Izrael v Gaze šestkrát prohrál

10. 6. 2025 / Ivan Větvička

 

4) Izrael nedokázal nalézt cestu k míru, který musí dát palestinským civilistům reálnou naději na důstojný život, jinak nebude mít dlouhého trvání.

5) Izrael nedokázal vyměnit premiéra, který spektakulárně selhal. Nejprve situaci v Gaze podcenil a následně se snaží své prvotní zaváhání i současnou bezradnost zamaskovat krutostí. (Čímž také odvrací pozornost od skutečnosti, že je v Tel Avivu souzen za korupci, podvod a zneužití důvěry, za což mu hrozí až 13 let vězení.)

6) Pod vlivem frustrace z porážek zmíněných v bodech 1 – 3 se Izrael odvrátil od lidskosti a rozumu a uchýlil se k démonické pomstě, civilisty na malém území honí z místa na místo a průběžně hněte jako těsto v díži, přičemž praskají kosti i duše. Životy utíkají z těl, jako bublinky z kvásku. A vítězství? V nedohlednu. Ozbrojenci Hamásu a dalších skupin se obvykle dokáží přeskupit rychleji než zbídačené hladovějící rodiny.

Tvrdý postup byl po sedmém říjnu zákonitý a civilní oběti během bojů v husté zástavbě nevyhnutelné, ale vše musí mít racionální mez, ospravedlnitelný poměr mezi dosaženými úspěchy a kolaterálním utrpením. Tuto mez si Izraelci nastavili velmi podivně. Sice zatím neřežou Palestince tak, jako Hutuové roku 1994 masakrovali Tutsie ve Rwandě, ale přesto se naskýtá otázka, co to izraelská armáda v Gaze právě páchá? Plán vyhrát válku s minimem obětí mezi civilisty v tom patrný není. Je to tedy záměrná sadistická msta, nebo si vojáci s mraveništěm Gazy nevědí rady, poddali se lhostejnosti a válku nechávají běžet setrvačností?

Směřuje Hamás ke strategickému vítězství?

Právě ztráta lidskosti a rezignace rozumu zmíněná v posledním bodě bude mít pro Izrael nejzávažnější následky, které mohou ohrozit samotnou existenci státu. Až dosud byl Izrael na Západě vnímán především jako země potomků přeživších holokaustu. Mainstreamoví politici k němu přistupovali se zvýšenou citlivostí, a to i v případě, že s konkrétními aktivitami židovského státu nesouhlasili.

Nyní se Izrael dopouští ukrutností, které nejsou obhajitelné z etického ani z vojenského hlediska. Obraz „univerzální oběti“ bledne, a to se promítne do rozhodování Evropské unie, NATO i OSN. Rusko straní spíše Palestincům a především Íránu, Čína většímu trhu. Donald Trump, nekritický ochránce současné vládní garnitury Izraele, nebude sedět v Bílém domě dlouho. Američané se ho zbaví nejpozději v příštích prezidentských volbách. A co potom? Navíc Trumpova přízeň je vrtkavá...

Izrael nemůže dlouhodobě existovat bez mezinárodní podpory, o kterou právě přichází. Mysleli na to plánovači Hamásu? Obávám se, že ano. Součástí jejich strategie nebyl jenom krvavý vpád do Izraele, ale také obětování libovolného počtu palestinských civilistů během izraelské odvety. A Izrael jim na to skočil a svojí krutostí dláždí Hamásu cestu k velkému vítězství.