O prezidentské většině ve Sněmovně

10. 7. 2019 / Boris Cvek

Jestli správně počítám, tak Ano, SPD a KSČM mají dohromady ve Sněmovně 112 mandátů (Ano 78, SPD 19 a KSČM 15). Myslím, že to je jeden z hlavních důvodů, proč si prezident Zeman počíná tak, jak si počíná. Není pravda, že by se exekutiva obešla bez Sněmovny, potřebuje ji přece pro schvalování zákonů, např. zákona o státním rozpočtu.

Něco jako „prezidentská většina“ dnes ve Sněmovně existuje a je to většina vskutku silná. Prezident už dlouho tlačí na premiéra, aby se nebál opřít o SPD. Spekulovalo se o tom, že Babiš to odmítá kvůli svému renomé v EU, ale také kvůli nevypočitatelnosti šéfa SPD Okamury. Těch důvodů může být více. Víme, že po sněmovních volbách 2017 Babiš tvrdil, že chce vládnout s ODS (dnes už by to byla většina jen 101 hlasů, ale po volbách – ještě s Klausem ml. V řadách ODS – by to bylo 103). Kdyby to byla pravda a kdyby se mu to podařilo (ODS to odmítla), vyhnul by se vlivu komunistů i prezidenta na svou vládu zřejmě nejvíce, jak to bylo jen možné. Na druhou stranu je otázka, jak by na to reagovali jeho voliči, kteří jsou z velké části bývalými voliči ČSSD. Rozhazovačná politika by asi v koalici s ODS tak nebyla tak snadná jako v koalici s ČSSD, držené komunisty.

Naopak prezident v silném kontrastu s Babišem už někdy od ledna či února 2018 nepokrytě tlačí na vznik koalice Ano s SPD a komunisty. Současná situace mu proto spadla z nebe jako krásný dar. Pokud by ČSSD „odešla z vlády“ (což znamená, že odejdou z jejích pěti ministrů asi jen tři), může premiér hledat podporu u prezidentské většiny ve Sněmovně a prosadit s její pomoci rozpočet a další zákony. Je to 112 hlasů. Co by za to musel nabídnout Okamurovi, to je otázka. Může ale taky najít dohodu s ODS a piráty na rozpuštění Sněmovny. Tyto formace mají dohromady 123 mandátů (Ano 78, ODS 23, piráti 22). Třeba výměnou za podporu nějakého kompromisního státního rozpočtu, který by nebyl tak rozhazovačný.

Ano, ODS ani piráti by se předčasných voleb neměli bát. Mohou v nich utrpět nějaké ztráty, ale rozhodně ne, jak se aspoň zdá, drastické. Jiná otázka je, co by bylo po volbách. Nevěřím tomu, že za každých okolností by si Zeman jmenoval premiérem někoho podle svého gusta bez ohledu na výsledek voleb. Když trval na opakovaném jmenování Babiše premiérem, opakoval správně, že Babiš drtivě vyhrál volby. Po předčasných volbách by pravděpodobně opět jmenoval premiérem vítěze voleb, což bude velmi pravděpodobně opět Babiš. Klíčovou otázkou pro případné předčasné volby bude to, jak dopadnou formace jako KSČM, SPD (bude stále ve Sněmovně jasná většina těchto stran s Ano?), ale také STAN, KDU-ČSL, ČSSD a TOP09. Při troše štěstí by mohla být ve Sněmovně většina na půdorysu ODS + piráti + středopravice. Nakolik by to byla dobrá vize pro Česko a dobrá zpráva pro ODS nebo piráty, to si netroufám posoudit.

V každém případě jakákoli vláda, ať ta současná nebo rekonstruovaná nebo vzešlá z předčasných voleb, nutně potřebuje většinu ve Sněmovně pro prosazování zákonů. S tímhle prezident hnout nemůže. Ale pokud se mu už poštěstilo, že má ve Sněmovně 112 poslanců na své straně, dokonce – snad až na některé poslance za Ano – věrné z jakýchkoli podmínek, je jasné, že toho chce využít. Kdyby se mu podařilo k tomu Babiše dotlačit, může příští vládu jmenovat jako jasně většinovou, na půdorysu 112 poslanců.

0
Vytisknout
3436

Diskuse

Obsah vydání | 16. 7. 2019