Podmořští zahradníci vysazují vochu mořskou, aby zachránili "mrtvý" dánský fjord

14. 6. 2024

čas čtení 4 minuty
Pod bílým stanem na břehu znečištěného dánského fjordu připravují dobrovolníci a výzkumníci štíhlé zelené výhonky "úhoří trávy" (Zostera marina), které mají být vysazeny na mořském dně, aby pomohly obnovit poškozený ekosystém lokality.

Dánsko má obecně dobré výsledky v otázkách životního prostředí, ale pouze pět ze 109 pobřežních zón je podle Dánské agentury pro životní prostředí považováno za zdravé.

Stejně jako ostatní pobřežní oblasti v Dánsku trpí fjord Vejle eutrofizací – procesem, při kterém se živiny, často z půdního splachu, hromadí ve vodě a vedou ke zvýšenému růstu mikroorganismů a řas.

Řasy pokrývají vodní hladiny, blokují světlo a odříznou kyslík, zabíjejí rostliny a volně žijící živočichy.

Podvodní sledovací kamera, kterou v loňském roce nainstalovala obec ve fjordu Vejle, odhalila pouze jednu rybu za 70 hodin.

"Úplné zhroucení"

V Dánsku, které je významným producentem vepřového masa, je více než 60 % půdy v zemi využíváno pro zemědělství, což je jedna z nejvyšších koncentrací na světě – což v posledních letech vyvolává častá varování před rizikem splachu.

Zpráva Univerzity jižního Dánska z roku 2022 dospěla k závěru, že dvaadvacetikilometrový fjord Vejle je ve "špatném stavu životního prostředí" kvůli vysokým úrovním splachu dusíku z používání hnojiv na farmách.

A když rtuť teploměru stoupá, roste i problém.

"V roce 2023 jsme měli velmi teplé léto, a to mělo za následek obrovský úbytek kyslíku," řekl agentuře AFP biolog Mads Fjeldsoe Christensen, který pracuje pro obec Vejle.

"To bylo dost kruté. Byli jsme svědky spousty mrtvých ryb."

Poznamenal, že přebytečné živiny byly vypouštěny do fjordu "posledních 30, možná 40 let".

"Po dlouhou dobu se fjord dokázal vzpamatovat. Ale v posledních třech, čtyřech letech jsme byli svědky toho, jak se fjord úplně zhroutil."

Vědci a obec se v roce 2018 rozhodli znovu vysadit štíhlou zelenou rostlinu vochu mořskou do rušné zátoky v naději, že obnoví její kdysi bujné mořské dno a divokou faunu, které se mezi nimi dařilo.

Ve Vejle se o uplynulém víkendu objevilo asi 50 dobrovolníků, aby pomohli vědcům.

Navzdory pošmournému a větrnému počasí se shlukli kolem stolů s kbelíky plnými výhonků, které vědci nasbírali v oblastech, kde se jí daří.

Dobrovolníci srolovali jednotlivé výhonky kolem biologicky rozložitelných hřebíků, které pak potápěči vzali a přesadili do mořského dna.

"Vocha je místo, kde rostou všechny ryby, takže jsou jako mateřská školka pro rybí život," řekl Fjeldsoe Christensen.

"Pokud nemáte vochu, není prostě prostor pro růst rybí populace."

"Pohřeb" fjordu Vejle

Od začátku přesazování v roce 2020 bylo na mořském dně vysazeno šest hektarů mořského dna a více než 100 000 výhonků.

Na některých místech potápěči pozorovali návrat vodních živočichů, jako jsou krabi a ryby.

"Vidíme účinky obnovy přírody," řekla bioložka Timi Banke, která se na projektu podílí.

V dubnu Greenpeace zorganizovalo "pohřeb" pod širým nebem pro fjord Vejle, aby upozornilo na zoufalý stav dánských pobřežních vod.

"Je ve špatném stavu, a proto něco děláme, ale není mrtvý," řekla Banke agentuře AFP a ocenila úsilí ekologů a místních obyvatel.

U příležitosti Světového dne oceánů, který připadá na 8. června, zorganizoval dánský think-tank Ocean Institute transplantaci vochy na 32 místech po celé zemi.

"Výsadbou vochy klademe důraz na obnovu přírody, ale to neznamená, že bychom měli zapomínat, že musíme také snížit emise živin v dánských vodách pod tlakem," napsala na webových stránkách organizace ředitelka think-tanku Liselotte Hohwy Stockholm.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1754

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2024