Ukrajina: Západ se snaží zvýšit dodávky zbraní, zatímco válka vstupuje do nové fáze

13. 4. 2022

Západní představitelé hledají tanky a těžké zbraně, které by poslali na Ukrajinu, zatímco se potýkají s nastávající realitou: Možná budou muset zásobovat – a doplňovat – armádu této země v jejím boji proti ruským vetřelcům po měsíce a dokonce roky.

V krátkodobém horizontu země vyčleňují systémy, které Ukrajina může snadno použít. Česká republika například údajně posílá tanky sovětské konstrukce, které jsou ukrajinským silám již známé.

Z dlouhodobého hlediska se západní představitelé zaměřují na nové požadavky Ukrajiny – a určují, co jsou spojenci ochotni poskytnout. Británie se snaží zlepšit koordinaci mezi zeměmi poskytujícími dodávky a minulý týden uspořádala dárcovskou konferenci s 35 účastníky. A USA hledají partnery, kteří dokážou dodat systémy protivzdušné obrany dlouhého dosahu a přitom údajně urychlí vlastní výrobu protitankových a protiletadlových střel.

Mezitím se v Německu úředníci přetahují o to, zda předat 100 bojových vozidel pěchoty, což by vyžadovalo i výcvik ukrajinských sil.

"Konflikt," řekla britská ministryně zahraničí Liz Trussová, "vstoupil do nové a odlišné fáze s koncentrovanější ruskou ofenzívou." V důsledku toho, dodala po schůzce ministrů zahraničí zemí NATO, je tu podpora "dodávkám nového a těžšího vybavení na Ukrajinu".

Nad vším se však rýsují obavy z nedostatku zásob. Některé země již varují, že jsou jednoduše vyčerpány. A vojenští specialisté tvrdí, že je obtížné rychle přeorientovat výrobní linky.

A i když válka může trvat dlouho, západní a ukrajinští představitelé se také obávají, že pokud nebudou postupovat rychle, Rusko může být schopno dosáhnout významných zisků na bojišti, zejména na východní Ukrajině, navzdory úvodním porážkám.

"Před dvěma týdny stačilo říct, co bude poskytnuto," řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po projevu před ministry NATO. "Dnes je důležitější vědět, kdy to bude poskytnuto - a to je něco, co musí spojenci vyřešit a najít vhodná řešení."

Jakákoli rozhodnutí, která Západ učiní, budou rozhodující pro utváření další fáze války. Rusko stáhlo některé síly z okolí Kyjeva, hlavního města Ukrajiny, a nyní plánuje trestnou ofenzívu na východě, která podle západních představitelů pravděpodobně začne během několika týdnů.

Ukrajinská výzva

Kuleba přijel ve čtvrtek ráno s přímou žádostí pro členy NATO.

"Můj program je velmi jednoduchý," řekl. "Obsahuje jen tři položky. Jsou to zbraně, zbraně a zbraně."

Kuleba zdůraznil několik konkrétních položek, které Ukrajina hledá: Stíhačky, více raket, obrněná vozidla a těžší systémy protivzdušné obrany.

Některá z těchto zařízení, jako jsou stíhací letouny, byla USA vyloučena jako příliš eskalující. (Podle zpráv z úterního večera už USA nic nenamítají proti případnému poskytnutí slovenských stíhaček MiG-29 Ukrajině - pozn. KD.) Ale další položky, jako jsou tanky a robustnější systémy protivzdušné obrany, jsou nyní na pořadu dne, protože válka vstupuje do další kapitoly.

"Z dnešního setkání bylo jasné poselství, že spojenci by měli udělat více a jsou připraveni udělat více," řekl ve čtvrtek po setkání ministrů zahraničí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Uznávají naléhavost."

Šéf NATO odmítl poskytnout podrobnosti o tom čeho "více", nicméně řekl, že to zahrnuje "jak systémy ze sovětské éry, tak i moderní vybavení".

Západní spojenci se zatím soustředili na dopravu lehkých zbraní na Ukrajinu, stejně jako dalšího vybavení, jako jsou neprůstřelné vesty a zdravotnické potřeby. První březnový týden řekl představitel amerického ministerstva obrany CNN, že spojenci poslali na Ukrajinu zhruba 17 000 protitankových střel a 2 000 protiletadlových střel, což je číslo, které od té doby určitě vzrostlo.

Ale myšlení se mění, jak Rusko mění svou vojenskou taktiku.

Západní představitelé zpočátku soudili, že ruský prezident Vladimir Putin očekával, že jeho síly rychle obklíčí Kyjev a další klíčová města v naději na svržení ukrajinské vlády.

Po tom, co se to nepodařilo, představitelé tvrdí, že Putin nyní přesouvá své jednotky do Donbasu, východní oblasti na Ukrajině, kde Rusko již osm let podněcovalo nepokoje, možná s cílem zorganizovat ofenzívu, kterou si tam nárokuje větší území.

Měnící se ruská strategie zvýšila vyhlídky na konvenčnější, dlouhodobou pozemní válku zahrnující těžké boje v dohledné budoucnosti. Je to válka, kterou západní spojenci přesně neočekávali, a tak zůstali bez předem připraveného plánu na vyzbrojení ukrajinských sil podle takového scénáře.

"Ukrajinské potřeby se zjevně vyvíjejí," řekl jeden západní představitel. "Chuť spojenců uspokojit tyto potřeby je velmi vysoká, ale je potřeba udělat ještě spoustu práce, aby se ujistili, že dostanou to, co potřebují."

Debata o rozhodnutích

Ve Washingtonu tiskový tajemník ministerstva obrany John Kirby minulý čtvrtek řekl, že USA se snaží získat vybavení, které Ukrajina požaduje.

"Pracujeme se spojenci a partnery doslova každý den, abychom zjistili, zda mohou poskytnout některé z těchto systémů protivzdušné obrany dlouhého dosahu, o kterých víme, že Ukrajinci vědí, jak je používat a používají je velmi efektivně, protože ty nemáme v našich skladech," řekl televizní síti MSNBC.

Kirby také povzbudil spojence, aby poslali tanky, což je téma, které se v Evropě stalo středem debat.

V Německu kancléř Olaf Scholz podle čtyř lidí obeznámených se situací zdržuje schválení plánu na vyslání bojových vozidel pěchoty Marder, což vedlo k frustraci partnerů v jeho vládní koalici.

Tento krok by signalizoval důležitý posun a znamenalo by to první případ, kdy západní spojenec dodal těžké zbraně, jež vyžadují významný výcvik Ukrajinců a proces zajištění údržby a munice. Scholz údajně chce, aby západní spojenci našli společný postoj k takovým dodávkám, než postoupí vpřed.

Nejasnosti v Berlíně způsobily na Ukrajině frustraci.

"Je jasné, že vzhledem ke svým zásobám Německo může udělat více – vzhledem k zásobám a kapacitě," prohlásil Kuleba. "Nejvíc mě znepokojuje délka řízení a rozhodování v Berlíně. Protože zatímco Berlín má čas, Kyjev ne."

Zmenšující se zásoby

Německo sice může mít zásoby, ale ne každá země může říci to samé.

"V Estonsku v tuto chvíli nemáme zdroje, abychom mohli poskytnout cokoli navíc," řekla estonská ministryně zahraničí Eva-Maria Liimetsová ve čtvrtek POLITICu, i když zdůraznila, že vláda bude nadále posuzovat, jakou pomoc může nabídnout.

Stejně jako jeho pobaltští sousedé bylo Estonsko časným a hlasitým zastáncem posílání zbraní Ukrajině a darovalo ze své vlastní zásoby zbraní, střeliva a ochranných pomůcek v ceně 220 milionů eur – což je "relativně velká částka, vezmeme-li v úvahu naši velikost," řekla ministryně.

Výzvou pro západní spojence je, že nechtějí odejít s prázdnýma rukama v době, kdy Rusko vede vojenskou agresi. To je nutí hledat nové zásoby pro Ukrajinu a rychle je tam dostat.

"Existuje obrovský problém se zásobováním," řekl Nick Reynolds, specialista na pozemní válku z obranného think tanku Royal United Services Institute ve Spojeném království.

Ohledně protiletadlových a protitankových střel řekl: "Jejich přeprava bude nějakou dobu trvat, pokud bychom měli zásoby, ale zásoby se zmenšují, zejména pokud jde o západoevropské země, [které] si budou muset některé ponechat pro sebe."

Dodal: "Mám dojem, že k navyšování produkce v podstatě ve skutečnosti nedochází, ne v časovém rámci, o kterém mluvíme."

Západní spojenci se tak ocitli v situaci, kterou Reynolds nazval "nepříjemnou pozicí" – docházejí jim lehké zbraně z počáteční nabídky a potřebují čas na integraci těžšího vybavení do ukrajinské armády.

Kuleba přesto vyjádřil optimismus. Západní země jsou odhodlány tyto logistické a politické překážky překonat.

Na schůzce NATO, která se konala minulý týden, se podle něj objevilo "rostoucí pochopení, že podpora Ukrajině by měla být posílena".

V tomto bodě dodal: "Diskuse není o seznamu zbraní, diskuse je o časové ose. Kdy je dostaneme? A to je zásadní."

Celý text v angličtině: ZDE