Papež o Velikonocích: Modlete se za Ukrajince, Rusy a uprchlíky

9. 4. 2023

 
Jako každé Velikonoce vyzval František k míru na Blízkém východě, přičemž jeho výzva se stala ještě naléhavější v souvislosti s nedávnými násilnostmi v Jeruzalémě a přeshraničními přestřelkami, do nichž se zapojily Izrael, Libanon a Sýrie.

Šestaosmdesátiletý pontifik završil oslavu tradiční promluvou o problémových místech světa. František povzbudil k "důvěře mezi jednotlivci, lidmi a národy" a řekl, že velikonoční radost "osvětluje temnotu a sklíčenost, v nichž se až příliš často ocitá náš svět".


Od února 2022, kdy Rusko napadlo sousední Ukrajinu, František opakovaně vyzýval k ukončení bojů a žádal o modlitby za "mučený" ukrajinský lid.

Ukrajinští diplomaté si stěžovali, že ve svých prohlášeních dostatečně tvrdě nepostupoval vůči Rusku a zejména proti  ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vatikán se snaží vyhnout tomu, aby si Moskvu znepřátelil.

"Pomozte milovanému ukrajinskému lidu na jeho cestě k míru a vrhněte velikonoční světlo na lid Ruska," prosil František Boha ve svém velikonočním projevu.

Vyzval mezinárodní společenství, aby usilovalo o ukončení války na Ukrajině a "všech konfliktů a krveprolití ve světě, počínaje Sýrií, která stále čeká na mír".

František se také modlil za ty, kteří ztratili své blízké při zemětřesení, jež před dvěma měsíci zasáhlo Sýrii a Turecko a vyžádalo si desetitisíce obětí.

V souvislosti s obnovením smrtícího násilí, které v posledních dnech postihlo Izraelce i Palestince, František vyzval k "obnovení dialogu v atmosféře důvěry a vzájemného respektu mezi Izraelci a Palestinci, aby ve Svatém městě a v celém regionu zavládl mír", čímž měl na mysli Jeruzalém.

František však také zaznamenal pokrok na některých frontách.

"Radujme se z konkrétních znamení naděje, která k nám přicházejí z tolika zemí, počínaje těmi, které nabízejí pomoc a přijetí všem, kdo prchají před válkou a chudobou," řekl, aniž by jmenoval konkrétní země.

Jak se postarat o žadatele o azyl, migranty a uprchlíky a zda jim umožnit vstup, je předmětem bouřlivé politické a společenské debaty ve velké části Evropy, ale i ve Spojených státech a jinde.

František se také modlil, aby vedoucí představitelé jednotlivých zemí "zajistili, aby se žádný muž ani žena nesetkali s diskriminací" a aby byla "plně respektována lidská práva a demokracie".

Vzhledem k tomu, že migranti riskují své životy na  lodích pašeráků v naději, že se dostanou do Evropy, papež litoval, že obyvatelé Tuniska, zejména mladí lidé, bojují se sociálními a ekonomickými těžkostmi.

V posledních dvou týdnech zemřely nebo zůstaly nezvěstné desítky lidí, kteří se pokoušeli přeplavit Středozemní moře z Tuniska.

Mezi národy, které potřebují ukončit rozdělení a budovat smíření, papež zařadil Libanon a dvě africké země, které letos navštívil - Jižní Súdán a Kongo.

Když hovořil o Haiti, apeloval na "politické aktéry a mezinárodní společenství, aby hledali definitivní řešení mnoha problémů, které trápí tento těžce zkoušený národ".

Krvavé konflikty, které František zmínil, kontrastovaly s hýřením jasných barev, které propůjčovaly oranžovočervené tulipány, žluté spreje forzýtií a narcisů, hyacinty a další pestré sezónní květiny, které zdobily Svatopetrské náměstí. Květiny byly přivezeny na nákladních autech z Nizozemska.

František byl od 29. března do 1. dubna hospitalizován kvůli léčbě bronchitidy. Stále se zotavoval a kvůli nezvykle nízkým nočním teplotám vynechal tradiční velkopáteční procesí v římském Koloseu.

Ke konci více než dvouhodinového vystoupení na Velikonoční neděli se zdálo, že Františkovi došly síly. Jeho hlas začal chraptět a v jednu chvíli přerušil řeč, aby si odkašlal.