Rusko přiznalo "podstatné ztráty vojáků"

8. 4. 2022

čas čtení 12 minut
- Německé zpravodajské služby podle zpráv zachytily rádiovou komunikaci ruských  vojáků, kteří hovořili o zabíjení civilistů na Ukrajině. Byly prý zachyceny dvě samostatné komunikace, v nichž ruští vojáci popisují, jak vyslýchají vojáky i civilisty a pak je střílejí, citoval deník Washington Post jednoho z představitelů zpravodajských služeb.

- Kreml přiznal, že od invaze Ruska na Ukrajinu utrpěl "významné ztráty" vojáků.

V rozhovoru pro Sky News byl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dotázán, zda se válka vzhledem k počtu ztracených vojáků rovnala pro Rusko ponížení.

Peskov odpověděl: "Máme značné ztráty vojáků. A je to pro nás obrovská tragédie."




Počet obětí neupřesnil. Koncem března Rusko uvedlo, že ztratilo 1 351 vojáků a dalších 3 825 bylo zraněno. Naproti tomu vysoký představitel NATO koncem března odhadl, že za čtyři týdny bojů na Ukrajině bylo zabito 7 000 až 15 000 ruských vojáků.

Peskov uvedl, že Rusko "lituje" svého vyloučení z Rady OSN pro lidská práva kvůli invazi na Ukrajinu, a dodal:

"Budeme i nadále hájit své zájmy všemi možnými právními prostředky.!

Trval také na tom, že ruské síly od začátku války "nikdy neostřelovaly civilní objekty", a tvrdil, že pouze používají vysoce přesné rakety k útokům na vojenskou infrastrukturu na Ukrajině.

Mluvčí Kremlu také prohlásil, že děsivé záběry, které se v uplynulém týdnu objevily z města Buyča, jsou "vymyšlené a falešné". Na otázku, zda si uvědomuje, "jak groteskně" to zní, Peskov odpověděl:

"Je to drzý podvrh a mluvíme o tom už několik dní, ale nikdo nás neposlouchá."

 
- Rusku bylo pozastaveno členství v Radě OSN pro lidská práva


Valné shromáždění OSN odhlasovalo pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva kvůli informacím o "hrubém a systematickém porušování a zneužívání lidských práv" ze strany invazních ruských jednotek na Ukrajině.

Pro návrh vedený USA hlasovalo 93 zemí, 24 zemí bylo proti a 58 zemí se zdrželo hlasování.

V návrhu rezoluce 193členné Valné shromáždění vyjádřilo "vážné znepokojení nad pokračující lidskoprávní a humanitární krizí na Ukrajině", zejména nad zprávami o porušování práv ze strany Ruska.

- Americký kongres schválil jedno opatření, které má Rusku odebrat obchodní status "nejvyšších výhod", a další opatření, které má zakázat dovoz ropy z Ruska

Opatření měnící obchodní status Ruska otevírá Bidenově administrativě cestu ke zvýšení cel na ruský dovoz. "Putin musí být bezpodmínečně pohnán k odpovědnosti za odporné a zavrženíhodné válečné zločiny, které páchá na Ukrajině," řekl vůdce senátní většiny Chuck Schumer.

- Na jediné trati, kterou má Kyjev stále pod kontrolou, však vlaky evakuující obyvatele zastavují ruské údery,
uvedl šéf ukrajinského železničního operátora Oleksandr Kamychin, který ji označil za záchrannou linku pro desetitisíce lidí.

Nepřítel provedl údery na železniční trať vedle stanice v Barbenkově na doněcké trati," sdělil  v příspěvku na komunikační službě Telegram.

"Čekáme na ukončení bombardování, abychom si vyjasnili situaci. Do té doby byli cestující v těchto vlacích přesunuti do stanice," dodal.

- Volodymyr Zelenskij vyzval Kypr, aby zrušil platnost pasů vydaných Rusům v rámci investičního programu a zastavil kotvení příslušných soukromých jachet ve svých přístavech.

Zelenskij tuto výzvu pronesl během projevu v kyperském parlamentu prostřednictvím živého videospojení. Byl to nejnovější  z řady jeho podobných projevů před zahraničními zákonodárnými sbory po ruské invazi na Ukrajinu.

"Jsem vám vděčný za váš morální postoj. Reagovali jste na ruskou invazi a zakázali jste kotvení ruských lodí ve vašich přístavech.

Zastavte ruské zlaté pasy, dvojí občanství. S výjimkou těch, u nichž existují důkazy, že neškodí Ukrajině," řekl Zelenskij.

Uvedl, že Kypr má "nástroje k nátlaku" na svého tradičně blízkého přítele Rusko, a vyzval kyperské úřady, aby "uzavřely přístavy" všem soukromým ruským jachtám.

Vyzval Kypřany, aby zrušili platnost pasů vydaných bohatým Rusům v rámci ostudného programu "občanství za investice", který byl uzavřen na základě obvinění z korupce v listopadu 2020.

Kyperský prezident Nicos Anastasiades po účasti na zasedání novinářům řekl, že byly vydány pokyny ke zrušení čtyř pasů Rusů, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie.

Během investičního programu Kypr vydal stovky pasů ruským státním příslušníkům a jejich rodinám.

V listopadu 2020 středomořský ostrov od této iniciativy upustil poté, co Al-Džazíra odvysílala dokument, v němž reportéři vystupovali jako zprostředkovatelé čínského podnikatele, který usiloval o získání kyperského pasu, přestože měl záznam v trestním rejstříku.

Veřejné vyšetřování zjistilo, že přibližně polovina z 6 779 pasů vydaných v rámci programu byla udělena nezákonně.

Kypr, člen Evropské unie, umožnil investorům získat pas výměnou za investici ve výši 2,5 milionu eur.

Během dvacetiminutového projevu bylo v krátkém videu ukázáno bombami zničené město Mariupol a těla ukrajinských civilistů.

Kypr poslal na Ukrajinu více než 215 tun humanitární pomoci, což je jeho největší zahraniční příspěvek.

Přijal také přibližně 10 000 ukrajinských uprchlíků v zemi s poměrně početnou ruskou diasporou.
Během zasedání se před parlamentem konal protest proti válce.


- Při ostřelování ukrajinského města Charkov na severovýchodě země ve čtvrtek  zahynul nejméně jeden člověk a 14 osob bylo zraněno, uvedl  oblastní gubernátor Oleh Synehubov.

Ukrajinská armáda dříve uvedla, že ruské jednotky ostřelují město granáty a raketami.


- Kreml přiznal, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu utrpěl "značné ztráty" vojáků, což je vzácné přiznání toho, jak špatně válka probíhá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že doufá, že obléhané město Mariupol bude "osvobozeno od nacionalistických praporů" raději dříve než později.


- Ruský nálet na železnici poblíž stanice Barvinkove v Doněcké oblasti podle zpráv zablokoval odjezd tří evakuačních vlaků. Podle ukrajinských médií Hromadske byly na nádraží umístěny tisíce cestujících, kteří měli být ve vlacích evakuováni.

- Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla, že pod dvěma zničenými budovami ve městě Borodyanka, které leží asi 25 km západně od Bucha, bylo nalezeno 26 těl. Neřekla, zda úřady zjistily příčinu úmrtí, ale obvinila ruské jednotky z provádění náletů na město, které ukrajinské úřady prohledávají poté, co se ruské jednotky, které ho okupovaly, stáhly.

- Ukrajina se připravuje na obnovenou ruskou ofenzívu na své východní frontě, protože ruské síly se stahují z rozvrácených předměstí Kyjeva, aby se přeskupily a zintenzivnily své útoky v celé oblasti Donbasu. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč prohlásil, že obléhané jižní město Mariupol se drží a že věří, že ruské snahy obklíčit ukrajinské jednotky na východě budou marné.

- Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko uvedl, že z města je stále třeba naléhavě evakuovat více než 100 000 lidí. V projevu ve státní televizi označil situaci v Ruskem obléhaném ukrajinském přístavním městě za humanitární katastrofu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij vyzval řecký parlament, aby využil svého vlivu k záchraně zbývajících obyvatel Mariupolu, kde po staletí žije početné řecké etnikum.

- Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek při slyšení ve výboru ve Washingtonu uvedl, že Moskva v podstatě přestala přijímat výzvy Washingtonu ve vojenských záležitostech a od poloviny února mezi oběma zeměmi neprobíhá žádný dialog.


"Nebyli jsme příliš úspěšní, protože Rusové nereagují," řekl Austin a prohlásil, že je situací zklamán.

Dodal však: "Na základě toho, co udělali, mě nic nepřekvapuje. A neznamená to, že je přestaneme oslovovat, abychom se s nimi spojili"


- Špičky americké armády ve čtvrtek vypovídaly v Kongresu a  generál Mark Milley, předseda sboru náčelníků štábů, měl chmurné varování pro miliony lidí, kteří  doufají, že ruský prezident Vladimir Putin prozře a zastaví útok na Ukrajinu.


"V ideálním případě se Putin rozhodne zastavit palbu, zastaví svou agresi a dojde k nějakému diplomatickému zásahu, ale v tuto chvíli to nevypadá, že by to bylo na nejbližším obzoru. Bude to dlouhá cesta," řekl Milley na slyšení před výborem pro ozbrojené služby amerického Senátu ve Washingtonu.

S ohledem na to, že regionální představitelé prosí zbývající obyvatele východního Donbasu na Ukrajině, aby odešli, dokud mají "poslední šanci" před očekávanou obnovenou ruskou ofenzivou, se Milley přidal k varování.

"Ještě nás čeká významná bitva dole na jihovýchodě, dole v okolí Donbasu, kde Rusové hodlají shromáždit síly a pokračovat v útoku," řekl Milley.

USA a NATO nesouhlasily s dodávkami stíhaček na Ukrajinu ani dalších těžkých zbraní a nezasáhly do vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou kvůli uvedenému riziku, že by Západ mohl být v takové situaci zatažen do přímé války s Ruskem.

Milley však uvedl, že USA a jejich spojenci dodali přibližně 25 000 protiletadlových zbraňových systémů a 60 000 protitankových systémů. To pomůže Ukrajině zabránit Putinovým silám v dosažení vzdušné převahy, a to navzdory ničivému ruskému bombardování některých částí země.

- Ukrajinský představitel varuje obyvatele na východě země, že mají "poslední šanci" uprchnout před očekávanou velkou ruskou ofenzívou v oblasti Donbasu.

Těchto několik dní může být poslední šancí na odchod" a Rusko se "snaží odříznout všechny možné cesty, jak dostat lidi pryč", řekl Sergej Gajdaj, gubernátor Luganské oblasti, která je součástí Donbasu a kde se město Severodoněck dostává pod trvalou dělostřeleckou a raketovou palbu.

- Rusko pravděpodobně obnoví útok na Kyjev, pokud se mu podaří plně ovládnout východní oblasti Doněcka a Luhanska, uvedl zástupce náčelníka štábu ukrajinských pozemních sil Oleksandr Hruževyč. Náměstek ukrajinského ministra obrany Hanna Malyar dnes již dříve varoval, že ruské síly vyčkávají, až Moskva zesílí tamní zpravodajské operace a naučí se, jak nejlépe bojovat s ukrajinskými jednotkami.

- Starosta Dněpru, města na středovýchodě Ukrajiny, vyzval ženy, děti a starší lidi, aby opustili město, protože se očekává, že boje s Ruskem ve východních regionech zesílí.
Filatovovo varování následuje po podobných výzvách úřadů v Luhanské oblasti východně od Dněpru. Ve středu guvernér Luhanské oblasti vyzval všechny obyvatele, aby se evakuovali, dokud ještě mohou, do relativního bezpečí.

- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že spojenci se dohodli na posílení podpory Ukrajiny a poskytují "širokou škálu" zbraňových systémů, jakož i pomoc v oblasti kybernetické bezpečnosti a vybavení na ochranu před chemickými a biologickými hrozbami.
Dodal, že nic nenasvědčuje tomu, že by se Vladimir Putin hodlal stáhnout.

-  Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval k poskytnutí dalších těžkých zbraní od západních spojenců a ke "zničujícím" sankcím proti Moskvě a varoval: "Buď nám pomůžete hned - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a mnoho lidí zemře."
-  Ministři zahraničí zemí G7 "co nejdůrazněji" odsoudili zvěrstva spáchaná ruskými jednotkami v Buče a řadě dalších ukrajinských měst. Ve společném prohlášení ministři hovořili o "děsivých" fotografiích zohavených těl,   popravách a zprávách o sexuálních útocích ze strany ruských vojáků.

1
Vytisknout
6422

Diskuse

Obsah vydání | 12. 4. 2022