Pravicové černé divadlo udělalo ze spousty lidí loutky pro své lži

12. 4. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 13 minut



Nejúspěšnějším orwellovským tahem pravice bylo obrátit mysl lidí, jejichž antiamerikanismus je zaslepuje. Jsem zděšen množstvím přátel a bývalých spolupracovníků, kteří byli ostrými kritiky zlořádů páchaných americkým imperialismem a nyní jako papoušci opakují propagandu, kterou je krmí Fox News, Kreml, krajně pravicoví manipulátoři, rasisté jako Okamura a jim podobní političtí manipulátoři veřejného mínění prostřednictvím vykonstruovaných "faktů" i nehorázných lží.

 

Poprvé jsem si uvědomil, jak se daří hra na podvracení pravdy, když se všeobecně rozšířil výraz "fake news"  Jako studenti žurnalistiky v New Yorku jsme v 90. letech charakterizovali televizní okruh Fox News Ruperta Murdocha jako Fake News, čímž jsme se vysmívali skutečnosti, že vůbec nejde o zpravodajskou televizi, ale o propagandistickou mašinérii, která používá stalinské techniky klamání.  Všichni spolužáci, kteří absolvovali stáž ve Fox News, se s námi podělili o interní směrnice této televize, prosazované Rogerem Ailesem, bývalým propagandistou pro Richarda Nixona, které zajišťovaly, že cokoli pozitivního, co se týkalo Demokratické strany, muselo být překrouceno tak, aby se to změnilo v negativní zprávu.

Roger Ailes zemřel, aniž by byl potrestán za četné sexuální obtěžování žen v rámci firmy, kterou řídil.  Přesto úspěšně vybudoval silnou antiestablishmentovou televizi, který přitahovala ty, kdo byli právem otráveni tendenčností a povrchností amerických masmédií. Lidé upřímně znechucení "infotainmentem", který se stal zpravodajskou produkcí amerických sdělovacích prostředků, zejména televizních, hledali alternativu. Ale podobně jako lidé, kteří se snaží zachránit před útokem včel tím, že vstoupí do řeky plné piran, se nechtěně utíkali zachránit na špatné místo.

Omyl tvrzení "nepřítel mého nepřítele je můj přítel" se Murdochovu amorálnímu projektu osvědčil. Australský mediální magnát už úspěšně předtím zničil mediální centrum Fleet Street v Londýně - což nemuselo být nutně špatně, protože to rozbilo nebezpečné odborářské spříseženectví mezi britskými novináři, které vedlo mezi mediálními profesionály  k monopolu líného korporativismu -, ale Murdochovo vítězství situaci ještě zhoršilo, protože mu dalo moc, kterou využil k tomu, aby z příšerných anglických bulvárních novin udělal ještě horším absolutně fikční publikace, které by překvapily i Josepha N. Welche, proslulého otázkou, kterou dal Josephu McCarthymu, zda nemá  vůbec žádný smysl pro slušnost. Noviny jako News of the World (konkrétně ty musely být zlikvidovány  po skandálu s hackerskými útoky na telefony rodin britských vojáků padlých v boji) se od té doby úspěšně staly vítězi na britské mediální scény pro ty konzumenty, kteří dychtí   po senzacích.

Počátek pádu novinářské práce vysoké úrovně  v televizi Spojených států se všeobecně rozšířil po úspěchu formátu Alberta Thomase Prima pro místní zpravodajské relace, které se nazývaly "Eyewitness News" ("Zpravodajství svědků"). V upřímné snaze změnit strnulý styl vysílání zpráv, který v té době převládal a v němž měli televizní a rozhlasoví moderátoři zpráv (mužský) imponující hlas a naprostou absenci mimiky, Primo správně kalkuloval s tím, že vlivem hippies v 60. letech 20. století se lidé stali méně formálními a  elektronické zpravodajské formáty se tomu nepřizpůsobily.

Je považován za člověka, který vlastnoručně změnil tvář televizní žurnalistiky. Úspěch jeho filadelfského vysílání přiměl televizní síť ABC k rozhodnutí rozšířit jeho formát i na další místní stanice. Marie Torreová, významná historická osobnost, kterou jsem měl to potěšení poznat během stáže ve zpravodajském kanálu NY1 (její dcera Roma Torreová byla jednou z moderátorek zpráv této stanice), byla přijata jako první reportérka, která četla ve studiu zprávy. Marie Torreová se stala majákem žurnalistiky, když jako reportérka deníku New York Herald Tribune odmítla uvést zdroj komentářů kritizujících opilecké a násilnické chování herečky a zpěvačky Judy Garlandové v zákulisí jejích týdenních pořadů v televizní stanici CBS. Během přelomového soudního sporu Garlandová versus Torreová byla Torreová odsouzena k deseti dnům vězení za pohrdání soudem. Raději šla do vězení, než aby porušila posvátnost utajování zdrojů pro zpravodajské relace.

Primo rozhodl, že zprávy už nebudou číst pohlední muži s imponujícím hlasem bez novinářských zkušeností, a místo toho do studia dosadil skutečné reportéry, kteří budou schopni zprávy nejen číst, ale i psát texty, které čtou, a v případě potřeby vést živé vysílání bez scénáře.  Navíc zařídil, aby zpravodajské pořady měly více než jednoho moderátora. Obecně se v jeho formátu o obrazovku dělili muž a žena jako moderátoři zpráv, k nimž se připojil sportovní komentátor a meteorolog. Aby se zbavil přísného robotického stylu, který do té doby převládal, požádal Primo tyto moderátory-reportéry, aby se usmívali a improvizovali mezi sebou v rozhovorech, aby odlehčili atmosféru a přilákali ženské a také mladší publikum, které se podle průzkumů s příliš vážným stylem televizních moderátorů ve zpravodajství příliš neidentifikuje.

Standardem pro výběr reportérů do těchto místních zpravodajských pořadů se stali plamenní reportéři, jako je Geraldo Rivera, který je dnes vzácným liberálním hlasem uvnitř Fox News. Geraldo se později stal známý tím, že ho v přímém přenosu zmlátili skinheadi a že diváky nechal celou hodinu sledovat vysílání, v němž v roce 1986 poprvé slíbil otevřít trezor, který patřil Al Caponemu, a po spoustě prázdných řečí odhalil zcela prázdný trezor...

Celá ta neformálnost mohla být pozitivním vývojem televizní žurnalistiky, nebýt její pozdější změny ve formát, který se snažil zaujmout co nejvíce diváků snížením standardů  a vysíláním čehokoliv, co diváky mohlo zaujmout. Tehdy se zrodil "infotainment", který jako virus ovládl v Americe místní zpravodajské vysílání.

Infotainment jsou takové zprávy, které nejsou důležité a nedostaly by se do hlavních titulků zpravodajství, ale lidé se na ně rádi dívají. Zprávy o celebritách, zaměření na kriminální příběhy, odlehčené reportáže o životním stylu, tipy na zkrášlování, rady do domácnosti a další věci, které dříve patřily do odpoledních pořadů pro hospodyňky typu "Sama doma", se staly důležitou nedílnou součástí těchto relací, které se z půlhodinových rozšířily na hodinové a v 80. letech na dvouhodinové nebo dokonce tříhodinové pořady, které předcházely celostátním zprávám (tradičně se vysílaly v 18:30, půl hodiny, tehdy pouze na třech televizních sítích - CBS, NBC a ABC).

Obrovský komerční a sledovanostní úspěch těchto lokálních zpravodajských pořadů nakonec ovlivnil i tehdy ještě seriózní celostátní vysílání a kvůli tomu byl Walter Cronkite, považovaný za "nejdůvěryhodnějšího muže v Americe", který se proslavil svým oznámením o smrti Johna F. Kennedyho a také svou průlomovou kritikou války ve Vietnamu, kvůli níž tehdejší prezident Lyndon Johnson prohlásil, že "pokud jsem ztratil Cronkitea, ztratil jsem americkou střední třídu", zlikvidovábn. Bylo mu ve věku 65 let náhle oznámeno, že bude odvolán z funkce moderátora CBS News, aby dal prostor mladšímu, neformálnějšímu novináři Danu Ratherovi.

Další dvě televize následovaly jeho příkladu: NBC odstranila seriózního Johna Chancellora a nahradila ho moderátorem ranních estrádních zpráv Tomem Brokawem, zatímco televize ABC přidala moderátorku rozhovorů s celebritami Barbaru Waltersovou, která se s Harrym Reasonerem (který v důsledku toho brzy odešel od této  práce) dělila o hlavní zpravodajskou relaci. Tyto tři pořady začaly přidávat lifestylové infotainmentové součásti, které přitahovaly "střední Ameriku" a zvyšovaly sledovanost.

S tímto "zlidověním" zpravodajských relací si však Američané na infotainment zvykli a stali se na něm závislí. Když Ted Turner založil CNN, 24hodinový zpravodajský kabelový kanál, sledovanost byla velmi malá. Teprve s první iráckou válkou začala CNN vydělávat. Brzy poté se z amerického vysílání CNN (všimněte si, že CNN International, která vysílá do Evropy, má zcela jiný tón, vizuální stránku a zpravodajství než její americká verze) stal pro-Demokratický stranický diskusní kanál se zaměřením na americkou politiku na úkor tzv. seriózního zpravodajství a globálních zpráv. Tato změna na CNN nastala poté, co noční pořad Crossfire, křiklavé debaty vedené konzervativním publicistou českého původu Robertem Novakem, přilákal více diváků než tradiční zpravodajské pořady.

Američané ztratili zájem o skutečně důležité zprávy a masivně podpořili senzacechtivé zpravodajství a degradaci ve vysílání. V tomto prostředí se objevila stanice Fox News. Nabízela vášnivé debaty bez kontrolních mechanismů, které jsou základním požadavkem seriózního zpravodajství. Díky pestřejšímu koloritu, sexy blonďatým moderátorkám  a spoustě zpráv vychvalujících Republikánskou stranu,  shromáždila obrovské množství diváků, kteří byli proti establishmentu a chtěli zaměřit svůj hněv vůči statu quo.

Protože Amerika vyváží svou kulturu do celého světa, byla tato tendence kopírována i v zahraničí, jak si můžeme ověřit na stylu Televizních novin Ronalda Laudera a Vladimíra Železného na TV Nova - jejich reportážemi o roztomilých zvířátkách končí téměř každé jejich vysílání a moderátoři nejsou vybíráni z řad novinářů či zkušených reportérů, ale kvůli své kráse či slávě.

Při tomto snižování vážnosti a relevance zpravodajských relací není divu, že diváci přestali zpravodajství důvěřovat. Díky tomu se stalo  snazším diskreditovat žurnalistiku a obviňovat reportéry z manipulace se zprávami. Toho využili politici a trend nedůvěry ve zpravodajské profesionály se rozrostl natolik, že dnes už my, novináři, nepmůžeme spoléhat na důvěryhodnost, kterou naše profese mívala.

V důsledku toho mají propagandisté a političtí manipulátoři usnadněnou práci a zároveň začali přesvědčovat lidi, že legitimní zprávy jsou falešné. Diskreditace celých médií vede k tomu, že čtenáři a diváci věří, že cokoli média zveřejní nebo odvysílají, je nedůvěryhodné. Díky tomu jsou dnes korupční skandály a další prohřešky populistických politiků úspěšně přesunovány do kategorie fake news.

Úžasné je, jak orwellovská je tato hra stínů, kdy je veřejnost vedena k tomu, aby věřila, že podobně jako v černém divadle to, co vidí, nemusí být nutně pravda. Pouhým okem se zdá, že to, co je na jevišti, tj. co se objevuje v titulcích novin, není realita. Veřejnost se stala loutkami propagandistů, kteří chtějí, aby se o jejich nepravostech pochybovalo. Fox News, které jsou zjevně obrovským odvětvím fake news, kde se lži vyrábějí v průmyslovém měřítku stejně jako všechny britské noviny Ruperta Murdocha, proměnily výraz, který byl široce používán proti nim, ve zbraň proti těm, kteří skutečně praktikují slušnou žurnalistiku.

Přitom vidíme, jak lidé, jejichž poctivá a korektní nedůvěra k americkému imperialismu a dalším nekalým praktikám mocných je snadno zneužívána k tomu, aby uvěřili přesnému opaku pravdy, jako je tomu v případě obvinění od Vladimíra Putina, že Ukrajina je údajně neonacistický stát, ačkoli je více než zřejmé, že právě Rusko má fašistické nedemokratické ultranacionalistické antisemitské imperialistické praktiky, které všechny odpovídají popisu nacismu. Ukrajina je demokratický stát. Společnost BBC nedávno zveřejnila autoritativní analýzu, že i v údajně ultrapravicovém ukrajinském Azovském pluku je nyní už sotva jedno procento ultrapravičáků. Mezitím jsou neonacističtí žoldáci ze skupiny Wagner nedílnou součástí kremelských ničivých sil. Není třeba vysvětlovat, proč se tato organizace jmenuje podle slavného německého nacionalistického skladatele Richarda Wagnera. Tato skupina, zformovaná z neonacistů z petrohradské nacionalistické podzemní scény, se v roce 2014 pod názvem Batalion Rusič objevila jako jeden z dobrovolnických praporů v povstaleckých částech ukrajinského Donbasu.

O ničem z toho však média řádně neinformují, zčásti proto, že předpokladem pro působení v masmédiích nejsou skutečné znalosti a novinářské dovednosti, ale schopnost upoutat pozornost diváků a čtenářů. Špatně připravení slavní reportéři zabírají přední místa a šéfredaktoři jsou vybíráni podle schopnosti získat co největší sledovanost.

Publikum s dobrými úmysly (ale špatně připravené na to, aby rozpoznalo, co je zmanipulované zpravodajství) je pro tyto manipulátory snadnou kořistí. Ti z nás, kteří jsou zkušení v oddělování spolehlivě podložených zpráv od falešných nebo zmanipulovaných informací, ztratili důvěryhodnost.

1
Vytisknout
7475

Diskuse

Obsah vydání | 19. 4. 2022