Vzniklo něco opravdu velkého

24. 6. 2019 / Jiří Hlavenka

Podstatná je ale jiná věc. V postupně sílící, gradující sérii demonstrací se zrodilo něco, co má velkou sílu, co jen tak nevyšumí. Protože nám to totiž zachutnalo, protože si demonstrující na náměstích i jejich příznivci doma uvědomili, jakou sílu jejich aktivity doopravdy mají.

Je něco úplně jiného, když někde u sloupu stojí hlouček deseti demonstrujících s třemi rukou psanými transparenty na papundeklu, který něco deklamuje a nikdo si jich nevšímá - a když je na pláni čtvrt miliónu lidí, kterým na pódiu vzdávají hold úctyhodní lidé naší země, když to v přímém přenosu dává televize a když o tom informují noviny celého světa. To "chutná".

(Pozn. red. Na Letenské pláni bylo zřejmě jen asi 100 000 - 150 000 lidí.)

A moc chutná, když sledujete reakci Andreje Babiše, který do kamery na dotaz redaktorky co na to říká, nervózně zamrmlá "je dobre když lidi mají demokracii a můžou demonstrovat", přičemž celá jeho body language neomylně prozrazuje opak: ne, tento pán tomu NENÍ RÁD, a to tak že velmi. 

Nejenom že to chutná a baví, ale především to dává zpětnou vazbu, odměnu za práci: má to smysl, má to výsledky. Je jasné, že další útoky proti justici si Babiš nyní hodně rozmyslí, a že to je bezprostřední výsledek občanského aktivismu. Je jasné, že se toho bojí. Je jasné, že je to povzbuzení pro demokratické síly a studená sprcha pro obchodníky se strachem, kteří reagují už jen trapně a křečovitě (Václav Klaus a jeho "hrstička zneuznaných", zmíněno dnes na Letné vyvolalo smích, který musel být slyšet až na Hrad).