Na rok 2022 se bude vzpomínat kvůli brutálním dopadům změny klimatu

5. 1. 2023

čas čtení 6 minut

Rok 2022 byl na celém světě náročný z hlediska klimatických katastrof, což explodující "bombový cyklon" podtrhl vykřičníkem, protože bouře ochromila velkou část USA chladem pod bodem mrazu a v západním New Yorku vedla k úmrtí nejméně 40 lidí. Naštěstí jsme byli ušetřeni teatrálních zavádějících prohlášení v Kongresu, když vědci vysvětlovali, jak rychlé oteplování Arktidy mohlo vést k zásadnímu narušení "polárního víru", což umožnilo dramatický únik zimního arktického vzduchu, který způsobil spoušť daleko na jihu, píše Jonathan Overpeck.

Rekordně smrtící sněhová bouře působí jako paradox, z něhož mrazí, tváří v tvář mnohem smrtonosnějším rekordním vlnám veder, které jsou klimatickými změnami ještě více posíleny. A těch bylo v roce 2022 hodně.

Léto opět přineslo rekordní vedra na většině území Spojených států, extrémní horka, která nadále zhoršovala megasucho na jihozápadě a katastrofální požáry a zdravotní rizika na širším území západní části Spojených států. Nicméně jakkoli byly dopady vln veder ve Spojených státech v roce 2022 zlé, byly zastíněny rozsahem extrémních veder na většině planety.

Brutální rekordní vlny veder zasáhly v loňském roce velkou část Evropy, jižní Asie a Číny a vytvořily na severní polokouli krizi plnou spalujících veder, ekonomických potíží a lidského utrpení. Dále na jihu zažily Argentina a Paraguay rekordní vedra zhoršená změnou klimatu, zatímco rekordní vlny veder nadále spalovaly také Austrálii a pomáhaly rozdmýchávat rostoucí humanitární krizi ve východní Africe.

Dokonce i v roce, kdy došlo k dalšímu velkému ochlazení v podobě "polárního víru", stále rostou obavy, že některé části světa se nakonec mohou stát z velké části neobyvatelnými kvůli extrémním vedrům zhoršujícím se v důsledku změny klimatu.

Rekordní vedra často zhoršují sucha, protože teplejší atmosféra dokáže zadržet více vody, a v důsledku toho může získat více vláhy ze sněhu, vodních ploch, vegetace a půdy. V roce 2022 se tento scénář odehrál ve Spojených státech, Evropě, Číně a východní Africe. Dalším paradoxem změny klimatu je, že ke globálnímu nárůstu horkého sucha po celém světě dochází ve stejné době, kdy planeta zaznamenává také mnohem více případů extrémních srážek a s nimi spojených povodní. V těchto případech větší schopnost oteplující se atmosféry zadržovat vodu také znamená, že když prší, může pršet více a silněji. Hurikán Ian ve Spojených státech je příkladem toho, že změna klimatu je schopna vyvolat nejen větší a silnější bouře, ale také bouře, které mohou způsobit ničivé záplavy.

V roce 2022 byly extrémní srážkové katastrofy celosvětově ještě horší. Největší hrozbou pro Austrálii bylo před několika lety bezprecedentní sucho posílené horkem a ničivými požáry "černého léta", ale v roce 2022 byly největší výzvou rekordní srážky, záplavy a zvýšené riziko onemocnění přenášených komáry. Jak vědci již dlouho předpokládali, změna klimatu znamená, že koloběh vody může přinést jak ničivější suché, tak vlhké extrémy. Bohužel nejhorší příklad toho druhého v roce 2022 téměř apokalyptickým způsobem ochromil Pákistán, když se klimatickou změnou zesílené letní monzunové deště spojily s extrémními horky a táním ledovců a způsobily bezprecedentní záplavy, které zabily tisíce lidí a postihly desítky milionů. Extrémní deště v roce 2022 zabily stovky lidí a postihly miliony obyvatel západní Afriky. 

Další paradox změny klimatu však v roce 2022 zůstal v médiích téměř bez povšimnutí. Na jedné straně se pozornost médií skutečně soustředila na to, jak pokračující pomalé, ale neúprosné tempo zvyšování hladiny moří již začíná působit spoušť v některých pobřežních oblastech a jak by několikametrové zvýšení hladiny moří mohlo do poloviny století zatopit statisíce nemovitostí ve Spojených státech. Média však příliš neinformovala o skutečnosti, na kterou vědecká komunita upozornila i v jedné z posledních zpráv Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC): pokračující změna klimatu by během několika desetiletí mohla způsobit nevratnou ztrátu velké části mohutného grónského a antarktického ledového příkrovu, což by mělo za následek zatopení nesčetných pobřežních komunit - a dokonce celých ostrovních států - po celém světě.

Jinými slovy, zdánlivě malé tempo současného zvyšování hladiny moří může paradoxně vést k možná nejničivějším dopadům všech klimatických změn. Tedy pokud rychle nezabráníme změně klimatu.

Rok 2022 přinesl ještě jeden významný paradox změny klimatu: Mnoho zemí světa, které nejvíce trpí změnou klimatu, jsou země, které se na vzniku klimatické krize podílely jen minimálně. Země, které nejvíce znečišťují ovzduší uhlíkem - jmenovitě Spojené státy, Čína a evropské země - trpí také, ale mají zdroje na to, aby se s dopady změny klimatu vypořádaly a zotavily se z nich. Současně méně bohaté země, jako je Pákistán, africké země a nízko položené ostrovní státy, jako je Tuvalu, produkují jen málo uhlíku a již jsou zasaženy existenčními dopady změny klimatu, které se rychle zhoršují.

Není divu, že nejdůslednějším výsledkem konference OSN o změně klimatu v Šarm aš-Šajchu v roce 2022 (COP 27) bylo oficiální uznání, že bohatí znečišťovatelé ovzduší na světě musí financovat řešení v oblasti klimatu a také platit za rostoucí škody těm méně bohatým zemím, které se na vzniku klimatické krize podílely jen málo.

Rok 2022 byl zároveň přelomovým rokem klimatických opatření v konfrontaci se stále zřetelnějšími důkazy, že fosilní paliva a jejich producenti jsou hlavní příčinou rostoucího nebezpečí pro planetu. Rok 2022 naštěstí také jasně ukázal, že fosilní paliva jsou příliš drahá, příliš znečišťují ovzduší a vodu, než aby mohla přetrvat ve světě levnějších, globálně spravedlivějších a čistých zdrojů energie, jako je vítr a slunce.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5479

Diskuse

Obsah vydání | 6. 1. 2023