Ruské zásahy ve světě: Systematická strategie, nebo chaos?

11. 7. 2019

čas čtení 3 minuty
 






Amy Mackinnon, spolupracovnice Britských listů a staff writer amerického časopisu Foreign Policy, sleduje ve svém nejnovějším článku "vývoj ruského trolla" Alexandra Malkeviče, jehož zaměstnanci byli letos v květnu zatčeni v Libyi, kde se pokoušeli, jak to dnes dělá Rusko všude na světě, vyvolávat chaos ve všeobecných volbách.

Malkevič se předtím dostal do problémů v USA, kde se pokusil založit internetový portál USA Really, spojený s nechvalně známou továrnou trolů v Petrohradě, která zasahovala r. 2016 do amerických prezidentských voleb.  Nepodařilo se mu to a octl se na americkém seznamu nežádoucích osob.

 


Malkevičovy zdálivě amatérské pokusy proniknout do USA během posledního roku ukazují jak nesouvislé, ale neustále se vyvíjející jsou pokusy Ruska provádět operace, které vyvolávají chaos, po celém světě, nejnověji v Africe.

"Malkevič je pravděpodobně jen jedním z nesčetných hráčů, kteří tvoří ruský "koncert chaosu", konstatuje Alina Poljakova, expert na ruské politické válečnictví v Brookings Institution. Dodala, že je obtížné pro západní pozorovatele, kteří jsou zvyklí na země, kde vládne zákonnost, řádně pochopit, jak Moskva pracuje - zejména vzhledem k tomu, že v Rusku i v jeho operacích v zahraničí dochází k obrovskému množství soukromě motivovaných akcí.

Politická struktura Ruska se často charakterizuje jako mocenská vertikála, kde všechna moc plyne seshora. Jenže analýza ruských zásahů v zahraničí v posledních letech odhalila, že systém je ve skutečnosti daleko difúznější, než se kdysi předpokládalo. Zatímco konečné cíle - destabilizoval západní demokracie, získat přednostní přístup k přírodním zdrojům, prosazovat v zahraničí ruskou moc - určuje Kreml, každodenní realizaci těchto plánů provádí široká síť oportunistů, někteří z nichž jsou schopnější než jiní.

"Chaos a strategie se navzájem nevylučují," konstatuje Poljakovová.

Z nedávné analýzy šéfů štábů amerického ministerstva obrany vyplynulo, že Spojené státy jsou velmi špatně vybaveny pro tento chaotický způsob politického boje.  "Rusko nemá zdroje, ale má urputnost. Západ má zdroje, ale chybí mu jasná vize," napsala jedna z autorek této zprávy.

Zpráva analyzuje taktiky Moskvy z tzv. "šedé zóny" - směsici bílých koní, polovojenských aktivistů, propagandy a politického vlivu - které Rusko používá k dosahování svých cílů po světě.

Často je velmi obtížné najít správnou míru reakce při hodnocení činnosti Moskvy. Na jedné straně je spektrum aktivit Ruska často velmi široké, od zakládání pochybných zpravodajských portálů v USA až po pokusy provést puč v Černé Hoře.  "Váháme mezi postojem: 'Tohle nemá cenu zkoumat, je to irelevantní' a šílením nad Putinem jako superstratégem, který tahá za nitky a ovlivňuje globální události. Není to ani jedno, ani druhé," konstatuje Poljakovová.

Dosud se neví, jak bude Rusko jednat ve snaze ovlivnit americké volby r. 2020, protože se Moskva neustále snaží zlepšovat svou strategii. Určitě nebude jednat stejně jako v roce 2016.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
9322

Diskuse

Obsah vydání | 16. 7. 2019