Srovnání doby uzavření škol za první rok pandemie

26. 2. 2021 / Tomáš Morava

čas čtení 3 minuty

Jako první v Evropě se před rokem, 24. února 2020, uzavřely školy v Itálii. Do konce března přistoupila k jejich uzavření lavinovitě většina zemí. Alespoň částečně se zavřely školy v 96% zemích světa. V ČR k tomu došlo 11. března a to úplně. Uzávěry se šířily rychleji než virus.

Není jednoduché mezi sebou srovnat země podle míry uzavření, protože zvláště od května bývají školy uzavřeny často jen částečně (jen některé ročníky nebo regiony). Lze se o to pokusit s daty organizace Insights for Education (https://education.org/covid-19). V každé zemi pro každý den vyhodnocovali, jestli jsou školy velkou většinou zavřené, částečně zavřené nebo otevřené.

Pro srovnání použijme měřítko, kdy k počtu dnů plného uzavření přičteme polovinu dnů částečného uzavření. Země jsou v grafu podle tohoto měřítka seřazeny a na mapě obarveny. V EU byla školní výuka nejvíce narušena v Rumunsku (168 dní úplně + 57 částečně). Na začátku února tam už ale došlo k obnovení prezenční výuky. Druhé nejhorší je Polsko (134 + 72) a třetí Česká republika (96 + 143). V případě druhého stupně ZŠ a středních škol zůstaly české děti v rámci EU doma úplně nejdéle.

Nejlépe dopadla Francie (41 + 27), Chorvatsko a Estonsko. Ve Francii od konce října zůstaly otevřené jen nezbytné obchody a služby a omezen pohyb, aby bylo možné nechat za přísných hygienických podmínek školy otevřené. Dále v Evropě udrželo školy otevřené od května až doposud ještě Chorvatsko a mimounijní Švýcarsko a Island.

V rámci EU školy nejvíce zavíraly postkomunistické země. Východní Evropa při volbě mezi protiepidemickými opatřeními spíše sahala po zavíraní škol. Ať už kvůli snížení aktuálních ekonomických škod nebo jen, že to je jednodušší. Tím způsobuje větší škody dlouhodobější, i když ne tak viditelné.

Celosvětově byly školy nejdéle zavřené ve Střední a Jižní Americe následované Blízkým východem. Absolutně nejhůře se umístil Salvador, kde zůstávají školy kompletně zavřené od 11. března 2020.

České vládě nelze zazlívat, že neumožňuje rozšířit prezenční výuku pro další ročníky, když pozitivně nakažených přibývá po mnoha tisících denně. Ale dá se jí zazlívat, že nechala epidemii rozjet do takových rozměrů, že to už po dlouhou dobu není možné.

Také jsme promarnili příležitost spustit povinnou prezenční výuku od zhruba 1. června 2020, kdy jsme měli 4 nově nakažené na milion obyvatel. Srovnejte s 350 nakaženými na milion k 3. prosinci 2020, od kdy do Vánoc prezenčně studovaly tři čtvrtiny tříd ZŠ a SŠ. A k tomu se otevřely restaurace a většina služeb.

Pro co nejrychlejší návrat žáků po opadnutí aktuální, snad poslední, vlny bude nutné dohnat skluz v přípravě testování. A hlavně zajistit testování žáků spolehlivé a masivní. Otevírají se možnosti použití modernějších rychle vyhodnotitelných testů. Do té doby by ministerstvo školství mělo maximálně podpořit kvalitu distanční výuky a dohlédnout na její provádění a účast žáků ale i učitelů. Centrální příprava online výukových materiálů, jejich sdílení mezi školami, metodická a technická podpora učitelů, vybavování sociálně slabších rodin technikou atd. V Británii například připravují rozsáhlý státní program doučování přes letní prázdniny. Žáci středních škol budou dohánět učivo v osobním kontaktu s učiteli. Vláda na něj vyčlenila 200 milionů liber.


0
Vytisknout
6846

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2021