14. 5. 2020
Jenže věk je jen jedním faktorem, který ovlivňuje zranitelnost jednotlivce vůči koronaviru. Z výzkumu vyplývá, že růst rizika také závisí na etnicitě, na sociální deprivaci, na předem existujících chorobách a na typu zaměstnání.
Úmrtnost v aktivní populaci se liší podle pohlaví. Úmrtnost mužů je 9,9 osob na 100 000 lidi, úmrtnost žen je 5,2 osob na 100 000 lidí. Úmrtnost britských černochů a Pákistánců v britských nemocnicích byla 2,5 krát vyšší než úmrtnost bělochů. Oblasti v Británii, kde žije větší počet nebělochů, mají větší úmrtnost na koronavirus.
Z údajů britského vládního statistického úřadu zveřejněných v pondělí vyplývá, že lidé pracující ve špatně placených manuálních zaměstnáních mají daleko větší riziko úmrtí na COVID-19.
Muži ve špatně placených zaměstnáních umírají téměř čtyřikrát častěji než osoby profesně vysoce kvalifikované. Mužů ve špatně placených manuálních zaměstnáních umírá na COVID-19 21,4 na 100 000 osob, pracovníků v úřednických a profesních zaměstnáních umírá 5,6 na 100 000 osob.
Vysokou míru úmrtnosti mají bezpečnostní stráže, pečovatelé v pečovatelských institucích, stavební dělníci, uklízeči, taxíkáři, řidiči autobusů, kuchaři a prodavači v obchodech.
Rizikovým faktorem je styk s veřejností. Je také známo, že muží a ženy z dělnické třídy mají horší zdraví než bohatší lidé. Avšak nejvyšší úmrtnost je v špatně placených zaměstnáních, jejichž součástí je styk s veřejností. Například taxíkáři a řidiči autobusů mají vysokou úmrtnost, protože mají styk s veřejností, kdežto řidiči kamionů (kteří se s veřejností nestýkají) nikoliv.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse