech na umístění taktických jaderných zbraní na území souseda a spojence Ruska. Toto prohlášení znamenalo další pokus ruského vůdce pohrozit jadernými zbraněmi, aby odradil Západ od podpory Ukrajiny.

    Putin uvedl, že výstavba skladovacích zařízení pro taktické jaderné zbraně v Bělorusku bude dokončena do 1. července, a dodal, že Rusko pomohlo modernizovat běloruská vojenská letadla, aby byla schopna nést jaderné zbraně.

    Oba sousedé mají dohodu, která předpokládá úzké hospodářské, politické a vojenské vazby. Rusko využilo běloruské území jako nástupní prostor pro invazi na Ukrajinu a udržuje zde kontingent vojáků a zbraní.

    Gryzlov ve svém projevu, který v neděli pozdě večer odvysílala běloruská státní televize, uvedl, že ruské jaderné zbraně budou "přemístěny až do blízkosti západní hranice našeho svazového státu", ale přesné místo neuvedl.

    "Rozšíří to naši obranyschopnost a bude to provedeno bez ohledu na veškerý hluk v Evropě a ve Spojených státech," řekl v narážce na západní kritiku Putinova rozhodnutí.

    Bělorusko sdílí 1 250 km dlouhou hranici se členy NATO Lotyšskem, Litvou a Polskem.

    Taktické jaderné zbraně, které jsou určeny k ničení nepřátelských jednotek a zbraní na bojišti, mají relativně krátký dolet a mnohem nižší účinek ve srovnání s jadernými hlavicemi namontovanými na strategických raketách dlouhého doletu, které jsou schopny zničit celá města.

    Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku by je přiblížilo k potenciálním cílům na Ukrajině a u členů NATO ve východní a střední Evropě.

    Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko v pátek uvedl, že některé ruské strategické jaderné zbraně by mohly být rozmístěny v Bělorusku spolu s částí ruského taktického jaderného arzenálu.

- Finsko se v úterý oficiálně připojí k NATO

Finsko se v úterý oficiálně stane členem vojenské aliance NATO, uvedl úřad finského prezidenta.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že Finsko vstoupí do aliance zítra.

- Zelenskij a Habeck navštívili vesnici, jejíž obyvatelé byli měsíc drženi ve sklepě školy


Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vzdal hold odvaze téměř 400 obyvatel vesnice na severu Ukrajiny, kteří byli 27 dní drženi ve sklepě školy pod ruskou okupací, než byli před rokem osvobozeni.

Ukrajinský vůdce přijel do Jahidne, kde v emotivním projevu připomněl, jak byli vesničané během prvního měsíce ruské invaze v únoru 2022 drženi v zajetí na ploše menší než 200 metrů čtverečních.

Uvedl, že během tohoto utrpení zemřelo 11 lidí.

Podle agentury Reuters se k Zelenskému při návštěvě vesnice Jahidne v Černihivské oblasti připojili německý vicekancléř Robert Habeck a generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.

Zelenskij na svém oficiálním kanálu Telegram napsal:

    "Chci poděkovat obyvatelům obce Jahidne. Vydrželi mučení, strašnou cestu, cestu absolutních hrdinů. Děkuji Ukrajině, že má takové bojovníky za život."

- Catherine Russellová, výkonná ředitelka dětského fondu OSN Unicef, komentovala oznámení týmu OHCHR Ukraine civil casualty update, že počet dětí zabitých v konfliktu od února 2022 vzrostl na nejméně 501. Řekla: "Od eskalace války v únoru 2022 bylo zabito nejméně 501 dětí. To je pouze počet ověřený OSN. Skutečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší a daň pro postižené rodiny je nepředstavitelná. Téměř 1 000 dětí bylo zraněno, což jim zanechalo zranění a jizvy - viditelné i neviditelné -, které jim mohou zůstat po celý život. Děti a rodiny na Ukrajině platí za tuto brutální válku nejvyšší cenu. Za každým číslem se skrývá rozvrácená a navždy změněná rodina. Je to srdcervoucí. Válka je vždy největším nepřítelem dětí, ať už na Ukrajině, nebo v nesčetných jiných konfliktech po celém světě. Každé dítě, bez ohledu na to, kde žije, si zaslouží vyrůstat v mírovém prostředí."

- Taťána Moskalkovová, zmocněnkyně pro lidská práva v Ruské federaci, sdělila ruské státní tiskové agentuře Tass, že Ukrajina a Rusko si v posledních dnech vyměnily pět zraněných válečných zajatců
.
 
- Suspilne, ukrajinský státní vysílač, uvádí, že v uplynulém dni v Ukrajinou ovládaných oblastech Chersonské oblasti pyrotechnici zneškodnili 56 výbušných předmětů v deokupovaných osadách.

- Šéf MAAE navštíví ve středu Moskvu


Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi navštíví ve středu Moskvu, uvedl v pondělí ve státní televizi stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov.

Podle agentury Reuters Uljanov uvedl, že Grossi se setká s ruskou delegací a že budou jednat o jaderné elektrárně v Záporoží, která se nachází v Ruskem okupované části Ukrajiny nedaleko frontové linie bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.

Ruské síly se největší evropské jaderné elektrárny zmocnily v březnu 2022 a od té doby nutí ukrajinský personál, aby ji nadále provozoval. Obě strany se navzájem obviňují z ostřelování elektrárny a z rizika jaderné havárie. Grossi elektrárnu nedávno navštívil a zkontroloval již podruhé od začátku války.

- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval k "okamžitému propuštění" amerického občana Evana Geshkovichee, reportéra listu Wall Street Journal, který byl minulý týden zatčen v Rusku.

- Ruská policie byla vyfotografována, jak střeží místo včerejšího výbuchu v kavárně v centru Petrohradu, při kterém zahynul prominentní pro-válečný ruský vojenský blogger Vladlen Tatarskij.

- Bělorusko zahájilo prověrky bojové připravenosti svých ozbrojených sil, uvedlo ministerstvo obrany v prohlášení zveřejněném na Telegramu.

.- NATO nezaznamenalo žádné změny v ruském jaderném postoji od oznámení Vladimira Putina, že umístí taktické jaderné zbraně v Bělorusku, konstatuje Stoltenberg.

"Zatím jsme nezaznamenali žádné změny v jejich jaderném postoji, které by vyžadovaly nějakou změnu, změnu našeho jaderného postoje."

- Postoj NATO k ukrajinské nabídce "zůstává nezměněn", a to tak, že "Ukrajina se stane členem aliance", říká Stoltenberg.

Hlavním cílem je však podle něj "zajistit, aby Ukrajina převládla jako suverénní nezávislý národ v Evropě". Prvním a nejnaléhavějším krokem je tedy to, aby spojenci Kyjeva udrželi a dále zintenzivnili vojenskou, letální, neletální a ekonomickou podporu Ukrajiny, říká.

NATO také zkoumá, jak může rozvíjet politické vztahy s Ukrajinou a jak může rozšířit svou práci na dlouhodobějších reformách v oblasti budování institucí, říká.

    Je nesmírně důležité nadále ukazovat, že dveře NATO zůstávají otevřené, což učiníme zítra, kdy se Finsko stane plnoprávným členem. Stejně jako to uděláme, až v blízké budoucnosti dokončíme přístupový proces pro Švédsko, doufejme.


- Polsko dodá Ukrajině první stíhačky MiG-29, říká oficiální představitel


Polsko již dodalo Ukrajině první várku stíhacích letounů MiG-29 ze sovětské éry, uvedl vedoucí oddělení mezinárodní politiky polské prezidentské kanceláře Marcin Przydacz.

Przydacz v dnešním rozhovoru pro polský rozhlas RMF řekl:

    Podle mých informací byl tento proces již dokončen, tj. převod této první části. Samozřejmě se bude jednat o případné další podpoře.

Neupřesnil, kolik stíhaček bylo převedeno. Polský prezident Andrzej Duda minulý měsíc uvedl, že Varšava předá Ukrajině první čtyři MiGy-29. Duda tehdy řekl:

    Stále máme tucet těchto [letadel]. Získali jsme je počátkem 90. let od východoněmecké armády. Jsou to poslední roky jejich provozu v souladu s jejich technickými možnostmi, ale jsou stále funkční.

Kyjev vyzval své spojence, aby poskytli stíhačky k obraně jeho vzdušného prostoru a účinnějšímu protiútoku ruských sil na jeho území. Na tuto výzvu zatím odpověděly pouze Polsko a Slovensko, které schválily převod 13 stíhaček MiG-29.

- Suspilne, ukrajinská státní vysílací společnost, uvádí, že za posledních 24 hodin ruské síly ostřelovaly 16 osad v Záporožské oblasti.


Záporoží je jednou z částečně okupovaných oblastí Ukrajiny, o nichž Ruská federace tvrdí, že je anektovala.

- Ruské ministerstvo vnitra v pondělí označilo ženu jménem Darja Trepova za podezřelou z vraždy známého válečného blogera Vladlena Tatarského v petrohradské kavárně a zařadilo ji na seznam hledaných osob.

- Ruská státní tisková agentura Tass informuje o výbuchu v okupovaném Melitopolu. Správa města podle ní uvedla, že v centru města vybuchlo auto a jeden člověk byl zraněn.

Kanál Ruskem dosazené moci ve městě na Telegramu označil zraněnou osobu za Maxima Zubareva, vedoucího okupační moci v osadě Jakymivka v regionu. Tato informace není potvrzena.

Na videu kolujícím po sociálních sítích je podle všeho vidět poškozené auto na ulici. Tvrzení nebylo nezávisle ověřeno.

- Polský prezident uvedl, že očekává návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského 5. dubna.

Návštěva by se časově shodovala s příštím summitem ministrů zahraničí NATO, který se koná v Bruselu a kterého by se měl zúčastnit i americký ministr zahraničí Antony Blinken.

- Německý vicekancléř Robert Habeck přijel na Ukrajinu na nečekanou návštěvu, uvedlo německé ministerstvo energetiky a hospodářství. Jedná se o jeho první cestu do země od vypuknutí války.

Mluvčí ministerstva návštěvu potvrdil a uvedl, že Habeck, který je zároveň ministrem energetiky a hospodářství, přijel do Kyjeva v pondělí brzy ráno.

- Rusko plánuje do konce roku 2024 nebo v první polovině roku 2025 zformovat v rámci své tichomořské flotily divizi účelových ponorek, které ponesou torpéda Poseidon schopná nést jaderné zbraně, uvedla ruská tisková agentura Tass.

Rusko v lednu uvedlo, že vyrobilo první sadu torpéd Poseidon, čtyři roky poté, co prezident Vladimir Putin oznámil zásadně nový typ strategické jaderné zbraně a potvrdil, že bude mít vlastní jaderný zdroj energie, uvedla agentura Reuters.

Koncem března Rusko uvedlo, že pobřežní infrastruktura pro ponorky, které by nesly torpéda Poseidon, bude dokončena na poloostrově Kamčatka, kde se nachází základna balistických jaderných raket ruské Tichomořské flotily.

"Rozhodnutí o vytvoření divize jaderných ponorek zvláštního určení na Kamčatce bylo přijato," citovala agentura Tass nejmenovaný zdroj z oblasti obrany. "Hovoříme o prosinci 2024 nebo první polovině roku 2025."

O Poseidonu je na veřejnosti jen málo potvrzených podrobností, ale podle vojenských analytiků jde v podstatě o křížence torpéda a bezpilotního letounu, který lze vypustit z jaderné ponorky.

- Ruské bezpečnostní složky zabavují pasy vysokých úředníků a vedoucích pracovníků státních společností ze strachu z možných úniků informací a přeběhlictví, uvádí Financial Times.

S odvoláním na několik osob obeznámených s touto záležitostí to píše šéf moskevské kanceláře listu Max Seddon:

    Zvýšený tlak odráží hluboké podezření v Kremlu a FSB, nástupnické agentuře KGB, ohledně loajality ruské civilní elity, z níž mnozí v soukromí nesouhlasí s válkou na Ukrajině a trápí je její dopad na jejich životní styl.

Putinův mluvčí potvrdil, že Rusko zpřísnilo omezení cestování do zahraničí pro některé lidi pracující v "citlivých" oblastech.


- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil, že boje v Bachmutu, městě, o které se v ukrajinské oblasti Donbas tvrdě bojuje, jsou "obzvláště horké".


"Jsem vděčný našim bojovníkům, kteří bojují u Avdijivky, Maryinky, u Bachmutu.... Zvláště u Bachmutu! Tam je dnes obzvlášť horko!" řekl ve svém nočním projevu bez dalších podrobností.

Jeho komentář přišel v době, kdy zakladatel Wagneru Jevgenij Prigožin podle agentury Reuters uvedl, že jeho jednotky vztyčily na správní budově města ruskou vlajku.

Ukrajinští představitelé však nenaznačili, že by Bachmut padl do ruských rukou, a Prigožin již dříve učinil předčasná tvrzení o Wagnerově vojenském postupu ve městě.

Vysoký ukrajinský představitel již dříve popsal situaci v okolí města jako "napjatou", přičemž vojenské velení pečlivě zvažuje každý krok.

- Náměstkyně ministra obrany Hanna Maliarová uvedla, že ukrajinské síly pokračují v obraně svých pozic, přičemž ruské síly při útocích nevěnují příliš pozornosti svým ztrátám.

    "Situace v Bachmutu zůstává napjatá," uvedla Maliarová na Telegramu. "Každé vojenské rozhodnutí a každý krok je však pečlivě zvažován ... Na panující situaci reagujeme přiměřeně, s přihlédnutím ke všem okolnostem, úkolům a zásadě vojenské proveditelnosti."

Zelenskij a vojenští velitelé se minulý měsíc dohodli na zachování obrany Bachmutu uprostřed veřejné debaty o tom, zda je lepší zůstat, nebo zaujmout jiné obranné pozice.

- Americký ministr zahraničí Antony Blinken v mimořádném telefonátu se svým moskevským protějškem vyzval Rusko k propuštění zadržovaného amerického novináře Evana Gerškoviče. Sergej Lavrov Američanovu žádost odmítl a reagoval slovy, že američtí představitelé a média nesmějí "dělat povyk" a snažit se politizovat osud reportéra listu Wall Street Journal.

    Více než tři desítky redaktorů zpravodajských organizací z celého světa podepsaly dopis odsuzující Gerškovičovo zadržení. "Rusko vysílá signál, že novinářská práce na vašich hranicích je kriminalizována a že zahraniční zpravodajové, kteří se snaží přinášet zprávy z Ruska, nepožívají výhod právního státu," uvádí se v dopise.

- Saúdská Arábie a další producenti ropy ze zemí Opec+ včetně Ruska oznámili další snížení své produkce ve výši přibližně 1,16 milionu barelů denně, což je překvapivý krok, který podle analytiků způsobí okamžitý růst cen.

- Rusko má dosud ve válce na Ukrajině až 200 000 obětí, ale "značný počet" z nich je způsoben "nebojovými příčinami",
uvedlo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zpravodajské informaci. "Mezi další hlavní příčiny nebojových ztrát pravděpodobně patří špatný nácvik zacházení se zbraněmi, dopravní nehody a klimatická zranění, jako je podchlazení," uvedlo.

 Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
3358

Diskuse

Obsah vydání | 6. 4. 2023