O časopisech Nature a Science

25. 9. 2019 / Boris Cvek

Jsou lidé, kteří mají tendenci vidět svět jako arénu, v níž člověk může mít jen svou úzkou odbornost, a jinak je diletant. Pro ně není možné, aby někdo byl odborník zároveň ve filozofii, chemii, buněčné biologii a v oblasti vývoje léků. Bohužel pro ně: možné to je, neboť tyto oblasti mám oficiálně potvrzené.

Je také možné, že někdo – jako třeba já – čte systematicky mnoho let časopisy jako Nature nebo Science. Tyto dva časopisy bývají považovány obecně vědci za ty nejlepší na světě a v analýzách společenských důsledků vědy se od sebe neliší. Já osobně mám potřebu nějak veřejnost občas seznámit s tím, co se v těch časopisech v té či oné ostře debatované věci děje.


Mnoho lidí se totiž ohání vědou. Ale pokud je něco věda, tak je to Nature a Science. Především časopis Nature (stejně jako Science) je mnohooborový časopis, lze tam najít výzkum z oblasti astronomie, archeologie, lingvistiky, psychologie, chemie, biologie, fyziky atd. Je to časopis, který vychází v Británii od roku 1869 (Science v USA od roku 1880). Každý týden jedno číslo. Pro zájemce o impakt faktory (ale pro obrovskou prestiž a autoritu obou těchto časopisů nejsou v tomto případě impakt faktory příliš podstatné): Nature má 43 a Science 41. Oba tyto časopisy jsou zásadními a dlouhodobými odpůrci počítání impakt faktorů a citací (oba podporují iniciativu DORA, o níž jsem tu už kdysi psal: https://blisty.cz/art/69397-vedecti-lidri-odmitaji-hodnoceni-kvality-podle-tzv-impakt-faktoru.html).

Typickou vlastností časopisů Science a Nature (neplést s časopisy z tzv. Nature rodiny, např. Nature Chemistry, Nature Communications, Nature Chemical Biology, Nature Medicine) je to, že se v každém čísle věnují kromě publikování čistě odborných článků také společenským otázkám, které souvisí s vědou. A je to celá šíře problémů od financování a zákonů přes různé energetické koncepce a zdravotnictví až po sexuální nebo rasovou diskriminaci. Samozřejmě ani jeden z těchto časopisů si nehraje na neomylnost a dává prostor odborné diskusi. Některé věci ale odborně již hájit nelze – jako např. představu, že globální změna klimatu není způsobena lidskou činností (pan Strejček z Institutu V. Klause se včera na Českém rozhlase Plus snažil vyvolat v pořadu Pro a proti dojem, že existuje v této věci relevantní vědecký disent, což je ale naprostý nesmysl… ano, existují vědci, kteří si myslí leccos, ale to je mimo jakoukoli věcnou a vážnou debatu).

Věda má jednu důležitou vlastnost, která jí dává její sílu: ve vědě není názor jako názor, není odborník jako odborník. Stejně jako v medicíně chcete, aby vás léčil lékař, který to opravdu umí, tak také ve vědě záleží na tom, zda má daný vědec opravdu schopnost obstát v debatě na nejvyšší intelektuální úrovni, kterou čtou nejlepší mozky světa. A to je přesně to, co nabízí časopisy jako Nature nebo Science. A to je také přesně to, co je třeba zprostředkovat do našeho mírně zasmrádlého českého rybníčku, v němž se místní kapříci tak rádi vydávají za světové odborníky na dané téma.

2
Vytisknout
4946

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2019