Polsko: Co uráží náboženské cítění?
26. 4. 2022 / Tomasz Oryński
V budoucnu však mohou nastat i složitější případy. Podívejme se na tento případ z roku 2019. Ve Varšavě umístila umělkyně svatyni, v níž byla figura Panny Marie, oděná v černém, obklopená halucinogenními houbami. Nějaký muž tuto instalaci poničil holí. Zřejmě byl tímto zobrazením náboženské postavy pobouřen, ale na druhou stranu napadl svatyni. Kdo by se podle nových zákonů provinil urážkou náboženského cítění? Umělkyně, která ukázala náboženský idol neobvyklým způsobem jako umělecké uchopení svých životních zkušeností? Nebo muž, který holí Pannu Marii rozbil?
A co když útok nemíří na figuru, ale na kněze? Je on církev? Je útok na něj jako na zástupce Boha na zemi také útokem na církev a jako takový může to urazit něčí náboženské cítění? A co když na jednoho kněze zaútočil jiný kněz, jako nedávno v Poznani, kde salesián Jacek Bielski namlátil Otci Michału Woźnickému (s nímž mají salesiáni dlouhodobý konflikt, protože Woźnicki obývá byt v klášteře, přestože byl ze salesiánského řádu vyloučen)? A pokud celá kauza skončila montypythonovskou scénou, v níž se oba kněží navzájem bili kabelkami přihlížejících žen, je to pro církev urážlivé, nebo ne? Mimochodem, napadený kněz šel na policejní stanici nahlásit napadení a pak se rozčílil na policistku, která ho oslovila "pane", nikoliv "Otče", takže jí začal nadávat, že má na sobě kalhoty, a nazval ji kurvou... Už víme, že na rozdíl od náboženských citů nejsou chráněny city žen, ale naštěstí ta žena byla náhodou policistka, takže se z toho ten kněz bude zodpovídat. Ale zajímalo by mě, že pokud je oficiálním představitelem církve, může být jeho chování klasifikováno jako urážlivé pro něčí náboženské cítění?
Ale pokud to byli jen nějací kněží, kteří se hádali se svými věřícími o to, kdo koho urazil, tak bychom z toho neměli mít starosti. Problém je v tom, že některé lidi může urazit doslova cokoli. Populární popová zpěvačka Sanah nedávno vydala nové album. Setkala se s přívalem nadávek a negativních komentářů, protože album vyšlo na Velký pátek, což mnozí Poláci z nějakého důvodu považují za urážlivé... Byla by za to podle toho nového zákona přísně potrestána?
Ale politici se teď alespoň mohou zabývat tím, co je pro Poláky skutečně důležité. Stejně jako správa Podlaského okresu, která se spojila s prezidentskou kanceláří a vládním letadlem odletěla do Jeruzaléma, aby místním pravoslavným křesťanům přivezla z Jeruzaléma Svatý oheň...
Pro školáky je tu další soutěž. Uspořádalo ji polské Sdružení obránců lidského života a žáci jsou vyzýváni, aby se "zamysleli nad hodnotou života a důstojností člověka" a soutěžili o Cenu blahoslaveného otce Jerzyho Popiełuszka. Program sdružení je celkem jasný, stačí citovat dopis jeho předsedy prezidentovi, v němž píše, že "na žádnou sociální skupinu, zejména na děti, nelze vyvíjet eugenický tlak. Jako společnost formovaná latinskou civilizací a křesťanskými hodnotami bychom měli mít na paměti dobro budoucích národů a důstojnost každé lidské bytosti a důrazně se postavit proti všem tendencím proměnit ženské lůno v malou Osvětim", takže myslím, že všichni víme, co se od účastníků očekává, aby dosáhli dobrých výsledků. A opět, stejně jako u těch kněží, kteří se navzájem mlátí ženskými kabelkami, bychom si mohli říct "koho zajímá, co dělají věřící lidé se svým časem", ale tohle je oficiální soutěž pod patronací ministra školství a úspěšná účast v ní dává studentům body navíc, které mohou rozhodnout o tom, jestli se dostanou na dobrou střední školu, nebo ne...
Účastníci mohou soutěžit v literární, multimediální nebo výtvarné oblasti, což samozřejmě vyústilo ve spoustu prací zobrazujících plody a děsivé příběhy o "zabíjení nenarozených dětí". Soudě podle dosavadních prací polských potratářů bych očekával, že spousta z nich bude pěkně hrůzostrašná. Na důkaz toho, že "nenarozené děti" jsou stejnými lidmi jako dospělí, zveřejnila zvláštní subkomise pro vyšetřování letecké katastrofy ve Smoleńsku (opět se podívejte na článek z minulého týdne) svou zprávu - a spolu s ní i přílohu obsahující necenzurované obrázky zmasakrovaných mrtvol obětí havárie. Takže potracený plod nebo prezident Lech Kaczyński - pro vládu PiS jsou všichni stejní a bude usilovat o zveřejnění jejich hrůzných snímků.
Ale ta komise už nikoho nezajímá. Nyní mají "veřejnoprávní" média novou věc, která je vzrušuje: podle všeho zemřel motorkář, který ztratil kontrolu nad svým motocyklem, když uhýbal ve snaze vyhnout se autu, které na dálnici měnilo jízdní pruh, aby pustilo kamion do provozu z nájezdu. Řidič auta z místa nehody ujel a nyní tvrdí, že si nehody vůbec nevšiml. Dopravní nehoda jako mnoho jiných, ale tentokrát je tu zajímavý aspekt: spolujezdcem byla Małgorzata Gersdorfová, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu, a auto řídil její manžel Bohdan Zdziennicki, bývalý předseda Ústavního tribunálu, a oba jsou zarytými kritiky strany PiS, který demoluje soudní systém v Polsku, takže propaganda PiS z tohoto incidentu vyždímá každou kapku.
A jak probíhá zmíněná "reforma" soudního systému? Můžeme ji pozorovat v akci na příkladu jednadvacetiletého studenta z Poznaně, který měl tu smůlu, že stál vedle skupiny maskovaných lidí, kteří během stávky žen v říjnu 2020 házeli kameny na policisty. Byl pak zatčen policií, která se na něj snažila hodit, že je jedním z nich - zajímalo by mě, jestli s tím může mít něco společného skutečnost, že je místním aktivistou levicové strany. Původně byl shledán vinným, ale poté byl v odvolacím řízení zproštěn viny poté, co soudce rozhodl, že výpovědi policistů nejsou věrohodné, protože by mohly být politicky motivované. Studentovi bylo také přiznáno odškodnění 3000 zł za nezákonné zatčení. Nově reformovaný právní systém však poskytuje některé pozoruhodné, mimořádné prostředky pro řešení soudních rozhodnutí, s nimiž je člověk nespokojen. Údajně měly poskytnout nespravedlivě odsouzeným občanům záchranný kruh poslední záchrany, ale jak vidíme na tomto příkladu, obvykle je využívá PiS k tomu, aby opoziční aktivista trestu neunikl. A tak náměstek generálního prokurátora - pravá ruka Zbigniewa Ziobra - podal návrh na "mimořádnou kasaci", což v podstatě znamená, že soudní rozhodnutí má být zrušeno a věcí se bude zabývat vysoce zpolitizovaný senát soudců z Vrchního soudu. Jako v té staré polské komedii "Sami Swoi", kdy jedna z postav jde k soudu a maminka jí dá granát aříká "soudy jsou soudy, ale spravedlnost musí být na naší straně".
Bohužel se zdá, že vláda nemá takový zájem, když je třeba se naléhavě věnovat důležitým otázkám. Jako například tam, kde se ukázalo, že nově zavedený (a podle mého soukromého názoru zcela zbytečný) počítačový systém je vadný a znemožňuje řidičům kamionů prodloužit platnost svého osvědčení o odborné způsobilosti. Pokud bude problém přetrvávat, bude mít Polsko vlastní nedostatek řidičů nákladních automobilů, protože každý měsíc si potřebuje obnovit kvalifikaci v průměru 5 000 řidičů.
Nyní však k dalším zprávám. Dobré i špatné. Nejdříve uvedu tu dobrou: Polská vláda je na cestě k vytvoření bezletové zóny, po které tolik volá prezident Zelenskij. Špatnou zprávou je, že tato zóna bude nad Polskem. Dlouhodobý konflikt mezi leteckými dispečery a vládou (viz 170. kapitola tohoto seriálu), v němž vláda nejenže povolila, aby na řídicí věži byl přítomen pouze jeden z nich (což považují za velké bezpečnostní riziko), ale nyní se také snaží snížit jejich platy. Tito lidé ve vysoce odpovědné práci toho už mají dost a mnozí z nich se rozhodli podat výpověď, což mělo za následek dočasné ochromení leteckého provozu nad některými regiony Polska. Vláda je jako obvykle, když stávkuje nějaká profesní skupina (ať už jsou to lékaři, učitelé nebo kdokoli jiný), obviňuje z chamtivosti a lenosti a vyhrožuje, že řízení letového provozu převezme armáda, případně že se bezpečnostní požadavky ještě více zmírní.
A jak se vyvíjejí mezinárodní vztahy? Těžko říct. Postoj strany PiS ve vztahu k Rusku je nejasný. Na papíře odsuzují ruské kroky a jejich slova patří k nejradikálnějším mezi evropskými zeměmi. Jejich činy však svědčí o opaku. Například třicetiletý muž, uprchlík z Dagestánu, který se usadil na Ukrajině a oženil se s Ukrajinkou, byl poté, co skončil jako uprchlík v Polsku, deportován do Ruska. Pokud jde o pomoc Ukrajincům, většina práce stále spočívá na bedrech dobrovolníků a nevládních organizací, které po dvou měsících intenzivní práce zcela pochopitelně ztrácejí dech a vyčerpaly své zdroje. Od všech svých kontaktů v Polsku, které se podílejí na pomoci Ukrajině, vidím zleva i zprava přicházet zoufalé prosby o materiální, finanční a osobní pomoc. Vláda je mezitím příliš zaneprázdněna vychloubáním, jak je Polsko nejlepší v pomoci uprchlíkům, a v poskytování grantů na pomoc Ukrajincům pro jejich neonacistické spojence.
Ale PR se daří. Mateusz Morawiecki zorganizoval billboardovou akci "Zastavte Rusko hned". Po celé Evropě budou jezdit auta s billboardy ukazujícími ruské zločiny na Ukrajině bude v naději, že to "pohne svědomím západních politiků" a povzbudí je k okamžitému přerušení všech vztahů s Ruskem, včetně nákupů ropy. Během tiskové konference byly ukázány pouze přívěsy, bez vozidel, která je mají táhnout do nejodlehlejších koutů EU - Morawiecki jistě neplánoval ruskou ropu a jen čeká na dodávku prvních z milionu elektromobilů, které nám před několika lety slíbil?
Přesto se Rusové jsou na Poláky rozčíleni a na hřbitov v Katyni, kde jsou pohřbeni polští důstojníci a intelektuálové zavraždění NKVD v prvních letech 2. světové války, přijela kolona stavebních vozidel, která pohrozila demolicí, aby pak v propagandistickém klipu řekla, že to neudělá, protože není nacistická, a odjela. Napadá mě jedno staré rčení: "Pokud je žena opravdu pravá dáma, nepotřebuje chodit a všem říkat, že není prostitutka".
Mezitím si Ukrajinci si také dávají práci i s polskými hřbitovy. Ve Volyni, v regionu, který zažil jedny z nejtěžších časů v historii polsko-ukrajinských vztahů, se skupina dobrovolníků rozhodla uklidit polské hřbitovy jako projev vděčnosti za polskou pomoc ukrajinskému národu v těchto těžkých dobách. Podobné akce se konaly i v Polsku, kde se Ukrajinci shromažďují a pomáhají čistit parky a průmyslové zóny od odpadků jako poděkování za polskou pohostinnost. Ve Vratislavi měla jedna z těchto akcí podobu polsko-ukrajinského pikniku, kde se Poláci a jejich hosté měli možnost vzájemně setkat.
A dokonce se podařilo zabránit diplomatické krizi mezi Polskem a Českou republikou poté, co se jeden český uživatel Twitteru omluvil za to, že Poláky nazval slovy "neskuteční frajeři", což má v češtině a polštině zcela opačný význam, a někteří polští spoluobčané se urazili. Přesto to může být ještě horší: můj kamarád jednou řekl nějaké Češce v Praze: "Szukałem dzieci w sklepie przez 10 minut, a teraz znowu mi uciekły"...
Diskuse