Západ není tváří v tvář rusko-ukrajinské krizi zrovna jednotný: Orbán nechce zavést sankce proti Rusku

22. 2. 2022

 

Komentáře politických lídrů z Londýna a Bruselu se v úterý ráno rovněž výrazně lišily, a to navzdory pokusům o koordinaci postupu tváří v tvář ruské agresi v předchozích měsících.

Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci, prohlásil, že přesun ruských vojenských sil na separatistická území na jihovýchodě Ukrajiny zatím nelze považovat za "plnohodnotnou invazi", zatímco ministr britské vlády Sajid Javid byl tvrdší.

"Viděli jsme, že Putin uznal separatistické východní regiony na Ukrajině, a vidíme,  že tam už poslal tanky a vojáky. Z toho lze vyvodit, že invaze na Ukrajinu začala," řekl Javid.

Problém, kterému Západ čelí, spočívá v tom, že Putinovy jednotky jsou  přítomny na Ruskem kontrolovaném území v Doněcku a Luhansku  už dlouho.

USA před týdnem informovaly, že ruský útok proti Ukrajině bude rovnou totální, nikoliv že se budou postupně stupňovat.

Ale v okamžiku, kdy byly Putinem na Ukrajinu oficiálně vyslány "mírové" síly, se Západ ukázal jako méně jistý.

V EU pokračuje debata o tom, jak daleko je třeba v souvislosti se současným krokem Moskvy zajít, přičemž pobaltské členské státy prosazují co nejtvrdší reakci z obavy, že Kreml bude Západ  dráždit postupnými výpady proti Ukrajině.

Během úterního dopoledne, kdy se sešli velvyslanci 27 členských států EU, navrhlo zahraniční křídlo EU, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), uvalit sankce na 27 osob a subjektů, které se podílely na rozhodnutí Kremlu o Luhansku a Doněcku, na 351 poslanců Dumy, kteří hlasovali pro, a na 11 poslanců, kteří uznání těchto "republic" navrhli spolu s veliteli ruské vojenské "mírové" mise.

Orbánova vláda v Maďarsku však tento krok v této fázi odmítla podpořit, uvedly diplomatické zdroje.

"Dalo se to očekávat, ale Orbán nyní skutečně ukázal svou pravou tvář," uvedl jeden z diplomatů. "Opět se nabízí otázka, kde je Orbánova loajalita: k Moskvě nebo k evropským spojencům. A otázka, kolik takového blokovacího chování ještě ostatní politikové dokáží spolknout."

Evropská komise rovněž pracuje na širším sankčním balíčku, který by se podobal sankcím uvaleným na Rusko  v době anexe Krymu. Ten prý bude mít silný dopad na dovoz a vývoz do Ruska a na ruské banky.

Ministři zahraničí EU se dnes odpoledne sejdou v Paříži, aby našli společný postoj.

Zdroje však uvedly, že se objevily i "některé znepokojivé signály týkající se širšího balíčku sankcí".

Podle jednoho z diplomatů Rakousko, Německo a Itálie zdůraznily, že je důležité  uvalené sankce postupně stupňovat, neboť se obávají ztráty vlivu na Rusko.


Očekává se, že návrh ESVČ bude dokončen zítra nebo na začátku zítřka, přičemž návrhy Komise by měly trvat déle. Jakýkoli balíček sankcí vyžaduje jednomyslnost.

Náměstek litevského ministra pro Evropu Arnoldas Pranckevičius, který přijel na rutinní zasedání ministrů v Bruselu, trval na tom, že nyní dozrál čas zasáhnout Moskvu vážným trestním balíčkem.

Pranckevičius řekl: "To, jak jako EU zareagujeme, určí náš charakter a vlastně i budoucnost Evropy."

Vyzval Evropu, aby pokročila v hospodářských sankcích, aby zdvojnásobila podporu Ukrajině, včetně posílení fyzické přítomnosti politických a diplomatických představitelů v Kyjevě, a také aby přehodnotila svůj obranný postoj v Pobaltí.

Dodal: "[Sankce EU] musí být vážné, musí být skutečné, neměly by být symbolické. Chceme-li odradit prezidenta Putina od dalších akcí, chceme-li skutečně zabránit válce, musíme přistoupit k vážným opatřením."

Finský ministr pro Evropu Tytti Tuppurainen prohlásil, že Putin udělal historickou chybu: "Připravili jsme masivní sankce a jsme připraveni vytvořit [pro] Rusko a pro Putina vážné důsledky."

Podrobnosti v angličtině ZDE