Louky "dokážou zadržet více srážkové vody než lesy"

25. 9. 2019

Vodní režim a krajina se stále více pohybují mezi extrémním suchem a záplavami. Typ vegetace a využití půdy hrají důležitou roli v zadržování nebo odtoku srážkové vody.

Výzkumníci z Leibnizova institutu pro sladkovodní ekologii a vnitrozemské rybářství spolu s vědci z Británie a USA vyvinuli matematický model, který dovede zachytit složitou souhru vegetace, půdy a vodních režimů. Ukázal například, že voda v bukových lesích stále rychleji cirkuluje mezi půdou a vegetací, takže zvyšuje vypařování do atmosféry, zatímco travnatý porost podporuje doplňování zásob spodní vody.

Vyvíjený model EcH2o-iso umožňuje kvantifikovat, kde, jak a jak dlouho se hromadí a uvolňuje voda v krajině. Model pomůže lépe předvídat dopady změny ve využití půdy na vodní rovnováhu v podmínkách změny klimatu.

Zejména v oblastech vystavených suchu toto vědění může pomoci vyvinout strategie využití půdy, které zvýší odolnost vůči změně klimatu a ochranu vodních zdrojů.

"Až dosud se o typu vegetace uvažovalo primárně s ohledem na prevenci půdní eroze. S ohledem na častější extrémní meteorologické události jako sucha a povodně nicméně je stále více otázkou, které rostliny mohou být pěstovány kvůli kontrole retence nebo ztráty vody v krajině," říká profesorka Doerthe Tetzlaffová, hlavní výzkumnice projektu z Humboldtovy univerzity v Berlíně.

Předchozí modely často počítaly s vegetací jako se statickým prvkem. Takže komplexní interakce mezi evapotranspirací - vypařováním vody rostlinami, půdou a povrchem vodních toků a nádrží - a fyziologické procesy rostlin mohly být pochopeny pouze nedostatečně.

V této studii byly nicméně použity i dlouhodobé údaje z přímých měření vegetace (např. produkce biomasy a transpirace). To zlepšuje spolehlivost modelů a jejich přenosnost.

V oblasti kolem jezera Stechlin v severním Německu výzkumníci testovali model s použitím terénních studií. Srovnávali oblasti s opadavým lesem a zatravněné oblasti. Výsledkem terénní studie je, že louka vede k většímu doplňování zásob spodní vody a že v bukovém lese se více vody vrací do atmosféry prostřednictvím evapotranspirace.

Nicméně dopady závisejí na stanovišti a odpovídajícím hydroklimatu, biogeografii a krajinné ekologii. S pomocí modelu EcH2o-iso lze však rozdíly vzít v úvahu a vytvořit tak lokální i rozsáhlejší modely.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3152

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2019