
Demýtizace Palestiny a Palestinců – lidské štíty Izraele
6. 6. 2025 / Zdeněk Jehlička
čas čtení
18 minut
Ukázalo
se, že zatímco palestinské ozbrojené skupiny Palestince jako
lidské štíty nepoužívají, používá
je naopak izraelská armáda. Což má svou vnitřní logiku,
palestinské ozbrojené skupiny bojují ve svém prostředí a
ohrožením Palestinců coby lidských štítů by ztratily část
své podpory. Zatímco izraelská armáda využívá Palestinců,
takto svých nepřátel, a to včetně
dětí a starců,
při ochraně svého vojenského postupu, při prohledávání okolí
a zkoumání podezřelých předmětů, při vyhledávání a
průzkumu tunelů, při raziích do palestinských domů, či coby
volavky navlečené do izraelských uniforem k vylákání
bojovníků hnutí odporu.
V některých
případech jsou Palestinci coby lidské štíty izraelské armády
spoutáni a přivázáni
například k obrněnému vozidlu, jindy jsou přinuceni být
ochranou izraelských vojáků pod
hrozbou namířené zbraně, v jiných případech jsou
Palestinci pacifikováni tak, že je izraelští vojáci opásají
výbušninou. V únoru byl například popsán případ
osmdesátiletého
starce
s berlí, kterému jedna
izraelská jednotka omotala kolem krku pás výbušnin a pod hrozbou
jejich aktivace musel prohledávat ruiny budov a tunely. Po
propuštění byl se svou stejně starou manželkou jinou izraelskou
jednotkou zastřelen.
Již v minulém
díle věnovaném otázce lidských štítů jsme ukázali, že
lidské štíty tvořené palestinskými civilisty, za které se
údajně schovávají palestinští teroristé, jsou veskrze fabulací
izraelské propagandy, která slouží hned dvojímu účelu. Jednak
má ukázat na údajné barbarství Palestinců samotných a jejich
barbarský způsob boje, který má být takto vnucen civilizovaným
Izraelců a jejich „nejmorálnější armádě světa“, tedy
okupační armádě. Jednak má vyvinit izraelské masové zabíjení
Palestinců a vinu svést na Hamás či jiné odbojové skupiny,
které se „schovávají mezi civilisty“.
Už samotné
masové zabíjení však ukazuje na to, že Izrael nerozlišuje mezi
civilisty a bojovníky ozbrojeného odporu, a tak postrádá
uvažování o Palestincích coby „lidských štítech Hamásu“
vůbec smysl. Ukažme si nyní na jednotlivých případech
posledních izraelských válek proti Gaze, jak izraelská propaganda
vytěžovala otázku lidských štítů, které mají být omluvou
masového zabíjení podobně jako „tunely Hamásu“.
Lidské
štíty ve válce proti Gaze v letech 2008–2009
Ve
válce proti Gaze v letech 2008–2009, známé jako operace
Lité olovo, vybombardoval Izrael mnoho civilních objektů
s odvoláním na to, že sloužily k uchovávání zbraní
či k bojovým účelům. Tedy, že došlo k zneužití
těchto civilních budov. Zpráva
Amnesty International pro tato obvinění nenašla žádné
důkazy, poukázala například na neexistující stopy sekundárních
explozí, které by se při uskladnění výbušného materiálu
projevily.
Stejně
tak zpráva této lidskoprávní organizace uvedla, že „navzdory
opakovaným obviněním izraelských představitelů o užití
‚lidských
štítů‘
nebyly nalezeny žádné důkazy pro to, že by Hamás či jiní
palestinští bojovníci nasměrovali civilní obyvatelstvo k ochraně
svých bojových stanovišť…
nebo, že by nutili civilisty
zůstat v oblasti bojů“. Zpráva Amnesty International na
druhé straně potvrdila, že palestinští bojovníci mohli ohrozit
civilisty už jen tím, že vystřelovali rakety a ukládali arzenál
poblíž civilních objektů, čímž jejich rezidenty vystavovali
nebezpečí odvety izraelské armády – výtka, kterou AI směřovala
v případě užití škol např. i vůči ukrajinské armádě.
Recipročně AI ukázala na sklady zbraní v izraelských
kibucech a izraelských rezidenčních čtvrtích.
Naproti
tomu zprávy Amnesty
International, Human
Rights Watch a izraelské Breaking
the Silence popsaly případy skutečných lidských
štítů z řad Palestinců využívaných izraelskou
armádou. Ta podle nich nutila – často s namířenou zbraní –
neozbrojené Palestince, a to včetně dětí, k ochranně svých
vojenských pozic, k tomu, aby šli před ozbrojenými vojáky
či aby pro ně prohledávali domy, zda v nich nejsou ozbrojenci
či nastražené výbušniny a zkoumali podezřelé předměty.
Amnesty rovněž popsala případ Palestinců, kteří byli nuceni
zůstat ve svých domech, z nichž si izraelští snajpři učinili
základnu. Využívání Palestinců coby lidských štítů
izraelské armády potvrdila tehdy i Rada
pro lidská práva OSN.
Jak
popisuje i zpráva izraelské
B’Tselem a nejnověji i reportáž
agentury AP, převzatá tentokrát i českými
médii, využití Palestinců coby lidských štítů izraelské
armády nebylo a není rozhodnutím jednotlivých vojáků, ale jde
často o rozkaz jejich velitelů, a tedy o standardizovaný jev. I
přesto, že se tyto válečné zločiny prokázaly, či byly přímo
dosvědčeny samotnými vojáky, izraelská armáda využívání
lidských štítů odmítá a naopak z jejich užití viní
Hamás. I přes veškerou snahu – a to i na úrovni OSN – se
nepodařilo Izrael přimět k tomu, aby tyto zločiny bral vážně
a trestal
je jinak než jen pouhým snížením vojenské hodnosti či
podmínečným trestem pachatelů.
Lidské
štíty ve válce proti Gaze v roce 2014 a Velký pochod za
návrat
Také
při izraelské válce proti Gaze v roce 2014 nazvané Izraelci
Ochranné ostří se dál vedla debata, zda palestinští bojovníci
mají základny a vystřelují rakety poblíž rezidenčních a
civilních budov, což vzhledem k zalidněnosti Gazy připustil
i mluvčí Hamásu. A zda a nakolik využívají pro vojenské účely
též veřejných budov, a to včetně několika škol spravovaných
organizací UNRWA, kde se našly uložené zbraně, jak uváděl
např. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Tyto
ojedinělé
případy zneužití budov škol – třebaže prázdných –
k uchovávání zbraní, a jakkoliv rychle vyklizených, však
nijak nedovolují Izraeli hromadně je bombardovat a tím porušit
závazek k mezinárodnímu humanitnímu právu požadující
rozlišování
mezi bojovníkem a civilistou a vyžadující přiměřenost útoku
na vojenské cíle ve vztahu k potenciálním či reálným
civilním ztrátám. Ostatně, využití civilních budov – včetně
škol a nemocnic – k vojenským účelům praktikuje
v Gaze pravděpodobně i izraelská armáda.
I
přes tato možná zneužití civilních objektů pro kamufláž
vojenských aktivit se však ani v této válce proti Gaze
neprokázalo, že by palestinští bojovníci využívali coby
lidských štítů samotné Palestince. Prohlášení západních
politických lídrů tak byla a jsou v této věci jen účelovými
rétorickými cvičeními na podporu Izraele.
S izraelským
úderem na Gazu v létě 2014, který si za měsíc a půl
vyžádal vice než 2000 mrtvých Palestinců a na 10 000 zraněných,
se silněji mobilizovala světová veřejnost a po světě narostl
počet propalestinských demonstrací. S touto mobilizací
zesílil i zápas o mínění světové veřejnosti. Ve vztahu
k lidským štítům se prohlubuje argumentace izraelské
propagandy v tom smyslu, že Hamásu a jiným palestinským
teroristům nezáleží na životech běžných Palestinců, jelikož
jejich záměrným obětováním směřují na Izrael hněv světové
veřejnosti – jako by Izraelcům bylo předurčeno vyplňovat přání
Hamásu. Z těchto důvodů údajně Palestincům Hamás a jiné
ozbrojené skupiny rovněž bránili opustit své domovy. Obě tato
tvrzení se ukázala jako účelově lživá, sloužící pouze
k další démonizaci Palestinců a k legitimizaci útoku na ně.
Amnesty
International ve své zprávě sice uvádí příklady výzev
představitelů Hamásu k tomu, aby Palestinci z bojových
zón neodcházeli, i podle Amnesty se však jednalo spíše o „snahu
zabránit chaosu“ v situaci, „kdy palestinští civilisté
ani neměli kam utéct a kde se skrýt“. Ostatně ti, kteří i
přes tyto výzvy utekli, byli často na své cestě vystaveni
odstřelováni izraelskou armádou.
S rostoucím
zájmem veřejnosti o to, co se děje v Gaze, rostl i zájem
mainstreamových médií. Ani mediální investigativy však
nepřinesly důkazy toho, že by palestinští bojovníci ať již
z Hamásu, či z jiných ozbrojených skupin využívali
Palestince coby lidské štíty. Investigativy v této věci
provedli např. blízkovýchodní editor britské BBC Jeremy
Bowen, Kim
Sengupta z Belfast Telegraph, britské deníky The
Guardian či The Independent. Všechny se stejným výsledkem:
Palestinci
nevyužívají lidských štítů, Izraelci ano.
Za
lidské štíty Hamásu označila izraelská propaganda i více než
200 palestinských civilistů, nelítostně
pozabíjených izraelskou střelbou přes drátěné ploty
v letech 2018–2019 v rámci nenásilného palestinského
protestu, tzv. Velkého
pochodu za návrat. Samotný Hamás přitom měl na organizování
tohoto občanského protestu jen zanedbatelný
podíl. Symbolem těchto obětí se stala mladá zdravotnice
Razan
al-Najjarová,
která byla úmyslně zastřelena, když pomáhala zraněnému dostat
se z dosahu palby. Video zachycující její rozhovor
s libanonskou televizí, kde se svěřuje, že chce jako
zdravotnice „vlastním tělem bránit a zachraňovat raněné
v přední linii“, bylo izraelskou propagandou sestříháno
a zveřejněno tak, jako by se přihlašovala k tomu, že je
lidským štítem Hamásu.
Lidské
štíty v genocidě Gazy
Využití
Palestinců coby lidských štítů izraelských vojáků se děje
všude tam, kde je izraelská armáda přítomna v palestinském
civilním sektoru, a to přesto, že už v roce 2002 zakázalo
samotné její velení pod tlakem izraelských lidskoprávních
iniciativ a veřejnosti využívání palestinských lidských štítů
jako ochrany
při střelbě a v 2005 zakázal izraelský Nejvyšší soud
využívání Palestinců coby lidských štítů při takzvané
„taktice
soused“. Při té byli Palestinci včetně dětí rutinně
využíváni při raziích
a prohledávání domů
sousedů. Praktiky
využívání dětských lidských štítů, a to i v bojových
situacích zaznamenávají organizace na ochranu dětí, jako je
Defense
for Children International, která na jaře roku 2023, tedy pár
měsíců před říjnem, zveřejnila případ, kdy měli izraelští
vojáci tímto způsobem zneužít dvouletá
dvojčata. Jak dokládají mj. i zprávy
OSN,
využití Palestinců coby lidských štítů izraelských vojáků –
a to včetně palestinských dětí, předchází v některých
případech výslech doprovázený praktikami
mučení, či sexuálního
obtěžování.
Nařízení
o zákazu využívat Palestince jako lidské štíty byla očividně
ignorována
i při současné genocidě Gazy. Deník New
York Times přinesl v říjnu 2024 rozsáhlou investigativu
s názvem Jak Izrael využívá
Palestince v Gaze jako lidských štítů,
které převzala i některá česká
média. Na základě výpovědí samotných vojáků,
shromážděných izraelskou organizací Breaking the Silence, došel
list k závěru, že Palestinci byli coby lidské štíty
izraelských vojáků a izraelské armády použiti v desítkách
případů, přičemž je za asistence zpravodajských důstojníků
využilo nejméně jedenáct jednotek v pěti různých
palestinských městech.
Oproti
předchozí praxi užívání lidských štítů jsou dnes do tohoto
procesu více zahrnuty moderní technologie. Na Palestince, které
izraelská armáda nutí prohledávat trosky budov, podezřelé
předměty, protahovat se tunely či kráčet před izraelskými
vojáky a tanky jsou například instalovány kamery s online
přenosem pro vojáky nebo pohyb palestinských lidských štítů
sledují drony. Byly ale popsány i případy využití lidských
štítů, tzv. „komárů“ – jak jim izraelští vojáci
přezdívají – kteří byli navlečeni do izraelské vojenské
uniformy, aby k sobě připoutali palbu palestinských ozbrojenců, a
tak odhalili jejich pozice. Tvrzení izraelských velitelů, že
v případě těchto lidských štítů jde stejně o teroristy,
neobstojí už proto, že po splnění úkolu či zkrátka po nějakém
čase byli dotyční Palestinci propuštěni.
Podle
investigativy izraelského deníku Haaretz
je popisovaná praxe lidských štítů hojně využívána
izraelskými polními veliteli. Ti – pokud nemají k dispozici
psy, ani drony – využívají k průzkumu domů a tunelů
palestinské chlapce, tzv. šawášim, které nastrojí do
izraelských uniforem, svážou jim ruce a opásají videokamerou.
Využití palestinských lidských štítů, a to i v bojových
zónách, kdy jsou rukojmí drženi násilím před vojákem, který
se za ně schovává a přitom přes ně střílí, zaznamenal
investigativní dokument stanice Al Jazeera nazvaný stručně Gaza
a přístupný i s českými
titulky. Satelitní snímky rovněž ukázaly, že izraelská
armáda využívá
v Gaze pro své základny i školy a nemocnice.
Výmluva
na užití škol, či nemocnic Hamásem a jinými bojovými
organizacemi stojí za destrukcí naprosté většiny těchto budov,
jakkoliv se tato tvrzení Izraele nepotvrdila ani v případě
dvakrát napadené a destruované největší gazské nemocnice
al-Šífa
– a jakkoliv se izraelská armáda sama blamovala, když za seznam
teroristů označila rozpis
nemocničních služeb a za tunel Hamásu výtah či vodní
nádrž. Zajímavé upřesnění stran tunelů přinesl také
bývalý izraelský premiér Ehud Barack, který potvrdil,
že tunely pod Gazou hloubili i Izraelci samotní, jelikož „je
v Gaze málo místa“. Pokud už bojovníci palestinského
odboje mají být mimo občanskou a veřejnou zástavbu, tunely se
nabízejí jako možnost.
Rukojmí
a další civilisté
Předpoklad,
že Palestinci využívali a využívají coby lidské štíty i
izraelské rukojmí, které v Gaze od října 2023 drželi a
drží, se podle zprávy
Human Rights Watch mohl naplnit přinejmenším ve dvou případech.
Cílem palestinských militantů však primárně nebylo a není
držet izraelské rukojmí jako lidské štíty, ale vyměnit
je za palestinské politické vězně.
Od
počátku bylo jasné, že zajatí Izraelci jako lidské štíty Gaze
neposlouží a pásmo se i v jejich přítomnosti stane terčem
masového bombardování a destrukce, které nutně vystavilo
ohrožení i stovky unesených Izraelců. Za této situace je značně
nemožné věřit deklarovanému izraelskému cíli osvobodit
rukojmí, což konečně potvrzují i nejvyšší izraelští
političtí
a vojenští
představitelé včetně
premiéra Netanjahua, když mluví o osvobození rukojmích jako
o druhotné prioritě za zničením Hamásu.
Izrael též
během svých vojenských operací a zničení Gazy osvobodil v boji
pouhých osm rukojmích, přičemž minimálně šest dalších
nechtěně zabil. Během dvojího příměří v Gaze, které
Izrael v obou případech porušil, se potvrdilo, že propuštění
rukojmích a zajatců dosáhl Izrael daleko spíše než vojenskou
akcí jednáním a dohodou.
Znovu
oprášená izraelská vojenská direktiva
Hannibal, která upřednostňuje zabití vlastních vojáků, či
civilistů, než aby byli zajati nepřítelem a využiti k výměně
za vězně, ukazuje, že ani v případě Palestinců, ani
Izraelců nelze uvažovat o funkčních lidských štítech, jakkoliv
se Izrael snaží světu namluvit opak. Na civilní oběti totiž
armáda zkrátka nebere ohled.
K dokreslení
obrazu lidských štítů na palestinských okupovaných územích je
třeba uvést se vším respektem i aktivisty z řad
Mezinárodního hnutí solidarity
Rachel Corrie, Toma Hurndalla a Taysir Hayb, kteří byli zabiti
izraelskou armádou při asistenci palestinských komunit v boji
proti násilí izraelské kolonizace a apartheidu a kteří se
pokusili být dobrovolnými lidskými štíty k ochraně
Palestinců v domnění, že izraelská armáda bude brát
ohledy alespoň na ně jako na cizince…
Smrtící
izraelské doktríny
Vedle
doktríny Hannibal oprášila izraelská armáda i doktrínu
Dahija a je jen paradoxní, že tuto doktrínu pojmenovanou
v době invaze do Libanonu podle jedné z bejrútských
čtvrtí, kterou armáda zničila, rozvíjí po Gaze opět
v Libanonu.
Pokud
doktrína Hannibal preferuje zabití vlastních lidí před jejich
unesením nepřítelem, počítá doktrína Dahlija s drastickou
destrukcí celých nepřátelských civilních čtvrtí. Ničením
tak rozsáhlým, že do nepřátelských řad vnese šok, hrůzu a
zmatek, a tak je odradí od toho plánovat napříště jakýkoliv
útok na Izrael.
Ve
vztahu ke Gaze tak izraelská válka spíše než cílené zásahy
ozbrojených bojovníků, při kterém jsou nechtěně zabiti i
jejich „lidské štíty“, připomíná protipartyzánskou
vyhlazovací válku s taktikou spálené země, jejímž cílem
je zničení civilní podpory ozbrojenému povstání.
Podstatný
rozdíl je však už jen v tom, že zatímco Palestinci,
popisovaní jako lidská zvířata, jsou schopni rezistence bez toho,
aniž by riskovali ohrožení vlastních lidi – jakkoli je jim to
v mytologii „lidských štítů“ soustavně předhazováno –
„nejmorálnější armáda“ světa při svých až genocidních
úderech vlastní lidi podle své vlastní doktríny obětuje.
Právě otázce izraelské armády zobrazované
v izraelské propagandě coby „nejmorálnější armádě
světa“ bude věnován další díl tohoto volného seriálu o
izraelských mýtech.
1013
Diskuse