Reakce světa na Putinovu agresi
22. 2. 2022
"Uznáním separatistických regionů na východě Ukrajiny Rusko porušuje své závazky a podkopává suverenitu Ukrajiny," uvedl Macron. "Toto rozhodnutí odsuzuji. Vyzval jsem k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a k evropským sankcím."
En reconnaissant les régions séparatistes de l'est de l'Ukraine, la Russie viole ses engagements et porte atteinte à la souveraineté de l'Ukraine. Je condamne cette décision. J’ai demandé une réunion d'urgence du Conseil de sécurité des Nations unies et des sanctions européennes.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 21, 2022
Bílý dům zveřejnil některé podrobnosti o telefonátu Joea Bidena s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
V prohlášení Bílý dům uvedl, že Biden potvrdil svůj závazek vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a odsoudil Putinovo rozhodnutí "uznat 'nezávislost'" dvou území na východě Ukrajiny. Biden informoval Zelenského o plánu reakce USA, "včetně našeho plánu na uvalení sankcí".
"Prezident Biden zopakoval, že Spojené státy budou na další ruskou agresi vůči Ukrajině reagovat rychle a rozhodně, v souladu se svými spojenci a partnery."
Bílý dům rovněž vydal prohlášení o Bidenově telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem, v němž uvedl, že lídři "jednali o tom, jak budou pokračovat v koordinaci své reakce na další kroky".
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v prohlášení uvedl, že USA odsuzují uznání dvou území na východě Ukrajiny Vladimirem Putinem za nezávislá.
"Toto rozhodnutí představuje naprosté odmítnutí ruských závazků vyplývajících z minských dohod, je v přímém rozporu s deklarovaným ruským závazkem k diplomacii a představuje jasný útok na svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny," uvedl Blinken a dodal, že tento krok je "hrubým nerespektováním mezinárodního práva a norem".
Blinken zopakoval dřívější oznámení Bílého domu, že Joe Biden podepíše exekutivní příkaz povolující omezené sankce v regionu, který Putin prohlásil za nezávislý.
Na závěr napjatého desetihodinového zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu šéf zahraničních věcí bloku Josep Borrell uvedl, že účastníci zasedání pozorně sledovali televizní přenos z ruské bezpečnostní rady, kde Vladimir Putin jednal o uznání nezávislosti východoukrajinských území Doněcka a Luhanska.
Mezi 27 členskými státy přetrvávají rozdíly v názorech na to, jaká úroveň sankcí bude na Rusko kvůli uznání uvalena.
Borrell však prohlásil, že na mimořádném zasedání ministrů předloží kompletní připravený balíček trestních opatření, o kterém budou rozhodovat jednomyslně, a že Rusko by mělo být varováno, že bude následovat "silná a jednotná" reakce.
Tajemník NATO Jens Stoltenberg vydal prohlášení, v němž Rusko odsoudil, a konkrétně uvedl, že Rusko porušilo minské dohody, "jejichž je smluvní stranou", s odkazem na mírovou dohodu uzavřenou v roce 2015 po anexi Krymu. Rusko popřelo, že by bylo odpovědné za plnění mírové dohody.
"Moskva nadále podněcuje konflikt na východě Ukrajiny tím, že poskytuje finanční a vojenskou podporu separatistům. Snaží se rovněž zinscenovat záminku k opětovné invazi na Ukrajinu," uvedl Stoltenberg ve svém prohlášení.
"NATO podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Spojenci co nejdůrazněji vyzývají Rusko, aby zvolilo cestu diplomacie a okamžitě zvrátilo své masivní budování vojenských sil na Ukrajině a v jejím okolí a stáhlo své síly z Ukrajiny v souladu se svými mezinárodními závazky a povinnostmi."
Ukrajinská generální prokuratura zahájila trestní řízení v souvislosti s krokem Vladimira Putina, který změnil hranice země.
Irina Venediktová uvedla, že byla nucena jednat poté, co ruský prezident dnes večer uznal Luhanskou a Doněckou lidovou republiku za nezávislé. Obě jsou ukrajinským územím, napsala na Facebooku.
Venediktová uvedla, že zahájila řízení podle ukrajinského trestního zákoníku. Ten zakazuje úmyslné výzvy ke změně hranic Ukrajiny.
"Nemám právo reagovat emocionálně," napsala. "Nemohu žertovat, mluvit jiným jazykem než procesním, posílat nadávky na adresu cizích lidí - to vše mi tento zákon nedovoluje."
Dodala, že ukrajinská prokuratura bude případ důrazně stíhat. A naznačila, že ruští činitelé odpovědní za hovory se ocitnou pod zákazem cestování. "Jezdit nakupovat pro členy tohoto klubu do zahraničí bude obtížné - slibujeme," napsala.
Uvedla, že ukrajinští prokurátoři budou v případu důrazně pokračovat. Naznačila, že ruští úředníci odpovědní za požadování uznání nezávislosti budou podléhat zákazu cestování. "Jezdit nakupovat pro členy tohoto klubu do zahraničí bude obtížné - slibujeme," napsala.
Reakce evropských představitelů na Putinovo uznání nezávislosti dvou ukrajinských území pokračují.
Ve společném prohlášení uvedli Ursula von der Leyenová a Charles Michel, předsedové Evropské komise a Evropské rady: "Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod.
"EU a její partneři budou v rámci solidarity s Ukrajinou reagovat jednotně, pevně a rozhodně."
Alar Karis, estonský prezident, uvedl: "Estonsko nikdy nepřijme nezákonné rozhodnutí Ruska uznat Doněckou a Luhanskou oblast. Jsou mezinárodně uznanou součástí Ukrajiny, stejně jako Krym. Je zřejmé, že Moskva to s diplomacií nemyslí vážně, ale hledá casus belli."
Lotyšský premiér Arturs Krišjānis Kariņš uvedl: "Rozhodnutí prezidenta Ruské federace uznat nezávislost Luhanska a Doněcka, ukrajinských území mimo kontrolu vlády, je pokračováním útoku na nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, který začal v roce 2014 nezákonnou změnou hranic v Evropě.
Hrubým porušením mezinárodního práva, pod smyšlenou záminkou a šířením nepravdivých informací se Rusko snaží násilnými prostředky vyvolat změnu politického vedení a zahraničněpolitického kurzu Ukrajiny.
Lotyšsko naprosto odsuzuje jednání Ruska a vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo co nejpřísnější opatření k zastavení ruské agrese a nabídlo Ukrajině pomoc.
Ukrajina zaslala dopis ruské misi při OSN, která v současné době předsedá Radě bezpečnosti, a požaduje svolání mimořádného zasedání Rady. Výzvu podpořily Francie, Spojené království, USA, Norsko, Irsko, Albánie, Mexiko a Brazílie. Předseda rady nemůže konání zasedání zabránit a musí jej uspořádat do 24 hodin od okamžiku, kdy o to požádá některý členský stát.
Joe Biden hovořil se Zelenským v druhé polovině Putinova téměř hodinového rozvláčného projevu a poté zavolal německému kancléři Olafu Scholzovi a francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, kteří se snažili uspořádat summit Biden-Putin.
Francie i Německo jsou signatáři minských dohod, mírové dohody, která bude v důsledku ruského rozhodnutí pravděpodobně zrušena.
V prohlášení z Elysejského paláce Macron uvedl, že Putinův krok je porušením mezinárodního práva, na které je třeba reagovat evropskými sankcemi.
Francie bude v Bruselu požadovat "přiměřené a cílené sankce", uvedl francouzský činitel.
Činitel popsal Putinův projev jako "rigidní a paranoidní" a že potvrdil Macronovu analýzu po setkání s Putinem v Kremlu na začátku tohoto měsíce, že Putin "není stejný" jako při jejich posledním setkání v prosinci 2019 v Paříži. Po nedávném setkání Macron označil Putina za "rigidnějšího a izolovanějšího" než dříve a popsal jakýsi "ideologický a bezpečnostní posun".
Šéf zahraničních věcí EU Josep Borrell na závěr zasedání ministrů zahraničí EU uvedl, že uznáním doněckého a luhanského území Ruskem bude spuštěn balíček připravených sankcí EU, ale rozsah sankcí bude odrážet "míru agrese".
EU pohrozila "vážnými náklady a masivními důsledky" v případě dalšího ruského vpádu na Ukrajinu. Balíček sankcí zatím nebyl zveřejněn, ale zahrnoval by blokování vývozu klíčových elektrosoučástek, na nichž je Rusko závislé, potenciální zákaz dovozu ruské ropy a plynu a zmrazení majetku osob a společností spojených s vládou v Moskvě.
OSN oznámila, že přemístí zaměstnance, kteří nejsou nezbytní, a rodiny úředníků OSN vyslaných na Ukrajinu, a zároveň vyšle další zaměstnance na podporu operací OSN.
Diskuse