18448

První zprávy o obětech: Poradce ukrajinského ministra vnitra uvedl, že při ruském ostřelování už zahynulo nejméně osm lidí a devět bylo zraněno.

24. 2. 2022

čas čtení 24 minut

Prúběžné informace o ruské invazi na Ukrajinu

- Osobní svědectví z WhatsAppu:

Mluvila jsem s kamarádkou Káťou v Kyjevě. Utekli před bombardováním. Rodiče jejího manžela mají sklep, kde se teď schovávají. Nemůže odjet, protože Káťa má ruský pas a nemá žádná víza. Má u sebe syna, který je osm. Poslala mi fotku bomby, která vybuchla u jejich domu.

"Šílenec Putin ve svém izolovaném paláci naslouchá vážně jen Si Ťin Pingovi a hrstce ruských oligarchů. Ty je nyní nutno přesvědčit, aby zabránili děsivé válce. Uvalování sankcí Západem je jen signál slabosti, a nenahradí ho agresivní protiputinovská rétorika," argumentuje Simon Jenkins v deníku Guardian. Je to selhání třiceti let evropské diplomacie. ZDE 

- Protesty v Petrohradě:

- Novosibirsk:


- Mnoho ruských celebrit je proti Putinově agresi na Ukrajině. Již dříve se objevily náznaky, že se Rusům nelíbí Putinovo původní rozhodnutí uznat dvě samozvané republiky v Donbasu.

V úterý Jurij Dudt, jedna z nejpopulárnějších ruských mediálních osobností, v příspěvku, který během 24 hodin získal téměř milion lajků, uvedl, že "pro tento režim" a jeho potřebu impéria "nehlasoval" a že se stydí.

Čerstvý průzkum veřejného mínění nezávislého Levada Center zveřejněný ve čtvrtek ukázal, že Putinovo uznání vzbouřeneckého Doněcka a Luhanska, které předcházelo  dramatickým událostem čtvrtečního rána, podpořilo pouze 45 % Rusů.

Ruská kulturní a sportovní elita, která obvykle pevně stojí za Putinem a kterou prezident během volebních kampaní často vyzývá k získání podpory obyvatelstva, rovněž vyjádřila hluboké obavy z ruské invaze.

Valerij Meladze, pravděpodobně nejoblíbenější zpěvák v zemi, zveřejnil emotivní video, v němž prosí Rusko, aby válku zastavilo.

"Dnes se stalo něco, co se nikdy nemělo stát. Historie bude soudcem těchto událostí. Ale dnes vás prosím, zastavte válku."

Podobně se na svém kanálu na Instagramu vyjádřil i ruský fotbalový internacionál Fjodor Smolov: "Ne válce!!!"

"Zdá se, že Putinovi jsou názory Rusů zcela lhostejné. Nechová se jako politik, který potřebuje podporu veřejnosti, ale jako postava z národních učebnic dějepisu, které záleží pouze na souhlasu budoucích historiků a čtenářů," napsal na Twitteru Alexandr Baunov, politický analytik moskevského centra Carnegie.

Zdá se, že Putin překvapil i některé z nejvýznamnějších ruských oligarchů, jejichž majetek se propadl v důsledku kolapsu finančních trhů v zemi.

Jen v pondělí, poté co Putin uznal nezávislost obou donbaských území, Oleg Děripaska, Kremlu nakloněný oligarcha,  na svém kanálu Telegram vykřikl, že "válka byla odvrácena". Od té doby svůj příspěvek smazal. ZDE


Luke Harding z Guardianu, který je v Kyjevě, hovořil s Andrijem Zagorodňukem, bývalým ukrajinským ministrem obrany. Zagorodnyuk popisuje invazi na několika frontách.

"Situace je samozřejmě nesmírně napjatá. První šok přišel dnes ráno, kdy došlo k raketovým úderům a úderům dronů. Některé budovy našich ozbrojených sil jsou prostě zničené. Všechno je to vojenská infrastruktura. Oni [Rusové] se snaží prolomit hranice a vstoupit do země se svými pozemními silami. Ukrajinské ozbrojené síly se je snaží zastavit. Ve městě Mariupol je celkem klid. Žádný pokus o průlom se nekoná. Na linii operace společných sil [mezi ukrajinskými a separatistickými silami] je spousta dělostřelectva, ale žádný pokus o průlom.

Dochází k útokům. Jsou teď docela blízko města Cherson. Situace je tam opravdu kritická. Snaží se také obklíčit Charkov. Zdá se, že Charkov je v tuto chvíli hlavním cílem. Snaží se také dostat ke Kyjevu pomocí jedné bojové skupiny. Ta skupina se vydala z Běloruska a byla zastavena. Je tam docela špatná silnice [do Kyjeva]. Bylo zvláštní, že na takovou silnici poslali tak malou skupinu. Zjevně to byl z jejich strany momentálně špatný odhad. Byly tam nějaké ruské ztráty i ztráty na naší straně. Ukrajinské ozbrojené síly bojují docela silně. Není tam žádná panika. Jsou tam pokusy o odpor a v mnoha směrech to vychází."

 



- Ukrajina naléhá na EU, aby poskytla vzdušnou obranu a sankcionovala Bělorusko

Ukrajina vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby urychleně poskytly systémy protivzdušné obrany a protiraketové systémy a použily "všechny prostředky" k rušení ruských satelitních signálů.

V seznamu požadavků zaslaném vedoucím představitelům EU před mimořádným summitem, který se uskuteční ve čtvrtek večer v Bruselu, Ukrajina rovněž vyzývá k "nejostřejším restriktivním opatřením vůči Bělorusku, které přímo podpořilo [ruskou] invazi v plném rozsahu".

V dokumentu, který vypracovali ukrajinští diplomaté v Bruselu,  se rovněž požaduje:

- ukončení licencí na software pro vojenské a civilní vybavení v Rusku a Bělorusku;
- blokování nebo rušení ruských satelitních navigačních systémů ve vzduchu, nad Černým a Azovským mořem;
- použití všech prostředků k zablokování ruského satelitního navigačního systému Glonass, včetně rušení jeho signálu nad Černým a Azovským mořem, Běloruskem a ukrajinským vzdušným prostorem.

Kromě výzvy k ukončení "běžných obchodů" s Ruskem Kyjev požaduje, aby EU otevřela Ukrajincům svůj systém pomoci v nouzi (mechanismus civilní ochrany).



Margarita Simonyanová, nově Západem sankcionovaná šéfka ruské propagandistické televize RT, napsala na Twitteru: "Tohle je standardní zkouška vojenské přehlídky," napsala. "Až na to, že letos jsme se rozhodli uspořádat přehlídku v Kyjevě."


- Při útoku na nemocnici zemřeli čtyři lidé, uvádí  Ukrajina. Ukrajinské vojenské velení uvedlo, že čtyři lidé byli zabiti a deset zraněno při zásahu ruským granátem v nemocnici ve Vuhledaru v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Mezi zraněnými je údajně šest lékařů.

Rozhovor Britských listů 472. O konkursu na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

23. 2. 2022

čas čtení 1 minuta



Svědectví o nefunkčnosti jedné z dalších českých institucí, jejíž někteří pracovníci, zdá se, naplňují své některé své práce a své postoje mj. i podivnými pseudosexuálními konotacemi. Je to proto, že je to prostě jen "ústav" mužů pro muže? Francouzská historička Muriel Blaive se přihlásila na konkurs ředitele tzv. Ústavu pro studium totalitním režimů, a tak se děly věci. Další poněkud neuvěřitelný příběh. O o něm mluví Muriel Blaive v tomto Rozhovoru Britských listů s Janem Čulíkem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 1. března 2022.

K tomu:






 18452

Zeman: Rusko páchá vůči Ukrajině agresi

24. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Projev prezidenta republiky k občanům České republiky

Vážení spoluobčané,

dnes v časných ranních hodinách Ruská federace zaútočila na Ukrajinu. Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy. Mám rád ruskou kulturu, vážím si obětí ruského lidu ve druhé světové válce, ale to neznamená, že budu souhlasit s tím, aby na území suverénního státu bez vyhlášení války vstoupila cizí armáda. Prostudoval jsem si podrobně projev prezidenta Putina z dnešního rána a odpovím na něj jedinou větou. Domnělé nebo skutečné chyby, jako bylo bombardování Jugoslávie nebo vstup do Iráku, nemohou být ospravedlněním chyb vlastních. Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru.

Před několika dny jsem řekl že Rusové nejsou blázni a že na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil. Iracionální rozhodnutí vedení Ruské federace způsobí výrazné škody samotnému ruskému státu. Domnívám se, že je načase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány, a mám tím na mysli především sankci v oblasti takzvaného SWIFTu, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku. Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními.

Chtěl bych vyzvat naše občany ke klidu. Chtěl bych vyjádřit plnou podporu Ukrajině, jejímu vedení a jejímu lidu. Zítra odpoledne se zúčastním videokonference hlav států Severoatlantické aliance, a pozval jsem na tuto videokonferenci i pana premiéra Fialu, protože se domnívám, že i když se třeba lišíme v názorech na státní rozpočet, v této vážné situaci je zapotřebí postupovat naprosto jednotně.

Věřím, že se situace uklidní, nikoli však zbabělým kompromisem, ale rozhodnou reakcí proti agresorovi. Hluboce lituji, že k tomu dochází, ale musíme se chovat jako stateční lidé, kteří si nenechají agresi ve vlastním zájmu líbit.

Děkuji vám za vaši pozornost.


Miloš Zeman, prezident republiky, Česká televize, 24. února 2022

 18448

Rusko vtrhlo na Ukrajinu, Putin vyhlásil válku s cílem "demilitarizovat" tuto zemi

24. 2. 2022

čas čtení 9 minut

Zdá se, že Rusko se při prvních úderech zaměřilo na vojenskou infrastrukturu, přičemž byly hlášeny výbuchy na letištích, vojenských velitelstvích a ve vojenských skladech.

K explozím dochází v hlavním městě Kyjevě a v dalších městech. Putin schválil "mimořádnou vojenskou operaci" na východě Ukrajiny:




Ruské síly rozpoutaly útok na Ukrajinu na příkaz Vladimira Putina, který za úsvitu oznámil "zvláštní vojenskou operaci", uprostřed varování světových lídrů, že by to mohlo vyvolat největší válku v Evropě od roku 1945.

Během několika minut po Putinově krátkém televizním projevu, zhruba v 5 hodin ráno ukrajinského času, se v blízkosti velkých ukrajinských měst, včetně hlavního města Kyjeva, ozvaly výbuchy.


Dnipro dnes nad ránem

 18448

Rusko napadlo Ukrajinu: co zatím víme

24. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

 
Vladimir Putin vyhlásil Ukrajině válku.  Rusko zaútočilo na několik míst v zemi


Ruské síly útočí na několik míst po celé Ukrajině. Co zatím o ofenzivě víme:

- Vladimir Putin zahájil rozsáhlou ruskou vojenskou ofenzívu zaměřenou na Ukrajinu ve čtvrtek ráno kolem páté hodiny místního času (ve 4 hodiny ráno SEČ) poté, co odvysílal projev, v němž oznámil "zvláštní vojenskou operaci" s cílem "demilitarizovat" a "denacifikovat" Ukrajinu.

- odle ukrajinských představitelů se zdá, že počáteční vlna úderů zahrnovala řízené střely, dělostřelectvo a letecké údery, které zasáhly vojenskou infrastrukturu a pohraniční pozice, včetně leteckých základen. Tři hodiny po útoku ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že "neutralizovalo" ukrajinské letecké základny a protivzdušnou obranu.

 18449

Děsivý rozhovor s moskevským akademikem, blízkým Kremlu: Budeme bojovat na Ukrajině!

24. 2. 2022

čas čtení 5 minut


Reportér Channel 4 News:

Mluvil jsem s ruským odborníkem na mezinárodní vztahy Dimitrijem Suslovem z Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Mluví za sebe, ale má blízko k ruské vládě. Zeptal jsem se ho, zda tzv. ruské mírové jednotky budou postupovat ještě dále do oblasti Donbasu. Nebo zda by nyní situace deeskalovala.

Dmitrij Suslov:

To dost záleží na Západu. A současné signály nejsou povzbudivé. Podívejte, Vladimir Putin přednesl hodinový projev, když se rozhodovalo o uznání Doněcka a Luganska.

Asi polovina toho projevu byla věnována velmi vážnému výčtu vojenského, nebo prostě geopolitického, víte, společenského vojenského nebezpečí, které podle Vladimira Putina hrozí Rusku ze strany Ukrajiny v důsledku vojenské spolupráce mezi Ukrajinou a NATO.

A uznání Doněcka a Luganska tato rizika vůbec neřeší.

Rozhovor je v tomto videu od minuty 5:


 18317

Vladimir Putin vyhlásil Ukrajině válku

24. 2. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

  • V půl čtvrté ráno našeho času v mimořádném televizním projevu vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin válku Ukrajině. 
  • Útoky přinejmenším na některých místech ukrajinského území, včetně města Mariupolu, začaly ještě před tímto projevem. 

 18448

Separatističtí vůdci žádají Rusko o vojenskou sílu k odražení "agrese" na Ukrajině

24. 2. 2022

čas čtení 9 minut

Oficiální žádost připravuje půdu pro to, aby Vladimir Putin nařídil vojákům překročit hranice, zatímco Kyjev mobilizuje rezervy a doporučuje přibližně 3 milionům lidí opustit Rusko

Kreml uvedl, že obdržel oficiální žádost o vojenskou pomoc od vůdců dvou Ruskem kontrolovaných území na východě Ukrajiny, což připravuje půdu pro to, aby Rusko v nejbližší době vyslalo do země rozsáhlé nasazení vojáků.

Separatističtí vůdci požádali Rusko o "pomoc při odražení agrese ukrajinských ozbrojených sil, aby se zabránilo civilním obětem a humanitární katastrofě v Donbasu," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Vladimir Putin v úterý obdržel parlamentní povolení k nasazení svých sil na Ukrajině, ale tvrdil, že tam své vojáky zatím nevyslal. Více než 60 % ruských pozemních sil je rozmístěno v blízkosti ukrajinských hranic a hrozí potenciální plošná invaze, která by mohla obsadit hlavní město země Kyjev.

Začne invaze ve čtyři ráno?

24. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

V Kyjevě je po půlnoci. Vládne pochmurná nálada, přátelé si navzájem telefonují, město je stále ještě vzhůru a pije čaj. Šíří se zvěsti, od činitelů, zahraničních kontaktů, od novinářů, že ruská invaze začne ve čtyři hodiny ráno.

Volodymyr Zelenskij se v tomto silném videu obrací na obyčejné Rusy s apelem, aby odvrátili válku. "jestliže ruská vláda nechce mluvit s námi, snad bude naslouchat vám..."

Amy Mackinnon k tomu poznamenává: Má to nějaký světový politik horší než Zelenskij? Dostal se k moci bez jakékoliv zkušenosti, rychle byl zatažen do velmi ošklivého procesu impeachmentu amerického prezidenta, o pár měsíců později přišla pandemie a nyní mu hrozí snad největší pozemní válka v Evropě od ukončení druhé světové války...



 16495

Několik cenných postřehů z dnešního Ruska

24. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Nyní je to vymývání mozků opravdu drsné a ti lidi té propagandě věří. Mám v Rusku hodně blízkých kamarádů, ale bohužel i mezi nimi jsou tací, kteří jsou ze všeho vyřízení (ale ani oni nejdou demonstrovat proti Putinovi; jen sedí doma, nadávají a trochu zvažují, zda emigrovat), soudí česká rusistka, která si nepřála zveřejnit své jméno. 

 18448

Rusko reagovalo vzdorně na zavedení sankcí a varuje před "následky"

23. 2. 2022

čas čtení 16 minut

Přehled nejnovějších událostí 

Nápis v Rusku:"Nět vojně!"


- Rusko přesunulo téměř 100 % vojáků do pozice připravené k invazi, tvrdí vysoký představitel obrany USA. Vysoce postavený představitel obrany USA uvedl, že Rusko přesunulo téměř 100 % svých vojáků do pozic potřebných pro invazi. Činitel nebyl schopen potvrdit, zda se do oblasti Donbasu přesunuly další jednotky. Americké zpravodajské služby varují Ukrajinu, že se blíží totální útok. Jako první o tom informoval Newsweek, který uvedl, že USA varovaly, že ofenzíva přijde do 48 hodin.


- K ukrajinské krizi se již dříve vyjádřila také velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová, která hovořila o neblahých důsledcích ruské invaze na Ukrajinu pro obě země i světové společenství.

Thomas-Greenfieldová hovořila o tom, jak by invaze ovlivnila ruské civilisty:

Obyčejní Rusové by se měli ptát, kolik ruských životů je Putin ochoten obětovat, aby ukojil své ambice. Pokud bude Rusko pokračovat touto cestou, mohlo by ... vyvolat novou uprchlickou krizi, v jejímž důsledku by bylo vysídleno až 5 milionů lidí.
 

 18186

Mužik z Kremlu to už zase zvoral?

23. 2. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

Píšu tento text s vědomím dnešní situace (jinak to ani nelze), a jsem si vědom toho, že za den, týden nebo měsíc může být leccos jinak.

Diskutujme:

Hodinový proslov mužika byl úplným selháním. Polovinu času z dlouhého řečnění nebylo jasné, co říká nebo chce říci. Ve zbytku fantazíroval o tom, že Ukrajina vlastně ve skutečnosti není a nikdy nebyla a ani nemůže být. Je jenom Rusko (což si vysloužilo oprávněný posměch). O tom, jak Západ strašně nenávidí Rusko, a usiluje o jeho zničení.

 18029

Co ten Putin vlastně chce?

24. 2. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 7 minut

Když čtu tu záplavu rozhořčených komentářů o kontroverzním projevu Vladimira Putina, mám chvílemi pocit, jako bych snad žil v paralelním vesmíru. Cožpak šéf Kremlu neříká totéž – byť v řeči prošpikované bludy a konspiračními teoriemi, co Spojeným státům vzkazuje po dobu uplynulých 15 let? Tedy, že i Rusko má právo na své bezpečnostní garance a respekt? Jistěže, ruský autoritář byl očividně naštvaný a nezvykle diskoherentní, nicméně pokud si odfiltrujeme tu trapnou konspirační omáčku, jádro celého sporu zůstává stále totéž. Přesto přese všechno se patrně shodneme na tom, že Putinovy šovinistické urážky a výhrůžky na adresu Ukrajiny jsou naprosto nemístné, a právě v těchto chvílích bychom měli hledat společnou řeč, neboť by nám všem mělo jít o tutéž věc: aby na Ukrajině nevypukl rozsáhlý konflikt.  

 18186

Je zde jasná strategie. Její oporou proti NATO je vytvoření "zamrzlého konfliktu", podobně jako v Gruzii a Moldavsku

24. 2. 2022

čas čtení 5 minut

Vladimir Putin svým vpádem do Doněcka a Luhanska porušil mezinárodní právo a zničil nejlepší cestu k jednání, dohodu z Minsku. To je jasné. Jasné je také to, proč to udělal.

Stále více politiků a mediálních analytiků tvrdí, že Putin je možná psychicky labilní nebo že je izolován v bublině, která ho nevarovala před nebezpečím, jež na něj číhá. Mnozí komentátoři tvrdí, že se snaží obnovit Sovětský svaz nebo znovu vytvořit ruskou sféru vlivu na hranicích své země a že vpád na východní Ukrajinu z tohoto týdne je prvním krokem k totálnímu útoku na Kyjev s cílem svrhnout jeho vládu a dokonce postupovat proti pobaltským státům. Žádné z těchto tvrzení ale nemusí být nutně pravdivé, poznamenává v Guardianu Jonathan Steele.

 18317

Putinovy akce v Donbasu jsou sice ilegální, ale nepředstavují novou invazi

24. 2. 2022

čas čtení 5 minut

Oficiální uznání Doněcké a Luhanské republiky ze strany Kremlu je podle mezinárodního práva nezákonné a politicky velmi nevýhodné, což ještě více snižuje pravděpodobnost diplomatického řešení stávající krize. Minský proces je definitivně mrtvý - i když, abychom byli spravedliví, ukrajinská vláda již dávno dala najevo, že nemá v úmyslu plnit jeho základní ustanovení, a Západ dal zase jasně najevo, že nemá v úmyslu v tomto ohledu na Ukrajinu tlačit, míní Anatol Lieven.

 18448

Proč je Putinovo odmítnutí ukrajinské státnosti a izraelské odmítnutí palestinské státnosti zločinem proti historii?

24. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

Vladimir Putin ve svém pondělním plamenném projevu o Ukrajině prohlásil, že tato země ve skutečnosti neexistuje, že je to umělý konstrukt z doby komunismu, který vytvořil Vladimír Lenin. Prohlásil, že "Ukrajina nikdy neměla tradici skutečné státnosti". Když jsem tu řeč slyšel, připomnělo mi to izraelskou propagandistickou litanii, podle níž Palestina nikdy v historii neexistovala. Upírat dnes lidem právo na národní suverenitu argumentem, že ji v minulosti postrádali, se tak zdá být typickým krokem expanzivních států, jako jsou Rusko a Izrael, které usilují o nadvládu nad svými sousedy, míní Juan Cole.

 18450

Vlčí kouzlo

24. 2. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 11 minut

Setkali-li jste se někdy při svých procházkách přírodou nečekaně s vlkem tváří v tvář, určitě jste na místě zkoprněli úžasem, který byl doprovázen neskutečným pocitem propojeným s mrazením v zádech, neboť přímý pohled do nádherných, hlubokých a moudrých vlčích očí je pro člověka nevysvětlitelně silným zážitkem, protože v té bezprostřední chvíli se vám naskytla jedinečná možnost setkat se s něčím neuchopitelným a silnějším, což je jen důkaz toho, že jste se setkali s „vlčím kouzlem“ těchto mysteriózních velkých psovitých šelem, o nichž koluje mezi lidmi bezpočet pohádek, zkazek, příběhů a indiánských legend. A právě, zvláště Irokézové přirovnávají vlka ke zvířeti, které je ze všech tvorů svým rodinným životem nejbližší člověku. Důležitou roli ale také hraje i v sibiřském šamanismu u Jakugirů či Altajců, kteří ho považují za ochranného ducha šamana. Ale nejen oni propadli jejich kouzlu, o čemž svědčí i knihy dvou českých autorek Tanji Askani Naše vlčice Flocke, a ta úplně nejnovější od Moniky Zelinové Okouzlena vlky: Jak jsem se stala členkou vlčí smečky.

Paní Zelinová, na začátek musím dodat, že Tanja Askani je vaše sestra, která je velkou milovnicí vlků a také jejich světově uznávanou chovatelkou a fotografkou. Byla to právě ona, kdo zadal podnět ke vzniku vaší knihy tedy kromě vlků?


 18414

A few reflections on history, memory and democracy

24. 2. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 40 minut

(V češtině je tento projekt ZDE: Muriel Blaive, Několik úvah o historii, paměti a demokracii)

Project for the future development of Ústav pro studium totalitních režimů

 

The traditional form of applying for a position such as director of ÚSTR is to establish a standard program with talking points, thereby identifying problems and offering concrete solutions. My application will be constructed differently and will have a more philosophical nature. I have worked at the Institute since July 2014, and before that I had been the deputy chair of its Scientific Advisory Board since May 2013. This project is based on my experience and participant observation collected in these past nine years. My key proposal is that there is a more important and urgent task than to decide on technical details about how to reorganize the institute: this urgent and important task is to change our approach to the past.


What “totalitarianism” entails and why ÚSTR should not mobilize this concept

30889

Monitor Jana Paula: O stárnutí a věčném zdraví s Janou Bryjovou

24. 2. 2022

čas čtení 16 minut

Foto Jan Paul

Jan Paul: Podle článku v The Guardian, který publikovaly Britské listy, vkládají Jeff Bezos a Peter Thiel obrovské částky do startupů, jejichž cílem je udržet lidi stále mladé, nebo je dokonce zbavit smrti. A z vědeckého hlediska to prý není přitažené za vlasy. Wolf Reik, přední odborník na epigenetiku, prý dokonce třikrát spadl ze židle, když obdržel výsledky výzkumu, které mu předal Diljeet Gill: Zestárlá kůže prý omládla, a to o hodně. Paní Bryjová, ponechme stranou všeobecnou přitažlivost této informace. Víme, že lidé se snaží od nepaměti vyrovnat se svojí konečností, se strachem ze smrti. Jistý čas chtěli nalézat odpověď v Boží spáse, nicméně se mi zdá, že v současné době stále vzrůstajícího sekularismu jde ještě o jiný kontext, než ten řekněme vědecko-badatelský. Není snaha prodloužit život člověka vlastně jen projevem jeho rozmaru, tápání a nejistoty?

 18446

Navalnyj by Krym nevrátil, imigraci považoval v roce 2014 za větší problém než Ukrajinu

24. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

Významný ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj tento týden v jednom rozhovoru prohlásil, že by Krymský poloostrov Ukrajině nevrátil, ani kdyby měl tu moc, a že otázka nelegální imigrace je pro Rusko důležitější než dění na sousední válkou zmítané Ukrajině. Navalnyj řekl, že z hlediska rozvoje Ruska je "otázka nelegální imigrace stokrát důležitější než jakákoli Ukrajina", informoval v roce 2014 protiputinovský list The Moscow Times.

 18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

Rozhovor Britských listů 470. Jak Petr Fiala svou politikou táhne Česko do Bulharska

19. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta



S novou vládou Petra Fialy se spojovaly naděje, ale jaksi se neuskutečnily. O tom mluví v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík se sociologem Stanislavem Bilerem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 22. února 2022.

 17830

Británie: Boris Johnson terčem ostré kritiky za své chabé "sankce" proti Rusku

23. 2. 2022

čas čtení 5 minut

Foto Boris Johnson a ruský oligarcha Temerko

V Dolní sněmovně se stal v úterý Boris Johnson terčem ostré kritiky od poslanců všech parlamentních stran, včetně vlastní, že navzdory řečnění zavedl jen zcela chabé sankce proti Rusku a proti Putinově mafii. Proč? Johnsonova vláda a jeho Konzervativní strana závisí na penězích od ruských oligarchů. Boris Johnson před časem potlačíl analýzu o vlivu ruských oligarchů v britské politice.

Je krásné, že se konají v ČR demonstrace na podporu Ukrajiny, a premiér Fiala vlažně podporuje Ukrajinu slovy (a vysláním hrstky zastaralé munice, a ministr zahraniční Lipavský tweetuje zcela idiotské Johnsonově ministryni zahraničí Liz Truss), ALE:

- Mohou Ukrajinci žijící v ČR už nyní si přivézt do Česka bez zbytečných vízových průtahů své příbuzné, ohrožené ruskou invazí?

-Udělá někdo něco proti vlivu Gazpromu v České republice? 

- Co udělala či udělá Fialova vláda proti šíření lživé ruské propagandy a dezinformací  v českých médiích (Parlamentní listy) a na sociálních sítích? Kdy proti tomu začne trestně zasahovat?

Níže sžíravý komentář labouristického poslance k Johnsonovým povrchním protiputinovským žvástům a k jeho absolutní nečinnosti.  Odráží úterní náladu v Dolní sněmovně (JČ):


Tyto ubohé sankce Putinovi neublíží. Bude se smát celou cestu na svou daču, píše labouristický poslanec  Chris Bryant

Boris Johnson slíbil tvrdou reakci. Místo toho přichází slabá a chaotická reakce, která nabízí příliš málo a příliš pozdě

'Boris Johnson ani nevěděl, na koho jsme již uvalili sankce, a tvrdil, že na seznamu je Roman Abramovič'. 

Tak mě sfoukni tou prachovkou na peří. To je v podstatě to, co dnes oznámila vláda: Vladimira Putina sfoukneme prachovkou na peří.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

9697

TBH a tradiční morálka

23. 2. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

TBH (To be honest) je na ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze) vedeno jako drama – tak o něm budu psát jako o dramatu. Sledoval jsem to v iVysílání České televize a vadilo mi, že těch deset krátkých epizod (asi 15 minut) není spojeno v jeden celek, ale vždy naskočí titulky a člověk musí přepínat na další díl. Jinak jsem to ale zhltl. Jsem naivní a nezkušený divák takových dramat a mám tendenci k dojímání se. Celkové vyznění dramatu je možná až moc sladké, ale o to lépe se to hltalo.

 18186

Ukrajina jako obří PR kampaň Putinova Ruska

23. 2. 2022 / Petr Andreas

čas čtení 7 minut

Vladimir Putin využívá rusko-ukrajinského konfliktu ke zvýšení publicity ruských zájmů v liberálních západních médiích. Až ukrajinská PR kampaň přestane Rusku získávat respekt, skončí ji, vygraduje, nasměruje jinam – nebo dokoná akci konvenčními prostředky.

Již několik týdnů se ruská vojska shlukují u ukrajinských hranic a v souladu s politikou Kremlu vyvolávají mezinárodní napětí a pocit ohrožení ve východoevropských zemích. O dění v Rusku a na Ukrajině tak opět každodenně informují světová i tuzemská média, a to nejenom tzv. alternativní, ale také mainstreamová, jakož i menší, okrajová.

 18207

Proč ČR trestně nestíhá výhrůžky extremistů násilím? Neuvěřitelné

22. 2. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení < 1 minuta

Po dnešní zkušenosti z konference na téma “svoboda projevu”, s velkou převahou stoupenců Ano, SPD a spřízněných iniciativ, kde jsem byl bez důkazů neustále označován za cenzora, zcela v rozporu s mým přesvědčením a jednáním také za hrozbu při omezování svobody projevu a kde mě pak tragikomicky nějaký zfanatizovaný důchodce vyhrožoval defenestrací a tím, že bych mohl “skončit”, bych rád znovu upozornil vládu, zejména Petra Fialu, Víta Rakušana, Janu Černochovou, ale také Mikuláše Beka, Martina Baxu, Petra Gazdíka, Ivana Bartoše, Jana Lipavského, Markétu Pekarová Adamová i další na kritický stav, v němž šibenice či defenestrace je považována za součást svobodného projevu a v němž si blbost nárokuje zrovnoprávnění ve smyslu “názor jako názor”.

 18409

Když padají masky

23. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

  • Po léta se mu svět díval do očí, aby tam zahlédl jeho duši. Probíhaly "reset", filtrování informací podle vlastních přání, appeasement, sebeklam a podlézání. Ale nyní masky spadly, napsal Charlie Sykes.

 18186

Putin proti Ukrajině

23. 2. 2022

čas čtení 5 minut

  • Odpoledne 21. února prezident Putin shromáždil svou bezpečnostní radu, aby s ní konzultoval, co udělat s Donbasem. Za soumraku ruská televize odvysílala záběry podpisu dokumentů: Rusko nyní oficiálně uznalo "Doněckou a Luhanskou lidovou republiku" za nezávislé státy, napsal Anton Barbašin.

 18186

Proč Rusko pravděpodobně napadne Ukrajinu

22. 2. 2022 / Zbyněk Vallo

čas čtení 33 minut

Ve světle stoupajícího napětí v okolí Ukrajiny se jeví jako čím dál tím více pravděpodobné, že Ruská federace skutečně opět napadne Ukrajinu. Pokusím se shrnout pokud možno racionální, logické a objektivní důvody, které Rusko k tomuto jednání vedou, a odpovědět na následující otázky: Proč hrozí útok Ruska na Ukrajinu? Proč právě nyní? Proč snahy diplomacie o mír nedávají smysl? Jak se Rusko pokusí svých cílů dosáhnout? Uznáním nezávislosti odštěpených republik (https://twitter.com/AFP/status/1495821749262462976 ) současná krize dle mého názoru nekončí, a to mimo jiné proto, jakým způsobem se ruský prezident Vladimir Putin vyjadřoval ve svém projevu z 21. února 2022 o Ukrajině. Mimo jiné ji vyzval k ukončení bojových aktivit, jinak ponese plnou odpovědnost za pokračování krveprolití (https://www.youtube.com/watch?v=uBxKkF9QYr4 ). Ukrajina však na Donbas neútočí (https://twitter.com/general_pavel/status/1495122234062553088 ).

 17762

Rozhovor Britských listů 467. Jak otrava Bečvy odhalila katastrofální stav zákona v ČR

11. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta



Otrava řeky Bečvy v září 2020, při níž zahynuly desetitisíce ryb, se zřejmě v důsledku kolapsu českých zákonů už nikdy nevyšetří. Ale co by se se zákony mělo udělat, aby se takovéto katastrofy v České republice neděly? O tom hovoří Jan Čulík s přírodovědcem Jakubem Hruškou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. února 2022.


Zaútočí Rusko na Ukrajinu?

17. 2. 2022

čas čtení 16 minut



Jan Čulík: Dobrý den, vážení televizní diváci.  Amy Mackinnon vystudovala politologii,  rusistiku a také česká studia na univerzitě v Glasgow a nyní zastává funkci reportéra pro národní bezpečnost v americkém časopise Foreign Policy. Je tedy expertka na Rusko, na bezpečnost Spojených států a právě se vrátila z Kyjeva.  Budeme s ní dnes hovořit anglicky,  proto se omlouvám za ty titulky,  o nynější krizi Rusko-Ukrajina.  Amy, dobré odpoledne. Vy jste se právě vrátila z Kyjeva, jaké to tam bylo?

 18447

Reakce na prohlášení Jeremyho Corbyna o Ukrajině

23. 2. 2022 / Radek Mikula

čas čtení 2 minuty

Vážený soudruhu Jeremy,

chtěl bych ocenit vaší snahu o zachování míru na Ukrajině i Vaší kritiku dlouhodobého působení NATO a je mi ctí, že se na Vás mohu osobně obrátit.

Vzhledem k tomu mi působí lítost, že nedokáži podepsat Vaše jistě dobře míněné prohlášení, které mi bylo zasláno 17. února.

Jako občan bývalého Československa si v tuto chvíli připomínám britskou a francouzskou podlost, s jakou obě země zradily své tehdejší spojenecké závazky v roce 1938.

K tomu:

 18186

Vzrostly obavy z šírší války: Putin si dělá nároky na celý Doněck a Luhansk

22. 2. 2022

čas čtení 9 minut

- Lavrov: "Ukrajina nemá právo na suverenitu, protože nezastupuje všechny občany, kteří na jejím území žijí"

- Území, které v současné době kontrolují tzv. lidové republiky, tvoří méně než polovinu území doněcké a luhanské oblasti, ale oba subjekty si nárokují svrchovanost nad celými regiony. V létě 2014 převzala ukrajinská armáda zpět kontrolu nad mnoha městy, která původně obsadilo Rusko.  Putin potvrdil, že uznal  svrchovanost těchto tzv. lidových republik nad celými regiony. Vyvolává to obavy z širší války, protože velká část tohoto území je ovládána Ukrajinou.

Vladimir Putin prohlásil, že Rusko podpoří územní nároky svých zástupných států na východě Ukrajiny, čímž dramaticky zvýšil pravděpodobnost větší války v blízké budoucnosti.

Putin ve vyjádření pro tisk potvrdil, že Rusko uznalo rozšířené hranice dvou Ruskem kontrolovaných území na východě Ukrajiny.

"Uznali jsme tyto státy," řekl.

    To znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústavy, kde je napsáno, že jejich [hranice] jsou území v době, kdy tyto dvě oblasti byly součástí Ukrajiny.

Jeho suché vysvětlení má výbušné důsledky: Rusko by mohlo územní nároky využít jako důvod k zahájení invaze na další ukrajinské území s tím, že hájí zájmy svých zástupných států v Doněcku a Luhansku.

Putin očekává, že o rozšíření vzbouřeneckých území bude Kyjev jednat s vedením tzv. lidových republik.   

Kyjev se však vždy bránil přímému jednání s vládami Ruskem kontrolovaných území s tím, že chce jednat přímo s Moskvou.

Zdá se, že Rusko vytváří rámec pro to, co by mohlo být širším konfliktem na Ukrajině.

- Organizace Human Rights Watch upozornila na to, že Rusko bombarduje civilní infrastrukturu v Sýrii, a vyjádřila obavy, že by se "strategie válečných zločinů" mohla opakovat i na Ukrajině, pokud by se konflikt dále vyostřil.

Šéf HRW Kenneth Roth varoval, že region by se mohl "ocitnout na pokraji významného ozbrojeného konfliktu" a že vzhledem k nedávnému chování Ruska během občanské války v Sýrii je to velmi znepokojivá vyhlídka.

Roth uvedl, že syrská vláda a její ruský spojenec koncem roku 2020 "projevily bezohlednost" k životu civilistů, když usilovaly o znovudobytí provincie Idlib a okolních oblastí na severozápadě Sýrie.

Téměř rok trvající bombardovací kampaň v Idlibu "nám dává představu o způsobu, jakým ruská armáda v poslední době bojuje," řekl Roth a dodal, že ruské bombardéry "záměrně útočí na civilní instituce, aby se pokusily znemožnit život a usnadnit syrské armádě válku".

Během této doby měl podle něj ruský prezident Vladimir Putin "velitelskou odpovědnost" a udělil nejvyšší vyznamenání "velitelům, kteří dohlíželi na tuto strategii válečných zločinů".

Roth uvedl: "Jsme hluboce znepokojeni tím, že by se tato strategie válečných zločinů (mohla) opakovat v případě Ukrajiny, pokud by tam vypukl ozbrojený konflikt."


- Klíčovou otázkou dnes je, zda Rusko uzná Luhanskou a Doněckou lidovou republiku v jejich stávajících hranicích - nebo si bude nárokovat jejich hranice z roku 2014. To zahrnuje i území kontrolované Ukrajinou.

Jedním z možných precedentů je Gruzie, kde Rusko v srpnu 2008 vedlo pětidenní válku. Existují zlověstné paralely. Kreml vyslal vojáky z odtržené Jižní Osetie do "vlastní" Gruzie. Vladimir Putin se nakonec gruzínského hlavního města Tbilisi nezmocnil. Získal však další území a obnovil starou sovětskou hranici Jižní Osetie.

To zahrnovalo i zabrání města Achalgori, kde dříve žili gruzínští a jihoosetští obyvatelé v míru společně pod kontrolou gruzínské vlády. Operace byla jednoduchá. Ruské jednotky zablokovaly horskou silnici obrněným vozidlem a na hlavním náměstí v Achalgori rozmístily něco, co označily za "mírové jednotky". Město je dnes pod kontrolou separatistů.

Rozhovor Britských listů 466. Jak zabránit sociálním sítím v šíření vražedných lží

8. 2. 2022

čas čtení 1 minuta



Známý kanadsko-americký rockový muzikant Neil Young opustil platformu Spotify: reagoval na otevřené výzvy lékařů platformě Spotify, která naprosto neregulovaně šířila vražedné dezinformace o covidu a o očkování proti covidu. Během týdne se k jeho podpoře lékařů a jejich kritice neodpovědné a neregulované sociální sítě přidala i pisničkáčka Joni Mitchell a další zpěváci. Má takový bojkot vůbec význam a co se dá dělat proti neodpovědným sociálním sítím šířícím smrt? O tom hovoříAlbín Sybera s Bohumilem Kartousem, který je kromě redaktora Britských listů také odborníkem na dezinformace a mluvčím Českých elfů. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterka 8. února 2022.



Rozhovor Britských listů 469. Fialova vláda ve slepé uličce

17. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta



Od prosince je ve funkci v ČR nová koaliční vláda Petra Fialy, jenže její jednání vyvolává značné pochybnosti. Dokáže je rozptýlit politolog Jiří Pehe v tomto rozhovoru s Janem Čulíkem? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. února 2022.

Rozhovory Britských listů na téma:

 18446

Co Alexej Navalnyj vzkazuje z vězení o Putinovi

22. 2. 2022

čas čtení 3 minuty



1/16 V pondělí jsem sledoval "zasedání ruské Rady bezpečnosti", toto shromáždění senilních starců a zlodějů (zdá se mi, že náš Nadační fond proti korupci vyšetřoval korupci každého z nich).

2/16 A vzpomněl jsem si na stejnou sešlost nomenklaturních senilů z politbyra ÚV KSSS, kteří zcela podobně, z vlastního rozmaru, představujíce si sebe jako geopolitiky na "velké šachovnici", rozhodli o vyslání sovětských vojsk do Afghánistánu.

3/16 Výsledkem byly statisíce obětí, zranění celých národů, jejichž následky my i Afghánistán dodnes nejsme schopni  překonat, a vznik jedné z klíčových příčin rozpadu SSSR.

Reakce světa na Putinovu agresi

22. 2. 2022

čas čtení 9 minut

Emmanuel Macron vydal prohlášení, v němž odsoudil uznání dvou území na východě Ukrajiny Ruskem za nezávislá.

"Uznáním separatistických regionů na východě Ukrajiny Rusko porušuje své závazky a podkopává suverenitu Ukrajiny," uvedl Macron. "Toto rozhodnutí odsuzuji. Vyzval jsem k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a k evropským sankcím."



 17307

Překvapivě aktuální Hitlerův projev

22. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

V posledních letech jsem skutečně prováděl praktickou mírovou politiku. Ke všem zdánlivě neřešitelným problémům jsem přistupoval s pevným odhodláním řešit je mírovou cestou, a to i tehdy, když hrozilo nebezpečí více či méně závažných odříkání ze strany Německa. Sám jsem frontový voják a vím, jak vážná věc je válka. Chtěl jsem německý národ takového zla ušetřit. Problém za problémem jsem řešil s cílem vyvinout veškeré úsilí k dosažení mírového řešení. 

"Blbé a líné": podvodné filmy o ukrajinských "útocích" natočené ruskou továrnou na padělky

22. 2. 2022

čas čtení 7 minut

Zakladatel organizace Bellingcat Elliot Higgins tvrdí, že ruské propagandistické filmy se zhoršily, ale že ruští diváci, zejména starší generace, mají tendenci   falešným televizním záběrům věřit

 
Video ukazuje strašidelnou scénu. V lese se odehrává noční bitva. Objevují se záblesky a záhadné rány. Neznámá postava křičí bolestí. Zraněný muž má na hlavě helmu. Jinak existuje jen málo informací o tom, kde byl záznam natočen nebo co přesně se děje.

Odpověď přinesla televizní reportáž ruského státního prvního kanálu. Muž, který je vidět v přízračné siluetě, je prý ukrajinský sabotér, uvedla. Byl součástí diverzního týmu vyslaného přes nepřátelské linie na území proruských separatistů. Jeho úkol? Vyhodit do povětří místní továrnu na výrobu chlóru ve městě Horlivka ovládaném povstalci, uvedla televize.
 
Během přestřelky byli zabiti dva infiltrátoři, dodala. Šťastnou shodou okolností získali zástupci Doněcké lidové republiky video z kamery na hlavě zraněného muže. Ten ji zahodil, sdělil svým divákům první kanál.
 



 18442

Putin právě de facto vyhlásil válku Ukrajině. Brzy to pochopí i nejhloupější "mírotvůrci"

22. 2. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

  • Pondělní projev ruského prezidenta přetékající výčtem imaginárních hrozeb vůči jeho zemi a zakončený uznáním donbaských "republik" je předehrou k válce, nikoliv k nějakému "bezpečnostnímu řádu" v Evropě. 


 18444

Nepřijímat Putinovu propagandu

22. 2. 2022 / Tomasz Oryński

čas čtení 5 minut

V moderní hybridní válce je propaganda téměř stejně důležitá jako pohyby vojsk na zemi a jazyk má stejnou sílu jako kulky. Pokud jde o hybridní válku, kterou Putin právě vede proti Západu, Británie prohrává už tím, že ustupuje ruskému narativu, píše Tomasz Oryński pro West Country Voices.

Podívejte se na tuto vstupní stránku největšího polského deníku Gazeta Wyborcza, viz výše.

Hlavní titulek jasně říká, co se děje: "Rosja bierze Donbas" - "Rusko bere Donbas". K tomu není co dodat, přesně to se děje. A co byste se dozvěděli při čtení zpráv v angličtině?

"Zastavte Zelenského! Zastavte Bidena!" - křičí ruská neosovětská mediální klec

22. 2. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 1 minuta

 

"Proč někdo nezastaví Bidena?" - zeptal se v ruské televizi předseda Mezinárodního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij. Ve světě fantazie ruských masmédií je Amerika skutečným agresorem. Igor Korotčenko, člen Veřejné rady ruského ministerstva obrany, vykřikl: "Spojené státy si tuto válku přejí. Jejich hlavním cílem je ovládnout evropský energetický trh. Bidenovi by mohlo být jedno, jaké jsou oběti a jejich utrpení, jaké jsou ztráty Evropy. Realizuje plány amerického establishmentu." Každý, kdo sleduje ruskou televizi, by se nikdy nedozvěděl, že prezident Putin shromáždil svá vojska na hranicích Ukrajiny, že Kremlem kontrolovaní separatisté ostřelovali mateřskou školu plnou dětí a že ruské síly jsou na pozicích k ofenzívě proti svému obklíčenému sousedovi.

V typické ruské taktice "černého divadla" vytvářejí jejich média zmatek v myslích obyvatel, kteří si nemohou být jisti, co z toho, co je prezentováno protagonisty tohoto konfliktu, je skutečné a co ne. Přestože digitální média prezentují skutečné zprávy kolem bubnování na válečné bubny ze strany Ruska proti Ukrajině, většina Rusů získává zprávy z masmediálních kanálů, které jsou všechny silně proputinovské.

Dnešní Kreml není ničím jiným než aktualizovanou modernizovanou verzí sovětského Kremlu, který ovládal životy Rusů v dobách komunismu nebo carismu.

 18443

Mezitím v Absurdistánu 210. Polská armáda je nefunkční

22. 2. 2022 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

Možná se ptáte, jak si naše země vede, když se nad polskou východní hranicí vznáší hrozba války. No, zdá se, že je to jako obvykle, i když někteří krajně pravicoví občané se ptají, jestli opravdu musíme stát při Ukrajině: možná bychom si měli sednout s Putinem a rozdělit Ukrajinu mezi Polsko a Rusko, to by  jim patřilo za to, co nám udělali během volyňského masakru.

Mimochodem, volyňské masakry vždy vytahují Rusko a proruští trollové nebo jen někteří užiteční idioti, jako někteří lidé z polské pravice, vždycky, když se Rusko snaží o další útok na ukrajinskou nezávislost. A propagandistické úsilí ruské strany je vedeno opravdu ve velkém měřítku.

 18301

Povede ukrajinská krize k vytvoření nového bezpečnostního řádu v Evropě, anebo je na spadnutí rozsáhlý konflikt?

22. 2. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Současná diplomatická ofenziva, v níž hraje záslužnou roli Paříž, dočasně zmírnila nebezpečnou situaci na rusko-ukrajinské frontě. Patrně ani nemá příliš smysl rozebírat veškerá obvinění o útocích té či oné strany, neboť se jedná o oboustrannou informační válku. Opět se potvrzuje, že západní tajné služby pouze vytahují jednoho králíka z klobouku za druhým, aniž by předložily jediný důkaz, a jako vždy jsou naprosto nedůvěryhodným zdrojem. Nemusíme hovořit jen o irácké blamáži; bylo to tak prakticky vždy, když se USA šikovaly do války. Leč jediným západním politikem, který se odváží veřejně naznačit, že může jít o čiré fabulace, je šéfka německé diplomacie; zatímco přední evropští diplomaté vyjadřují frustraci, že s nimi Spojené státy nesdílejí zpravodajské materiály.  Navíc informace o překot zveřejňované západními operativci se poněkud liší od poznatků ukrajinských zpravodajských služeb. Koneckonců tvrzením Bidenova kabinetu o bezprostřední ruské invazi věří pouze 20 procent Ukrajinců, jejichž názor bychom měli brát v potaz v první řadě.

Podle Velké Británie existují v ruské armádě "vážné pochybnosti" o invazi na Ukrajinu

22. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

Toto tvrzení, které zaznělo v pondělí, je založeno na informacích západních zpravodajských služeb.

Británie se domnívá, že v ruských vojenských a bezpečnostních službách existují osoby, které mají "vážné pochybnosti" o invazi na Ukrajinu, přestože Kreml pokračuje v přesunu dalších jednotek do vzdálenosti 50 km od hranic.

Miloš Zeman o Putinově agresi

22. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta


Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a naopak snižuje naději na diplomatické řešení.


Jiří Ovčáček
ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky

V Praze dne 22. února 2022

 

 17773

Západ není tváří v tvář rusko-ukrajinské krizi zrovna jednotný: Orbán nechce zavést sankce proti Rusku

22. 2. 2022

čas čtení 4 minuty

 

V EU pokračuje debata o tom, jak daleko zajít, pobaltské státy prosazují co nejtvrdší reakci

 
Západ se snaží udržet jednotu v reakci na vstup ruských jednotek na Ukrajinu



Návrhu na uvalení sankcí na celou řadu osob a společností, včetně 351 poslanců ruské Dumy, kvůli rozhodnutí uznat samozvané republiky v Luhansku a Doněcku se brání Maďarsko, jehož pravicový vůdce Viktor Orbán má vřelý vztah k Vladimiru Putinovi.

Mezitím, navzdory rozhodnutí Berlína pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, byly Německo, Francie a Itálie obviněny tvrdšími členskými státy EU z "fetišizace postupných" kroků, pokud jde o širší balíček hospodářských sankcí.

 18207

Západní vzdělanosti se nebojí jen Putin, ale i čeští konzervativci

21. 2. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

O premiérovi Fialovi a cestě ODS na Západ


Petr Fiala včera v Otázkách V. Moravce podle mne velmi správně mluvil o tom, jak je dobře, že jsme v NATO a v EU a že jsme zakořeněni na Západě. V kontextu ukrajinské krize bylo dobré slyšet našeho premiéra, jak chválí rozhodnost a jednotu zemí EU (připustil, že premiér Orbán, tak blízký mnoha lidem v ODS, součástí té jednoty není).

Putin nařídil, že smrt vojáků bude státní tajemství

29. 5. 2015

čas čtení 2 minuty

Ruský prezident učinil od nynějška státním tajemstvím smrt vojáků i v době míru, což kriminalizuje osoby, které informují o smrti ruských vojáků na Ukrajině.

Ruský prezident pozměnil dekret obsahující seznam státních tajemství. Od nynějška budou státním tajemstvím i informace o mrtvých a raněných vojácích během speciálních operací i v době míru. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov sdělil novinářům, že změna nemá nic společného s konfliktem na Ukrajině. Trest za prozrazení státního tajemství je sedm let vězení.

 18439

Těsné vazby firmy Ikea na ničení "evropské Amazonie"

21. 2. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty

V Rumunsku leží jeden z největších pralesů na světě. V jeho karpatském horském řetězci se nachází nejméně polovina zbývajících starobylých lesů v Evropě mimo Skandinávii a přibližně 70 % panenských lesů na evropském kontinentu. V Rumunsku se zachovaly jedny z nejvzácnějších smrkových, bukových a dubových lesů na této planetě. Rumunsko bývá označováno za Amazonii Evropy, což je přirovnání podobné i rychlosti, s jakou tyto pralesy mizí.

Putinův absurdní, zuřivý spektákl bude zlomovým bodem jeho vlády

22. 2. 2022

čas čtení 3 minuty


Tohle byl nejvyšší vůdce, který shromáždil své přisluhovače k rozhodnutí, které změní bezpečnostní architekturu v Evropě a dost možná povede k děsivé válce





Vladimir Putin seděl sám u stolu ve velkém, sloupovitém kremelském sále, díval se přes rozlehlou parketovou podlahu na svou bezpečnostní radu a zeptal se, zda si někdo přeje vyjádřit alternativní názor, píše Shaun Walker.

Mlčeli.

Putin vyslal do ukrajinských regionů Doněck a Luhansk ruská vojska

21. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

V televizním projevu k národu se Putin vyjádřil, že Ukrajina nemá žádnou historii, založil ji Lenin a Ukrajinci jsou nevděční, protože odstraňují jeho sochy. V ruské televizi pronesl celkem zmatený, nesouvislý projev. V něm mj. tvrdil, že  v Doněcku a v Luhansku probíhá proti Rusům "genocida". Je to absolutní lež. 

Po bizarním zasedání své bezpečnostní rady, kdy se ho přítomní, vzdálení od něho mnoho metrů, zjevně báli, podepsal dekret o tzv. "nezávislosti" ukrajinských regionů Doněck a Luhansk.

Je to hrubé porušení mezinárodního práva. Likvidace minských dohod, které Rusko stejně drze nedodržovalo.

Putin týmž dekretem vyslal do ukrajinských regionů Doněck a Luhanks ruská vojska.








 18440

Odhaleno: Únik informací z švýcarské banky Credit Suisse odhalil zločince, podvodníky a zkorumpované politiky.

21. 2. 2022

čas čtení 23 minut


- Obrovský únik informací odhaluje tajné vlastníky 80 miliard liber uložených ve švýcarské bance
- Whistleblower vyzradil údaje banky, aby odhalil "nemorální" zákony o utajování informací
- Mezi klienty patřil i obchodník s lidmi a miliardář, který si objednal vraždu své přítelkyně

- Účet vlastněný Vatikánem byl použit k utracení 350 milionů eur v rámci údajně podvodných
- Skandálem zasažená Credit Suisse odmítá obvinění, že by mohla být "nepoctivou bankou"


Obrovský únik informací z jedné z největších soukromých bank na světě, Credit Suisse, odhalil skryté bohatství klientů zapojených do mučení, obchodu s drogami, praní špinavých peněz, korupce a dalších závažných trestných činů, informuje deník Guardian.

Únik informací o účtech 30 000 klientů Credit Suisse po celém světě odhalil příjemce více než 100 miliard švýcarských franků uložených v jedné z nejznámějších švýcarských finančních institucí.

 16578

Vládní návrh transformace uhelných regionů v ČR porušuje její předvolební slib

21. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Tisková zpráva Centra pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA



NÁVRH PLÁNU TRANSFORMACE UHELNÝCH REGIONŮ NEZAJISTÍ SPLNĚNÍ VLÁDNÍHO SLIBU KONCE UHLÍ 2033

pondělí 21. února 2022

Ačkoliv se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033 [1], návrh Plánu spravedlivé územní transformace tento závazek téměř neodráží. Ve své nejnovější verzi [2] sice odkazuje na prohlášení vlády, avšak zároveň na Mostecku i Sokolovsku předpokládá těžbu uhlí po tomto datu. Návrh plánu neuvádí odklon od uhlí v roce 2033 jako jasný cíl s konkrétními kroky. Uhelné kraje tak stále nemají jistotu, jak bude transformace probíhat. Ekologické organizace upozorňují, že jedině s jasně stanoveným cílem může transformace uspět. 

 16578

V důsledku klimatické změny nás bičují devastující větry - slyšeli jste o tom v médiích?

21. 2. 2022 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty

 

Poslouchat, či sledovat běžné sdělovací prostředky občas vydá na výběrové panoptikum. Soudím, že úlohou novináře je popisovat pro širokou veřejnost hlavní problémy a přinášet na konci takových zpráv světélka v tunelu.

Tedy například – ta strana říká to a tamta zase tohle, fajn, i to může veřejnost vědět. Ale já jako novinář jsem se prodral problémem a soudím, že verze kriticky se blížící pravdě je TATO. A samozřejmě, pokud někdo moji informaci verifikuje na základě ještě lepšího zmapování reálného stavu – jen dobře! Tedy například válečný zpravodaj z terénu versus teoretický pisálek o válce...

 18441

Prolhat se k vítězství?

21. 2. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

  • Naneštěstí teď musíme pozorně sledovat všechny ty nízkorozpočtové lži, jimiž Kreml krmí domácí publikum ve snaze ospravedlnit přepadení Ukrajiny. V další fázi naváže kampaní zacílenou na náročnější západní publikum. 

Putin nařídil, aby na východní Ukrajinu vstoupili ruští vojáci na "mírové operace"

22. 2. 2022

čas čtení 2 minuty


Vladimir Putin nařídil "mírové operace" v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice, dvou územích na východě Ukrajiny, která v pondělí Putin uznal za nezávislá.


Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vstoupila do Ruskem kontrolovaných oblastí na jihovýchodě Ukrajiny v návaznosti na rozhodnutí uznat tato území za nezávislé státy.

Rozhodnutí vyslat své vojáky k plnění "mírových úkolů" bude na Ukrajině a u dalších západních spojenců vnímáno jako okupace regionu a pravděpodobně vyvolá tvrdé sankce a ukrajinskou vojenskou reakci.

Nasazení vojsk bylo odhaleno v textu dvou smluvních dokumentů, které Putin v úterý podepsal s vůdci separatistických republik.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

34024