V Německu zavraždili ultrapravičáci obhájce uprchlíků

9. 7. 2019

Dnes německý Federální úřad na ochranu ústavy odhaduje, že v Německu žije 24 100 známých ultrapravicových extremistů a z nich je 12 700 potenciálně ochotno páchat násilné činy.

Výhrůžky smrtí začaly přicházet v roce 2015, když hájil Walter Lübcke veřejně uprchlickou politiku kancléřky Angely Merkelové, píše New York Times. Lübcke byl regionálním politikem v její konzervativní straně. Jezdil do malých měst ve svém okrese a vysvětloval, že přijmout uprchlíky, kteří potřebují pomoc, je věcí německých a křesťanských hodnot.

Začaly přicházet vlny nenávistných emailů. Lübckeho jméno se objevilo na neonacistickém seznamu osob, které by měly být zlikvidovány. Lübckeho soukromá adresa byla zveřejněna na ultrapravicovém serveru. Video Lübckeho bylo sdíleno statisíckrát, spolu s obrázky střelných zbraní a šibenic a někdy otevřených výzev, aby byl zavražděn: "Okamžitě tu svini zastřelte."

A pak to někdo udělal.


2. června 2019 byl Lübcke zastřelen do hlavy před svým domem. Je to první ultrapravicová politická vražda v Německu od nacistické éry. Osoba obviněná z vraždy se minulý měsíc k činu podrobně přiznala - avšak v minulém týdnu, kdy dostala nový právní tým, své přiznání odvolala. Obviněný má násilnou neonacistickou minulost a záznamy v trestním rejstříku. Vyvolalo to obnovení kritiky, že německé bezpečnostní orgány, které dlouhodobě zanedbávají hrozbu ultrapravicového extremismu, tuto hrozbu nebraly dostatečně vážně.

"Vražda Waltera Lübckeho mě šokovala, stejně jako šokovala mnoho dalších lidí," konstatoval v televizi nedávno německý ministr zahraničí Heiko Maas a apeloval na Němce, aby každý týden protestovali proti ultrapravicovému extremismu.

"Ptám se - co se to děje v naší zemi?" dodal. "Když se podíváte, kolik nenávisti a šikany je na internetu - je to zaměřeno proti místním politikům, úředníkům, sportovním a kulturním klubům - myslím si, že musíme povstat a říci, že tohle je nepřijatelné."

Ultrapravicový extremismus v Německu výrazně sílí, způsobem, který je nový a velmi starý, a děsivý v zemi, která se pyšní tím, že se jí podařilo poctivě se vyrovnat se svou vražednou minulostí. Sprostý a nenávistný jazyk je v Německu nyní na sociálních sítích běžný. Politikové jsou stále více ohrožováni a někteří nyní potřebují trvalou policejní ochranu.

Nenávistný jazyk se rozšířil po celé Evropě a s ním se rozšířilo i politické násilí. V Británii byla zavražděna labouristická poslankyně Jo Coxová. Poté, co ji postřelil, ji ultrapravičák týden před referendem o brexitu v roku 2016 ubodal k smrti. V Polsku byl letos v lednu zastřelen liberální primátor města Gdaňsk Pawel Adamowicz poté, co proti němu vedla dlouhodobou, systematickou nenávistnou kampaň polská státní televize.

Domácí německá výzvědná služba, jménem Federální úřad na ochranu ústavy, byla po druhé světové válce založena s explicitním cílem zabránit vzniku protidemokratických sil, jako by byla nová nacistická strana. Avšak s příchodem více než milionu migrantů r. 2015, mnoho z nich z muslimských zemí, se tento úřad soustředil na údajnou hrozbu islámistického terorismu.

Dnes německý Federální úřad na ochranu ústavy odhaduje, že v Německu žije 24 100 známých ultrapravicových extremistů a z nich je 12 700 potenciálně ochotno páchat násilné činy. A bylo už vydáno 500 zatykačů na ultrapravicové extremisty.

Horst Seehofer, německý ministr vnitra, který dohlíží na Federální úřad na ochranu ústavy, popírá, že jeho činitelé proti ultrapravicovým extremistům nejednali, ale přiznává, že v Lübckeho případu se mělo udělat víc.

"Tato politická vražda je mezníkem, je svého druhu signálem," varoval Seehofer, "protože je zaměřena proti naší svobodné demokratické kultuře."

Osoba, která je z Lübckeho vraždy podezřívána, pětačtyřicetiletý Stephan Ernst, byla dobře známa úřadům. Ernst se pohyboval v kruzích neonacistické strany a v roce 1992 málemubodal imigranta k smrti. Byl po pokusu o bombový atentát poslán do vězení a vlastnil nejméně pět střelných zbraní, včetně samopalu a ruční zbraně, jíž zastřelil Lübckeho.

"Lidé budou umírat," napsal před Lübckeho vraždou na internetu.

Poté, co byl Ernst propuštěn z vězení, bezpečnostní orgány ho přestaly sledovat, protože jim bylo nařízeno, aby se věnovaly islamistickému extremismu. Pak zasáhl zákon zakazující dlouhodobé shromažďování osobních informací.

"Ernst měl být v ohnisku pozornosti bezpečnostních služeb trvale," říká Stephan Kramer, šéf Úřadu na ochranu ústavy v Durynsku. Avšak, zdůrazňuje Kramer, "nebezpečí ultrapravicového domácího terorismu bylo na federální úrovni zanedbáváno".

Po migrační krizi r. 2015 vzrostla v Německu podpora pro ultrapravicovou stranu Alternative fuer Deutschland. Za poslední rok však podpora pro tuto stranu poklesla a výraznou podporu ve volbách namísto toho zaznamenali levicoví zelení.

Avšak analytikové poukazují na to, že i když AfD není přímo spojována s politickým násilím, hlučná přítomnost této strany v parlamentu vedla k normalizaci násilného jayzka, který riskuje legitimizaci samotného násilí. Strana Alternative fuer Deutschland se zapřísáhla, že "uspořádá hon na Merkelovou". Před několika dny identifikoval jeden činitel strany AfD zelené jako nového nepřítele a zapřísáhl se, že "si uděláme cestu střílením".

Pro některé politiky znamená tento zuřivý nenávistný jazyk nebezpečí. Primátor severoněmeckého města Altena Andreas Hollstein přežil r. 2017 útok nožem.

V roce 2015 byla primátorka Kolína nad Rýnem Henriete Reker pobodána na krku. Útočníkem byl nezaměstnaný muž, který "chtěl vyslat signál proti uprchlíkům". V rozhovoru uvedla Rekerová, že výhrůžky smrtí, které se před rokem 2015 téměř nevyskytovaly, se staly každodenní realitou a že před její kanceláří ji nyní trvale chrání policie.

"Lidé na frontové linii, hájící naši otevřenou společnoste, se stali terčem pronásledování," konstatuje Rekerová-

Krátce po Lübckeho vraždě obdržela Rekerová děsivý email od odesilatelů, kteří ji napsali "Sieg Heil a Heil Hitler!"

"Etapa očišťování byla zahájena Walterem Lübckem," píše se v emailu. "Zemře mnoho dalších. Vy taky. Váš život skončí v roce 2020."

V minulých desetiletích spáchali ultrapravicoví extremisté v Německu desítky vražd - 169 od roku 1990. Avšak Lübcke je prvním politikem, kterého v poválečném Německu zabili ultrapravicoví vrazi.

Tanjev Schulz, expert na ultrapravicový extremismus, upozorňuje, že hrozby proti politikům připomínají výmarskou republiku, období před nástupem Hitlera k moci r. 1933. V tomto období ultrapravicoví teroristé usmrtili celou řadu politiků s cílem destabilizovat mladou německou demokracii, což se jim nakonec tehdy podařilo. 

"Strategickým cílem neonacistů bylo vždycky destabilizovat stát, ale německé úřady to tak nikdy dosud nevnímaly," konstatuje Schulz. Chybí vazba mezi silným vědomím Němců ohledně toho, co se dělo za nacistické minulosti, a mezi neonacistickým terorismem posledních desetiletí.

"Možná, že naše historie nám brání situaci pochopit," říká Rekerová. Němci si rádi myslí, že s nacistickou historií dávno skoncovali.


Nyní ale někteří politikové charakterizují Lübckeho vraždu jako varovnou výzvu. Poprvé se začne vážně uvažovat o nebezpečí ultrapravicového násilí. Po roce 2000 usmrtili během sedmi let neonacističtí teroristé devět imigrantů. V této době pomáhal Úřad na ochranu ústavy skrývat šéfy neonacistických organizací a budovat jejich síť. Je to známo jako skandál ohledně N.S.U.

Loni, když vypukly ultrapravicové nepokoje na ulicích východoněmeckého města Chemnitz (Saská Kamenice), tehdejší šéf výzvědné služby Hans-Georg Maassen toto pouliční násilí bagatelizoval a veřejně v tom protiřečil kancléřce Merkelové. Posléze musel rezignovat.

Existují znepokojující známky, že ultrapravice infiltrovala německou armádu a policii.

Ve Frankfurtu byl tento týden zatčen policista, na základě podezření, že posílal hrozby právníkovi, který zastupuje oběti skandálu N.S.U. Policista právníkovi vyhrožoval, že zavraždí jeho dvouletou dceru.

"Nikdy od doby svého vzniku," konstatuje Armin Laschet, prominentní konzervativní politik, "nebyla naše republika pod takovým tlakem od ultrapravice, jako je dnes."

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

 
0
Vytisknout
5262

Diskuse

Obsah vydání | 16. 7. 2019