Jak Silicon Valley pomáhá Putinovi a dalším tyranům vyhrát informační válku

19. 4. 2022

 

Během posledního měsíce Karimi zaslal Facebooku řadu výzev, ale nedostal žádnou odpověď. A tak se Karimi minulý týden protlačil davem novinářů a zástupců médií popíjejících šampaňské na recepci, kterou Meta, mateřská společnost Facebooku, uspořádala na Mezinárodním festivalu žurnalistiky v italské Perugii.

Festival je jednou z klíčových každoročních událostí v oboru a pro novináře, jako je Karimi, představuje vzácnou příležitost promluvit si přímo se zástupci velkých technologických společností.

Karimi si našel zaměstnance společnosti Meta a nahlas přes hluk davu se mu snažil vysvětlit, jak jsou všechny nezávislé hlasy o Afghánistánu postiženy špatně promyšlenou politikou Facebooku, která  bez rozdílu označuje všechny zmínky o Talibanu za nenávistné projevy a pak je bez okolků odstraňuje. Vysvětlil, že Facebook je zásadní platformou pro lidi, kteří uvízli v informačním vakuu způsobeném Tálibánem, a že blokování těchto hlasů prospívá především samotnému Tálibánu. Zástupce Mety ho vyslechl a požádal Karimiho, aby napsal rovnou do Facebooku. Karimi tak učinil - dvakrát -, ale nikdo se neozval zpět.

Zatímco Karimi umlouval jednoho zaměstnance Mety, oslovila jsem v přeplněné recepční hale jiného, a předala mu podobnou zprávu z jiné části světa. Kamarádka pracující pro nezávislou televizní stanici v Gruzii mě požádala, abych  předala informaci, že její redakce ztratila od doby, kdy začala informovat o válce na Ukrajině, neuvěřitelných 90 % diváků na Facebooku.  Stanice, která se jmenuje Formula TV, se nesčetněkrát pokoušela kontaktovat Metu, ale nedostala žádnou odpověď.


"Ze sledovanosti  2 milionů lidí jsme se dostali na sledovanost  200 000," řekla mi Salome Ugulava, šéfredaktorka digitálního vysílání Formula TV. Pokles následoval po varování, které obdrželi od Facebooku poté, co jeho algoritmus označil citát ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za nenávistný projev. Příspěvek, který mi ukázala, byl pouze překladem příspěvku samotného Zelenského do gruzínštiny.
 
Tato zdánlivě technická chyba způsobila, že stanice přišla o 90 % svých diváků, ale také o část svých příjmů. "Monetizace byla pozastavena. Je to tvrdý trest," řekla Ugulava.

Opoziční televizní stanice Mtavari se sídlem v Tbilisi zaznamenala podobný pokles, když odvysílala reportáž o praporu Azov, ukrajinské dobrovolnické polovojenské skupině, která brání Mariupol, kde došlo k nejhorším zvěrstvům války. Facebook reportáž odstranil s odůvodněním, že se jedná o "výzvu k terorismu". Prapor Azov je kontroverzní kvůli krajně pravicovým, a dokonce neonacistickým sklonům některých jeho členů, ale pouze Rusko jej řadí do kategorie teroristických organizací.

"Už dříve jsme byli pod neustálými útoky gruzínských vládních trollích farem, ale od invaze nás začaly udávat i organizace podporované Ruskem. Azovský incident byl jedním z mnoha," řekla mi generální ředitelka této televize Nika Gvaramia.

Podle Gvaramie bylo mnoho zpráv týkajících se Ukrajiny, které Mtavari zveřejnila na začátku března, staženo Facebookem na začátku dubna, několik týdnů poté, co byly poprvé zveřejněny a viděly je miliony lidí. Tým Mtvari má dobré důvody se domnívat, že je udaly účty podporované Kremlem.

"Nejhorší na tom je, že neexistuje žádný varovný mechanismus, neexistují žádná zřejmá kritéria pro tato smazání a odvolání  Facebooku trvají týdny... Facebookové stránky skutečné, nezávislé žurnalistiky končí," řekl Gvaramia. Podle jeho slov klesla angažovanost její televize  z 22 milionů na začátku března na 6 milionů na začátku dubna.  

Pro tak malou zemi, jako je Gruzie (3,5 milionu obyvatel), jsou důsledky těchto stažení obrovské. Stejně jako v mnoha zemích mimo Západ se Facebook stal virtuálním diskusním prostorem národa - místem, kde se lidé scházejí, aby diskutovali a debatovali o své budoucnosti. Tato diskuse má v Gruzii existenční význam, protože budoucnost je velmi nejistá: dvacet procent země je již okupováno Ruskem a mnozí se obávají, že invaze do Ukrajiny posune Gruzii ještě více do náruče Moskvy. Kremlem financované dezinformační kampaně vyvíjejí na nezávislá média, která se zabývají situací, masivní nátlak.  Když média jako Formula TV a Mtavari zmizí z facebookových kanálů, z veřejné debaty se vytratí samotné myšlenky liberální demokracie.

"Moc, kterou Facebook má, je děsivá. Způsob, jakým ji využívá, je ještě děsivější," řekl mi jedna  ruská novinářka, která si z bezpečnostních důvodů nepřála být jmenována. Její účet byl pozastaven poté, co na ni Facebook upozornila řada účtů obviňujících ji z porušování komunitních standardů. Má podezření, že účty, které ji nahlásily, pracují jménem ruské vlády. Stejně jako Karimi, který tvrdí, že Facebook pomáhá Talibanu, i ona tvrdí, že strategie  Facebooku napomáhá agendě Vladimira Putina.

Nic z toho není nové

Společnost Meta byla již dříve obviněna z podpory nenávisti a dezinformací po celém světě, od Nigérie přes Palestinu až po Myanmar, kde byla společnost, jak je dobře známo,  obviněna z podněcování genocidy muslimů Rohingů. A odborníci v regionech, jako je Blízký východ a Afrika, poznamenali, že i když technologické platformy nedokážou adekvátně řešit informační  krizi kolem Ukrajiny, reagovaly  v tomto případě rychleji a důrazněji veřejnou než v místech, jako je Sýrie nebo Etiopie.

S každou novou krizí Meta přichází s novými sliby, že bude lépe zohledňovat všechny kulturní a jazykové nuance příspěvků po celém světě. Společnost dokonce loni vydala seriózně znějící strategii lidských práv, která se na tyto otázky zaměřuje. Je však jen málo důkazů, že se její postupy skutečně mění. Facebook nezveřejňuje, kolik moderátorů zaměstnává, ale podle odhadů je prověřováním obsahu vytvářeného téměř 3 miliardami uživatelů Facebooku po celém světě pověřeno přibližně 15 000 lidí.
 
"Je to jako postavit na pláži chatrč  do cesty obrovské vlně tsunami a očekávat, že ta chatrč tu tsunami zastaví," řekl mi jeden z moderátorů. Nemohu ho jmenovat ani říci, kde se nachází, protože subdodavatelé Facebooku pracují na základě přísných smluv o mlčenlivosti. Ale on i další lidé s přístupem k moderátorům mi řekli, že ukrajinská válka je nejnovějším důkazem toho, že strategie moderování obsahu na Facebooku přináší více škody než užitku.

Moderátoři Facebooku mají 90 sekund na to, aby rozhodli, zda příspěvek smí být zveřejněn, nebo ne. Od Myanmaru po Ukrajinu a další země se potýkají s neuvěřitelně drastickými záběry násilí nebo s projevy, které jsou velmi kontextuální a obvykle se na ně nedají aplikovat přebyrokratizovaná pravidla Facebooku o tom, co je a co není povoleno. Systém, v němž příspěvky žijí nebo umírají v závislosti na rychlém rozhodnutí přepracovaného, špatně placeného a často traumatizovaného moderátora, si vybírá daň na duševním zdraví moderátorů. Poškozuje však také zdraví informačního ekosystému, ve kterém žijeme.

"Tíha této války dopadá na externí moderátory, kteří opakovaně bijí na poplach," říká Martha Dark, ředitelka Foxglove Legal, britské neziskové skupiny zabývající se technologickou spravedlností, která řeší problematiku špatného zacházení s moderátory materiálu  na Facebooku po celém světě.   

"Navzdory své velikosti a kolosálním ziskům Ukrajina ukázala, že systémy Facebooku jsou naprosto nevybavené pro zvládání totální informační války," říká Darková. "Nikdo netvrdí, že moderování ve válečné zóně je snadný úkol. Je však těžké zbavit se pocitu, že Facebook nevyvíjí vážné úsilí o najmutí většího počtu moderátorů a nápravu moderování obsahu - protože by to snížilo jeho ziskové marže. To prostě není uspokojivé," zdúrazňuje Darková.

Facebook přislíbil, že na mé otázky ohledně případů Shafi Karimiho z Afghánistánu a FormulaTV v Gruzii odpoví v nejbližších dnech - jakmile se ozve, budu o tom informovat. Mezitím mi tamní kontakty nabídly tuto odpověď, která je připisována "mluvčímu společnosti Meta":

"Podnikáme významné kroky v boji proti šíření dezinformací v našich službách souvisejících s válkou na Ukrajině. Rozšířili jsme naše kapacity pro ověřování faktů třetí stranou v ruštině a ukrajinštině, abychom vyvrátili více nepravdivých tvrzení. Když se něco vyhodnotí jako nepravdivé, přesouváme tento obsah níže v kanálu Feed, aby ho vidělo méně lidí, a připojujeme varovné štítky. Máme také týmy, které nepřetržitě pracují na odstraňování obsahu, který porušuje naše zásady. Patří k nim i rodilí mluvčí ukrajinštiny, kteří nám pomáhají s přezkoumáváním potenciálně porušujícího obsahu v ukrajinštině. V EU jsme omezili přístup k RT a Sputniku. Celosvětově zobrazujeme obsah všech ruských státem kontrolovaných médií níže ve Feedu a přidáváme štítky ke každému příspěvku na Facebooku, který obsahuje odkazy na jejich webové stránky, aby lidé věděli, o co jde, než na ně kliknou nebo je budou sdílet."

Je pravda, že společnost Meta  deplatformovala některé z nejvýznamnějších zdrojů ruských dezinformací, například ruské státní vysílání. A nemůžeme vědět, jaký dopad mají některá z těchto dalších opatření, vzhledem k tomu, že Meta není dostatečně transparentní ohledně svých skutečných každodenních rozhodnutí o moderování obsahu. Skutečná síla Facebooku, který je v současnosti pravděpodobně nejsilnějším komunikačním nástrojem na světě, však spočívá v organickém, vzájemném sdílení, a právě tam se daří tolika dezinformacím.

"O válce už nemůžeme informovat," říká gruzínská novinářka Salome Ugulava. "Naši sledující nás na svých kanálech nevidí."

Nejde jen o Facebook: Twitter čelí podobným obviněním, že v souvislosti s Ukrajinou odvádí špatnou práci při hlídání své platformy. "Selháváte," napsal na Twitteru novinář Simon Ostrovsky, který pracuje jako reportér pro Ukrajinu pro PBS Newshour. "Stovky účtů  útočí na každý tweet, který odporuje kremelskému narativu, a vy podléháte koordinovaným kampaním na pozastavení pravých účtů."