"Blbé a líné": podvodné filmy o ukrajinských "útocích" natočené ruskou továrnou na padělky

22. 2. 2022

S tímto dramatickým popisem incidentu ze strany Kremlu byl jen jeden problém. Bylo zcela falešné. Zvukový záznam střelby a výbuchů byl ve skutečnosti více než deset let starý. Podle výzkumníků  byl nahrán v dubnu 2010 během finského vojenského cvičení.

Ukrajinská zpravodajská služba se domnívá, že video je dílem GRU, ruské vojenské špionážní agentury, která na Ukrajině aktivně působí od anexe Krymu v roce 2014 a sestřelení dopravního letadla MH17. Tvůrci filmu si zřejmě původní finské video stáhli z internetu.

Jeho zvukovou stopu přimíchali k novému videoobsahu natočenému před dvěma týdny - vystřihli z něj několik nadšených výkřiků finských rekrutů.

"Rusko má v tomto směru dlouhou historii. Není to překvapivé," řekl Guardianu Elliot Higgins, zakladatel investigativního webu Bellingcat. Dodal: "Překvapivé je, že se v tom ještě nezlepšili. V některých ohledech se naopak zhoršili. Je to opravdu blbé a líné."


Higgins uvedl, že mezinárodní publikum je vůči kremelským dezinformacím většinou odolné. Domácí ruští diváci však podle něj mají tendenci věřit falešným televizním záběrům, které jsou "teatrálně" vytvářeny pro účely státní propagandy. Týká se to zejména starší generace, uvedl.

V uplynulém týdnu Rusko vychrlilo řadu falešných zpráv. Patří mezi ně tvrzení, že Ukrajina plánuje útok na separatistické enklávy a že v pondělí propašovala přes hranice obrněná vozidla a sabotéry - údajně zaznamenané kamerou na přilbě.


Cílem Kremlu v médiích je vytvořit záminku k invazi, naznačil Higgins. V rámci této strategie začala ruská televize aktivně propagovat informace, které naznačují, že se na východě Ukrajiny odehrává rozsáhlá humanitární krize. Tvrdí, že se obyvatelé dostali pod těžké ukrajinské ostřelování - což podle Kyjeva není pravda.

Informace se pohybují od zpráv o zvýšeném bombardování až po obskurnější "provokace", jako byl páteční pokus o výbuch auta před budovou separatistické správy v Doněcku. Téhož dne promoskevský vůdce území Denis Pušilin zveřejnil video, v němž uvedl, že situace se stala tak vážnou, že civilisté musí být autobusy odvezeni do bezpečí a do Ruska.

Pušilinův příkaz k evakuaci byl zveřejněn 18. února. Bellingcat však z metadat videa na kanálu Telegram zjistil, že ve skutečnosti bylo natočeno o dva dny dříve - minulou středu. "Je to nekompetentnost," řekl Higgins. V té době byla situace na druhé straně linie kontroly mezi pozicemi ukrajinské armády a separatistů klidná.

Velkou součástí ruských snah položit základy pro intervenci na východě Ukrajiny ve stylu Kosova je tvrzení, že ukrajinské snahy o znovuzískání kontroly nad územím v roce 2014 se rovnaly "genocidě". Putin toto slovo použil při několika příležitostech. Rovněž se dopustil přirovnání k masakru v bosenské Srebrenici.

"To, co se dnes děje v Donbasu, je genocida," řekl Putin minulý týden. Ruští diplomaté rozeslali v OSN dokument, podle něhož se Ukrajina podílí na "vyhlazování civilního obyvatelstva" v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. V neděli pozdě večer rozeslalo ruské velvyslanectví ve Washingtonu podobný dokument americkým novinářům.

Téma "genocidy" bylo opakovaně zmiňováno i během pondělního mimořádného zasedání Putinovy bezpečnostní rady v Moskvě. Hojně se objevovalo v bulletinech státních médií, což vedlo k žádosti separatistických orgánů o vojenskou a ekonomickou pomoc Kremlu a právní uznání, kterému Putin v pondělí večer vyhověl.

V roce 2014, v době vrcholícího konfliktu, se uskutečnilo mnoho hromadných pohřbů, zejména v Luhansku, kde těla mnoha padlých ve válce nemohla být kvůli intenzivním bojům pohřbena okamžitě.

Nicméně označovat úmrtí v Luhansku a dalších částech současných separatistických oblastí za "genocidu" je hrubě zavádějící. Obě strany během hrůzných bojů v roce 2014 používaly dělostřelectvo proti civilním oblastem, ale nikdy neexistoval žádný masový program popravování civilistů na základě etnické příslušnosti, jazyka nebo politických preferencí.

Od loňského léta začaly separatistické úřady exhumovat těla z hrobů, aby provedly analýzu DNA a identifikovaly ostatky lidí, kteří se podle nich stali "oběťmi ukrajinské agrese". V té době tento krok vyvolal znepokojení u některých lidí monitorujících situaci v regionu s pocitem, že by exhumace mohly být později politicky zneužity. Nyní se zdá, že k tomu dochází.

Mezitím vrcholní ruští propagandisté otevřeně obviňují západní představitele z válečného štvaní. Dmitrij Kiseljov, který vede týdenní zpravodajský pořad v hlavním vysílacím čase ruské televize, se v nedávném díle zeptal, "kdo potřebuje válku?". Odpovědí byl seznam zahraničních politiků a hodnostářů: Boris Johnson, princ Andrew, Joe Biden, Recep Erdogan, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj.

Pro některé prokremelské tvůrce veřejného mínění byl obrat k válce poznamenán rychlou změnou toho, co vysílají. Margarita Simonyanová, šéfka RT, se několik týdnů vysmívala americkým a evropským představitelům za jejich varování, že se Rusko připravuje na válku. Začátkem minulého týdne však změnila názor: "Rusko musí tuto válku zastavit. Na co čekáme?" ptala se.

Technologie střihu videa je možná nová, ale poselství je staré. Finská média upozornila, že podobnou záminku použil Sovětský svaz v listopadu 1939 k zahájení zimní války proti Finsku. Den před sovětskou invazí Moskva tvrdila, že finské jednotky zahájily "útok".

Podrobnosti v angličtině ZDE