Ruská agrese proti Ukrajině: Analýza nálad české veřejnosti

21. 4. 2022

čas čtení 3 minuty
 
Ústav STEM pro výzkum veřejného mínění vydal 19. dubna 2022 analýzu nálad české veřejnosti ohledně ruského útoku proti Ukrajině a ohledně přítomnosti ukrajinských uprchlíků v České republice.

Analýza je to potenciálně velmi varovná. Dokazuje, že v české společnosti existuje silný destabilizační potenciál, pokud Fialova vláda nezačne energicky pomáhat chudým lidem, postiženým nejprve pandemií a nyní drasticky rostoucími cenami v důsledku Putinovy agrese. Zdá se tedy, že Putin bude v destabilizaci střední Evropy přesně tak úspěšný, jak očekával - pokud se Petr Fiala a jeho koalice neprobudí a nezačne jednat efektivně ve prospěch postižených lidí. Zdá se ovšem, že v důsledku ideologické slepoty toho Fialova koalice není schopna. A v ČR neexistuje levice. Zosobňuje to vážnou hrozbu vítězství fašistů a populistů na české politické scéně. (JČ)

Citujeme ze shrnutí společnosti STEM:

 

Následující analýza ústavu STEM se soustřeďuje na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností. Konflikt na Ukrajině přinesl zásadní změny v českém veřejném mínění, které se vztahují jak k postavení Ukrajiny a Ruska na mezinárodní scéně, tak k vnitřní dynamice spolupráce v rámci EU.

Naléhavé otázky vyvolává situace lidí prchajících před válkou, kterých Česká republika přijala bezmála 300 tisíc. V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň.

Válka na Ukrajiné také způsobila významné pohyby a změny na české dezinformační scéně.

Ruská invaze na Ukrajinu do české společnosti přinesla bezprecedentní pocit ohrožení – pouze 9 % obyvatel má dnes za to, že ve Střední Evropě nehrozí žádný konflikt.

V očích tří čtvrtin obyvatel je Rusko jednoznačným viníkem války na Ukrajině a hodnocení Ruska je tak v očích veřejnosti rekordně nepříznivé. Podíl obyvatel se silně pozitivním vztahem k Rusku, kteří by rádi, aby ČR směřovala na Východ, je relativně nízký – 4 %.

Konflikt na Ukrajině v české společnosti umocnil význam NATO – celých 78 % obyvatel vyjadřuje souhlas se členstvím ČR v této alianci, což je nejvyšší podíl od roku 1994. Mimo NATO také převládá shoda, že EU by měla společně posilovat obranné síly, nakupovat vojenskou techniku a společně získávat dodávky plynu a ropy.

I nyní, téměř dva měsíce po začátku války, je v české společnosti vysoká solidarita s Ukrajinou – dvě třetiny (64 %) české veřejnosti schvalují přijímání a podporu ukrajinským uprchlíkům, kteří hledají útočiště v ČR.

S jejich příchodem se v očích veřejnosti ale také pojí obavy – dvě třetiny (70 %) veřejnosti se v této souvislosti obávají oslabování sociálních jistot a dalších 52 % se domnívá, že přítomnost ukrajinských uprchlíků povede k nárůstu nezaměstnanosti.

Celá analýza je ZDE  

3
Vytisknout
8972

Diskuse

Obsah vydání | 26. 4. 2022