Je naše distribuční soustava elektrické energie OK?

5. 4. 2022 / Oldřich Maděra

čas čtení 33 minut


Navazuji na své předchozí články viz zde. Dnes bych chtěl něco napsat o distribuční soustavě elektrické energie ČR.

Samozřejmě se nyní brodíme v té zločinecké válce na Ukrajině, ale nesmíme přestat řídit své věci. Ta válka vyvolá velké změny a paradoxně mnoho věcí urychlí. Snad se to již blíží k nějakému cíli. My se tomu všemu musíme rychle přizpůsobit, abychom se nedostali sami do problémů. Musíme se nachystat na to, že budeme muset velmi pravděpodobně vybudovat mnoho nových zdrojů elektrické energie a značně posílit distribuční soustavu elektrické energie za ten výpadek plynu. Dále musíme být připraveni jít po té válce po boku větších EU zemí na Ukrajinu a zúčastnit se její obnovy, která určitě nastane a bude výkladní skříní síly sjednocené Evropy. Jako klíčový bod vidím udělat pořádek ve všech EU normách v ČR, abychom byli plně kompatibilní s Evropou.

Jak jsem uvedl v několika svých předchozích článcích, tak se zhruba deset let soudím s ČEZem ve sporu o to, jestli jsem právoplatně odstoupil od projektu na obnovu vedení vvn 110 kV nebo ne.

Jedná se o páteřní část distribuční soustavy elektrické energie České republiky. Ať už ty mé spory s ČEZem dopadnou jakkoliv, považuji za svou povinnost seznámit veřejnost s výsledky, která byly zjištěny během těch deseti let a jsou dnes písemně potvrzeny celou řadou soudních znalců v jejich odborných znaleckých posudcích.

Napřed tedy odpovím na úvodní otázku, zda je česká distribuční soustava vvn (velmi vysokého napětí) OK. Ne, česká distribuční soustava elektrické energie OK není. Má celou řadu nemocí, z nichž minimálně tři mohou být základním problémem do budoucna.

Nyní se pokusím podat podrobné informace o tom, čeho se to týká a proč tomu tak je.

Jedná se zhruba o tři okruhy problémů.

Tím prvním okruhem je česká verze ČSN EN 50341-1 a všechny z ní odvozené následné revize (poslední platná je edice 2 z roku 2013). K té základní normě jsou ve všech zemích EU vydávány tzv. národní dodatky. Ty by měly tu základní normu pouze zpřísňovat a nikoliv měnit k nepoznání. Národní dodatky některých zemí mají docela dost stran, ale mnoho zemí doplnilo jen dvě tři stránky. Poslední český dodatek, ČSN EN 50341-2-19 z listopadu 2017 má celkem 84 stran oproti 230 stranám základní normy. Ten dodatek tu normu vlastně z 1/3 přepisuje.

Dále odcituji některé pasáže z té základní normy a příslušné české národní dodatky:

Základní norma ČSN EN 50341-1 ed.2 2013 Elektrická vedení s napětím nad 1 kV AC Část 1: Obecné požadavky – Společné specifikace

str. 44 dole:

3.2.1 Základní požadavky

Venkovní elektrické vedení se musí navrhovat a stavět takovým způsobem, aby po dobu plánované životnosti ...

nebylo příčinou zranění nebo ohrožení života lidí při výstavbě a údržbě. ...

Venkovní vedení se dále musí navrhovat tak, aby bylo bezpečné pro veřejnost ...

...

str. 46 dole:

3.2.4 Bezpečnostní požadavky

Bezpečnostní požadavky mají zajistit, aby činnosti při montáži a údržbě vedení nepředstavovaly pro osoby bezpečnostní rizika.

...

3.2.6 Dodatečná hlediska

...

Musí se brát řádný ohled na bezpečnost osob a ochranu zvěře a domácích zvířat (například ptáků, dobytka, atd.)

...

str. 106 shora:

6.4.3 Základní návrh uzemňovacích soustav s ohledem na dotykové napětí

...

2) Stožáry v místech volně přístupných lidem a kde pobyt osob lze předpokládat buď relativně dlouhou dobu (několik hodin denně) během několika týdnů, nebo velmi často na krátkou dobu (mnohokrát denně) , blízko obytným oblastem nebo hřištím, musí být prověřeny podrobněji. Místa, které jsou pouze občas obývaná, jako jsou lesy, otevřená krajina s usedlostmi, nejsou zahrnuta.

Český dodatek ČSN EN 50341-2-19 2017 Elektrická vedení s napětím nad 1 kV AC

str. 48 shora:

6.4.3 Základní návrh uzemňovacích soustav s ohledem na dotykové napětí

(ncpt) CZ.1 Okolí podpěrných bodů, která nejsou často navštěvována lidmi

Za okolí podpěrných bodů, která nejsou často navštěvována lidmi se považují:

a) místa v nezastavěných prostorách (například pole) ve vzdálenosti větší než 10 m od okraje dálnic, silnic a místních komunikací. [Pozn. (ncpt) je národní dodatek]

...

(ncpt) CZ.2 Okolí podpěrných bodů, která jsou často navštěvována lidmi

... podpěrný bod se nachází v místě často navštěvovaném lidmi, nemusí se kontrolovat hodnoty dotykových napětí, je-li splněno alespoň jedno z následujících opatření:

- povrch terénu v okolí podpěrného bodu je izolován do vzdálenosti alespoň 1,5 m od kovové konstrukce trvanlivou izolační vrstvou. ...

Izolace okolí podpěrného bodu se považuje za dostatečnou v následujících případech:

- štěrková vrstva s tloušťkou alespoň 100 mm.

Nejprve bych se chtěl věnovat tomu, co je z pohledu západních zemí tzv. otevřená krajina (anglicky open countryside). Otevřenou krajinou nejsou zastavěné oblasti, tzv. intravilány obcí nebo měst. Dále nejsou otevřenou krajinou farmy a jim přilehlá oplocená pole. Dále sady, vinice, chmelnice, atd. Pojmem otevřený (open) se tedy rozumí vše, co již není oploceno. Jsou to tedy např. neoplocené pastviny, hory, lesy, přírodní rezervace a podobně. Jedna definice říká, kam až nevyleze ovce nebo kam ovce nesmí. Pokud jsou pastviny intenzivně využívány, tak jsou vždy oploceny a to minimálně elektrickými ohradníky. V tom případě to není otevřená krajina. Za oplocení pozemku se považuje i příkop, mez, křovinový plot nebo zídka z kamení, někde jsem i slyšel, že to může být i hluboká brázda mezi dvěma pozemky. Zkrátka každá terénní překážka.

Jak je to v Čechách? V Čechách v padesátých letech komunisté rozorali meze, vykáceli remízky a křovinové ploty mezi pozemky a nadělali z desítek malých soukromých políček, které byly ohrazeny minimálně mezí nebo širokou brázdou “velké širé lány”. Krajina se stala volně průchozí. Co se ale nezměnilo, je to, že na těch polích se, často po dlouhá období, intenzivně pracuje. Pak by to tedy neměly být odlehlé oblasti. Pokud se velká část polí vrátila v restitucích, tak lidé na nich třeba začali pěstovat zeleninu, jahody, květiny, koření apod. Tím se ta pole vrátila zpět do jejich původního používání a tím se stala místy, která jsou lidmi navštěvována často.

Dalším možným směrem je, že majitelé pole změnili na pastvinu a začali na ní chovat dobytek, ovce, koně, kozy, vietnamská prasata, bizony a já nevím co ještě. Poměrně hodně je i drůbežích farem, farem na kožešinová zvířata apod. Co pak s tím? Z pohledu normy bychom měli prostě v Česku i neoplocená pole považovat za oblasti, které lidé navštěvují často a to tak, jak to uvažuje ta základní evropská norma. Nemůžeme Polabí, Hanou a Jižní Moravu, ale i všechna ostatní pole prohlásit za odlehlé oblasti, a to jen proto, že to následující pánové řekli:

To snad každý z výše uvedeného bude akceptovat. Bohužel to neakceptovala TNK 97 Elektroenergetika. Jak je vidět, tak minimálně několik z nich jsou zástupci realizačních firem a důvod je pak zřejmý – šetřit peníze ČEZu a svým majitelům (samozřejmě k žádné korupci ani nátlaku nikdy nedošlo a ani nemohlo dojít!)

Navrhl jsem asi 200 rozlehlých zemních soustav a stovky těch malých. Vím, jak se chovají zemniče a jaká jsou kolem nich dotyková a kroková napětí, speciálně na jejich koncích, která se nedají odstranit. Vím, že to nebezpečné pásmo je ze normálních podmínek tak do 20 m od sloupu, ale za extrémních podmínek až 100 m od sloupu (tříměsíční sucho a prvních deset minut deště po tom suchu nebo měsíc holomrazů a pak prudké oteplení s deštěm na na tu do hloubky promrzlou zem). Nezámrzná hloubka je v Čechách až 1 600 mm, v té páskové uzemnění v zimě nefunguje.

Představme si dva modelové případy. Dostal jste pole v restituci a chcete na něm pěstovat jahody. Budete je sice strojně obdělávat a přihnojovat, ale minimálně na sběr úrody tam budou po dlouhé hodiny pocházet desítky lidí. Možná rizika z pohledu toho výše uvedeného českého dodatku nikoho nezajímají. Je to pole a je více než 10 m od okraje silnice. Tečka.

Máte za domem oplocenou zahradu cca 10 x 20 m. Máte tam trávník a na něm přes léto plastový bazén., kde si hrají přes léto Vaše bosé děti. Cca 3m za plotem zahrady je kovový stožár vvn 110 kV. Je to tedy podpěrný bod, který lidé navštěvují často. ČEZ bezpečnost Vašich dětí může ošetřit tím, že okolo stožáru nasype pět koleček štěrku a má na 50 let pokoj! Tečka.

Tak to tedy ta kmenová EU norma určitě nemyslela!!!!! Zvýše uvedeného je zřejmé, že lobisté ČEZu si s pomocí výše uvedené komise TNK 97 a různých přílepků ohnuli tu neposlušnou ČSN EN 50341-1 ed.2 podle své potřeby a na veřejnost prostě kašlou.

Obrázek 1 – Dovolené dotykové napětí na stožáru v závislosti na době vypnutí

V distribuční soustavě ČR je doba vypnutí 5 s (5 vteřin) a křivka 1 platí pro bosé osoby a křivka 2 pro obuté osoby. U zvířat je smrtelná hodnota dotykového napětí jen asi 10-20 V. Zvířata jsou obecně asi 10x citlivější na kroková a dotyková napětí než lidé. Obrázek byl převzat ze zrušené ČSN 50341-1 2001. Do nové platné verze ČSN 50341-1 ed.2 2013 byl graf překreslen barevně, ale hodnoty zůstaly samozřejmě stejné.

Pro obuté osoby můžeme tedy odečíst dovolené dotykové napětí 180 V AC (střídavé napětí) pro bosé osoby dovolené dotykové napětí jen asi 80 V AC (střídavé napětí), (10-20 Vpro zvířata).

Těch lidí zatím nebylo asi zabito mnoho a nebo jsme se o nich nedozvěděli. V ČR je dovezeno do nemocnic a pohřebních ústavů asi 1 500 mrtvých ročně, o kterých nevíme, na co zemřeli. Pokud tedy naleznou osamělého mrtvého na poli, tak se to vysvětlí třeba infarktem a již nikdy nikdo nebude zkoumat, co se vlastně stalo a ani se již nezjistí, na co vlastně ten člověk zemřel.

U zvířat jsou těch nehod zřejmě desítky, tak tam se sem tam něco i přes bedlivý dozor pana Beneše dostane do tisku. O jedné krávě se nemluví, ta prostě pošla na pastvě.

Nejznámnější smrtelné nehody dobytka za posledních pár let:

Elektrický proud z přerušeného vedení zabil tři bizony

Elektrický výboj zabil krávy na pastvě

Blesk uhodil do stožáru a zabil koně

Probíjející elektrický proud na Třeboňsku usmrtil čtyři koně

Úder blesku zabil na Českokrumlovsku 26 krav, část byly březí jalovice

- - -

Tím druhým okruhem je statické založení stožárů distribuční soustavy. České stožáry jsou na první pohled oproti těm zahraničním velmi málo rozkročeny. Mají minimální základnu a jsou velmi vysoké, jsou extrémně štíhlé. Tím jsou náchylné k vychýlení a k následnému zborcení ocelové konstrukce, která na toto vychýlení výsledných sil mimo svislou osu konstrukce nebyla dimenzována.

Dne 23.9.2003 byla schválena přístupová dohoda několika nových států, včetně České republiky, k Evropské unii. Česká republika se mimo jiné zavázala k postupné aplikaci vybraných technických norem Evropské Unie do svého právního řádu. Byla stanovena poměrně dlouhá přechodná období, než tyto normy začaly platit v plném rozsahu.

Evropské unii šlo hlavně o to, aby na celém území EU, včetně všech zemí, které nově přistoupily, byla zajištěna určitá, minimální, technická úroveň všech staveb. Proto tedy byly zavedeny Eurokódy 1-7. Pro návrh vedení vvn je základní normou Eurokód 7(ČSN 1997-1): Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla, samozřejmě s vazbami na všechny ostatní Eurokódy a ostatní navazující ČSN.

Přizval jsem tedy Autorizovaného statika, Ing. Chalabalu, aby navrhl založení těchto velmi štíhlých stožárů v prostředí několika projektů, kde jsme poměrně pečlivě zkoumali geologická podloží.

Na základě informací z geologických map, z tzv. Geofondu ČR, jsme získali informace ze stovek geologických a hydrologických vrtů v trase těch několika vedení. Celá ta oblast má kvartérní podloží z naplavenin a navátých spraší. V rozsáhlých partiích trasy jsou pak písky a jinde zase štěrky. V dlouhých úsecích trasy jsou pak jejich směsi.


Obrázek 2 – Vzorek přehledu Geologie v trase vedení

Obrázek 3 – Extrémně štíhlé stožáry



Obrázek 4 – Vzorek Hydrologie  z trasy vedení


Obrázek 5 – Možné záplavy v trase vedení


Obrázek 6 – Souhrn všech podkladů v trase vedení



Obrázek 7 – Statický výpočet

To vše vedlo statika v kombinaci s jeho znalostí celé oblasti k návrhu založení základů stožárů pomocí mikropilot.
Nabízí se celá řada možných způsobů zakládání, ale u stožárů jsou asi nejpoužívanější dvě možná řešení: Plošné základy (pomocí stupňovitého betonového základu) a hlubinné založení pomocí mikropilot. Autorizovaný statik Ing. Chalabala zdůvodnil ve své prezentaci viz níže, proč je vhodnější právě hlubinné založení pomocí mikropilot oproti plošnému založení.




Obrázek 8 – Sedání plošných základů  

Obrázek 9 – Hlubinné základy s mikropilotami

Dalším velmi důležitým bodem geotechnické konstrukce je, že betonový základ, ať už je plošný nebo hlubinný musí být vyztužen (armován) ocelovou výztuží.



Obrázek 10 – Výrok soudního znalce Doc. Ing. Jana Masopusta, CSc. o nutnosti armování základů

Obrázek 11 – Výrok soudního znalce Doc. Ing. Jana Masopusta, CSc. o porovnání metody plošných a hlubinných základů. V případě nosných stožárů považuje za výhodnější metodu hlubinnou, ale připouští i metodu plošných základů. U kotevních nebo výztužných stožárů pak doporučuje pouze metodu hlubinnou.


Obrázek 12 – Armatura základu stožáru podle Autorizovaného statika Ing. Chalabaly


Obrázek 13 – Rozlomený nearmovaný základ vytržený z půdy během bouře Sabine v roce 2020

Pokud se základ nearmuje, tak hrozí jeho rozlomení a vytržení centrální části s patkou stožáru ze země. Beton je velmi pevný v tlaku, ale asi 10x méně pevný v tahu. Proto Eurokódy předepisují, že dynamicky namáhané betonové geotechnické kostrukce musejí být armovány ocelí. Obrázek 12 ukazuje armaturu základu provedenou podle návrhu Autorizovaného statika Ing. Chalabaly. Deset let jsme tvrdili ČEZu, že nearmované základy se mohou rozlomit. V roce 2020 se po bouři Sabine podařilo zachytit snímek rozlomeného nearmovaného základu stožáru 110 kV přesně podle toho scénáře, jak jsme to po léta ČEZu tvrdili.

Seznam několika vybraných havárií stožárů vvn během různých bouří:

Tornádo u Temelína

Tornádo u Břeclavi

Bouře Sabine

Havárie Velké Meziříčí

Havárie Bruntál

Havárie Chrudimsko

Havárie Bakov

Orkán Kyril

Vichřice Emma

- - -

Tím třetím okruhem je uzemnění vedení vvn. Tuto část dělám v naší společnosti já osobně. Uzemnění a zemní sítě nízkého napětí (nn), vysokého napětí (vn), velmi vysokého napětí (vvn) a zvláště vysokého napětí (zvn) projektuji od roku 1981, tedy 41 let. Prošel jsem postupně všechny napětové hladiny a navrhl jsem asi tři až čtyři sta různých uzemnění, z toho asi 200 velkých soustav. Dělal jsem a dělám i hromosvody a to jak v rozvodnách a vedeních vn a vvn, tak i na budovách různého užití.

Z této pozice jsem tedy navrhoval uzemnění vedení vvn pro ČEZ. V normách IEC a EN jsem projektoval zhruba od roku 2001 do roku 2008. Prošel jsem pak zběžně české normy, které měly být přesnými překlady jejich anglických originálů a zjistil jsem se svým týmem minimálně dvě chyby, několik nepřesných překladů a stovky tzv. národních dodatků (nspt), které jsou v příkrém rozporu se základní kmenovou normou. Některé jsem popsal viz výše.

Nejhorší chyba byla ve vzorci pro výpočet celkového odporu uzemnění v ČSN EN 50341-1: 2002, v článku H.4.3. Tato norma zůstala v platnosti celých 11 let a dá se předpokládat, že podle ní po tu dobu všichni dodavatelé v ČR projektovali uzemnění všech vedení nad 1 kV.





Obrázek 14
– Oprava chybného vzorce v ČSN EN 50341-1 z dubna 2012

Právní zástupci ČEZu tvrdili, že tato chyba nemá podstatný vliv na bezpečnost vedení. Já jsem tvrdil a stále tvrdím, že tento chybný vzorec dává 4-38x lepší hodnoty, než by dával správný vzorec. Doložil jsem to několika odbornými znaleckými posudky. Z toho důvodu jsem navrhl metodu hlubinného uzemnění, kdy průměrná dodnota odporu uzemnění jednoho stožáru v trase vedení byla projektována na 0,5 Ω oproti 15 Ω, jak tvrdí dodnes ČEZ a většina odborné veřejnosti ČR, včetně všech vysokých škol. Odpor uzemnění pak pro to jedno dané vedení vyšel výpočtově pro průměrné rozpětí 254 m a zemní lano Al 180 mm2 asi 0,1429 Ω.

Pokud se pak uvažuje jednofázový zkratový proud v místě poruchy 16 kA a koeficient zemního lana je uvažován 0,75, tak lze použít vzorce z ČSN EN 50341-1 ed.2 2013 v kapitole H, odstavec H.4.4:

UE = ZE * IE = 0,1429 * 16 000 * 0,75 = 1 714,8 V

Vzrůst potenciálu vmístě poruchy je 1 714,8 V. Ze zkušenosti pro uspořádání mnou navrženého základu je dotykové napětí asi 10% z této hodnoty (uplatní se efekt ekvipotenciální mříže způsobený kovou výztuží základu), t.j. asi 171 V. To je mírně pod dovolenou hodnotu 180 V.

Oproti tomu uvádí český dodatek ČSN 50341-2-19: 2017 v odstavci 6.1.3:


Obrázek 15 – Hodnoty uzemnění pro ochranu před bleskem

V originálu normy žádné takové hodnoty uvedeny nejsou. Tento dodatek je v příkrém bezpečnostním rozporu se základní normou ČSN EN 50341-1 ed.2 2013.

Beton dosahuje rezistivity ve vlhkém stavu asi 100 – 200 Ωm. Patku do hloubky 2 m si můžeme představit jako čtyři tyče o průměru asi 99 mm do hloubky 2m a dále mřížovou síť o rozměrech 1,62 x 1,62 m. Rezistivitu budeme uvažovat asi 100 Ωm. Výpočtem pak vyjde pro mřížovou síť asi 32,75 Ω a pro čtyři tyče asi 13,1 Ω. Pokud uděláme paralení kombinaci těchto dvou odporů, tak dostaneme výsledek pro uzemnění stožáru vlastní betonovou patkou asi 6,68 Ω. Protože však všechny kovové části patky jsou pouze na sebe přiloženy a nejsou svařeny v jeden celek, tak uvažujme odpor patky stožáru 7 Ω. To sice vyhovuje těm 15 Ω podle špatného vzorce, ale nikoliv 0,5 Ω podle správného vzorce. Odpor celého vedení pak vyjde 0,4534 Ω.

Pokud se pak uvažuje jednofázový zkratový proud v místě poruchy 16 kA a koeficient zemního lana je uvažován 0,75, tak lze použít vzorce z ČSN EN 50341-1 ed2 2013 v kapitole H, odstavec H.4.4:

UE = ZE * IE = 0,4534 * 16 000 * 0,75 = 5 440,8 V

Vzrůst potenciálu v místě poruchy je 5 440,8 V. Ze zkušenosti pro uspořádání základu ČEZ je dotykové napětí asi 15% z této hodnoty, t.j. asi 816 V. To je asi 4,5 x vyšší hodnota dotykového napětí, než dovoluje norma ČSN EN 50341-1 v platném znění.


Toto jsou má tvrzení, která konzistentně tvrdím od roku 2011. Postupně jsem je dokládal znaleckými posudky. Dnes jich je k dispozici již celá řada. Krajskému soudu v Ústí nad Labem to pro jeho rozhodnutí nestačilo a proto zadal Kriminalistickému ústavu Police ČR vypracování revizního znaleckého posudku. Dále uvedu podstatné části všech znaleckých posudků.



Obrázek 16 – Závěr znaleckého posudku soudního znalce Ing. Ondřeje Štěrby

Pak se soud dotazoval, jestli je opravdu správné použít vzorec v příloze H, když tato je pouze informativní. Na to jsem doložil dva posudky dvou soudních znalců.



Obrázek 17 – Závěr doplňujícího znaleckého posudku soudního znalce Ing. Ondřeje Štěrby


Obrázek 18 – Závěr znaleckého posudku soudního znalce Ing. Gustava Hošťálka


Obrázek 19
– Titulní strana revizního znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Policie ČR





Obrázek 20 – Výrok o vhodnosti hlubinného uzemnění z revizního znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Policie ČR


Obrázek 21 – Popis chyby v ČSN EN 50341-1 z revizního znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Policie ČR

Obrázek 22 – Výrok o vlivu chyby v ČSN EN 50341-1 na konečný výsledek výpočtu odporu uzemnění vedení vvn z revizního znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Policie ČR




Obrázek 23 – Výrok o tom, zda je hlubinné uzemnění bezpečné, z revizního znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Policie ČR


Obrázek 24 – Další podpora hlubinnému uzemnění ze strany znalce z revizního znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Policie ČR


Obrázek 25 – Výrok o tom, že se neprokázalo, že všechny stožáry musí být uzemněny hlubinným uzemněním. Musí jich být uzemněno jen 82 ze 113 (0,2 Ω), t.j. 72,6% nebo 93 ze113 (0,4 Ω), t.j. 82,3% a nebo 103 ze113 (1 Ω), t.j. 91,2% - výrok z revizního znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Policie ČR

Obrázek 26 – Podpisy autora a oprávněné osoby

Z jiných částí posudku je při tom zřejmé, že pouze tato metoda hlubinného uzemnění je schopna poskytnout zhruba 10 – 35 x nižší hodnoty odporu uzemnění jednotlivých stožárů. Bez takto nízkých hodnot odporu uzemnění jednotlivých stožárů se nedají splnit požadavky ČSN EN 50341-1 ed.2 2013. KÚ Praha neposuzoval založení vedení, pouze jeho uzemnění.

Dále musíme uvážit, že z pohledu znalce založení vedení, Doc. Ing. Masopusta, CSc. Jednoznačně vyplývá, že metoda hlubinná je vhodnější pro 100% stožárů vedení.

Musíme rovněž zvážit, že pokud tři autoři, Autorizovaní inženýři a statici (Ing. Maděra, Ing. Pinkas a Ing. Chalabala), s týmem asi 35 dalších specialistů, kteří ručí ze tento svůj návrh celým svým majetkem do konce života řekli, že to tak bude a nikomu se ani za deset let soudních sporů nepodařilo tento jejich návrh vyvrátit, tak to tak bude.

Musím ještě poznamenat, že proti mě / nám stála a stojí firma s papírově asi 15 000 – 18 000 x větším obratem, s neomezeným rozpočtem na právní a konzultační služby, která tyto své náklady prostě započítá do ceny elektrické energie pro firmy a obyvatelstvo.

Dále ještě musím poznamenat, že bohužel, velká většina vedení v Česku je z historických důvodů vedena právě podél řek v plošinách s kvartérními sedimenty. Dá se předpokládat, že minimálně 50% všech stožárů v ČR stojí na kvartérním podloží. Velkou výhodou metody, kterou jsme společně se dvěma autorizovanými statiky navrhli, je, že může být použita prakticky do jakéhokoliv podloží s výjimkou snad jen rostlé skály.

Z mého pohledu tímto revizním znaleckým posudkem v Česku dne 1.dubna 2022 skončila doba uzemnění stožárů na 15 Ω a začala doba uzemnění stožárů na 0,5 Ω (tj. 30x méně). Zároveň skončila doba lití betonu do díry a začala doba řádných geotechnických konstrukcí z armovaného betonu, jak to nařizují Eurokódy.

Ta metoda má ještě své rezervy. Neměli jsme čas ji pořádně ověřit na několika projektech, jak jsme původně zamýšleli. O geotechnickém založení není snad již žádná další diskuse. Mé pozdější přesnější propočty ukazují, že bychom se s uzemněním jednotlivých stožárů asi dostali ještě níže, blíže k hodnotě 0,2 Ω na stožár, jak uvádí KÚ Praha, kdy bychom dostali výsledný odpor uzemnění vedení pod 0,1 Ω. Pak by se tam vytvořila určitá bezpečnostní rezerva pro nárust zkratů v budoucnosti. Musíme uvažovat elektromobilitu a topení v budovách elektřinou, protože plyn prostě nebude. Musíme uvažovat datová centra, Internet, mobilní aplikace a přechod společnosti na plně digitální v krátkém čase. To vše bude klást enormní požadavky na nový elektrický výkon a na kvalitu distribuční sítě.

My chceme stavět jaderné elektrárny, a velké množství lokálních obnovitelných zdrojů, které celkem určitě zvýší zkratové proudy a tím se tento existující problém ještě dále prohloubí. Jímá mě děs a hrůza, že jaderné elektrárny bude stavět ta stejná skupina firem, lidí a normotvůrců, kteří svými národními přílepky v podstatě rozmetali původní velmi kvalitní evropskou normu ČSN 50341-1 ed.2 na ničím nepopsatelnou českou kaši, plnou chyb, která umožňuje bossům ČEZu si dále dělat co chtějí a permanentně ohrožovat, jak své vlastní zaměstnance (během údržby a oprav vedení), tak celou veřejnost, tak majitele pozemků, jejich chovná zvířata a vše ostatní živé v okolí těch ocelových elektrických křesel, které nám ČEZ nyní všude staví.

Děsivé na tom je i to, že se to bohužel asi týká i vedení 22 kV s betonovými sloupy, kde je celková délka vedení asi 75 000 km oproti asi 13 000 km vedení vvn (110 kV). Celkem se tedy jedná o asi o 52 000 stožárů vvn / a asi 750 000 betonových sloupů vn, které jsou v tomto stavu denně navštěvovány lidmi, pase se okolo nich dobytek, koně a prochází kolem nich volně žijící zvěř.

Bohužel se to asi týká částečně i vedení zvn 220 a 400kV, ikdyž asi jen v menší míře, protože dodavatelé ČEPSu začali již piloty minimálně pro zakládání stožárů plošně používat sami od sebe. Podle všeho i základy snad armují. To vše by měl ale prověřit někdo jiný. To je mimo rozsah tohoto článku.

Obrázek 27 – Délky vedení vn, vvn a zvn a odhad jejich pořizovacích cen

Pokud to tedy shrnu, tak pokud se týká vedení vvn (110 kV), tak máme v ČR cca 13 265 km vedení potenciálně špatně staticky založeno na nearmovaných základech z prostého betonu a potenciálně bez patřičného přídavného uzemnění. Pokud bychom tato vedení zítra zbořili a postavili nová, tak by to stálo asi 238 miliard Kč (pouze ta nové vedení bez zboření těch stávajících, při tom víme, že zboření stojí asi polovinu toho, co postavení). Podobné problémy jsou asi i v sítích do 35 kV (vn) a nad 110 kV (zvn). To je nad rámec jednoho článku a jednoho projektanta vvn. Já jsem ty problémy naznačil, ale někdo by je měl poctivě posoudit a navrhnout opatření. Zde mluvím pouze za síť vvn 110 kV.

Jak jsem upozornil v článku zde, tak ČEZ již více než deset let neuvádí vůbec žádné hodnoty zkratových proudů v síti vvn / vn, ani možnosti připojení do veřejné rozvodné sítě. Tím do značné míry znemožňuje návrh uzemnění na všech nižších napěťových hladinách.

To do značné míry limituje i rozvoj obnovitelných zdrojů, protože i tam je znalost podmínek připojení v tom kterém místě a dále samozřejmě i znalost zkratových poměrů podmiňujícím technickým faktorem pro všechny úvodní studie projektů obnovitelných zdrojů.

Do tohoto chceme zapojovat nové jaderné reaktory? Toto chceme vyvážet do zahraničí? Není čas to rychle vše změnit? Jaká je z toho marasmu cesta ven?

Podle mne celkem jednoduchá. Technicko Normalizační Komisi (TNK) 97 je potřeba rozpustit ihned a možné později vytvořit novou. Pokud TNK 97 dokázala vytvořit, co vytvořila, tak za to musí nést důsledky. Normu ČSN EN 50341-2-19 je nutné zrušit také ihned. Pak je potřeba napsat jeden dopis do Bruselu, že nám ta základní norma plně postačuje tak, jak je a nepotřebujeme žádný národní dodatek. Dále je pak asi nutné odvolat celé vedení ČEZu. Ono totiž tu normu ČSN EN 50341-2-19 připomínkovalo a schvalovalo a musí za to nést důsledky.

Vedení ČEZu je zodpovědné i za to, že po celou dobu těch 11 let vědělo o té chybě a nic neudělalo. Vedení ČEZu vědělo, že deset staví všichni jeho dodavatelé vedení, která nesplňují Eurokódy a ČSN EN 50341-1 v platném znění. Nechalo vědomě stavět své dodavatele špatná vedení podle špatné normy jak na uzemnění, tak i na založení základů, bez jakéhokoliv opatření. Tím způsobilo státu rozsáhlou národohospodářskou škodu, kterou, bohužel, zaplatí zřejmě převážně daňoví poplatníci ze svých peněženek. Další značnou národohospodářskou škodu způsobilo vědomým blokováním rozvoje obnovitelných zdrojů.

Na zvážení jsou i právní důsledky tohoto jednání. Je to obecné ohrožení? To je ale spíše otázka pro státní zástupce.

To vše jsou věci, které volají po okamžité rozsáhlé personální změně.

Netroufám si však říci, kdo by měl vybírat to nové vedení ČEZ. Určitě by to neměl být nikdo z těch, kteří v ČEZu pracují nyní nebo tam kdy pracovali. Neměl by to být ani nikdo kdo pracuje nebo kdy pracoval pro jejich klíčové dodavatele, kteří se na tomto marasmu výrazně podíleli. Asi bych to viděl na výběr nějakého mezinárodně zkušeného zahraničního manažera, s výbornými referencemi jak v návrhu a provozování distribuční sítě, tak i v budování obnovitelných zdrojů, který by si pak svůj nový tým sestavil postupně sám. Velmi důležité by bylo dodržet pravidlo, že právníci se budou věnovat právu, lékaři léčení pacientů a inženýři, nejlépe elektro, budování opravené / upravené elektrické distribuční soustavy ČR.

Otázkou je, co s těmi dodavateli. Oni o té chybě věděli nebo ne? Oni neumí číst? Oni neznají Eurokódy? Oni neznají ČSN EN 50341-1 v její platné verzi? Je celkem jedno, jestli odpoví ano nebo ne, v obou případech by měli opravit ta špatně postavená vedení vvn na své náklady a ze svých pojistek a odlehčit tak alespoň částečně peněženkám daňových poplatníků ČR.

Je to vše samozřejmě také na odebrání licence ČEZu pro provozování distribuční soustavy ČR. Podle všeho byla porušena celá řada platných zákonů ČR. Na prvním místě pak Energetický zákon. Samozřejmě by bylo možné nabídnout licenci jiným, třeba i zahraničním firmám, ale to nevidím jako správné řešení. Stát by si asi měl ponechat vliv na klíčovou distribuční infrastrukturu. Pokusil bych se tu většinově státem vlastněnou firmu od základu přebudovat.

1
Vytisknout
6906

Diskuse

Obsah vydání | 11. 4. 2022