22. 2. 2022
čas čtení
9 minut
- Lavrov: "Ukrajina nemá právo na suverenitu, protože nezastupuje všechny občany, kteří na jejím území žijí"
- Území, které v současné době kontrolují tzv. lidové republiky, tvoří
méně než polovinu území doněcké a luhanské oblasti, ale oba subjekty si
nárokují svrchovanost nad celými regiony. V létě 2014 převzala
ukrajinská armáda zpět kontrolu nad mnoha městy, která původně obsadilo
Rusko. Putin potvrdil, že uznal svrchovanost těchto tzv. lidových republik nad celými regiony. Vyvolává to obavy z širší války, protože velká část tohoto území je ovládána Ukrajinou.
Vladimir Putin prohlásil, že Rusko podpoří územní nároky svých zástupných států na východě Ukrajiny, čímž dramaticky zvýšil pravděpodobnost větší války v blízké budoucnosti.
Putin ve vyjádření pro tisk potvrdil, že Rusko uznalo rozšířené hranice dvou Ruskem kontrolovaných území na východě Ukrajiny.
"Uznali jsme tyto státy," řekl.
To znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústavy, kde je napsáno, že jejich [hranice] jsou území v době, kdy tyto dvě oblasti byly součástí Ukrajiny.
Jeho suché vysvětlení má výbušné důsledky: Rusko by mohlo územní nároky využít jako důvod k zahájení invaze na další ukrajinské území s tím, že hájí zájmy svých zástupných států v Doněcku a Luhansku.
Putin očekává, že o rozšíření vzbouřeneckých území bude Kyjev jednat s vedením tzv. lidových republik.
Kyjev se však vždy bránil přímému jednání s vládami Ruskem kontrolovaných území s tím, že chce jednat přímo s Moskvou.
Zdá se, že Rusko vytváří rámec pro to, co by mohlo být širším konfliktem na Ukrajině.
- Organizace Human Rights Watch upozornila na to, že Rusko bombarduje civilní infrastrukturu v Sýrii, a vyjádřila obavy, že by se "strategie válečných zločinů" mohla opakovat i na Ukrajině, pokud by se konflikt dále vyostřil.
Šéf HRW Kenneth Roth varoval, že region by se mohl "ocitnout na pokraji významného ozbrojeného konfliktu" a že vzhledem k nedávnému chování Ruska během občanské války v Sýrii je to velmi znepokojivá vyhlídka.
Roth uvedl, že syrská vláda a její ruský spojenec koncem roku 2020 "projevily bezohlednost" k životu civilistů, když usilovaly o znovudobytí provincie Idlib a okolních oblastí na severozápadě Sýrie.
Téměř rok trvající bombardovací kampaň v Idlibu "nám dává představu o způsobu, jakým ruská armáda v poslední době bojuje," řekl Roth a dodal, že ruské bombardéry "záměrně útočí na civilní instituce, aby se pokusily znemožnit život a usnadnit syrské armádě válku".
Během této doby měl podle něj ruský prezident Vladimir Putin "velitelskou odpovědnost" a udělil nejvyšší vyznamenání "velitelům, kteří dohlíželi na tuto strategii válečných zločinů".
Roth uvedl: "Jsme hluboce znepokojeni tím, že by se tato strategie válečných zločinů (mohla) opakovat v případě Ukrajiny, pokud by tam vypukl ozbrojený konflikt."
- Klíčovou otázkou dnes je, zda Rusko uzná Luhanskou a
Doněckou lidovou republiku v jejich stávajících hranicích - nebo si bude
nárokovat jejich hranice z roku 2014. To zahrnuje i území kontrolované
Ukrajinou.
Jedním z možných precedentů je Gruzie, kde Rusko v
srpnu 2008 vedlo pětidenní válku. Existují zlověstné paralely. Kreml
vyslal vojáky z odtržené Jižní Osetie do "vlastní" Gruzie. Vladimir
Putin se nakonec gruzínského hlavního města Tbilisi nezmocnil. Získal
však další území a obnovil starou sovětskou hranici Jižní Osetie.
To
zahrnovalo i zabrání města Achalgori, kde dříve žili gruzínští a
jihoosetští obyvatelé v míru společně pod kontrolou gruzínské vlády.
Operace byla jednoduchá. Ruské jednotky zablokovaly horskou silnici
obrněným vozidlem a na hlavním náměstí v Achalgori rozmístily něco, co
označily za "mírové jednotky". Město je dnes pod kontrolou separatistů.
