1. 3. 2021 / Michal Giboda
K tomu však: Frustrace, vztek i dezinformace. Zdravotníci se během pandemie stali terčem
Ta ve vědě přináší neočekávatelné a nepředvídatelné objevy. Serendipita (též serendipity) označuje „šťastnou náhodu“ či „příjemné překvapení“. Výraz vytvořil Horace Walpole roku 1754. V dopisu příteli vysvětloval neočekávaný objev, který učinil, a odkazoval se na perskou pohádku Tři princové ze Serendipu. Princové v ní dílem náhody i své prozíravosti objevovali věci, po kterých nepátrali. Slovo serendipita se obvykle objevuje v dějinách vědeckých objevů. Učinili je jedinci, kteří jsou schopni vidět mosty tam, kde ostatní vidí díry, a spojovat věci kreativně na základě postřehnutí významných vazeb. V medicíně to může být nový lék nebo aplikace dávno známého léku v léčbě nových onemocnění.
Po návratu z ročního pobytu v kambodžské nemocnici jsem kolegům sděloval dva nezvyklé případy. Ten první se vztahoval k nálezu červených krvinek v těle jednobuněčné střevní trichomonády při silných průjmech (čtenářům je možno známější bičenka poševní). Protože tento prvok nemá „buněčná ústa“, jimiž by trichomonáda polkla červenou krvinku, kolegové moji zprávu zpochybňovali. Až později se zjistilo, že trichomonády přijímají potravu i fagocytózou, pohlcováním částic rozměru ≥ 0,5 μm z okolního prostředí a dopraví červenou krvinku do nitra trichimonády. Uvěřili, až když stejný nález byl publikovaný v časopisu Experimental Parasitology!
Na stejném místě jsem se infikoval prvokem Isospora belli (dnes známým pod názvem Cystoisospora belli) a trpěl silnými průjmy. V kambodžské nemocnici nebyly léky, ale našel jsem v našich zásobách lék trimethoprim-sulfamethoxazolem, kterým se léčí infekce močových cest. I zde jsem se potkal s nedůvěrou. Dnes je to metoda volby, jediný účinný lék, v léčbě tohoto parazita.
Osm let jsme z pověření ministerstva zdravotnictví ČR vyšetřovali na Parazitologickém ústavu Československé akademie věd cizince přijíždějící do České republiky z celého světa. Takový soubor upoutal pozornost farmaceutické společnosti Jansen, dnes pod jménem Johnson & Johnson. Testovali jsme pro ně účinek dvou léků: Albendazol, s indikací léčby Trichuris trichiura a Decaris pro léčbu primárně Ascaris lumbricoides.
Po léčbě více jak 100 osob, zejména z Jihovýchodní Asie, jsme pozorovali, že u žádné osoby léčené albendazolem jsme nikdy nediagnostikovali ve stolici prvoka Giardia lamblia, zatímco u neléčených albendazolem byl tento parazit poměrně početný. Později se zjistilo, že léčebný mechanizmus albendazolu je založený na inhibici polymerace tubulinu. Jelikož cytoskeleton (buněčná kostra) obou parazitů je vyztužená tubulinem alfa a beta, lék rozvrátí metabolismus buněk s následnou smrtí obou parazitů. Jedním lékem jsme vyléčili oba parazity, jak prvoka tak i červa.
Lék Decaris byl určen zejména k léčbě škrkavky Ascaris lumbricoides (69 % výskyt u dělníků z Vietnamu). V průběhu studie se zjistilo, že levamisole, účinná substance léku Decaris, může stimulovat imunitní reakci tvorbou protilátek, stimulovat T-buňky, a další komponenty imunologické reakce. Levamisolem se úspěšně vyléčili lidé trpící chronickou leishmaniózou (původci nemoci jsou jednobuněční parazité patřící do skupiny leishmanií.)
V České republice se nevyskytuje, jedná se však o typického obyvatele řady subtropických a tropických států Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Začali jsme červem a skončili u prvoků – příklad serendipity.
Autismus (z řec. αὐτός autos, sám) je vývojová porucha projevující se abnormální sociální interakcí, narušenými komunikačními schopnostmi, sociálním myšlením, vnímáním a kognitivními funkcemi. Dodnes neexistuje jediný schválený lék, který by se zaměřoval na léčbu hlavních příznaků autismu.
Dr. Robert Naviaux z Centra mitochondriálních a metabolických onemocnění v San Diego School of Medicine v roce 2017 provedl spolu se svými kolegy studii, v jejímž rámci testoval u autistických dětí stoletý lék s názvem suramin. Jde o lék, který vznikl již v roce 1916 a využívá se k léčbě spavé nemoci (trypanosomiasa) a říční slepoty způsobené hlísticemi druhu Onchocerca volvulus. Po podání infuze suraminu bylo zjevné zlepšení u všech léčených dětí, začaly se smát, mluvit.
Léčebný efekt byl bohužel pouze dočasný a příznaky nemoci se vrátily zhruba po týdnu. Dr. Robert Naviaux se nevzdává a chce studii opakovat na větším souboru. Shání peníze, autismus není na očích, ale v smutku postižených rodin.
V Česku by podle odhadů mohlo být až 200 tisíc lidí trpících závažnými poruchami autistického spektra. Podle Marty Pečeňové, která se řešením životních podmínek osob s autismem v Česku zabývá, narážejí rodiče či pečující neustále na předsudek, že je autistů málo, a proto řešení jejich situace není takový problém. Výsledek, Suramin není schválený k léčbě autismu a není komerčně dostupný.
Ivermektin. Vstupujeme na terén nejvzrušenější současné debaty na téma: léčba nemoci Covid-19 ivermektinem. Ivermektin je široce dostupný díky jeho zařazení na seznam základních léčivých přípravků WHO. Podívejme se, která onemocnění ivermektin už dlouhodobě léčí: používá se 1) k léčbě gastrointestinálního červa Strongyloides stercoralis, 2) k léčbě osob s lymfatickou filariózou způsobenou červem Wuchereria bancrofti, a řiční slepoty vyvolané červem Onchocerca volvulus, 3) k léčbě svrabu způsobeného zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabiei). 4) ivermektin (obchodní název Soolantra) je schválený rovněž k léčbě růžovky (rosacea). S přibývajícími zprávami ze světa o aplikaci ivermektinu u pacientů s diagnózou Covid-19 stoupá zájem o jeho legalizaci i u nás. Opakované dotazy lékařů i médii inspirovaly Společnost infekčního lékařství spolu s dalšími odbornými společnostmi:
Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM) ČLS JEP
Česká společnost intenzivní medicíny (ČSIM) ČLS JEP
Společnost infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP
Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) ČLS JEP a
Sdružení praktických lékařů ČR (SPL)
vydaly toto MEZIOBOROVÉ STANOVISKO K POUŽITÍ IVERMECTINU U PACIENTŮ S COVID-19.
Je založeno na rozhodnutí Americké společnosti infekčního lékařství, která se vyslovila proti používání ivermektinu mimo kontrolované vědecké studie. Americké The National Institutes of Health (Národní ústavy zdraví) ve svém stanovisku uvádějí, že nemůže formulovat žádné doporučení pro nebo proti podávání ivermektinu u Covidu-19 ,a nechává rozhodnutí na jednotlivých lékařích a jejich pacientech.
Čeští signatáři Stanoviska hodnotí léčbu ivermektinem jako experimentální léčbu bez dostatečného množství dat získaných metodami medicíny založené na důkazech. Proto ji nelze považovat za součást náležité odborné péče v léčbě pacientů s covid19. Rozhodnutí o podání neregistrovaného léčivého přípravku obsahující ivermektin záleží na klinickém uvážení lékaře. Při poskytování zdravotních služeb jednotlivým pacientům může ošetřující lékař předepsat nebo použít i léčivé přípravky neregistrované podle zákona o léčivech v ČR.
Je ku podivu a ke škodě, že Společnost infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP, nezohlednila rovněž stanovisko organizace Front Line COVID-19 Critical Care Alliance liance (FLCCC) založené v USA v březnu 2020 skupinou světově uznávaných lékařů a vědců z oblasti kritické péče o covidové pacienty. Jejich dokument: Review of the Emerging Evidence Supporting the Use of Ivermectin in the Prophylaxis and Treatment of COVID-19. Prevention & Treatment Protocols for COVID-19 obsahuje kladné stanovisko k léčbě Covid-19 ivermectinem.
Na Slovensku to udělal MUDr. Juraj Mesík, svého času expert Světové banky. Roky pracoval jako starší analytik globálních trendů a rizik, mezi ně patří i epidemie. Před Vánocemi 2020 zorganizoval petici, požádal vládu a parlament o okamžité zlegalizování a dovoz ivermektinu na Slovensko. Resort zdravotnictví 19. února vydal povolení k terapeutickému používání neregistrovaného léku ivermektin v počtu 20 tisíc kusů. „Lék bude jen na lékařský předpis,“ uvedlo ministerstvo.
Ivermektinem léčí už dva týdny v Národním onkologickém ústavu v Bratislavě. Primářka oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny Andrea Letanovská považuje lék za bezpečný. Není to žádná neověřená novinka. Jeho účinnost u Covidu se ještě musí potvrdit na velkých studiích. Musí se aplikovat, když pacienti začínají mít příznaky zápalu plic nebo průdušek a mají vysoké teploty, uvedla primářka.
Paradoxem je, že některá česká pracoviště rovněž léčí Covid-19 ivermektinem. Například: lékaři z covidového oddělení I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vyzkoušeli ho u 30 pacientů s onemocněním COVID-19 a lék Ivermektin podávali pacientům s těžším průběhem nemoci. Tolerance léčby byla velmi dobrá, nežádoucí účinky minimální, zdravotní stav velké většiny pacientů se po léčbě ivermektinem, a ve spojení s další léčbou, podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů, uvedl primář I. interní kardioangiologické kliniky Michal Rezek.
Lékaři mají v úmyslu v léčbě ivermektinem pokračovat. „Ivermektin je levnější než ostatní léky, ale nyní je obtížně dostupný, protože v České republice zatím není registrovaný.“ Efekt léčby ivermektinem na snížení délky infekce potvrdil i izraelský expert na tropická onemocnění Eli Schwartz. Klinické studie se zúčastnilo sto dobrovolníků s mírným nebo středně těžkým průběhem nemoci. Podle něj se všichni, kteří dostali ivermektin, a nikoliv placebo, zbavili viru během šesti dní. I tady se ukázalo jako klíčové podat lék hned po propuknutí nemoci. Toto načasování podání léku je dáno jeho mechanizmem účinku, blokuje funkci „transportéru“ virusu vstupu do hostitelské buňky k dalšímu pomnožování a růstu virové zátěže (viral load).
Další dobrou zprávou oznámila Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Česko objednalo 14 200 balení léku Bamlanivimab (prodávaného jako BAMLAN) proti Covidu-19 od firmy Eli Lilly. Má chránit před vážným průběhem Covidu-19. První dávky léku přijdou v březnu 2021. Použití léku Bamlanivimab pro ministerstvo schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) s odůvodněním. „Toxikologický profil bamlanivimabu je příznivý a bezpečnost je dostatečná k umožnění mimořádného použití,“ uvedl úřad. Ptám se, proč nemohl dostat takové požehnání ivermektin, proč má pořád červenou, proč asi?
V roce 2015 byli za objev ivermektinu oceněni Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství irský biochemik William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura.
Diskuse