Polsko zřejmě dodá na Ukrajinu tanky Leopard bez souhlasu Německa

20. 1. 2023

 

Mateusz Morawiecki ve čtvrtečním rozhlasovém rozhovoru uvedl, že "souhlas je druhořadý", pokud jde o tanky německé výroby, protože klíčovou otázkou je urychleně poslat vojenskou pomoc pro Ukrajinu.

"Buď tento souhlas rychle získáme, nebo to uděláme sami," dodal Morawiecki a vyvinul další tlak na Berlín, aby umožnil vyslání tanků Leopard 2 německé výroby na Ukrajinu v rámci příprav na jarní ofenzívu.

Polsko spolu s Finskem uvedlo, že chce Ukrajině poskytnout 14 tanků Leopard 2, což by za normálních okolností vyžadovalo souhlas Německa, ale je jednou z řady zemí, které se snaží prosadit rychlou akci v době, kdy Berlín stále vyjednává.

Arvydas Anusauskas, litevský ministr obrany, uvedl, že další země by mohly na pátečním jednání v Ramsteinu následovat jeho příkladu. "Některé země určitě pošlou na Ukrajinu tanky Leopard, to je jisté," řekl.

Lloyd Austin, americký ministr obrany, se ve čtvrtek v Berlíně setkal se svým nově jmenovaným německým protějškem Borisem Pistoriusem, ale ani jeden z nich se v krátkých komentářích před schůzkou nezmínil o situaci kolem tanků Leopard.

Předtím němečtí představitelé signalizovali, že Berlín je ochoten prolomit patovou situaci, pokud budou USA souhlasit s tím, že na Ukrajinu pošlou i některé své vlastní tanky Abrams. USA však ve středu uvedly, že to udělat nechtějí, protože Abramsy, které mají proudový turbínový motor, jsou neefektivní z hlediska spotřeby paliva, a vyžadují tak složitou logistickou podporu.

Colin Kahl, náměstek amerického ministra obrany pro politiku, řekl:"Tank Abrams je velmi komplikované zařízení. Je drahý, těžko se na něm cvičí, má proudový motor - myslím, že s proudovým palivem je to asi tři galony na míli. Není to nejjednodušší systém na údržbu."

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij podruhé během dvou dnů řekl, že není třeba ztrácet čas zápasením s rozhodnutími. V projevu prostřednictvím videospojení na zvláštní akci v rámci setkání světové elity v Davosu řekl: "Tohle není kino, kde se čeká, až film začne."

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv však varoval, že pokud bude Rusko poraženo v konvenční válce na Ukrajině, mohlo by to vést k jaderné válce. "Porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat jadernou válku," napsal a dodal: "Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud."

Málokdo věří, že by se taková rétorika měla brát za bernou minci, ruská jaderná sdělení mají obvykle za cíl zastrašit nebo vyvolat znepokojení na Západě právě v době, kdy vedoucí představitelé tento týden zvažují, kolik vojenské pomoci Ukrajině poskytnou. Mezi mnoha západními zeměmi však bylo jen málo známek váhání, což vyvolává nátlak na Německo.

Británie, která již uvedla, že dodá 14 vlastních tanků Challenger 2, na předběžném setkání devíti zemí v Estonsku uvedla, že poskytne dalších 600 protitankových střel Brimstone. "Jsme v tom dlouhodobě," řekl Ben Wallace, britský ministr obrany.

Seskupení, které kromě Británie zahrnuje Polsko a pobaltské státy, zveřejnilo společný závazek, v němž prohlašuje: "Zavazujeme se společně usilovat o dodání bezprecedentního souboru darů, včetně hlavních bojových tanků, těžkého dělostřelectva, protivzdušné obrany, munice a bojových vozidel pěchoty pro obranu Ukrajiny."

Estonsko oznámilo balík vojenské pomoci v hodnotě 113 milionů eur a uvedlo, že celková hodnota jeho podpory činí více než 1 % jeho HDP za období od začátku války. Švédsko uvedlo, že daruje 50 bojových vozidel pěchoty typu 90 a dělostřelectvo Archer. Dánsko oznámilo, že daruje 19 houfnic Caesar francouzské výroby.