Nové čtení Radovana Richty

18. 6. 2024 / Pavel Janíčko

 

Pokud bychom měli připojit krátkou recenzi tohoto rozsáhlého díla, pak lze konstatovat, že jde o jednu z velmi objevných a obsáhlých monografií z pera (a počítače) významného levicového myslitele a zároveň profesora na VŠE Pavla Sirůčka, která se tentokrát věnuje osobě a dílu významného ekonomického teoretika z doby socialistického Československa Radovana Richty. Tento myslitel proslul ve své době především jako hlavní autor průkopnického díla „Civilizace na rozcestí“, jež se stalo určitým mezníkem a etalonem pro další pokusy o zachycení procesů vědeckotechnické revoluce (VTR) v rámci širšího pohledu na společenský vývoj a na integrování tohoto relativně nového fenoménu do vědecké debaty.

Je ovšem pravdou, že jeho dílo je dosti dobově podmíněno dvěma optimismy, a to optimismem technickým, kdy se předpokládal významný posun a významná přeměna výrobních sil na základě automatizace a obecně využití vědeckého poznání už na konci minulého století, a především optimismem společenským, kdy tento teoretik chápal procesy VTR jako součást celkového pozitivního společenského trendu směřujícího k socialistické a komunistické budoucnosti. Nepočítal tehdy s možností společenské retardace a zpětného pohybu v podobě restaurace kapitalismu v zemích východní Evropy včetně SSSR, kdy výdobytky VTR opět budou omezeny logikou zhodnocování soukromého kapitálu.

Svědčí o tom i Richtova definice procesů VTR:

„Vědeckotechnická revoluce je zásadní přeměnou vědy a techniky, jejich systému a společenských funkcí, která vede k univerzálnímu převratu ve struktuře a dynamice společenských výrobních sil ve smyslu změny úlohy člověka v soustavě výrobních sil na základě komplexního technologického uplatnění vědy jako bezprostřední výrobní síly, pronikající do všech složek výroby a přetvářející věcné podmínky lidského života. Svou podstatou je vědeckotechnická revoluce spjata se zákonitostmi epochy přechodu od kapitalismu ke komunismu, je jim podřízena, je složkou tohoto globálního procesu v tom smyslu, že historicky připravuje materiálně technické předpoklady pro komunistickou společnost a že je ji možno plně realizovat a využít pouze v socialismu.“

I přes tuto dobovou podmíněnost je připomenutí Richtova díla v této monografii i pro dnešek velmi užitečnou pomůckou při hledání odpovědí na problematiku VTR a její úlohy v moderním světě, jež právě Richta byl významným a jedinečným protagonistou. Význam a přínos této monografie je umocněn Sirůčkovou schopností pojmout Richtovo dílo a jeho souvislosti skutečně komplexně s zobrazit a zachytit všechny aspekty a prvky, které jsou s ním spojeny, včetně nesčetných odkazů na reflexe Richtova díla u dalších autorů, kritiků i apologetů. Každý, kdo si tuto monografii přečte, získý zcela komplexní představu nejen o obsahu a významu Richtova díla, ale i o době ve které žil a tvořil, a jeho současnících i o jeho následovnících. Neexistuje snad jediný aspekt související s tímto teoretikem, který by byl v Sirůčkově monografii opomenut. V tomto smyslu je tato monografie zcela jedinečná.

^{Jak sám autor monografie píše,}

„Dílo R. Richty nelze zužovat na legendární Civilizaci na rozcestí (Richta a kol., 1966) a výzkumy socialistické vědeckotechnické revoluce. Ústředním tématem zůstává všestranný rozvoj člověka a socialistický humanismus. Což ostatně naznačuje nezřídka opomíjený podtitul Civilizace na rozcestí: Společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce. Richtovy práce přitom nejsou pouhým přenesením západních konceptů postindustriální apod. společnosti^.

Pohledy na R. Richtu zůstávají různé. Monografie usiluje o představení jeho myšlenek s jistým nadhledem a odstupem. Leč nikoli v duchu falešného (a nikdy nedosažitelného) „objektivismu“. Samozřejmě jde o pohled subjektivní a navýsost ideologický. Přitom se text publikace alespoň snaží nesklouzávat k jednostranným, tendenčním a příliš ostrým, resp. kategorickým soudům. Vzdálen se snaží současně být od pěstování kultu Radovana Richty, ke kterému nekritické interpretace – chtěně i mimoděk – občas sklouzávají.“

V každém případš Sirůčkova monografie stojí za přečtení, neboť poskytuje, jak už bylo řečeno, dokonle plastický obrázek o Richtově díůe a životě.

Praha 25.6.2024 Pavel Janíčko