Umělá inteligence ukončí slabou produktivitu a nízký růst Západu. Ale kdo přesně z toho bude mít prospěch?

7. 4. 2023

čas čtení 6 minut
 

Elon Musk není pro většinu lidí klasickým technofobem, takže když majitel Twitteru varuje před nebezpečím umělé inteligence, stojí za to zpozorně, napsal Larry Elliot. Musk se obává, že nová generace stále chytřejších strojů ohrožuje život na Zemi, a jako jeden z mnoha lidí na špici technologických změn vyzval k šestiměsíční přestávce při vytváření nových systémů umělé inteligence.

Na myšlence, že stroje přicházejí a chtějí nás dostat, není nic nového. Technooptimisté mají pravdu, když říkají, že stejné argumenty pronášeli luddité na počátku 19. století. Z tohoto důvodu je chatbot ChatGPT pro čtvrtou průmyslovou revoluci tím, čím byl pro první průmyslovou revoluci pletací stroj - produktem, který symbolizuje úsvit nové éry.

 
V minulosti se události vyvíjely podle určitého schématu. Na scénu přišla nová technologie, která nabídla možnost dělat věci rychleji a lépe. Objevily se obavy z masové nezaměstnanosti, protože stroje převzaly práci, kterou dříve vykonávali lidé. Nakonec se ukázalo, že pesimisté se mýlili, a nová technologie vedla k vyšší zaměstnanosti.

Není pochyb o tom, že umělá inteligence změní pravidla hry a může ukončit dlouhé období slabé produktivity a nízkého růstu, které je pro západní ekonomiky společné od vypuknutí globální finanční krize před 15 lety. Stejně jako v době, kdy traktory nahradily zemědělské dělníky, bude jediný stroj schopen dělat to, co dříve dělal nespočet pracovníků. O tom skutečně není pochyb.

Co je však sporné, je to, kdo bude mít z tohoto zvýšení produktivity prospěch. Co když se všech zisků zmocní hrstka technologických gigantů? Co když se historie nebude opakovat a umělá inteligence více pracovních míst zničí, než vytvoří? Co když AI sice povede k čistému nárůstu zaměstnanosti, ale nová pracovní místa budou hůře placená než ta stará? Jednoduše řečeno, co když je to tentokrát jinak? 

Velká část diskusí o dopadu umělé inteligence je založena na domněnkách. Existuje mnoho studií, které se snaží odhadnout počet pracovních míst, která budou ovlivněna - potenciálně se může jednat o stovky milionů pracovních míst na celém světě -, ale nikdo to neví jistě. Přesto lze s dostatečnou mírou jistoty vyvodit určité závěry.

Jedním z nich je, že tempo technologického pokroku se nezpomalí a pravděpodobně se bude dále zrychlovat. ChatGPT byl spuštěn loni v listopadu a v březnu už byla k dispozici nová verze. Výzvu Muska a dalších k šestiměsíčnímu moratoriu je třeba vnímat v kontextu geopolitického boje mezi USA a Čínou. Ani jedna z velmocí nechce dát té druhé příležitost prosadit se. Šance, že se Washington a Peking sejdou a dohodnou se na společné pauze, se zdá být mizivá.

Navzdory rychlosti, s jakou technologie postupuje, je druhým závěrem, že nedojde k okamžité zásadní transformaci ekonomik. Stroje jsou drahé a pracovníci levní. Společnosti navíc do svých stávajících systémů investovaly velké prostředky a tyto investované náklady znamenají, že bude trvat nějakou dobu, než se dopad umělé inteligence projeví v investicích, pracovních místech a údajích o produktivitě.

Jakmile však změna nastane, bude pravděpodobně velmi převratná, protože jsou ohroženy celé skupiny pracovních míst pro střední třídu a bílé límečky. To bude znamenat zlom oproti minulosti, kdy dřívější vlny technologického pokroku umožnily pracovníkům vytlačeným z málo placených pracovních míst najít lépe placené zaměstnání na nově vytvořených pracovních místech. Lidé, kteří již nebyli potřební jako pomocníci v zemědělství, našli práci v továrnách.

Umělá inteligence představuje pro tento model výzvu kvůli Moravcovu paradoxu - představě, že pro roboty jsou těžké problémy snadné a snadné problémy těžké. Stroje dokáží lehce zvítězit nad šachovými velmistry, ale na konci hry mají větší potíže s odstraněním a úklidem figurek: jde o úkoly, které vyžadují pohybové a vnímací schopnosti, jež se u lidí vyvíjely miliony let.

Ale práce, které vyžadují empatii a základní motorické dovednosti - například práce v sociální péči - bývají špatně placeny. To naznačuje, že pracovní místa, která jsou umělou inteligencí nejvíce ohrožena, budou pravděpodobně lépe placená než ta vytvořená. Zvýšené využívání umělé inteligence povede ke zvýšení produktivity a růstu, ale za současného stavu budou zisky velmi koncentrované.

Závěrem je, že tvůrci politik musí využít omezený čas, který mají k dispozici, aby reagovali na zjevné problémy. Umělá inteligence má potenciál přinést velké výhody, ale také rizika, která přesahují rámec ekonomiky a zasahují do oblasti soukromí a etiky.

Při představení vládní bílé knihy minulý týden ministryně pro vědu a technologie Michelle Donelanová uvedla, že chce, aby se umělá inteligence využívala k tomu, aby se Spojené království stalo "chytřejším, zdravějším a šťastnějším místem pro život a práci". To vše zní

John Maynard Keynes předpovídal v eseji z roku 1930,  že do 100 let umožní zvýšená prosperita lidem pracovat 15 hodin týdně.

Keynesova vize se zatím nenaplnila a nenaplní se,  pokud nebude věnována naléhavá pozornos třem problémům  umělé inteligence: systému globální regulace, který stanoví společné standardy pro používání a vývoj umělé inteligence; rekvalifikaci, která připraví pracovní sílu na nevyhnutelnou změnu; a přerozdělování, které zajistí, že se ekonomické výhody rozšíří mezi všechny. Stejně jako v případě změny klimatu, další existenční hrozby naší doby, čas běží.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
7073

Diskuse

Obsah vydání | 11. 4. 2023