Zatímco Finsko zvažuje členství v NATO, občané se mobilizují proti invazi z Ruska

27. 4. 2022

čas čtení 8 minut
Když sdružení finských záložníků nedávno oznámilo kurzy obrany pro civilistky ve městě Haemeenlinna na jihu země, 400 míst se zaplnilo téměř okamžitě a na čekací listině bylo dalších 500 zájemkyň, napsal Michael Hunt.

Předměty kurzu budou mimo jiné střelba, kybernetická bezpečnost a jak zvládnout prvních několik dní invaze ze zahraničí.

"Nenazývala bych to strachem," říká seržantka Sonja Airikkiová, devětatřicetiletá záložnice, který povede výcvik příští měsíc. "Spíš jde o to být připraven."

Vojenská připravenost je zakořeněna v kultuře této země s 5,5 miliony obyvatel, která sdílí s Ruskem 1 340 km dlouhou hranici i dlouhou a komplikovanou historii.

Od doby, kdy Rusko přede dvěma měsíci napadlo Ukrajinu, jsou vztahy stále napjatější. Finsko poprvé zvažuje snahu o členství v NATO, což vyvolalo hrozby odvetou ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina.

Skupina záložnic je primárně zodpovědná za to, aby její povolanci byli připraveni na válku. Civilní kursy – stejně jako ty, které vede Airikkiová – byly vždy populární, ale nic je nepřipravilo na celonárodní nárůst počtu přihlášených od útoku na Ukrajinu.

"Změna byla obrovská," řekl Ilpo Pohjola, nejvyšší představitel asociace, který je v ní od jejího založení před téměř 30 lety. "Je to něco velmi speciálního, nic takového jsem ještě neviděl."

"Už 100 let víme, že na opačné straně hranice je zlo, ale teď si myslím, že se lidé probudili," řekl. "Chápou, že musíme být připraveni."

Ostražitost vůči Rusku sahá až do roku 1809, kdy Rusko přidalo Finsko ke své říši poté, co vyhrálo ve válce se Švédskem. Finsko vyhlásilo nezávislost v roce 1917, zatímco Rusko bylo rozptýleno revolucí, ale o 22 let později je Sověti znova napadli.

Finská armáda bojovala proti obrovské přesile, ale pomocí odstřelovačů terorizujících nepřátelské vojáky v zamrzlých lesích a Molotovových koktejlů – vlastního vynálezu – pro útok na jejich tanky odrazila Sověty ve dvou samostatných válkách.

Nakonec Finsko podepsalo mírovou smlouvu – moskevské příměří z roku 1944 – která postoupila Sovětům asi 10 % země.

Studená válka přinesla nelehké soužití se Sovětským svazem, které způsobilo, že Finsko ve snaze zůstat svobodné a západní ochladilo vztahy se Spojenými státy a Západem.

Finsko obchodovalo se Sověty více než kterákoli západní země a dokonce nějakou dobu létalo na jejich stíhačkách MiG-21.

Po rozpadu Sovětského svazu pokračovalo uklidňování Ruska jako pragmatická taktika přežití. Co se týče zahraniční politiky, Finsko poukazovalo na své spojence, ale nikdy se veřejně nezmínilo o svých nepřátelích, i když byl jen jeden a každý věděl, kdo to je.

To se změnilo, když Rusko napadlo Ukrajinu.

"Nyní masky spadly," řekl v den útoku finský prezident Sauli Niinisto. "Je vidět jen chladná tvář války."

Na otázku národního listu Ilta-Sanomat minulý měsíc, aby jmenovali největší hrozbu pro zemi, 74 % respondentů odpovědělo, že je to Rusko – oproti 15 % v loňském roce.

Najednou Finsko hovořilo o vstupu do Severoatlantické aliance. V žádné jiné otázce se veřejné mínění nezměnilo tak drasticky. Ještě v roce 2017, kdy země slavila sté výročí, se pro vstup do obranné aliance vyslovilo pouze 19 % obyvatel. Průzkumy ukazují, že toto číslo je nyní na 68 %.

Vědci předpovídali, že by se mohl zvýšit až na 80 %, pokud by lídři země tuto myšlenku podpořili. Premiérka Sanna Marinová a její vláda zatím nezaujali stanovisko.

Aby Finsko vstoupilo do NATO, musí o žádosti hlasovat finský parlament a všech 30 členů aliance musí hlasovat pro žádost. Teprve poté by se na Finsko vztahovalo nejdůležitější ustanovení NATO, článek 5, který říká, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny.

Putin neřekl, jak by reagoval, kdyby se Finsko stalo členem NATO, ale experti naznačili, že jsou pravděpodobné ekonomické sankce, kybernetické útoky nebo dokonce vojenská akce. Otázkou pro zákonodárce je, zda jsou rizika nepřistoupení větší, než rizika s ním spojená.

Ministr zahraničí Pekka Haavisto tento měsíc v rozhovoru s novináři řekl, že invaze na Ukrajinu odhalila Rusko jako nebezpečného agresora, schopného mobilizovat 200 000 vojáků proti sousední zemi a možná i naplnit hrozby použití jaderných nebo jiných nekonvenčních zbraní.

"Lidé ve Finsku mají obavy z toho, že uvidíme použití těchto typů zbraní. Jaká bude naše odpověď? Jak ochráníme naše lidi?" řekl. "Toto jsou problémy, které se změnily."

Charly Salonius-Pasternak, odborník na obranu z Finského institutu mezinárodních vztahů, vládou financovaného think-tanku, řekl, že Haavistova slova znamenala ve vztahu Finska s Ruskem okamžik překročení Rubikonu.

"Pro většinu lidí mimo Finsko to nemusí být dramatické, ale ve finské politice říkat, že Rusko je potenciální hrozbou a důvodem k přehodnocení naší bezpečnostní politiky, je docela dramatické," řekl. "Vždy to bylo zřejmé, ale říci to je docela nové."

Finsko se v mnoha ohledech vždy připravovalo na válku s Ruskem.

V celém hlavním městě Helsinkách je více než 5 000 protileteckých krytů. Rozsáhlý systém metra – který obsahuje bazén, muzeum, obchody a restaurace – také zahrnuje nouzové přístřešky a odhadované zásoby potravin na dva týdny, které by mohly ochránit populaci města v počtu 630 000, pokud by Rusko znovu zaútočilo.

S armádou 280 000 vojáků a 900 000 záložníků již Finsko vydává více než 2 % svého hrubého domácího produktu na obranu – cíl NATO, který většina jeho členů nesplňuje.

Je to také jedna z mála zemí v Evropské unii, která vyžaduje, aby všichni muži po dosažení 18 let sloužili v armádě – nebo vykonávali jinou národní službu.

V průzkumech asi 80 % Finů tvrdí, že jsou připraveni bránit svou zemi, což je jedno z nejvyšších procent na světě. Národní charakter, galvanizovaný během sovětských invazí, se odráží ve finském slově "sisu", což znamená odhodlání, stoicismus, vytrvalost, sílu vůle a rozhodnutí nikdy neustoupit tváří v tvář nepřízni osudu.

"Být Finem je velká věc," říká Janne Kuusela, generální ředitel politického oddělení ministerstva obrany. "Na jedné straně jsme vytvořili společnost, o které OSN mnohokrát dospěla k závěru, že Finsko je nejšťastnějším státem na Zemi. Někdy nás to překvapuje, ale máme naši zemi a naši společnost velmi rádi a na druhé straně chápeme, že všichni tady musí být připraveni ji bránit."

Finská veřejnoprávní televize Yle minulý týden uvedla, že od konce února zaznamenal obchod s vojenským materiálem Varusteleka nárůst tržeb o 80 %.

Finské sdružení záložníků očekává, že se letos počet členů zdvojnásobí na 100 000. Asi 90 % členů jsou záložníci a zbytek civilisté. Všechny jeho kurzy pro rok 2022 jsou plné.

Ministerstvo obrany vydalo ve čtvrtek prohlášení, v němž uvádí, že hodlá "naléhavě" změnit politiku tak, aby umožnila civilistům, kteří se přihlásí do střeleckých kurzů, používat vojenské zbraně a střelivo pod dohledem armády.

"Když se lidé zapisují, neptáme se, proč jsou tady," řekla Airikkiová, trenérka vedoucí kurz pro ženy v Haemeenlinně.

"Četla jsem na facebookových stránkách pro maminky o jejich obavách," řekla.

„Mnohem více lidí si uvědomuje možnosti války. Neříká se to nahlas, ale při čtení mezi řádky vidíte, že to lidi znepokojuje."

Celý text v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
6469

Diskuse

Obsah vydání | 3. 5. 2022