Moldavsko oznámilo ruské plány na přesun 10 tisíc vojáků do Podněstří

6. 6. 2025

"Je to obrovská snaha podkopat moldavskou demokracii. Oni chtějí posílit svou vojenskou přítomnost v podněsterském regionu," řekl Recean. Řekl, že vměšování Moskvy zahrnuje internetovou propagandu a nelegální převody peněz stranám a voličům. Podle Receana vynaložilo Rusko v roce 2024 na vlivové kampaně ekvivalent 1 % HDP Moldavska, a proto se referendum o vstupu do EU konalo s rozdílem pouhých 0,7 % hlasů. "Lze si představit, jaký dopad a tlak bude mít 10 000 vojáků na jihozápadní část Ukrajiny a také na Rumunsko, které je členem NATO," dodal premiér.

Rusko má nyní malý počet vojáků v Podněstří, které bylo pod kontrolou separatistů 33 let. Vzhledem k tomu, že enkláva je vnitrozemská a obklíčená Ukrajinou a Moldavskem, nemůže tam Kreml vyslat další jednotky.

V roce 2023 šéf Podněsterského zastoupení v Ruské federaci Leonid Manakov uvedl, že v PMR je nasazeno 450 příslušníků ruských mírových sil a celkem jich může být nasazeno až 3,1 tisíce. Poskytují podporu mírové operaci a ochranu skladů s 20 tisíci tunami munice, která zbyla ze Sovětského svazu.

Moldavsko opakovaně požadovalo, aby Kreml stáhl armádu z Podněstří, kterou republika vnímá jako "okupační síly" a "hrozbu pro národní bezpečnost". V OSN byla přijata rezoluce s podobnou výzvou, ale Rusko ji odmítlo realizovat.

Kreml již dlouho provádí politiku destabilizace Moldavska a chce z Podněstří udělat kontrolovanou zástupnou entitu, která může být použita jako odrazový můstek pro hybridní vojenské operace proti republice, která se rozhodla vstoupit do EU, stejně jako proti Ukrajině a NATO, poznamenali analytici z Amerického institutu pro studium války (ISW). Konečným cílem Kremlu může být přeměnit Moldavsko v satelit Ruska.

V únoru 2024 Tiraspol požádal Moskvu o intervenci v souvislosti s "nátlakem", "politikou genocidy" a "násilným vnucováním jazyka" ze strany Kišiněva. Podobná prohlášení učinil i ruský prezident Vladimir Putin, když hovořil o rozhodnutí začít válku na Ukrajině. To vedlo k předpokladu, že podobný scénář bude realizován i ve vztahu k Moldavsku.

Po začátku války ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov opakovaně varoval, že Moldavsko by se mohlo stát "další Ukrajinou", protože jeho prezidentka Maia Sanduová "spěchá" se vstupem do NATO, a uvedl, že Rusko "nedovolí, aby se jeho 220 tisíc občanů žijících v Podněstří stalo oběťmi dalšího západního dobrodružství".

Vyšetřování Dossier Center uvedlo, že na začátku invaze Kreml nařídil FSB, aby vypracovala myšlenku otevření "druhé fronty" z Podněstří. Tuto informaci potvrdily i zdroje The Washington Post. Ruské vojenské velení zase přímo uvedlo záměr prorazit pozemní koridor k PMR.

Zdroj v angličtině: ZDE