Lesy ČR získaly povolení kácet vzácné staré lesy v Krušných horách

18. 6. 2024

čas čtení 9 minut

Organizace Greenpeace proti tomu nyní podala žalobu

Tisková zpráva Greenpeace ČR 


Praha/Ústí nad Labem - 18. června 2024: Organizace Greenpeace podala správní žalobu proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí u Krajského soudu v Ústí nad Labem, které povolilo pokácet přibližně 1800 buků a dubů starších 130 let v oblasti, kde má vzniknout Chráněná krajinná oblast Krušné hory.

 

Těžbu dřeva zde chce provést státní podnik Lesy České republiky. Pouze část porostů chce přitom firma kácet kvůli bezpečnosti návštěvníků lesa. Organizace Greenpeace se aktivně účastnila řízení o povolení kácení a ve všech jeho stupních se vyjadřovala proti kácení. Nyní se Greenpeace žalobou domáhá zrušení rozhodnutí ministerstva, neboť se domnívá, že zmlazování vzácných starých lesů nedává žádný smysl a povolené kácení by mohlo vést k nevratnému poškození krušnohorských bučin, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří patřící do soustavy Natura 2000. Přitom dosud neproběhlo řádné posouzení vlivů těžeb, které se pro takové území v zákoně předvídá. Negativní zásah do předmětu ochrany přitom v řízení připustil i sám krajský úřad. [1] Proti kácení starých lesů v řízení aktivně vystupovalo také město Litvínov. [2]

Návrh na kácení vychází z lesního hospodářského plánu, který byl pro oblast schválen krajským úřadem i přes závazné negativní stanovisko odboru životního prostředí, což je v rozporu se zákonem. Na tuto skutečnost upozorňovalo v minulosti ve zmiňovaném řízení o povolení kácení i Ministerstvo životního prostředí, ale nic pro napravení situace nepodniklo. Greenpeace proto na nelegálnost schváleného plánu upozornilo krajský úřad a nadřízené Ministerstvo zemědělství a žádalo o zrušení tohoto plánu, ale tyto odpovědné úřady nic nepodnikly. Proto si Greenpeace na špatné schvalování lesních hospodářských plánů, které počítají v Krušných horách s intenzivním kácením, stěžuje Evropské komisi a ombudsmanovi.

V současné době se diskutuje o zpřísnění ochrany bučin, připravuje se vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory a Lesy ČR připravují návrh bezzásahových zón. Jakékoli kácení tak může snížit hodnotu lesů těsně před vyhlášením jejich ochrany. Lesy ČR žádaly o kácení asi 3600 stromů, úřady jim ale kvůli ochraně přírody nepovolily kácení v lesních porostech starších 170 let. Nejedná se však o jediné kácení v Krušných horách, o které nyní Lesy ČR usilují. V několika dalších řízeních usilují o pokácení více než 15 tisíc stromů. O povolení ke kácení přitom žádají i další vlastníci místních lesů a v minulosti se v Krušných horách intenzivně kácelo, v některých případech dokonce nelegálně. Proto Greenpeace dlouhodobě navrhuje, aby byla kácení posuzována jako celkový zásah do místních lesů, jak vyžaduje směrnice o ochraně lokality Natura 2000. [3]

Nikol Krejčová z Greenpeace říká: 

„Je neuvěřitelné, že právě v době, kdy se konečně mluví o vyhlášení CHKO Krušné hory a o nutnosti zajistit ochranu zachovalých unikátních krušnohorských bučin, chce státní firma Lesy ČR pokračovat v jejich kácení a ministerstvo životního prostředí s tím souhlasí. K těmto vzácným starým lesům bychom měli přistupovat s největší úctou a jenom po pečlivém zvážení vykácet několik nebezpečných stromů podél značených cest a silnic, přesto Lesy ČR plánují vytvářet holiny a kácet biologicky nejhodnotnější staré lesya dřevo z nich prodaly kvůli zisku. Jak je možné, že Lesy ČR stále hospodaří a ve velkém kácí podle nelegálního lesního plánu? A jak je možné, že se odvolávají proti zákazu kácení porostů nad 120 let věku, který jako záchrannou brzdu vydává státní ochrana přírody? Proč mohou Lesy ČR poškozovat přírodu nás všech? Doufáme, že toto naprosto evidentní selhání státu napraví alespoň v tomto případě soudní rozhodnutí.”

Jaromír Kyzour, právní zástupce Greenpeace, říká:

Těžba byla povolena, aniž by proběhlo řádné posouzení jejích dopadů, a to i v souvislosti s ostatními těžbami, které se zde plánují. Ani po letech od vyhlášení Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří nedostala ochrana starých krušnohorských bučin jasnou a účinnou podobu. Namísto toho bohužel úřady a státní lesy pracují na povolování dalších těžeb.


Krajský úřad se nyní kácení v Krušných horách snaží omezit z důvodu zachování a zlepšení stavu porostů například tím, že vyhlásil dočasný zákaz kácení v porostech starších 120 let, ale Lesy ČR se proti tomuto zákazu již několikrát odvolaly. Důvodem pro vyhlášení zákazu je přitom podle kraje opět možnost poškození evropsky významné lokality kvůli kácení. 


Nedávná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny přitom varuje, že pokud by se hospodařilo podle současných lesních plánů, zmizely by v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří téměř všechny nejstarší porosty vzácných bučin. Během příštích deseti let by došlo ke snížení zastoupení lesů nad 161 let z 9,5 % až na 0,6 %. Podobné je to u lesů starších 130 let souhrnně, kde by došlo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %. Analýza proto navrhuje, aby byla na území Evropsky významné lokality vyhlášena rozsáhlá Národní přírodní rezervace o velikosti větší než 1000 hektarů, kde by se dosavadní hospodářské lesy změnily na lesy zvláštního určení. Oblast by pak měla překrýt připravovaná Chráněná krajinná oblast Krušné hory.



[1] 

Krajský úřad napsal v povolení kácení toto:


“Správní orgán dospěl k názoru, že dopad navrhované těžby by mohl být významný, proto u části porostů těžbu zcela vyloučil a u části ji oproti žádosti omezil. Mezi důvody těžby na straně žadatele lze řadit legitimní lesnické cíle, kterými je obnova lesa v podobě uvolnění přirozeného zmlazení a těžba dřeva pro hospodářský zisk. Při vědomí hodnoty území se úřad snažil omezit těžbu na přijatelnou míru a zároveň stanovit podmínky zmírňující její negativní vlivy."


Oznámení zahájení řízení o zákazu kácení v porostech starších 120 let zdůvodňoval úřad takto: 


“Důvodem pro zákaz shora uvedených činností při hospodaření v lese na území evropsky významné lokality Východní Krušnohoří je zachování a zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany této evropsky významné lokality, konkrétně evropských stanovišť 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum a 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, případně druhu kovařík fialový (Limoniscus violaceus), zastoupených zde v nejpříznivějším stavu porosty nejvyšších věkových tříd. Tyto nejstarší porosty jsou výhradním biotopem většiny ohrožených a zvláště chráněných druhů živočichů a hub reprezentujících tato stanoviště a vázaných zároveň na rozpadová růstová stádia temperátního opadavého lesa a jsou proto nepostradatelné pro příznivý stav a celistvost evropských stanovišť, k jejichž ochraně byla evropsky významná lokalita vyhlášena. Při celkové maximální výši mýtních těžeb odvozené v souladu s platnou právní úpravou nelze v evropsky významné lokalitě zaručit trvalé zastoupení nejstarších lesních porostů reprezentujících její předměty ochrany na úrovni existující při jejím vyhlášení, a není tak možné vyloučit její poškození ve smyslu zákona. Provádění mýtních těžeb v tomto rozsahu na území evropsky významné lokality by proto mohlo vést k jejímu poškozování a podle § 45c odst. 2 zákona je bez předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody nepřípustné.”


[2]

Shrnutí z řízení: 


“Město Litvínov uvedlo, že podporuje opatření vedoucí k ochraně uvedených porostů (dohody s vlastníky, vznik maloplošných zvláště chráněných území, apod.,) bez omezení vstupu do území. Město žádá, aby krajský úřad maximálně omezil těžbu vzácných bukových porostů na katastrálním území města Litvínova a jeho okolí. Doposud realizovaná těžba vedla k nemalým úbytkům bukových porostů a další kácení by mohlo nevratně poškodit EVL, která již ve vyšších partiích trpí nutnou obměnou uhynulých porostů smrku pichlavého.”


[3] 

Viz směrnici Rady č. 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zejm. čl. 6 odst. 3 a 4.

1
Vytisknout
1772

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2024