Klíčové světové mocnosti nepodepsaly komuniké z mírového summitu o Ukrajině

17. 6. 2024

 

Uvedl, že závěrečné komuniké zůstává "otevřené pro přistoupení každého, kdo respektuje Chartu OSN".

Konference v letovisku Bürgenstock se zúčastnilo asi 100 zemí, ale Rusko nebylo pozváno a Čína akci odmítla. Západní diplomaté v době skromných očekávání před akcí tvrdili, že její význam spočívá částečně v jejích účastnících. Účastníci byli většinou z Evropy, USA a dalších západních spojenců, ale nechyběly ani země Latinské Ameriky, Blízkého východu, Afriky a Asie.

Zelenskyj uvedl, že se strany dohodly, že budou pracovat ve zvláštních skupinách na "akčních plánech pro mír", což podle něj otevře cestu k druhému mírovému summitu.

Konečný text podepsalo více než 80 zemí a mezinárodních organizací, včetně tří hlavních institucí EU a 27 členských států EU. V dokumentu se uvádí, že Charta OSN, územní celistvost a svrchovanost všech států "mohou sloužit a budou sloužit jako základ pro dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině".

Podporou pro Kyjev bylo, že dokument podepsalo Turecko, které udržuje úzké obchodní vztahy s Ruskem a snaží se být mírotvorcem. Dokument podepsaly také Argentina, Irák, Katar a Rwanda.

Saúdská Arábie, Indie, Jihoafrická republika, Thajsko, Indonésie, Mexiko a Spojené arabské emiráty se  summitu zúčastnily, ale závěrečné komuniké nepodepsaly. Brazílie se zúčastnila se "statusem pozorovatele" a text nepodpořila.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že dosažení míru na Ukrajině bude trvat delší dobu. "[Švýcarský summit] nebyl mírovým jednáním, protože Putin to s ukončením války nemyslí vážně, trvá na kapitulaci, trvá na odstoupení ukrajinského území - a to i území, které dnes není okupováno."

Ruský prezident Vladimir Putin před setkáním požadoval, aby ukrajinské jednotky opustily čtyři východoukrajinské regiony, které jsou částečně okupovány jeho vojsky.  Putin rovněž vyzval Ukrajinu, aby se vzdala plánů na vstup do NATO.

Čína se navzdory pozvání Ukrajiny rozhodla nevyslat na summit svého vyslance. Na otázku ohledně postoje Pekingu k válce Zelenskyj odpověděl: "Čína je velmi vážný, seriózní stát [a] seriózní ekonomika, která má politický a ekonomický vliv na Rusko. Čína skutečně má vliv a věřím, že by nám mohla pomoci."

A dodal: "Věřím, že přátelé jsou ti, kteří pomáhají, když je to těžké. Chtěl bych, aby Čína byla pro Ukrajinu přítelem."

Signatáři komuniké konstatovali, že hrozby nebo použití jaderných zbraní jsou "nepřípustné", a to po opakovaných jaderných výhrůžkách ze strany Putina, jakož i po útocích na Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusko dobylo na počátku války a která leží na frontové linii. Vyzvali k zastavení útoků na ukrajinské civilní přístavy a obchodní lodě s tím, že potravinová bezpečnost "nesmí být žádným způsobem používána jako zbraň". A vyzvali k propuštění všech válečných zajatců a k návratu nezákonně zadržovaných ukrajinských civilistů, včetně dětí.

V souladu se skromnými cíli summitu se nediskutovalo o tom, jak by mělo vypadat poválečné urovnání, ani o nadějích Ukrajiny na vstup do NATO. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová, která akci hostila, uvedla, že skutečnost, že "velká většina" účastníků souhlasila se závěrečným dokumentem, "ukazuje, čeho může diplomacie dosáhnout".

V rozhovoru s novináři Zelenskyj naznačil, že vojenská situace v Charkově, severovýchodním regionu vystaveném prudkému bombardování ze strany postupujících ruských sil, se "stabilizovala". "Naším úkolem pro dnešek není dopřát Rusku úspěchy v jeho útočných operacích v Charkově," řekl Zelenskyj. "Situace je lepší, stabilizovala se a věřím, že v blízké budoucnosti dojde díky našim partnerům k posílení našich bojovníků."