Francouzské prezidentské volby a česká politická realita

12. 4. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Emmanuel Macron celkem jasně zvítězil v prvním kole prezidentských voleb ve Francii. Nakonec se tedy nestalo žádné překvapení, pokud jde o první dvě místa, a také volební účast byla poměrně vysoká, jak u takových voleb ve Francii bývá (téměř 75%, což je ovšem o pár procent méně než ve volbách 2017 nebo 2012).

Překvapením, aspoň pro mne, je výborný výsledek pana Mélenchona z „radikální levice“, který prakticky dotáhl paní Le Pen (téměř 22% vs. 23,2%), a naopak propad „normální pravice“ (nota bene když člověk uváží, že ještě před pěti lety by její kandidát Fillon, nebýt korupčního skandálu, asi volby s přehledem vyhrál).

 

Zdá se, že pravicoví voliči se rozhodli volit Macrona, který je v druhém kole voleb nesmí ztratit, ale zároveň se musí pokusit získat levici. Asi proto rámuje svůj boj s Le Pen jako boj progresivistů s nacionalisty. V ČR by tzv. levicoví voliči asi před progresivity houfem utíkali do náruče nacionalistů, ve Francii se to snad nestane. Pro levicové voliče ve Francii bude hlavní překážkou pro volbu Macrona prostě to, že není levicový politik.

Macron samozřejmě může s Le Pen v druhém kole prohrát, pokud právě levicoví voliči nepřijdou k volbám – nebo pokud obecně jeho současní voliči situaci podcení. Skutečné drama může být teprve před námi. Levicový volič si bude říkat: je opravdu riziko nástupu paní Le Pen tak vysoké, abych zapřel sám sebe a volil pravičáka Macrona (pro levicového voliče bude Macron rozhodně „pravičák“)? Dokonce ani na „normální pravici“ se nezdá jisté, že voliči podpoří po svém debaklu Macrona jednotně. Krajní pravice vypadá mnohem jednotnější. Le Pen spolu s krajním pravičákem Zemmourem, jehož voliče má asi jisté, drží přes 30% hlasů.

U nás v Česku žádné volby zatím nejsou (ale blíží se ty komunální), takže výsledky průzkumu preferencí pro jednotlivé politické formace, jak jsme je mohli vidět v neděli v Otázkách V. Moravce, jsou spíše jen námětem ke klidnému teoretizování. Ano vyrostlo o 2,5% na 27,5%, ODS o 1,5% na 22,5%. ODS tak pokračuje na cestě stát se znovu velkou stranou. Srovnejte to se sociálními demokraty, kteří mají téměř desetkrát nižší preference (2,5%). Zajímavé je, že ODS bere zřejmě hlasy především svým koaličním partnerům: STAN klesá o 1% (na 10%), TOP09 a KDU-ČSL dokonce o 1,5% (TOP09 5% a KDU-ČSL 4%). Piráti se drží na 7,5%, což také ale není žádná sláva. Za pozornost stojí oslabení SPD o 2% na 9,5%. Možná jsou to ti voliči, kteří posílili Ano.

V soutěži koalic by Spolu (ODS+TOP09+KDU-ČSL) měla 31,5%, což přesně odpovídá součtu jednotlivých stran. Synergie tohoto spojenectví se tedy vytrácí. Nárůst ODS není tak velký jako pokles TOP09 a KDU-ČSL. Koalice pirátů a STAN má stejně jako pořád od sněmovních voleb nižší preference než součet obou formací (15,5% vs. 17,5%). Uzavřít můžeme takto: zatím se na české politické scéně neděje nic dramatického, i když pokračující růst ODS na úkor STAN, TOP09 a KDU-ČSL by mohl mít pro soudržnost vlády vážné následky. A možná právě zde je pro vládu mnohem větší riziko než v opozičním Hnutí Ano, i když rostoucí inflace a sociální problémy mohou Babišově hnutí hodně pomoci.



1
Vytisknout
3419

Diskuse

Obsah vydání | 19. 4. 2022